V klubu……. Tina se Semirem dorazili do klubu, kde se zeptali na informacích, kde najdou ředitele klubu nebo vedoucího. Recepční je odkázala do kanceláře samotného pana Mayera – ředitele klubu. Semir nesměle zaťukal na dveře. Ředitel odpověděl, ať vstoupí.
MAYER: “ S kým pak mám tu čest?“
SEMIR: “ Gerkhan a to je moje kolegyně Kranichová. Jsme od dálniční policie.“ Oba dva se legitimovali.
MAYER: “ To už u policie pracují tak krásné policistky. A co nás chce policie?“
TINA:
“ Přišli jsme se zeptat na jednoho vašeho člena.“
MAYER: “ A jakého máte zájem? V klubu je přes 200 členů.“
SEMIR: “ My hledáme jeho vaše člena podle tetování.“ Tina ukázala Mayerovi fotku s tetováním. Mayer chvilku přemýšlel.
MAYER: “ Možná, že vím, koho hledáte.“ Hledal v kartotéce v jedné skříňce. “ Filip Bauman. Členem byl asi 2-4 roky, pak sám podal výpověď z klubu. Na jedné ruce má vytetovaného štíra.“
TINA: “ Víte, proč?“
MAYER: “ Říkal, že se narodil ve znamení štíra a tak si nechal vytetovat někdy v pubertě.“
SEMIR: “ Měl tu Bauman nějaké kamarády?“
MAYER: “ Ano, měl. Ale asi s nimi teď netíká. A co vlastně provedl?“
TINA: “ Dneska ráno vyloupil banku a ještě s dalšími kamarády.“
MAYER: “ To bych do něho neřekl. Když jsme se spolu bavili tak mi připadal jako dobrý střelec a jeho výsledky moc dobré.“
SEMIR: “ A co třeba sourozenci, rodiče?“
MAYER: “ O nikom nemluvil.“
TINA: “ A co zaměstnání?“
MAYER: “ Pracoval u nějakého Storma. Je to firma okolo aut.“
TINA: “ Autosalon, vrakoviště, bazar, půjčovna…….“
MAYER: “ Ano, auto-vrakoviště Storm.“
SEMIR: “ A kde sídlí?“
MAYER: “ V Kolíně-Essen v ulici svatého Jana.“
TINA: “ Děkujeme za cenné informace.“ Dálniční policie se rozloučila s ředitelem Mayerem a odešla z klubu. Nasedli do Octavie a odjel směrem Kolín-Essen.
SEMIR: “ Šlápni na to. Tam se budou chtít zbavit toho tranzitu.“
TINA: “ Rozkaz.“ Sešlápla pedál od plynu a během pár minut byli na vrakovišti. Storm se podíval z okna budovy, kde to byla hlavní budova z červených cihel. Když Storm uviděl majáček Octavie, tak měl velký problém. Tina se Semirem vystoupili z auta a šli za Stormem, který stál před budovou.
SEMIR: “ Pan Storm?“
STORM: “ Ano, osobně.“
TINA: “ Kranichová a Gerkhan z dálniční policie.“ Ukázali své služební průkazy.
STORM: “ A co chce po mě dálniční policie?“
SEMIR: “ Nevadí, když se tu porozhlédneme?“
STORM: “ Žádné tajnosti nemám.“ Tina a Semir se procházeli po vrakovišti. Každý šel jinou cestou, museli najít list na auta. Tina se Semirem vylezli na sešrotovaná auta – na jejich střechy a rozhlíželi se.
TINA: “ Semire, mám to.“ Seskočila ze střechy dolů a Semir přeskákal nějaké střechy aut k Tině. List pomalu chtěl slisovat černý tranzit, ale Tina včas zmáčkla červené tlačítko a list se zastavil.
SEMIR: “ A máme ho.“
TINA: “ Hartmut bude mít práci.“
SEMIR: “ Moc potěšenej nebude.“ Tina se ozvala na služebnu, aby Andrea poslala Hota a Bonrát k nim na vrakoviště ještě s dalšími kolegy, aby se trochu více prohlédli vrakoviště. Lidi z technického si přijeli pro černý tranzit, který si odvezou na prohlídku.
SEMIR: “ Tak a teď nám řekněte, jak se sem dostal ten tranzit.“
STORM: “ Tenhle ten tranzit vidím poprvé.“
TINA: “ A já jsem snad čínskej bůh srandy. A jméno Filip Bauman vám taky nic neříká.“
STORM: “ Ten tu u mě pracoval asi tak tři roky. Pak dal výpověď.“
SEMIR: “ Teď vám paměť funguje, ale když jde o tranzit, jako kdyby bylo nějaké okno. Kdo ho sem přivezl.“
TINA: “ Nebo to tu necháme prohledat kolegy a nějaké nelegální sešrotování aut vám rádi přišijeme na triko.“
SEMIR: “ Černý tranzit…….“
STORM: “ Přivezli ho sem dva chlapíci. Ať se ho zbavím rychle.“
SEMIR: “ A to odjeli autem nebo šli pěšky.“
STORM: “ Dali mi peníze a vzali si jedno auto.“
TINA: “ Tak úplateček za rychlé zmizení auta, co? V čem odjeli?“
STORM: “ Vzali si jeden starej bavorák.“
TINA: „Barva a SPZ?“
STORM: “ Byl tmavozelené barvy a značka byla KX400.“
STORM: “ Byl tmavozelené barvy a značka byla KX400.“
SEMIR: “ Tomu říkám spolupráce. Sigi, odvez našeho podnikavce k nám. A pak s ním udělej portréty, jak vypadali ty dva chlapíci.“ Sigi vzal Stroma a odvedl ho do auta, hned s ním odjeli na okrsek. K Tině a Semirovi přišel, Hote.
HOTE: “ Kluci tu našli plno aut, které se podílely, na nehodách a tady byli rychle sešrotováni.“
TINA: “ Podívejme se.“
HOTE: “ Také hledají v papírech, ale ti nám toho moc neřeknou, protože půlka není, vůbec nejsou k daným vozidlům papíry anebo jsou tam napsané takové bludy, které neodpovídají.“
SEMIR: “ Tak Storm se na svobodu dlouho nepodívá.“
TINA: “ A taky vyhlašte pátrání po tmavozeleném BMW ze značkou KX400.“
HOTE: “ Zajisté, šéfová.“ Šel splnit úkol.
SEMIR: “ Teď najít ten zbytek bandy a máme vyřešení případ.“
TINA: “ To se lehce řekne, ale kde začít a co mají vlastně zalubem. To je větší otázka.“
SEMIR: “ To je taky fakt.“ Tina nasedla do Octavie a Semir ji po pár vteřinách následoval Tinu, společně odjeli na služebnu, kde je čekala Schrankmannová.
Na služebně……. Schrankmannová čekala na Tinu a Semira v šéfčině kanceláři. Když Tina se Semirem přišli na služebnu, zastavili se u Andrey.
ANDREA: „Máte tu náštěvu.“
TINA: “ Ta mi tu dneska ještě chyběla.“
SEMIR: “ Zjisti něco o Filipu Baumanovi a ještě na jednu firmu Storm. Je to vrakoviště, ale něco nám na něm nesedí.“
ANDREA: “ Už se na tom pracuje.“ Semir a Tina odešli do kanceláře, kde čekala Schrankmannová, která si seděla v šéfčině křesle.
TINA: “ Jaká čest, že se zase vidíme.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Když jste mi dneska řekli, že tu máte malé případy a pak se dozví, že děláte na vyloupení banky, tak jsem radši mlčela, ale když jste dopadli toho násilníka. Jak jste daleko s případem?“
SEMIR: “ Už jsme identifikovali jednoho pachatele ze čtyř členné bandy. Je to jistý Filip Bauman, jeho jméno nám řekli ve střeleckém klubu.“
TINA: “ Majitel ho poznal podle tetování, které má na ruce.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ A co ten tranzit?“
TINA: “ Ten už máme na technickém a Hartmut na něm pracuje. Našli jsme ho na jednom vrakovišti, když se ho chtěl majitel Storm zbavit za malý úplatek.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Doufám, že jste ho sbalili.“
SEMIR: “ Ano, už je ve vyšetřovací vazbě. Ještě dělá dva portréty dvou mužů, kteří mu odvezli ten tranzit a odjeli v tmavozeleném BMW.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ A pátrání?“
TINA: “ Je vyhlášeno. Na vrakovišti se objevilo pár aut, které záhadně zmizelo po nějakých nehodách.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ No pěkně jste rozjeli případ. Ještě je najít a najít peníze, a je vyřešeno. Jen tak dál. Až budete mít něco nového, dejte vědět. I když vím, že máte dobrou zastupující šéfku.“ Rozloučila se a odešla z kanceláře.
TINA: “ Je to vůbec naše státní zástupkyně Schrankmannová?“
SEMIR: “ Třeba dostala přes noc rozum.“
TINA: “ To bych se divila.“ Oba dva se usmívali. Přišla k nim Andrea.
ANDREA: “ Co se tak tváříte.“
SEMIR: “ Ale nic. Něco máš?“
ANDREA: “ Ten váš Filip Bauman nebyl ani jednou trestaný. Pracuje jako automechanik. Nemá rodiče ani sourozence.“
TINA: “ A co ten Storm a jeho vrakoviště.“
ANDREA: “ Už měl pletky s policií, protože se zbavoval aut, která způsobila nějakou tu nehodu, a nechtěli být obviněni. Jinak už nic na něho nemáme. V papírech od Hota a Bonráta jsem našla, že u něho dělal Bauman, jako automechanik, ale pak sám dobrovolně odešel. Jako působící pracoviště uděl nějakou malou dílnu v Düsseldorfu v Berlínské ulici 57. A polovina papírů byla falešná a tak dále.“
SEMIR: “ Ještě najít ty tři.“ Přišel k nim Bonrát.
BONRÁT: “ Ten Storm před malou chvilkou dodělat ty portréty těch mužů. Dal jsem ti je na stůl.“
ANDREA: “ Díky. Projedu je počítačem.“
TINA: “ Já se pojedu podívat do Düsseldorfu.“
BONRÁT: “ Co tam?“
TINA: “ Zjišťovat informace.“ Pomalu odcházela z kanceláře i ze služebny. Semir vyšel z kanceláře tak, aby viděl na Tinu.
SEMIR: “ A co mám dělat já?“ Tina se zastavila u Bonrátova stolu.
TINA: “ Můžeš mezitím zjistit, na koho bylo přihlášené to BMW. Nebo můžeš pomoct Andreje.“ Odešla ze služebny.
HOTE: „Co s tou Tinou je?“
SEMIR: “ Tak to zjisti.“
ANDREA: “ Nestouplo jí to šéfování nějak do hlavy.“
BONRÁT: “ Třeba s tím má něco společného, když tu byla almara.“
SEMIR: “ Bonráte, teď si na to kápnul.“ Odešel z kanceláře společně s Andreou. Bonrát pořád nechápal a odešel za Hotem.
V úkrytu byl akorát Heiko a Werner. Hlídali tu svoje ukradené penízky. Filip a Marcel odjeli za svými přítelkyněmi a oba dva chodili do práce – Filip do dílny v Düsseldorfu a Marcel dělal manažera v jedné velké cestovní kanceláři v Kolíně-Essen.
…..pokráčko zas příště…..