Na KTU……. Hartmut byl zasypán plyšáky a nikam se ani nehnul.
SEMIR: “ Tady to vypadá.“
HARTMUT: “ Jako po atomové bombě. Asi si vyvěsím cedulku, že prodávám plyšáky. Aspoň si trochu přivydělám.“
TOM: “ Našel jsi něco?“
HARTMUT: “ Ty plyšáci jim pomohli, aby z Holandska do Německa propašovali krek. A krek je také v té tuhle a dalších bednách.“
TINA: “ A kolik toho je?“
HARTMUT: “ Přesně jsem to nevážil, ale odhadem to vidím tak na 50kg.“
SEMIR: “ A odběratel jim dá za to pěkné milionky.“
HARTMUT: “ A co mám dělat s těmi plyšáky? Mám si tu udělat hračkářství?“
TINA: “ Pro ty plyšáky si přijede majitel a odveze si je.“
HARTMUT: “ Tak to se mi ulevilo.“
TOM: “ A co otisky?“
HARTMUT: “ Je jich strašně moc. Bude mi chvilku trvat, než to dám do kupy a navíc se mi nedostali do ruky. A co ten krek?“
SEMIR: “ Jen ho pěkně ulož do bezpečí.“
HARTMUT: “ A ještě něco. Ten krek je docela dost kvalitní a o něho má zájem ve Španělsku, Anglii, Skotsku a další státy na východ.“
TOM: “ A teď víme, kam se obrátil na odběratele.“
HARTMUT: “ Krek zítra odvezu do našeho centrálního skladu, kde bude zničen.“
SEMIR: “ Až budeš mít hotové ty otisky tak dej vědět.“
HARTMUT: “ Rozkaz.“
Helmut měl svého dobrého kamaráda Markuse u policie. Spolu se znají od malička. Markus se pokusil všechno zjistit, co po něm chtěl Helmut.
HELMUT: “ Máš ty informace?“
MARKUS: “ Víš, co jsem teď udělal? Hledal jsem informace o kolezích a za to by mě mohli vyhodit.“
HELMUT: “ To bych nerad, ale nutně to potřebujeme.“
MARKUS: “ Něco jsem zjistil. Ten případ vyšetřuje dálniční policie. Na tom případu dělá jistý Semir Gerkhan, Tom a Tina Kranichovi. Jejich přímou nadřízenou je Anna Engelhardtová. To vaše zboží je na jejich technickém oddělení. Ale při takové množství se odváží do centrálního skladu, ale nemám tušení kam.“
HELMUT: “ Prosím zjisti mi to. Můj šéf na tom trvá. A ještě něco o těch komisařích.“
MARKUS: “ No dobře, ale jde mi o krk.“
HELMUT: “ Máš to u mě.“
Na služebně……. Hartmut zajel na služebnu. Tom se Semirem seděli ve své kanceláři. K nim do kanceláře přišel Hartmut se spisy.
TOM: “ Už máš něco?“
HARTMUT: “ To bych tu asi nebyl. Prošel jsem všechny otisky. Z naší databáze mi vypadla dvě jména – Axel a Helmut Lorenzovi. Oba dva se pohybují na drogové scéně několik let. Jejich šéfem je jistý Ludvik Missing. Poslední roky obchoduje pouze s krekem. Hlasně se zajímá o státy, kde se to jenom hemží mladými lidmi – letní střediska.
SEMIR: “ Co ty pneumatiky?“
HARTMUT: “ Patří terénnímu vozidlu. Podle vzorku se jedná o Volkswagen TOUREG. Alfa Romeo je čistá jako sklo, kromě otisků Lorencových.“
TOM: “ Určitě máš ještě něco.“
HARTMUT: “ V domě se našli otisky bot asi 3-4 osob. Abych nezapomněl. Ty plyšáci byli označeni, kteří mají v sobě krek a kteří ne. A je toho nejméně 100kg za 200mil €.“
TOM: “ Naši přítelíčkové si nenechají ujít svůj krek.“
V úkrytu………. Helmut a Axel zašli za svým šéfem do jeho kanceláře.
LUDVIK: “ Kde je naše zboží?“
HELMUT: “ NA technickém oddělení dálniční policie. Zítra se bude převážet do jejich centrálního skladu ve Wedenu, kde bude zničen.“
LUDVIK: “ Tak se o to postarejte. Je mi jedno jak, ale těch 100 kilo chci zítra vidět v mojí kanceláři.“
AXEL: “ Jistě.“
LUDVIK: “ A co ještě víte o té dálniční policii?“
HELMUT: “ NA tom případu dělá Semir Gerkhan a manželé Kranichovi. Služebnu vede Anna Engelhardtová.“
LUDVIK: “ Co jsou zač ty Kranichovi.“
HELMUT: “ Tina a Tom Kranichovi. Spolu jsou už několik let. Mají spolu dvě děti. Kranichová pochází ze slunné Itálie. Do Německa se přestěhovala před několika lety, zde žijí i její rodiče a bratr.“
LUDVIK: “ A je aspoň krásná?“
HELMUT: “ Tak se podívej sám.“ Podal šéfovi Tininu fotku v jednom starším novinovém článku. Na dalších fotkách byli Semir a Tom.
LUDVIK: “ To je ale kus. A mám takový nápad.“
AXEL: “ To bude asi něco velkého.“
LUDVIK: “ To si piš, že ano. Na tu zítřejší akci zapomeňte. O krek se postaráme společně.“
HELMUT: “ NA čem spočívá tvůj nápad?“
LUDVIK: “ Výměna kreku za vrchní komisařku Tinu Kranichovou.“
AXEL: “ To tu ještě nebylo. A jak to chceš udělat?“
LUDVIK: “ Nápad se mi rodí v hlavě.“
Druhý den……. Semir byl dávno na služebně a seděl ve své kanceláři. Tom přišel na služebnu a po cestě se zdravil s kolegy a s Andreou.
SEMIR: “ Ahoj.“ Kde pak máš drahou polovičku?“
TOM: “ Ahoj. Tina tu měla být.“
SEMIR: “ Tak se třeba zastavila u otce……. Vysvětlení se vždy najde.“ Do kanceláře nakoukla Andrea.
TOM: “ Něco se děje?“
ANDREA: “ Máte práci. Nehoda na A49 ve směru na centrum, 91km. Hote a Bonrát jsou na místě.“
SEMIR: “ Je někdo mrtvý?“
ANDREA: “ Ne, jenom těžce a lehce zraněni. A Hote, zaznamenal i Tinino auto.“
TOM: “ A co je s ní?“
ANDREA: “ To mi Hote neřekl.“ Semir a Tom rychle vyběhli z kanceláře a vydali se na místo nehody.
Na místě nehody………. Přes oba dva jízdní pruhy byl kamion, do kterého narazila vínová Octavia, která prudce brzdila, a při nárazu se aktivovali airbagy. Na Octavii se řítil velký železný válec, který se utrhl z odtahového náklaďáku, válec udělal z Octavie harmoniku. Zde už byli kolegové. Hartmut se svými lidmi zajišťovali stopy. Na místo nehody přijelo stříbrné BMW. Tom šel za Hotem.
TOM: “ Hote, kde je Tina? A co se jí vlastně stalo?“
HOTE: “ Jako kdyby se do země propadla.“
TOM: “ Vždyť…….“ Podíval se na její zdevastované auto.
SEMIR: “ Jak se mohla někam ztratit. To nemá žádnou logiku.“
BONRÁT: “ Kolegové pro jistotu prohledávají okolí, jestli někde Tina neleží zraněná.“
TOM: “ Hartmute, máš něco?“
HARTMUT: “ Podle brzdných stop Octavie narazilo do kamionu a hned se aktivovali airbagy. U středových svodidel jsem našel hnědou skleněnou lahvičku, která je cítit chloroformem a tím byla Tina omámena, rychle ji vyndali a bezpečnostní pás nebyl poškozený.“
TOM: “ Takž Tinu museli odepnout. Naši obchodníčci chtějí vyměnit Tinu za ten krek.“
SEMIR: “ Už je už na místě?“ Hartmut se podíval na hodinky.
HARTMUT: “ Za 10-15 minut budou na místě. Na technickém se podívám na Octavii, ale vypadá to, že s ní nemanipulovali.“
TOM: “ Až budeš něco vědět tak dej vědět.“
HARTMUT: “ To je samozřejmé.“ Semir a Tom odjeli služebnu a Annu Engelhardtovou informovat, co se stalo. Missing a jeho kumpánové drželi Tinu ve starém domě v bývalé pískovně v Erenfeldu. Tina pořád ležela na matraci omámena po chloroformu.
LUDVIK: “ Takže tomu policajtíkovi jsem nachystal malý vzkaz v jejím autě a pak musíme počkat.“
HELMUT: “ Na podmínky musí přistoupit.“
AXEL: “ Co zákazník z Neapole?“
LUDVIK: “ Co nevidět přiletí. Ještě mi dá vědět.
HELMUT: “ To chceš udělat v jeden den?“
LUDVIK: “ Ano. Musím si to promyslet.“
AXEL: “ Plán se musí nechat uležet.“
LUDVIK: “ Moje řeč.“
…..pokráčko zas příště….