U soudu…….
Tina se Semirem řešili jeden případ, když Engelhardtová byla na své dovolené a Tom na školení v Innsbrucku – znásilnění mladistvé dívky, která po poradě se svoji maminkou, že podají trestní oznámení, kdo jí to způsobil. Vyšetřování přineslo, že násilník napadl další tři mladé dívky, které se báli všechno říct na policii. Tina se Semirem se do tohoto případu tak ponořili, že přemluvili ostatní tři dívky, aby se násilník dostal za mříže. Násilník si své dívky vybíral hlavně v noci, když se odněkud vraceli. Tato čtvrtá oběť byla nalezena u jednoho dálničního odpočívadla, kde ji násilník vyhlédl a znásilnil. Dálniční policie spolupracovala s jedním malým oddělením v centru Kolína. Po pár dnech byl násilník dopaden těsně, kdy dálniční policie dostala prodloužený víkend. Po soudním přelíčení si státní zástupkyně Schrankmannová zastavila Semira s Tinou, kteří byli slavnostněji oblečeni na dnešní den.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Tak vám gratuluji k úspěšnému vyřešení případu.“
SEMIR: “ Děkujeme.“
TINA: “ Na svobodu se dlouho nepodívá.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Rodiče obětí jsou vám zavázány. No už nebudu dál rušit určitě, máte plno jiné práce.“
SEMIR: “ Zatím děláme takové maličkosti.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ To ráda slyším. Zatím naschle.“
TINA, SEMIR: “ Naschle.“ Dálniční policie a Schrankmannová se rozešli podle svých směrů. Tina se Semirem scházeli po schodech.
SEMIR: “ Nezajedeme za Schröderem? Máme čas, než nás zase někam odvolají.“
TINA: “ Jsem pro.“ Nasedli do BMW a vyrazili směrem za Schröderem.
V Kolíně-sever se zatím děli věci. Jedna skupina, která byla složená ze čtyř mladých mužů, vyloupila jednu banku, kde byl postřelen jeden člen z ochranky a jedna pokladní. Vzali si kolem 10 mil €, ale nějak jim to bylo málo. Banda ujížděla v černém tranzitu značky Fiat, který si to frčel po dálnici 56. Měli namířeno do svého ukrytu v Kolíně-západ, ale v patách jim byli policejní vozy. Do stříbrného BMW se ozvala vysílačka.
SEMIR: “ Ale né.“
TINA: “ Máme svačině u Schrödera.“ Zvedla vysílačku. „Kobra11, slyší.“
CENTRÁLA: “ Na dálnici A56 se řítí černý tranzit značky Fiat. V Kolíně-sever byla přepadena jedna banka.“ Okolo BMW profrčel černý Fiat tranzit.
TINA: “ Právě okolo nás profrčel. Přebíráme to.“
CENTRÁLA: “ Rozumím, kolegové jsou na cestě.“ Tina zavěsila vysílačku a zapla modrý majáček za předním sklem. Řidič tranzitu si ve zpětném zrcátku všimnul modrého majáčku.
HEIKO: “ Máme společnost.“
MARCEL: “ A sakra. Co budeme dělat?“
HEIKO: “ Tak se jich nějak zbavte.“ Zbytek bandy – Filip a Werner si otevřeli posuvné dveře tranzitu a začali střílet po BMW, který se vyhýbal kulkám.
SEMIR: “ Nechceš jim vracet palbu?“
TINA: “ A můžeš mi říct čím? Když nemám u sebe zbraň.“
SEMIR: “ Stačí říct jenom, Sezname, palubní skříňko, otevři se.“ Tina otevřela palubní skříňku, kde ležela zbraň a náboje.
TINA: “ No tvoje říkanka funguje.“ Semir se hrdě usmíval. Tina nabila zbraň a začali bandě vracet palbu. Jeden z bandy strefil zrcátko u BMW.
SEMIR: “ Ustřelil mi zrcátko.“ Tininy kulky se zaryli do karosérie tranzitu. “ A kolegové jsou, kde?“
TINA: “ Ti přijedou, až bude po všem.“ Filip se strefil do chladiče BMW, ze kterého se objevil velký býlí dým, který zahalil celé BMW, Semir neviděl na cestu a tak udělal otočky o 360 stupňů, tranzit se jim ztratil, udělal myšku jedné cisterně s benzínem, která se převrátila na zem, a začal z ní vytékat benzín. Kde BMW udělalo své hodiny, protože bylo zahaleno dýmem z chladiče, se udělala řetězová reakce nehod. Když se dým z chladiče ustálila Tina se Semirem vystoupili z BMW a koukali se na zkázu. Tina se Semirem šli napomoct lidem. Porsche velkou rychlostí se řítilo na tu danou nehodu, ale jak si nebrzdilo, mladí kluci byli trochu při opití a dělali samé opičky. Plnou rychlostí Porsche najelo na nehodu, Porsche letělo vzduchem. Tina se Semirem se dívali na letící Porsche, řidič z cisterny se pomalu plazil ven z kabiny, Tina se Semirem mu šli napomoct řidiči, na poslední chvíli ho vytáhli a Porsche narazilo do cisterny a hned explodovalo. Oba dva kluci neměli šanci přežít. Tina zavolala na služebnu, že potřebují hasiče, sanitku a po chvilce přijeli i požádané policejní vozy.
Ve vyloupené bance už byla policie, která vyslýchala všechny osoby v bance, zraněného muže z ochranky a pokladní odvezli do nemocnice, ale moc dobře na tom nejsou. Na dálnici přijela pomoct, kteří se starali o zraněné a explozi cisterny. Tina se Semirem stáli u policejního Porsche a k nim přišli, Hote a Bonrát.
HOTE: “ Vy jste tomu tady dali.“
SEMIR: “ Hote, nechci ty tvoje poznámky.“
TINA: “ Už jste vyhlásili pátrání po černém tranzitu?“
BONRÁT: “ Ale, ano.“
TINA: “ A už máte nějaké informace o té vyloupené bance?“
HOTE: “ Podle ředitele banky si banda vzala okolo 10 mil €. Strážného a jednu pokladní odvezli do nemocnice, ale moc dobře na tom nejsou.“
SEMIR: “ Tak my se pojedeme podívat do té banky.“
BONRÁT: “ A čím tam chcete jet.“ Tina se Semirem se podívali na jejich služební vůz.
HOTE: “ To snad nemyslíte vážně.“
TINA: “ Přece nebudete odporovat své zastupující šéfové.“ Bonrát vyndal z kapsy klíčky od Porsche a klíčky držel mezi palcem a ukazováčkem. Tina po nich čapla a šla na místo řidiče. „Díky.“ Nasedla do Porsche a Semir následoval Tinu, odjeli do vyloupené banky.
HOTE: “ Jak se teď dostaneme na služebnu.“
BONRÁT: “ Tak poprosíme kolegy.“
V bance………. Policejní Porsche dorazilo k bance, kde ještě stále byli kolegové a sbírali stopy, aby se dostali na stopu bandě, která je vykradla. Tina se Semirem zašli rovnou za ředitelem banky.
ŘEDITEL: “ Víte, skoro všechno jsem řekl vašim kolegům.“
SEMIR: “ Ale třeba jste si na něco vzpomněl.“
TINA: “ Třeba nějaké maličkosti.“
ŘEDITEL: “ Jak jsem už řekl, dva byli tady a vybírali peníze z přepážek, tedy pokladní je dávali do takové sportovní tašky. A zbylí dva byli v trezoru.“
SEMIR: “ A kdo byl s nimi u toho trezoru?“¨
ŘEDITEL: “ Tam jsem byl já. Po celou dobu ani nepromluvili.“
TINA: “ V trezoru byli vaše veškeré peníze.“
ŘEDITEL: “ Ano, včera večer nám přinesli vetší částku peněz, ze které jsme chtěli zaplatit větší obnos, který jsme si udělali sami.“
SEMIR: “ Mohli bychom s někým mluvit, kdo byl na hoře.“
ŘEDITEL: “ Ale zajisté. Ptejte se po paní Moserové, která je blízkou přítelkyní paní Krausové.“
TINA: “ Paní Krausová je ta postřelená?“
ŘEDITEL: “ Ano. A jak jsou na tom?“
SEMIR: “ Z nemocnice se nám ještě neozvali, jak na tom jsou.“
TINA: “ Mohli bychom dostat záznamy z kamer u pokladen a u trezoru?“
ŘEDITEL: “ Ale zajisté. Přinesu vám je.“ Tina se Semirem zašli paní Moserovou, která byla v péči lékařů
SEMIR: “ Paní Moserová?“
MOSEROVÁ: “ Ano.“
TINA: “ Kranichová a to je můj kolega Gerkhan a jsem od dálniční policie. Máme ten případ na starost.“
SEMIR: “ Rádi bychom chtěli vědět, jak to tu přibližně vypadalo.“
MOSEROVÁ: “ Do banky vtrhli čtyři muži v kuklách a měli v ruce zbraně. Jeden se zeptal, kde tu je trezor a tak se dvěmi odešel ředitel. A ti dva zbývající zůstali tady.“
TINA: “ A jak došlo k těm přestřelkám na vaši kolegyni a strážného?“
MOSEROVÁ: “ Jeden si všiml, že Erika teda paní Krausová šáhla po alarmu a také ho stiskla a jeden ji postřelil. Strážný se po nich vrhnul a druhý ho postřelil.“
SEMIR: “ A kdo jim předal peníze z pokladen u přepážek?“
MOSEROVÁ: “ To jsem byla já, co jsem jim dala peníze do takové sportovní tašky.“
TINA: “ Kolik peněz jste jim vydala. Stačí jenom hrubý odhad.“
MOSEROVÁ: “ Dole v trezoru bylo okolo devíti mil €. A u pokladen bylo tak kolem 500 000 €.“
TINA: “ Díky. Už vás necháme, a kdyby něco tak se ozveme.“ Přišel k nim ředitel banky.
ŘEDITEL: “ Tady jsou ty kazety, jak jste chtěli.“ Předal kazety Semirovi do ruky.
SEMIR: “ Díky. Kdyby něco tak se ozveme se sami.“
TINA: “ Zatím naschle.“ Tina se Semirem odešli z banky. Nasedli do Porsche a odjeli na služebnu.
Banda se ukrývala ve svém úkrytu v Kolíně-západ, kde si našla malý opuštěný barák poblíž pískovny. Přepočítávali si svoji kořist.
FILIP: “ Co budeme dělat teď? Prachy máme.“
HEIKO: “ Musíme je dát našemu vymahateli, ty tupče.“
FILIP: “ Jenom jsem se zeptal.“
WERNER: “ Musíme si najít jiné auto.“
HEIKO: “ O to se postarej s Marcelem. Toho tranzitu se zbavte. Fízlové už vyhlásili pátrání a najděte nějaké jiné.“
MARCEL: “ Pozeptáme se někdy v nějakém malém vrakovišti.“
HEIKO: “ Dobře. Teď budeme čekat, až se ozve Arens.“
Na služebně……. Tina se Semirem se zastavili u Andrey.
SEMIR: “ Už se ozvali z nemocnice?“
ANDREA: “ Volali tak před deseti minutami. Strážný i pokladní stále bojují o život. Po tranzitu ani stopy. A co soud?“
TINA: “ Dostal ten nejvyšší trest a bude v péči lékařů. Pochybuji, že by ho předčasně propustili za dobré chování.“
SEMIR: “ A co tranzit?“
ANDREA: “ Jako kdyby se do země propadl.“
SEMIR: “ Tak se podíváme na ty kazety.“ Odešli do místnosti, kde v klidu prohlédli kazety. Na kazetách bylo to, co vypověděl ředitel a Moserová. Tina si všimla jednoho znaku na bundě a jednoho tetování na ruce, byl to kousek štíra.
TINA: „Vrať to kousek zpátky.“ Semir to kousek vrátil, jak byli trezoru.
SEMIR: „Co jsi viděla?“
TINA: “ Teď to zastav.“ Semir poslechl Tinu. „Jde vidět kousek tetování a nášivka.“ Ukazovala na obrazovce. Semir to přiblížil.
SEMIR: “ Jeden z nich seděl a je v nějakém klubu.“
TINA: “ Klub Mayer. Tak se jim podíváme na zoubek.“ Semir zašel za Andreou.
SEMIR: “ Miláčku, podívej se na klub Mayer.“ Andrea zadala jméno Mayer, a vyjelo jí, že jde o střelecký klub. „Střelecký klub.“
ANDREA: “ Sídlí v Dortmundu, Rýnská ulice 256. Má přes 200 členů. Jak ho tam chcete najít?“
SEMIR: “ Přes jedno malé tetování.“ Dali si malou pusu, když přišla Tina. „Tak šéfová, co teď.“
TINA: “ Snad se pojedeme podívat do toho klubu.“ Odešla ze služebny a v ruce měla fotku tetování z jednoho z bandy.
ANDREA: “ Tak běž, ať Tina nečeká.“ Dali si pusu a Semir odešel za Tinou, která už seděla ve svém služebním voze. Semir si nasednul do auta.
SEMIR: “ Tak vyrazíme na cestu, šéfová.“
TINA: “ Tak jedeme.“ Nastartovala a odjeli do Dortmundu.
……pokráčko zas příště….