Moje asi první cesta za mala byla cesta na ostrov Korsiku, to mi bylo 10 let, kde jsem se poprvé plavila na katamaránu na moři jak v klidném i v bouřlivém moři. Byli jsme tam na týden, byl to poslední srpnový týden, kdy se koná tradiční akce „Pánská jízda“. Na Korsiku jsme jeli vlastními auty, takže jsem si i poprvé projela trajektem tam i zpátky. Vyjížděli jsme z Livorna do Bastie, a naše plavba katamaránem byla do města Bonifacio. Ale ještě před tím, něž jsme nalodili na trajekt, tak jsme se zastavili v italském městě Pisa, kde jsme navštívili šikmou věž. Plutí katamaránem jsme viděli krásné scenérie pobřeží Korsiky.
Město Pisa, abych nebyla po zadu, tak jsem držela věž, aby nespadla.
To už byli naše výlety katamaránem okolo Krosiky. Jak jsem byla malá, tak si ty názvy města a zátok si nepamatuji.
Něco málo o Bastii:
Bastia je město na Korsice v departementu Haute-Corse a regionu Korsika. Má 37 000 obyvatel. V Bastii je průměrně 340 slunečných dnů v roce. Je největším městem severovýchodní oblasti ostrova, hlavním přístavem ostrova a městem s největším rozvojem podnikání a obchodu
Historie
Město bylo založeno v roce 1372 Janovany, kteří zde postavili pevnost. Za janovské nadvlády v roce 1452 se stalo hlavním městem ostrova a sídlem místní vlády. Korsičané dodnes na Bastii pohlížejí s despektem pro její kladný vztah k Janovanům. V roce 1811 přenesl Napoleon hlavní město do svého rodiště Ajaccia a Bastia začala upadat. Dynamický rozvoj následoval znovu po 2. světové válce.
Památky
Čtvrt Terra Nova je jedním z nejtypičtějších příkladů korsické architektury. Dominantou je citadela, která stojí nad fotogenickým Starým přístavem (Vieux Port), stále využívaný rybářskými čluny, okolo nějž stojí starobylé obytné domy, kdysi obývané rodinami rybářů. Dnes v přístavu najdete četné kavárny a restaurace. Za přístavem začíná labyrint úzkých uliček, kde se návštěvníkovi naskytne příležitost nahlédnout do všedního života místních obyvatel. Mezi další pamětihodnosti patří: náměstí sv. Mikuláše se sochou Napoleona; bývalý palác janovské vlády; dům, v němž strávil dva roky dětství spisovatel Victor Hugo; guvernérský palác anebo etnografické muzeum, radnice.
Něco málo o Banifaciu:
Geografie
Bonifacio leží na nejjižnějším cípu Korsiky a je hlavním přístavem pro lodě z protější italské Sardinie. Bonifácký průliv oddělující oba ostrovy je široký asi 11 km a je chráněnou mořskou rezervací s mnoha druhy mořských živočichů. Leží v něm i souostroví Lavezzi, skupina asi deseti ostrůvků, z nichž největší je Ile Lavezzi o velikosti 65 ha. Je na něm postavena signální stanice a hřbitov utopených vojáků a námořníků z lodi Sémillante.
Město se dělí na dvě části – přístaviště a Staré město či Horní město.
Historie
Oblast v okolí města byla podle objevených pozůstatků „Dámy z Bonifacia“ obydlena již v období neolitu. Jedna z hypotéz tvrdí, že se zde Odysseus setkal s lidožravými obry Laistrygony.
Roku 828 bylo město založeno toskánským markýzem Bonifácem a po něm nese své jméno.
Městské památky
Nejvýraznější budovou je citadela postavená Janovany. Odtud vedou do města dvě schodiště. Schodiště Rastello (Montée Rastello) a schodiště sv. Rocha (Montée St-Roch).
Třetím schodištěm je schodiště krále aragonského (Escalier du Roi d´Aragon) se 187 schody (60 m) vedoucími k moři. Podle legendy jej vytvořili aragonští vojáci během obléhání města v roce 1420. Potřebovali na to pouze jednu jedinou noc.
V centru Horního města je románský kostel sv. Marie (Église Ste-Marie Majere) se čtvercovou zvonicí a lodžií pod klenbou, pod níž je nádrž na dešťovou vodu. Nádrž byla životně nezbytná v dobách obléhání a sbírala se tam voda z většiny akvaduktu postavených podél ulic. Druhým městským kostelem je gotický kostel sv. Dominika (Église St-Dominique) na západní straně citadely.
Uličky starého města jsou malebné a uzounké, domy vysoké. Opěrné obloukové pilíře vedoucí nad hlavami chodců sloužily a slouží k zachycování dešťové vody.
!Článek prosím nekopírovat, jsou to moje fotky!