Na služebně………. Tom se Semirem informovali Annu Engelhardtovou, co se stalo.
ŠÉFKA: “ Až se o tom dozví Schrankmannová……… už dobře vám můžu říct, jak to dopadne.“
TOM: “ Dá nám sytě červenou barvu a vůbec jí nezajímá, že v tom je nevinně jeden člověk.“
ŠÉFKA: “ Tome, já vám plně chápu, ale Schrankmannová je……“
SEMIR: “ Co kdybychom si to vzali na triko. Chceme dostat ten krek, Tinu a dealery.“
ŠÉFKA: “ V tomhle tom mám svázané ruce a moc dobře to více. Víte, že pro svoje lidi udělám cokoliv, ale……“
SEMIR: “ Almara je neústupná. Bude chtít, aby se krek zničil a o Tině nebude chtít ani slyšet.“
ŠÉFKA: “ To je jako mluvení do větru.“
TOM: “ Semire, jak si říkal. Tak si to vezme na své triko.“
SEMIR: “ A když se to nepodaří. Almara si na nás smlsne ještě víc.“
ŠÉFKA: “ Musím souhlasit se Semirem.“ Do kanceláře vtrhla státní zástupkyně Maria Schrankmannová. A za sebou zavřela dveře.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Doufám, že na to nepřistoupíte.“ Předala dopis Engelhardtové a přečetla ho na hlas.
ŠÉFKA: “ Vaše manželka za náš krek. Ještě se ozveme.“
SEMIR: “ Kde jste to vzala.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Byla jsem na technickém, kde mi to dal váš technik. A neslyšela jsem odpověď.“
TOM: “ Dalo by se říct, že ano.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Vy jste se zbláznili. Vy je necháte utéct s drogami…. Chtějí jenom krek…. Je to úplná bouda.“
TOM: “ Vy si tomu říká bouda, ale ono to je čistá pravda.“
SEMIR: “ Ty grázlové mají Tinu.“
TOM: “ To chcete, aby moji manželku zabili, když jim nepřineseme ten krek.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Paní Engelhardtová, vy na to nic neřeknete?“
ŠÉFKA: “ Souhlasím s tím, aby se moji lidé přistoupili na dané podmínky. Nerada bych ztratila mého dobrého člověka.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ To vás neučili, že máte poslouchat své nadřízené. Vždyť je to léčka, aby mohli vesele dál prodávat drogy.“
TOM: “ Ale zapomněla jste na jedno, že v tom je Tina.“
SEMIR: “ Rádi porušíme příkazy ze shora. Sami si to bereme na svá trika.“
TOM: “ Klidně se zaručíme svými průkazy.“ Semir a Tom položili na šéfčin stůl svoje služební průkazy a odjištěné zbraně.
SEMIR: “ A bude nám úplně jedno, jestli nás přeložíte do nějaké největší díry na světě anebo nám dáte okamžitou výpověď.“
TOM: “ Klidně se můžete spolehnout, že s námi půjde i Tina, když se nám tato akce nepovede.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Tak výborně. Případ teď spadá pod LKA až do vyřešení případu jste suspendování a další podmínky jsme si ujasnili.“ Odešla z kanceláře a ze služebny do svého paláce.
ŠÉFKA: “ Teď jste mi to pěkně zavařili.“
TOM: “ To máme čekat, až se zbaví Tiny. To ji radši vidět živou a třeba……….“
SEMIR: “ Šéfová, někdy je to tak lepší. I když víme, že přijedeme o místo.“
ŠÉFKA: “ Plně vás chápu. Když si něco vezmete do hlavy to pak stojí za to. Až něco budete vědět tak mi dejte vědět, jak jste daleko.“
TOM: “ Já myslel, že jsme suspendovaní.“
ŠÉFKA: “ To ano, ale u Schrankmannové u mě ne“
SEMIR: “ Výsledky vám budeme ohlašovat.“ Semir a Tom odcházeli z kanceláře, když si šéfka na ně vzpomněla tak se Semir a Tom zastavili mezi dveřmi.
ŠÉFKA: “ Popřípadě můžete počítat i se mnou.“ V ruce si hrála se svým služebním průkazem, který pak přiložila k ostatním na jejím stole.
SEMIR, TOM: “ Šéfová, děkujeme.“ Odešli z kanceláře a zastavili se u Andrey.
ANDREA: “ Co tu chtěla?“
SEMIR: “ Miláčku, musíme ti něco vysvětlit. Oba dva jsme dali šéfové svoje průkazy a zbraně.“
ANDREA: “ A proč?“
TOM: “ Ti dealeři mají Tinu. A chtějí vyměnit za krek.“
SEMIR: “ Ale almara s tím vůbec nesouhlasí, abychom přistoupili na jejich podmínky.“
TOM: “ Engelhardtová nám v tom podpořila. Chceme dostat všechny, ale almaře je jedno, že Tinu můžou kdykoliv zabít.“
HOTE: “ A co když to nevyjde.“
SEMIR: “ Necháme to na almaře, co s námi udělá…… s námi čtyřmi.“
BONRÁT: “ To se připravte na ten nejhorší zapadákov.“
HOTE: “ Měli byste něco vědět. Že my vás v tom nenecháme.“
ANDREA: “ Musíme držet za jeden provaz.“
BONRÁT: “ To je fakt.“
SEMIR: “ Už se ozval Hartmut?“
ANDREA: “ Volal, že Tinino auto je v pořádku a že sem jede almara, než jsem vám stačila říct, už tu byla.“
TOM: “ Měli bychom se podívat na jejich odběratele.“
ANDREA: “ Podívám se na to.“
SEMIR: “ Ještě bychom neměli zapomenout, že někde budou mít informátora.“
BONRÁT: “ O to se postaráme mi.“
V Erenfeldu………. Ludvik Missing šel navštívit Tinu v jejím novém domově. Tina se probrala po velkém spánku.
LUDVIK: “ Jak jste se vyspala? Rád vás poznávám osobně, vrchní komisařko Kranichová.“
TINA: “ A co mi vlastně chcete. Pokud mi pamět dobře slouží tak já s vámi nemám nic společného, že bych vás v minulosti zavřela.“
LUDVIK: “ To jste neměla, ale teď ano. Co po vás chci. Vyměním vás za náš krek, který má vaše oddělení.“
TINA: “ A kdo mi zaručí, že mě necháte na živu.“
LUDVIK: “ To zaleží na vašem manželovi. Určitě by vás nerad viděl mrtvou.“
TINA: “ S tím musím jenom souhlasit.“
LUDVIK: “ Pokud to dobře půjde, budete brzy na svobodě.“
TINA: “ Musíte splněný plán do puntíku.“
LUDVIK: “ Chytrá.“
TINA: “ Nebo si snad myslíte, že my policajtky jsme blbý?“
LUDVIK: “ Jak který. Ale vy mezi nimi nejste.“
TINA: “ To mě potěšilo.“
Další den………. Anna Engelhardtová udělala malou poradu ve své kanceláři. Všichni stáli v jedné řadě, jako kdyby něco provedly, šéfka si seděla ve svém pohodlném křesle.
ŠÉFKA: “ Takže, mluvila jsem s kapitánem LKA, bylo mu divné, proč si tento případ dál neřešíme sami, když v tom figuruje naše osoba.“
SEMIR: “ A dál?“
ŠÉFKA: “ S velkým odporem to teda vzali. Včera jim Schrankmannová oficiálně předala.“
TOM: “ Ale LKA nechala na vás odpovědnost.“
ŠÉFKA: “ Ano, je to tak. Přiloží malou ruku k dílu, ale většinu nechají na nás. I policejní prezident stojí na naší straně. Asi si umíte představit………“
HOTE: “ Všichni si přejeme, to dopadlo v nejlepším pořádku.“ Do kanceláře přišla Schrankmannová.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Mluvila jsem s policejním prezidentem a on mi řekl, že máte splnit jejich podmínky.“
SEMIR: “ A je snad na tom něco špatného?“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Ano je!“ Tomovi zazvonil mobil. Volalo mu tajné číslo. Raději odešel do kanceláře. Než Tom odešel z šéfčiny kanceláře tak ještě něco řekl Schrankmannové.
TOM: “ Někdy byste si měla příklad od policejního prezidenta.“
Schrankmannová se na chvilku zarazila, ale pořád se držela své představivosti. A udělala jim takovou malou přednášku.
Schrankmannová se na chvilku zarazila, ale pořád se držela své představivosti. A udělala jim takovou malou přednášku.
TOM: “ Kranich.“
LUDVIK: “ Chci slyšet vaši odpověď. Splníte naše podmínky.“
TOM: “ To je samozřejmé. Můžu mluvit se svou ženou?“
LUDVIK: “ Ale jistě.“
TOM: “ Miláčku, jsi v pořádku?“
TINA: “ V naprostém.“
TOM: “ Brzy tě dostaneme.“
LUDVIK: “ Takže………. Stačí splnit jednoduché podmínky.“
TOM: “ Kde chcete předat ten krek?“
LUDVIK: “ Za 2 a půl hodiny v pískovně v Erenfeldu kde se uvidíte s vaší manželkou.“
TOM: “ Budu tam.“
LUDVIK: “ Pěkně přesně a ani o minutku později.“ Zavěsil. Tom taky. Schrankmannová odešla z kanceláře. Semir zašel za Tomem.
SEMIR: “ Kdo to byl?“
TOM: „Za dvě a půl hodiny v pískovně v Erenfeldu.“
SEMIR: “ Ještě musíme přemluvit Hartmuta, aby nám předal krek.“ Do jejich kanceláře přišla Andrea, Hote, Bonrát a šéfová.
TOM: “ A co ten informátor?“
HOTE: “ Jednoho jsme objevili. Tím informátorem je jistý Markus Klain.“
BONRÁT: “ Klain dělá na okresku 43 v Kolíně-Hürth. Taky jsme zjistili spojení mezi Klainem a Helmutem Lorenzem.“
HOTE: “ Znají se od mala. Když toto všechno praskne, co vše pro Klaina udělal, hned by ho vyhodili.“
ANDREA: “ Narazila jsem na jednoho odběratele kreku. Je to jistý Massimiliano Calvino. Je to neapolský dealer a velmi produktivní na italské drogové scéně. Jeho obchody velmi vynášejí. Jeho letadlo z Neapole přistane za dva a půl hodiny na Düsseldorfské letiště.“
TOM: “ To je ten samí čas, kdy se mám setkat s Missingem v pískovně.“
ŠÉFKA: “ Tome, Semire, musíte zpracovat Hartmuta. A vy dva budete poblíž pískovny a pojedete na letiště do Düsseldorfu.“
SEMIR: “ Tak raději zajedeme za Hartmutem.“
V úkrytu………. Missing a Lorenzovi se připravili na přílet Massimiliana Calvina. Bratři Lorenzovi jeli pro neapolského odběratele. Missing hlídal Tinu v jejím úkrytu.
LUDVIK: “ Tak se naposledy vidíme. Bylo mi s vámi moc dobře.“
TINA: “ To je taková škoda. Ten čas tak rychle letí.“ Řekla to takový ironickým hlasem. A odešel z domku. Hote a Bonrát dorazili na letiště, kde už byli také bratři Lorenzovi a vyhlíželi neapolského obchodníka.
V centrálním skladu…………. Ve skladu ve Wedenu, kde byla také Schrankmannová.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Snad jim to nechcete vydat.“
HARTMUT: “ Co se stane, když neposlechnu.“
SEMIR: “ Tak se někde sejdeme – myslím jako celá služebna.“
TOM: “ Hartmute, tak nám to dej. Jde o život Tiny anebo jí snad chceš vidět mrtvou.“
HARTMUT: “ To né…….“
TOM: “ Tak nám vydej ten krek.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Přece jim nebudete věřit. Oba dva nejsou ve službě.“
HARTMUT: “ Paní Schrankmannová, promiňte. Ale já jim krek vydám. Toma a Semira znám dlouho a nikdy by mi nelhali a taky bych nerad stál nad hrobem Tiny. Ale vám to je úplně jedno“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Na mě tak brzy nezapomenete.“ Odešla ze skladu. Hartmut jim vydal všechen krek ve sportovní tašce.
TOM: “ Tak to se ti povedlo.“
HARTMUT: “ Díky. Život blízkého anebo kamaráda je přednější.“
V pískovně………. Tom se svými kolegy byli na místě. Schrankmannová tu byla se svou partou s neohroženými chlapci – zásahovkou. Semir s Hotem a Bonrátem byli po pískovně rozmístěny, tak aby byli na blízku Tomovi. Jejich schůzka se konala u pásového dopravníku. Po chvilce přijel Volkswagen TOURREG ze kterého vystoupila Tina s Missingem. Helmut se staral o Itala, kterého zadržela zásahová jednotka.
LUDVIK: “ Tašku dejte na pasový dopravník.“
TOM: “ A co moje manželka?“
LUDVIK: “ Za chvilku bude u vás.“ Tom dal tašku na pás, taška se začala pohybovat po pásku a jela směrem k Missingovi. Axel rozvázal Tinu a pomalu šla k Tomovi. Když už byla taška s krekem u Missing dala Schrankmannová pokyn zásahové jednotce aby zaútočili. Zásahová jednotka vyrazila so boje, Axel a Missing začali okolo sebe střílet. Tina rychle běžela za Tomem, který byl schovaný za terénním vozem BMW. Tom jim vracel palbu zpět, Tina přišla se zraněnou rukou.
TINA: “ Kterej blbec tohleto vymyslel?“
TOM: “ Můžeš třikrát hádat.“ Ovázal Tině zraněnou rukou svým čistým kapesníkem.
TINA: “ Jestli tohle to vymyslela naše milá Schrankmannová tak jí jedno, že někdo bude po smrti.“
TOM: “ Taky na tom případu měla velký podíl.“ Tom dal zbraň Tině, aby mu pomohla ve střelbě.
Missing a Axel nasedli do svého TOUREGU a odjížděli kolem BMW, kde se schovávali Tina a Tom. Nasedlis BMW a jeli za nimi. Axel střílel po BMW, ale Tina jim vracela střelbu a to dost úspěšně. Tina si vyměňovala prázdný zásobník za nový, když Tina zahlédla velký bagr s radlicí.
TINA: “ Tome, stůj!“ Tom poslechl Tinu. Bagr s radlicí nabral TOURREG a hrnuli ho malého jezírka. Na bagru byli, Hote s Bonrátem. BMW stál naproti policejnímu terénnímu vozu, kde seděl Semir. Všichni tři vystoupili z aut a šli se podívat na namočené auto v jezírku, ze kterého vykukoval Axel s Missingem. Hote a Bonrát si plácli rukou, že jim to vyšlo. Tina, Tom a Semir stáli na cestě a usmívali se. O ty dva se postarali kolegové. Tina byla ošetřena v sanitce. U Tiny se zastavila šéfová. U Toma s Semirem se zastavila Schrankmannová.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Myslím, že bych se vám měla omluvit.“
SEMIR: “ Omluvu přijímáme.“ Předala jim jejich služební průkazy. Odjela do své kanceláře. Tina se šéfkou přišli k nim.
ŠÉFKA: “ Tak to by bylo.“
TOM: “ Almara je spokojená.“
SEMIR: “ Tak půjdeme napsat kopu hlášení.“ Komisaři nasedli do stříbrného BMW a odjeli na služebnu. Za nimi je následovalo policejní vůz s Hotem, Bonrátem a šéfkou.
Konec!!
Autorka: Tina11