Začátek června, který byl velmi teplý a příjemný na letní aktivity – koupání, výlety, procházky,…….
Dálniční policie v tom krásném počasí dostali volno – prodloužený víkend na oslavu k příležitosti k 01. 06. – den dětí. Andrea se Semirem měli jasno, zajeli za babičkou a dědou na jejich chaloupku. Tom si vzal do hlavy, když tu je tak pěkné počasí, že by nějak chtěl překvapit Tinu, až se vrátí ze školení. Tom poprosil Péťu a Martina, aby s ním přemýšleli, co by společně udělali přes víkend. Až jednoho večera, kdy Tom seděl na posteli v ložnici a přišel za ním Péťa s takovým nápadem.
PÉŤA: “ Tati, uděláme si víkend na kolech a ve stanu.“
TOM: “ Kde jsi na to přišel?“
PÉŤA: “ Ve škole mi to řekla Monika. Loni byla s rodiči v Rakousku a spali ve stanech. Pojedeme taky?“
TOM: “ Není to špatný nápad, ale co uděláme s maminkou?“
PÉŤA: “ Musíme ji zlomit.“
TOM: “ A co když se to nepovede?“
PÉŤA: “ Zůstaneme doma anebo můžeme jet s babičkou a dědou do Tölzu.“
TOM: “ Já se na to zítra podívám a teď alou do pelechu.“
PÉŤA: “ Tak přece pojedeme. Dobrou noc.“
TOM: “ Dobrou.“ Péťa dal tatínkovi velkou pusu na tvář na dobrou noc a tatínek udělal to samé Péťovi. Péťa odešel z ložnice jako sluníčko do svého pokoje.
Druhý den……. Tom se Semirem v BMW měli každodenní obhlídku dálnic. Tom byl začtení do ranního tisku a Semir sledoval okolí.
SEMIR: “ Tak jaký překvapení máš pro Tinu?“ Tom vůbec neodpovídal. „Tome,…….“ Semir se pořád nedočkal své odpovědi. Pravou rukou poklepal něžně na noviny.
TOM: „“ Hoří snad?“
SEMIR: “ Ono to žije. Ptal jsem se, co máš pro Tinu?“
TOM: “ Péťu napadlo, že bychom mohli jet na kolech a spát pod stanem.“
SEMIR: “ Vy a kola?“
TOM: “ A proč ne. Chtěl bych vidět tebe. S Tinou jsme dřív jezdili na kolech.“
SEMIR: “ Aby tě Tina někam neposlala.“
O dva dny později……. Tento den se vracela Tina ze školení domů v odpoledních hodinách. Péťa uviděl přijíždět vínovou Octavii, tak hned vyšel ven se přivítat s maminkou. Hned Péťa byl v náručí maminky, jen co vystoupila z auta. Za chvilku venku se objevil i Martin, se kterým se také přivítala. Tom byl ještě na služebně. Společně odešli do baráčku.
TINA: “ Copak nějak se podezřele usmíváte?“
PÉŤA: “ Já nevím, jestli to můžeme říct.“
TINA: “ Copak to je?“
MARTIN: “ Péťo, nechám to na tebe.“
PÉŤA: “ Přes víkend pojedeme na kola, kde budeme spát pod stanem.“ Tina z tohoto víkendového programu byla úplně mimo a překvapená. Takhle jezdila se svým otcem a bratrem Petrem po severní Itálii.
MARTIN: „Mami, ty se na nás zlobíš?“
TINA: “ Ale vůbec. Jenom jste mě tak překvapili……. Bude to zase jiný víkend, který společně strávíme a s tím vaším dnem.“
PÉŤA: „Pojedeme na kola…….“ Péťa s Martinem dali mamince pusu na tvář, každý z jedné strany. Šli si sbalit pár svršků na sebe.
Tento výlet se uskutečnil v příhraničí Spolkové republiky Německo a České republiky. Jejich výlet začal ve městečku Schönsee a končili v Mariánských lázních, trasa měřila 78,8km.
Brzy ráno vyjela rodina Kranichova na svůj víkend do Bavorska, kde zajeli do městečka Schönsee, kde se setkali s průvodcem od CK, kde jim řekl další věci potřebné k víkendu – jejich trasu, kde budou spát. Auta nechají v městečku, kde pak bude odvezeno vlakem přímo do Mariánských lázní, kde si ho zase vyzvednou, kde pak budou spát jednu noc v hotelu.
Trasa vedla: přes obec Eslarn, kde se trasa stáčí k bavorsko-českým hranicím a cyklisté přejedou hraniční přechod Tillyschlanz, příroda je zavede k okresnímu městu Tachov, odtud na Planou a cíl je v Mariánských lázních.
Průvodce na své cyklisty čekal v campu, kde se přespávalo.
V campu……. Camp byl situován v krásné přírodě, kde byl pěkný výhled na skály. Péťa s Martinem měli svůj stan a rodičové zase svůj. Rodina si udělala menší večeři u ohníčku před stanem. Po večeři šly děti na kutě do svého stanu. Tina si došla do svého stanu pro něco teplejšího a Tom přidával polínka do ohně. Pak si Tina sedla na karimatku.
TINA: “ Čípak to byl nápad?“
TOM: “ To byl Péťův nápad.“
TINA: “ Tak trochu jste mi oživili moje vzpomínky z dětství. Takhle jsem jezdila s otcem a Petrem. Hlavně přes léto.“ Tom se posadil, vedle Tiny na karimatku.
TOM: “ Mohli bychom takhle častěji.“
TINA: “ Už pár krát mě to napadlo, ale určitě byste mě odmítli.“
TOM: “ Tak odmítli…….“ Svalil Tinu na zem a vášnivě se líbali.
Druhý den……. Brzy ráno po snídani vyrazila celá skupinka na cestu do Mariánských lázní, kde měli sraz před hotelem, kde už na ně budou čekat jejich auta. Tina s Tomem a s dětmi byli jen pár kilometrů od cíle, když Péťa s Martinem stály u nehody jednoho cyklisty na stezce. Cyklista byl lehce odřený. Tom pomohl cyklistovi na nohy a posadil ho na lavičku, mezitím přijela Tina, z jedné kapsičky na kole vytáhla malou lékárničku, kde byli základní věci.
ADAM: “ Nemusíte si se mnou dělat starosti.“
TINA: “ Chce to trochu ošetřit.“
ADAM: “ Nečekal jsem, že tu potkám nějaké krajany.“ Tina Adamovi začala ošetřovat zranění.
TOM: “ My jsem tu jenom na víkend. Ale vy nejste v našem zájezdu.“
ADAM: “ Nejsem. Jsem tu sám. Mám v Kolíně půjčovnu kol a občas dělám takové výlety. Jel jsem si obhlídnout trasu.“ Když Tina skončila s tím základním ošetřením, uklidila lékárničku zase, kde je vzala. „Ještě jednou děkuji za vaše služby.“
TINA: “ Hlavní, že se nic vážného nestalo, že to jsou jenom odřeniny.“ Tom předal Adamovi kolo. Rozloučili se a Adam odjel na vlak.
TOM: “ Jako nešťastný pád nevypadá.“
TINA: “ To si ani o víkendu nedáš pokoj.“
TOM: “ U stromu ležel provázek.“
TINA: “ Že by tvůj nos něco zavětřil.“
TOM: “ Dá se to tak říct.“ Rodinka si vzala svá kola a vyjela na cestu. Zajeli rovnou do hotelu, kde se rovnou natáhli, jak byli krásně unaveni. Druhý den než odjeli a tak si prošli Mariánské lázně a pak odjeli do Kolína.
Pondělí……. Tom se Semirem si dávali malou svačinku na dálničním odpočívadle.
SEMIR: “ Jakej byl víkend?“
TOM: “ Podařenej. Tina ani moc nenamítala.“
SEMIR: “ Kdybych tohle udělal Andree, tak by semnou měsíc nebaví.“
TOM: “ To víš Semire, Tina a Andrea má každé své kouzlo.“ Oba dva se jenom usmívali.
Na A2……. Zde projížděla vínová Octavia v pohodově atmosféře. Provoz byl velmi plynulí až na 80km, kde se proháněli dvě auta – modrý Fiat Punto a bílý Volkswagen Passat. Passat lehce vytlačovat Fiata z dálnice. Vínová Octavia dorazila k hromadné nehodě. Hned to nahlásila na služebnu, jak se rozběhla k modrému Fiatu, kde řidič byl lehce zraněný a sápal se ven z auta. Tina mu hned pomohla ven, opřela řidiče o přední pneumatiku.
TINA: “ To jste vy?“
ADAM: “ Dlouho jsme se neviděli. A co tu děláte?“
TINA: “ Nehody na dálnicích je moje práce. Sanitka tu bude za chvilku.“
ADAM: “ To je už po druhý, co jste mi zachránila život.“
TINA: “ Tak třeba ještě do třetice.“
K místu nehody se objevilo stříbrné BMW. Tina s Adamem Lambertem byli u sanitky. Tina si všimla svých kolegů a šla k nim, řekla jim, co se stalo a o koho se jedná. Andrea vyhlásila pátrání po bílém Passatu s SPZ – BXA 108.
Na služebně……. V kanceláři Anny Engelhardtové se Adam Lambert povídal o svém problému.
ADAM: “ Už to bude asi měsíc, kdy se mi dva chlapy lepí na paty. Chtějí můj krámek a půjčovnu kol v centru města?“
ŠÉFKA: “ A jak se s vámi baví?“
ADAM: “ Přes dopisy. Jeden čas mě hlídali.“
TOM: “ Jejich portréty byste dal dohromady?“
ADAM: “ Možná, že bych je dal.“
ŠÉFKA: “ A vaší rodinu do toho zatahovali?“
ADAM: “ Ne, nikdy.“
Tina zavezla Adama domů, aby se zde vzal pár věcí a dopisy od vyděračů. Tina si vzala gumové rukavice na dopisy kvůli případným otiskům, i když tam budou jenom Lambertovi otisky. Do baráčku přišla jeho manželka Jana.
JANA: “ Co vy tady děláte?“
TINA: “ Jsem od dálniční policie, Tina Kranichová.“ Prokázala jsem se svým služebným průkazem.
JANA: “ Dálniční policie? Co se tu stalo?“
TINA: „Váš manžel měl menší nehodu.“ To se v pokoji objevil Adam.
JANA: “ Jsi v pořádku?“
ADAM: “ Ano, jsem.“
JANA: “ Co přesně tu chcete?“
TINA: “ Budeme vašeho manžela ochraňovat, než se celý případ vyšetří.“
ADAM: “ Musíš s Adélkou odjet k rodičům.“
JANA: “ Ale proč?“
TINA: “ Nechceme vás do toho zatáhnout. Bude to tak lepší.“
ADAM: “ Nechci o vás přijít.“
JANA: “ Já vím. Tak tedy dobře odjedu za matkou. A jak dlouho to bude trvat?“
TINA: “ To záleží na čase i důkazech.“
V bytě……. Tina ukazovala Adamovi prostory bytu.
ADAM: “ Budu moct chodit do krámu?“
TINA: “ Zajisté, ale kolegové vás budou hlídat před krámem v civilu.“
ADAM: “ A co setkání s…….“
TINA: “ Minimálně. Vím, že se o vás bojí, ale musíte to vydržet, než se to uklidní.“
ADAM: “ Takovou péči si ani nezasloužím.“
TINA: “ Ale jděte. Tohle by udělala každá kriminálka.“