Na KTU……. Zde probíhali v plném proudu analýzy důkazů od Meermanna. Tina si trochu zdřímla na Hartmutově stole a v ruce držela psíka od Petra. Když přišel Hartmut s hrníčky, Tina už byla vzhůru.
HARTMUT: “ Tady máš kafe.“
TINA: “ Díky.“ Vzala si hrníček a rovnou se napila. „Máš něco?“
HARTMUT: “ Kouknul jsem se na tu zbraň. Jedná se o BERETU 70, ráže 35mm.“
TINA: “ Už byla použita?“
HARTMUT: “ Asi tak před 15 lety. Zbraň se objevila v případu Meermann.“
TINA: “ A neměla ta zbraň být dávno zničena.“

HARTMUT: “ Zničena ano, ale někdo ji ukradl ze skladu doličných předmětů.“
TINA: “ Takže byl vystavěný falešný papír na zničení. A pokud Meermann si nechal tu zbraň, pokud mu patří.“
HARTMUT: “ Zbraň nepatří Meermannovi, ale Haraldu Nowakovi. Ten s ní střílel po nějakém autu.“
TINA: “ A už máš ten spis?“
HARTMUT: “ Čekám až příjde.“
TINA: “ Co to ostatní?“
HARTMUT: “ Jenom čekám na výsledky těch kousků bomby. A ty se můžeš podívat na otisky na té vstupence a fotografii. A vrhnu se na tu tvou bombu, co jsi přivezla, ale je to jenom atrapa.“
TINA: “ Tak dobře.“
HARTMUT: “ Tvůj talismánek?“
TINA: “ Ne, ten je Petra. Dala jsem mu ho, když jsem chodila tak do první nebo druhé třídy. Koupila jsem ho na výletě v Římě. U jednoho stánku s hračkami. Když zavřu oči, tak ho vidím.“
HARTMUT: “ A je tam ještě?“
TINA: “ Pokaždé kdy jsem jela do Říma, šla jsem na to místo, bylo to poblíž Kolosea, ale už tam není.“
HARTMUT: “ Ale je fakt moc pěkný.“
TINA: “ Když jsem ho zahlídla, tak jsem ho musela koupit.“
HARTMUT: “ Tak se pustíme do práce.“
TINA: “ Mě se mi tak nechce.“
HARTMUT: “ Ale kolegové čekají na naši pomoct.“ Tak tedy odešli do laboratoří, kde začali dělat na důkazech.
Na služebně bylo hrobové ticho. Meermann je pozoroval dalekohledem, jak si všichni lámají hlavu nad případem.
SEMIR: “ Krucinál, kdo to je.“
TOM: “ Zapátrej do hluboké minulosti.“
SEMIR: “ To se mi ti lehko řekne. A do basy jsme jich dostali už hodně.“
TOM: “ Tak jedno vyslov, aby to správné.“
SEMIR: “ Tome,…….“
ŠÉFKA: “ Teď jsem si vzpomněla, že před několika týdny propustili někoho, který vyhodil svůj barák do vzduchu. A kde zemřela dcera a že za to může policie.“
SEMIR: “ Ty noviny se už nenajdou.“
TOM: “ A kdy to přibližně bylo?“
ŠÉFKA: “ Asi tak dva týdny.“
HOTE: “ Já jsem taky četl.“
BONRÁT: “ Hote, ale ty noviny sis schoval.“
ANDREA: “ Říkals, že to ukážeš šéfové.“
HOTE: “ To je pravda. Jdu se hned na to podívat.“ Odešel po čtyřech ke svému stolu. Prohledal všechny šuplíky v jeho stole. “ Tady je to.“ Hote, přišel k ostatním.
SEMIR: “ Dobrá práce.“
HOTE: “ Díky, ale pak mi to úplně vypadlo z hlavy.“
TOM: “ Taky už máš na to věk.“
SEMIR: “ Frank Meermann byl, propustili předčasně za dobré chování.“
ANDREA: “ Dávala vám vinu, že za smrt jeho dcerky můžete vy.“
TOM: “ Ale byla to nehoda. Podle svědků ta dcerka se vrátila zpátky do domu, kde zemřela v plamenech.“
SEMIR: “ Ta jeho dcera hrála na nějaký nástroj.“
ŠÉFKA: „Ano, myslím, že na housle. Ten část zde v Kolíně byl velký mistr na housle, kam měla také namířeno.“
ANDREA: “ A Tina má to všechno objasnit, jak to vlastně všechno bylo.“
BONRÁT: “ Doufejme, že brzy.“
Na KTU……. Tina brala otisky prstů ze vstupenky a z fotografie. Pak je naskenovala do počítače. Hartmut se postaral o atrapu bomby, kterou také naskenoval do počítače.
HARTMUT: “ Jak to jde?“
TINA: “ Čekám na výsledky.“
HARTMUT: “ Tady je ten spis.“
TINA: “ To šlo ale rychle.“ Převzala si od Hartmuta spis, začala si v něm pročítat.
„Takže Meermann chce, abych objasnila smrt jeho dcery, která zemřela při explozi jejich domu. A pak tu máme tu zbraň, se kterou se střílelo po někom.“
HARTMUT: “ Kdy se to přibližně stalo?“
TINA: “ Bude to skoro 17 roků – plus, mínus.“
HARTMUT: “ Frank Meermann, co je to za člověka.“
TINA: “ Meermann pracoval jako pyrotechnik u BKA. Jeho kolega Harald Nowak obvinil Meermanna, že mu zabil přítelkyni, která pracovala u BKA jako pyrotechnička. Ona dva spolu chodili několik let.“
HARTMUT: “ A máme milostní trojúhelník. Jeden na druhého svaluje vinu.“ Na počítači se objevili výsledky.
TINA: “ Ty otisky patří zemřelé dceři – Hana Meermannová, 12 let. Její matka bydlí v Norimberku a jsou spolu rozvedeni. Jejich rozvodové řízení běželo, když jim zemřela jejich dcera.“
HARTMUT: “ A co ten Harald Nowak?“ Tina zadala jeho jméno do počítače.
TINA: “ Před půl rokem zemřel. Nowak byl obviněn, že zabil Nikol Bachmannovou – to je ta jeho přítelkyně, která se zamilovala do Meermanna.“
HARTMUT: “ A kdo dal to obvinění na Nowaka?“
TINA: “ Meermann. Řízení bylo zastaveno, protože bylo málo důkazů proti Nowakovi a všechno hrálo na Meermanna.“
HARTMUT: “ Nikola Bachmanová zemřela při autonehodě v Aachenu. Když budeme brát v postas to, že Nowak chtěla zabít Meermanna, ale proč zemřela Nikola.“
TINA: “ To auto bylo přihlášené na Meermanna, a pokud si Nikola půjčila auto od Meermanna a Nowak počítal s tím, že v něm pojede Meermann.“
HARTMUT: “ A Nowak to bral, jako vážnou věc a tak chtěl ublížit jemu. Bomba v jeho domě.“
TINA: “ A tím zemřela jeho dcera – byla to nehoda. Naši kolegové to neudělali. Od té doby Nowaka nikdo neviděl.“
HARTMUT: “ A Meermann seděl nevině.“ Přišel technik se zprávou ohledně bomby a kousků bomby. Předal ji Hartmutovi. „Ta naše atrapa je úplně stejná, jak před těmi 17 lety. Tím byla zabita Hana. A ty malé kousky z bomby jsou z toho případu.“
TINA: “ Záhada celého případu je vyřešena.“
HARTMUT: “ A doufám, že to pochopí i Meermann.“