U Schrankmannové v kanceláři…….Jak už má Schulte ve zvyklosti, kam přijde jako uragán a bez ohlášení, v tom se úplně vyžívá. A tím to způsobem vtrhnul do kanceláře Schrankmannové.
SCHRANKMANNOVÁ:“ Schulte, co tu chcete? A vy snad neznáte jako například klepání na dveře.“
SCHULTE:“ Chci případ od dálniční policie.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Vy jste se zbláznil. Ten případ vám nedám, bude ho nadále řešit dálniční policie pod vedením zastupující komisařky Tiny Kranichové.“
SCHULTE:“ Vždyť oni nemají páru, jak se ve vraždách chodí. A navíc mě Kranichová tak trochu…….“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Shodila? A to je taky dobře. O té včerejší akci na jejich služebně vím. Nebylo to trochu přehnané.“
SCHULTE:“ Vůbec.“

SCHRANKMANNOVÁ:“ Schulte, jestli chcete dál dělat u policie, měl byste se trochu naučit slušnému chování a kouknout se na pár paragrafů. Moc by vám to pomohlo. A trochu krotit ty vaše…….“
SCHULTE:“ Proč mi nikdo nevěří, že dálniční policie má daleko v řešení vražd a navíc v sériové. A proto chci ten případ.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Jak jsem řekla, jejich případ nedostanete. Je to pro ně větší sousto, ale zvládnou ho mnohem líp než vy a ti vaši komisařové. Dostanete prvního člověka do basy, i když je nevinný. Jestli vám to jako vysvětlení nestačí tak to máte smůlu a smiřte se s tím. Východ snad najdete sám.“
SCHULTE:“ To se mi jenom zdá. Ženský by neměli dělat u policie vůbec.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Konečně se odnaučte vířit vodu a zklidněte ty vaše divoké hormony. A zmizte mi z očí.“ Schulte odešel z kanceláře. „Většího vola jsem nikdy neviděla.“
Na služebně…….V Tomově a Semirově se připravovala taková malá porada co dál. Po stole byli fotky mrtvých žen, na velké tabuli, kterou se dalo psát lihovou tužkou, Semir vylepil všechny fotky mrtvých žen, kde byly označeny dominovou kostkou. Pod každou fotkou byli napsané jména obětí.
SEMIR:“ Tak si to tedy shrneme ještě jednou. Máme tu 11 mrtvých žen, které jsou svobodné. Jsou vždy uškrceny a pak se nenajdou žádné stopy.“
TOM:“ Jsou nacházeny na jednom místě, kde jsou někde poblíž zabiti a pak přenesy.“
TINA:“ Tak tedy ty místa činu jsou pro vraha nějak citově založené z dětství, z mládí,……. Ty ženy nemají mezi sebou nic společného. Každá je z jiného konce Kolína.“
SEMIR:“ Jenom najít ten společný motiv, proč zemřeli.“
TOM:“ A Semire, kdo to udělal.“
SEMIR:“ Tak je snad jasný.“ Do kanceláře přišel Bonrát společně s dohodnutým policejním psychiatrem Dr. Janem Klainem. Byl to postarší pán s mnoholetou zkušeností s takovými případy. Od pohledu byl Dr. Klain velice příjemný pán. Bylo mu kolem 60 let, v kvádru, menší postavy jako je Semir a byl trochu zavalitější.
BONRÁT:“ Vedu vám návštěvu a tady je zpráva od patologa.“ Zprávu předal Tomovi, který byl blíže k Bonrátovi
KLAIN:“ Jsem Dr. Jan Klain, přišel jsem na přání komisařky Tiny Kranichové.“
TINA:“ Tina Kranichová. Velice mě těší. A tou jsou mí kolegové – Tom Kranich a Semir Gerkhan.“
KLAIN:“ Potěšení je i na mé straně. O vašem případu jsem se trochu informoval u vaší státní zástupkyně Schrankmannové.“
SEMIR:“ Takže můžete sestavit takový profil vraha?“
KLAIN:“ Ano, najde se tu něco na psaní?“
SEMIR:“ Napište to pod ty fotografie. A tady je tužka.“ Předal Dr. Klainovi lihovou fixu na psaní. Během hovoru Dr. Klain psal na tabuli základní hesla k profilu vraha.
KLAIN:“ Jak jsem si přečetl jednu pitevní zprávu. Vrah musel škrtit velkou silou, jak to jde vidět. Z toho vyplívá, že vrah je robustnější postavy, že v mládí musel dělat nějaký sport.“
TOM:“ Takže dělat nějaký vrcholový sport. A kolik mu tak může být?“
KLAIN:“ Přibližně kolem 40-55 lety. V minulosti musel být velice oblíbený, inteligentní……. Své oběti někam pozval, zatáhl je na nějaké místo, kde je uškrtil a pak je odvezl na místo činu.“
TINA:“ Ty vraždy mají něco společného z dětství?“
KLAIN:“ Možné by to bylo. Má nějaký velký citový vztah k nějakému místu, kde vyrůstal. Podle mě vrah musí být někde zavřený.“
TINA:“ Léčebna, ústav, vězení,…….“
KLAIN:“ Ano, někde kde může mít vycházky ven.“
SEMIR:“ A co to číslování žen?“
KLAIN:“ Jsem toho názoru, že by mohlo jít třeba o bibli, astrologii, sekta,…….“
TOM:“ Nebo čemu se hodně zajímá.“
KLAIN:“ Ano, to je taky možné.“
TINA:“ Oběť a vrah se museli znát.“
KLAIN:“ Tato myšlenka mě též napadla. Ty mladé dívky se mezi sebou neznali. Vrah si s nimi musel dát schůzku na inzerát nebo na internetu.“
SEMIR:“ V téhle té době se moc inzeráty na seznámení moc neletí, ale internetová seznamka letí. Ale kolegyně mrtvých žen nic takového neříkali, že byli někde zaregistrované na nějakém podobném portálu.“ Na služebně se objevila státní zástupkyně Schrankmannová. Z kanceláře si vzala Tinu a odešli spolu do kanceláře Anny Engelhardtové. Tina seděla v křesle Engelhardtové a Schrankmannová seděla naproti Tině na židli.
TINA:“ Přišla jste kvůli Schultemu?“
SCHRANKMANNNOVÁ:“ Ano, chci vám říct, že případ vám právoplatně patří. Schulte patří mezi, co chtějí mít za každou cenu všechno.“
TINA:“ A taky se vám zmínil o tom…….“
SCHRANKMANNOVÁ:“ To bylo hned to první, když vletěl do mé kanceláře. Schulte potřebuje trochu srazit k zemi.“
TINA:“ Nevěděla jsem, že jste zaujatá proti Schultemu. My jako komisaři bychom ho poslali někam…….“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Je mi to úplně jasné, ale Schulte se prostě nehodí na tuto práci. Takže případ je váš, ať si Schulte říká, co chce. Už jste nějak postoupili? Mimo toho, že se našla další oběť.“
TINA:“ Požádala jsem Dr. Klaina, aby nám něco řekl o vrahovi, abychom se konečně hnuli.“¨
SCHRANKMANNOVÁ:“ Vím o tom, včera si bral ode mě nějaké spisy k případu a pak jsem vás zapomněla informovat.“
TINA:“ Pan Klain už věděl, o co jde.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ A jak jste se hnuli dál?“
TINA:“ Zaměříme se na seznamové portály, kam zavražděné chodili a s kým si psali. Tam si je vrah vyhledal a sešel se s nimi. A budeme se podívat na léčebny, ústavy, kde mají pacienti možnost chodit ven na delší čas.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ No toho dost na prověření, ale věřím vám, že to zvládnete levou zadní. Už vás dál nebudu rušit od práce. Kdybyste na něco přišli, dejte mi vědět.“
TINA:“ Samozřejmě.“
SCHRANKMANNOVÁ:“ Zatím nashle.“
TINA:“ Nashle.“ Schrankmannová odešla z kanceláře a ze služebny. Zamířila na svůj úřad. Do kanceláře přišel Tom společně se Semirem, Bonrátem a Hotem.
SEMIR:“ Tak co chtěla almara?“
HOTE:“ Snad nám ten případ nevzala.“
TINA:“ Hote, samá voda. Ten případ je náš až do konce. Také u ní byl i Schulte a prosil jí, aby mu dala případ, ale s klidným svědomím nám ho nechala.“
TOM:“ Tak se můžeme vrhnout na ty seznamky.“
TINA:“ A taky na léčebny, ústavy, kde pacienti můžou ven na delší čas.“
BONRÁT:“ Jestli to nevadí, vezmeme si to za úkol.“
SEMIR:“ Mohli bychom zajet za tou kamarádkou Bauerové. Hodně se spolu bavili,……….“
Na schůzce……….Další mladá tmavovláska si dala schůzku s jedním mužem z chatu – seznamka.de, kde si spolu dlouho psali. Muž pod přezdívkou RAMBO se ve skutečnosti jmenuje Petr Mattner. Se slečnou Annou Sagerovou si sešli v jednom parku v Bonnu, kde Anna čekala na lavičce. Společně odjeli na polní cestu, kde Petr Annu omámil a odvezl ji na své místo – starý zámek kousek od města Siegen. Zde si Petr hrál jako malý kluk se svými kamarády. Dominové kostky si bral ze společenské místnosti z psychiatrické léčebny, kde se několik let léčil. Petr si Annou trochu pohrál, a když toho měl dost, Annu uškrtil a s klidným svědomím odešel zpátky do léčebny. Další den Petr Annu odveze na místo, kde dokončí jeho obrazec.
Druhý den…….Tom se Semirem jezdili po kamarádkách zavražděných, aby jim řekli, jestli zavražděné měli své profily na nějakých seznamkách. Tina byla v Tomově a Semirově kanceláři, kde přemýšlela nad tím, co má vrah za lubem. Na stůl si dala mapu, kde si zakreslila místa činu a vydávalo to kruh a uprostřed kruhu bylo městečko Siegen. A tak tedy bude další a poslední mrtvola a to už 12. K ruce si vzala složky mrtvých a hledala jejich datumi narození, vzala si papír ve formátu A4, kam si nakreslila kruh, do kterého psala data narození, jména a zvěrokruhy slečen. Na internetu si našla znamení zvěrokruhu a podle toho doplnila znamení obětí. Začáteční znamení bylo – Kozoroh, Vodnář, Ryby, Skopec, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec. A teď to Tině dávalo, smyls číslování obětí a proč ten obrazec. Tina si vzala věci a odjela na jedno místo činu. Nikomu nic neřekla, kam vůbec jede. Okolo Andrey, Hota a Bonráta prolítla jako vítr.
Tina zajela na jedno odpočívadlo, kde se podle mapy našla, kde právě stojí. O kousek dál bylo vidět na městečko Siegen.
TINA:“ Městečko Siegen, tam se skrývá náš vrah.“ Tina nasedla do Octavie a odjela smět městečko Siegen. Ale než odjela tak si sundala majáček, aby moc ve městečku neudělala rozruch.
V městečku Siegen…….Octavia zastavila na náměstí, Tina vystoupila a rozhlížela se kolem. Náměstí bylo velmi malebné s krásnými barevnými domky, které měli v oknech truhlíky s květinami. V severním cípu náměstí stál velký kostel. Nad městečkem na kopci stála velká červeno-bílá budova s krásným parkem – psychiatrická léčebna Siegen. Tina stála na chodníku a obdivovala malebnost městečka, až se srazila s jednou paní s nákupem, když vycházela s krámku.
TINA:“ Promiňte, nekoukala jsem na cestu.“
MÍSTNÍ:“ To bych se měla omlouvat já vám. Nekoukala jsem na cestu. Vidím, že jste tu nová.“
TINA:“ Ano, přijela jsem se podívat na městečko, kde asi budu práci.“
MÍSTNÍ:“ Aha, určitě se vám tu bude líbit. A vy tu budete zde bydlet?“
TINA:“ Ještě uvidím.“
MÍSTNÍ:“ Jestli chcete, řeknu vám něco.“
TINA:“ To budu moc ráda.“ Tina pomohla místní obyvatelce s nákupem k ní domu. Bydlela kousek.
Na služebně……. Tom se Semirem se vrátili z obchůzky po kamarádkách. Tom se Semirem si všimli, že na parkovišti chybí jedno auto – Tinina vínová Octavia.
SEMIR:“ Naše šéfová někam odjela.“
TOM:“ Třeba řekla, kam jela.“ A zastavili se u Andrey. “ Andreo, nevíš, kde Tina?“
ANDREA:“ Ne, proč?“
SEMIR:“ Před služebnou nestojí její auto.“
HOTE:“ Viděl jsem, jak okolo nás prolítla jako vítr.“ Přidal se, Hote.
TOM:“ Asi naší šéfovou něco napadlo.“
HOTE:“ Než odešla, byla ve vaší kanceláři a něco hledala.“ Tom se Semirem zašli do své kanceláře. Na stole leželi papíry slečen, mapa s kruhem a zvěrokruh. Za nimi přišel, Hote, Bonrát a Andrea.
ANDREA:“ To je znamení zvěrokruhu. Ale chybí ještě jeden do 12. Další obětí bude Střelec.“
TOM:“ V našem seznamu se někdy objeví 12 oběť.“
SEMIR:“ Co je to Siegen?“
BONRÁT:“ Siegen je město.“ Pak se koukali na mapu.
TOM:“ Teď tomu odpovídají ty čísla.“
SEMIR:“ A taky místa nálezu, že byli kousek od sebe.“
V domku místní obyvatelky…….Společně seděli v obýváku nad kávou.
MÍSTNÍ:“ Víte, že jste moc milá.“
TINA:“ To říká o mě hodně lidí. Co je to za tu červeno-bílou budovu nad kopci?“
MÍSTNÍ:“ To je psychiatrická léčebna Siegen. Tam vy budete pracovat?“
TINA:“ Asi ano. Čekám, kde mě vezmou. Nemám si dát bacha v té léčebně.“
MÍSTNÍ:“ Nevím, jestli to je důležité, ale asi na Petra Mattnera.“
TINA:“ Co to je za člověka?“
MÍSTNÍ:“ Víte, Mattner dříve dělal závodně box. S matkou byli moc milí. No ale po smrti jeho matky se úplně změnil.“
TINA:“ Že úplně propadl na dno?“
MÍSTNÍ:“ Ano, dá se to tak říct. Za pár dní byla z něho troska.“
TINA:“ Jak se dostanu k té léčebně?“
MÍSTNÍ:“ Musíte si vyžádat povolení na naší místní policii. Pak teprve můžete jet k léčebně. Stálý zaměstnanci mají na celý rok povolení, také i příbuzní pacientů a taky dovoz prádla a tak.“ Když se Tina dozvěděla, co potřebovala tak se rozloučila a rovnou zašla na místní policejní služebnu, kde Tina dostala povolení a vyrazila směr léčebna.
V léčebně…….Tina byla u primáře léčebny, kde se vyptávala na Petra Mattnera.
PRIMÁŘ:“ Co chcete vědět?“
TINA:“ Potřebuji něco vědět o Petru Mattnerovi.“
PRIMÁŘ:“ Jak jste se o něm dozvěděla?“
TINA:“ Od jedné místní paní. Trochu mi vyprávěla, co se tu stalo.“
PRIMÁŘ:“ Mattner byl vrcholový boxer několik let. Měl na kontě plno vítězství. Až po smrti jeho matky se úplně změnil. Spadl na své dno.“
TINA:“ Co se stalo jeho matce?“
PRIMÁŘ:“ Zemřela v nemocnici na zranění z autonehody. Už to bude skoro 10 let. Mattner neznal svého otce tak dokonale jako svou matku, na kterou byl velice vázán. Mattner byl úplně nepříčetný, když jeho matka zemřela. A tak se dostal k nám.“
TINA:“ Takže smrt nezvládnul psychicky.“
PRIMÁŘ:“ A vy si myslíte, že on stojí za těmi vraždami?“
TINA:“ Možná, všechny mrtvoly leželi asi 10km od městečka Siegen, kde Mattner vyrůstal. A má Mattner vycházky?“
PRIMÁŘ:“ Ano, má vycházky. Skoro 3 hodinky. Také dost často na počítači.“
TINA:“ A kam by tak mohl chodit?“
PRIMÁŘ:“ To opravdu netuším. Je pravda, že se ztrácí dominové kostky. Ale to by je naše sestry našli v jiných pokojích.“
TINA:“ Můžu dostat jeho spis?“
PRIMÁŘ:“ Ale zajisté.“
TINA:“ Nezdálo se vám, že poslední dobou je Mattner divný?“
PRIMÁŘ:“ Tak trochu, jednou jsme ho nenašli v jeho pokoji. A podle pacientů občas chodil pryč a něco hledal na internetu. Něco o astrologii.“
TINA:“ To by odpovídali ty čísla u obětí a město Siegen uprostřed kruhu, který vytváří mrtvoly.“
PRIMÁŘ:“ Teď si vzpomínám, že jedou, byl Mattner naštvaný a zranil jednu sestřičku. Ale bylo to jenom malé škrábnutí. Více se dozvíte v jeho spisu.“ Došel do kartotéky pro jeho spis a předal ho Tině. „A nechcete si s ním promluvit?“
TINA:“ Zatím ne. Nechceme tu udělat paniku.“
PRIMÁŘ:“ Chápu.“
Tom se Semirem si přebrali Tininu myšlenku a také se spojili s Dr. Klainem, kterému řekli svoji teorii. Tu jim Dr. Klain potvrdil. Tom se chtěl několikrát dovolat Tině, aby jim řekla, kde je, ale Tina mobil nebrala, protože ho měla v autě. Do kanceláře přišel Bonrát.
BONRÁT:“ Kluci, máme tu další oběť. V lesíku u silnice B43 u 61km.“
SEMIR:“ Tak vyrazíme na cestu.“ Když komisařové odcházeli. Tom po cestě na místo činu volal Tině. Tina se rozloučila s primářem léčebny, odešla z léčebny k Octavii, kde se ozvala vysílačka z centrály.
ANDREA:“ Tino, slyšíš mě?“
TINA:“ Jasně a zřetelně. Co se děje?“
ANDREA:“ Mám ty od Toma a Semira vyřídit, že se našla další oběť v lesíku u silnice B43, 61km.“
TINA:“ Už jsem na cestě. Můžeš mi něco najít o matce Petra Mattnera?“
ANDREA:“ Ano, samozřejmě. Že by náš člověk?“
TINA:“ Vypadá to tak. Jeho matka je podobná našim obětím.“
ANDREA:“ Tvá teorie s astrologií měla ohlas, a taky to potvrdil i Dr. Klain.“ Tina zavěsila vysílačku a za přední sklo si dala modrý majáček. Petr Mattner se koukal z okna ve společenské místnosti. A viděl, jak si Tina dává modrý majáček za přední sklo a hlavou se mu prošla myšlenka, co tu vlastně dělala policie.