Na služebně……. Počítače na služebně šlapali jako hodinky po Tinině a Hartmutově pomoci. Dietzův notebook je už nepoužitelný, jeden velmi šikovný hacker mu to spravil. U Hartmuta a Tiny byla i šéfka, když přišel na služebnu Tom se Semirem.
SEMIR:“ Už to tu šlape jako hodinky.“
HARTMUT:“ Můžete být za Tinu hrdi. Zachránila včas celou síť.“
TOM: “ Co je s Dietzovým notebookem?“
TINA:“ Ten už je na odpis. Měl jeden soubor dobře ochráněn virem, který pohltil naši síť.“
HARTMUT:“ Včasným zákrokem vir se nestačil rozšiřovat a nestačil stahovat naše důležitá data, která by se dali lehce zneužít.“
TINA:“ To byl i tak i Dietzův nápad, aby byl počítač nedorovnán ze světa, byla tam, co bylo smrtelně důležitý. Když se dostalo do souboru, za několik málo minut zničí a počítač odrovná od světa.“
HARTMUT:“ Ani i ten nejlepší hacker by počítač nezprovoznil a nezjistil by nic.“
SEMIR:“ Jste jak sehraná dvojka.“
ŠÉFKA:“ A dá se vystopovat, odkud byl ten vir?“
HARTMUT:“ Podívám se na to. Bude to chvilku trvat.“
TOM:“ A co to byl za soubor?“
TINA: “ V souboru byli nějaké fotky. Ani jsem si nestačila všechny prohlídnout. Ale šlo o nějakej barák.“
ŠÉFKA: “ Hartmute, už jste se podíval na kuklu z mrtvého?“
HARTMUT: “ Ano, ale všechno jsem zapomněl na KTU.“
SEMIR:“ Hartmute, Hartmute…….“
V úkrytu……. Omámený Petr se pomalu probouzel z chloroformu. Když před sebou uviděl tři rozmazané postavy, věděl, že není něco v pořádku.
GRUBER:„Tak jste se nám konečně probral.“
PETR:“ Kde to jsem? Co po mě chcete?“
GRUBER:“ Ten jsme v moji moci do té doby, než se dostane do mých rukou.“
PETR:“ Vždyť jsem vám nic neudělal.“
GRUBER:“ Vy ne, ale váš klient Joachim Dietz. Uschoval u vás, co patří mě.“
PETR:“ Že to je jenom zlý sen.“
GRUBER:“ Bohužel není, pane Berghammere. My už z vás dostaneme, co po vás chtěl Dietz.“ Gruber se svými gorilami odešli t místnůstky.
Na služebně……. Hartmut odešel do svého království na KTU. U Tiny se zastavil Tom s malým lístečkem.
TOM:“ Tady je ta SPZ. Podíváš se na ní.“
TINA:“ Jistě.“ Tom předal Tině lístek s SPZ, odešel do své kanceláře. Tina se podívala se na lísteček, kde si přečetla – K AH 346. Byla jí ta SPZ povědomá a pod fousy si žbrblala, aby to nebyla pravda. SPZ si ověřila v počítači. Když jsi přečetla jméno majitele, nechtěla tomu věřit. Hned šla za Tomem a Semirem do kanceláře. Zůstala stát mezi dveřmi.
TOM:“ Děje se něco?“
TINA:“ Auto je přihlášené na Petra.“ Všichni se tak postupně na sebe podívali, jako kdyby tomu nechtěli věřit.
V úkrytu……. Martin zjišťoval něco o Petru Berghammerovi, aby se popřípadě přes jeho známé či sourozence dostali k tomu DVD. K tomu jim trochu pomohl i Petrův mobil, který mu vzali. U Martina se zastavil Gruber.
GRUBER:“ Už jsi něco zjistil?“
MARTIN:“ V mobilu jsem narazil na jméno Tina, se kterou nedávno telefonoval.“
GRUBER:“ Kdo je to?“
MARTIN:“ Tina Kranichová rozená Berghammerová. Je to jeho sestra a pracuje u dálniční policie. Jestli bratříček letěl za svou sestřičkou, tak je jasný, kde teď je.“
GRUBER:“ Dobrá práce. Až bude vhodný čas, spojíme s jeho sestrou. Určitě budu ráda s námi spolupracovat, aby její bratříček zůstal na živu.“
U šéfky v kanceláři……. Komisaři probírali, co teď bude následovat. V Tinině klíně seděl Johannes, tak trochu jí utěšoval, že to dobře dopadne.
ŠÉFKA:“ Je nad slunce jasné, že nehoda vašeho bratra a Dietzova smrt spolu souvisí. Když se v obouch případech objevil náš hledaný Jaguár.“
TOM:“ Petra si vzali pro svou akci.“
SEMIR:“ Jde o něco moc důležitého.“
TOM:“ Nemohlo by jít o ty fotky, co měl Dietz v počítači.“
ŠÉFKA:“ Ale ty jsou pryč. Tino, pamatuje si ještě něco z fotek?“
TINA:“ Nestačila jsem si moc dobře prohlédnout, když tak brzy zmizeli. Co si pamatuju jenom na barák.“
SEMIR:“ A jaký to byl barák?“
TINA:“ Byl to rodinný domeček u malého jezírka a na okraji malého lesíka nebo parku. Myslím si, že to bude někde mimo Kolín. Nějaká mála vesnička či město.“
TOM:“ Že by se jednalo o známé, kam jel Dietz na návštěvu.“
ŠÉFKA:“ Kde si vyfotil, co neměl. Samozřejmě, že to je možné, ale to naše zatím naše domněnka.“
TINA:“ Zajedu se podívat do Petrovy kanceláře.“
TOM:“ Nemáme jet s tebou.“
TINA:“ To je dobrý.“
SEMIR:“ Když nechceš nás, vem si sebou Johannese.“ Tina odešla s Johannesem z kanceláře a spolu se vydali do kanceláře jejího bratra Petra.
ŠÉFKA:“ Tina, to teď nemám moc lehké. Včera její kamarádka Elen a dneska bratr.“
SEMIR:“ Co se děje s Elen?“
TOM:“ Věřím, že to Tina zvládne. Semire, s Elen ti to vysvětlím po cestě za Hartmutem.“ Vytlačoval Semira ze šéfčiny kanceláře.
V Aachenu……. Tina s Johannesem se objevili u Petrovy sekretářky Niny, která z nich byla dost překvapená.
TINA:„Dobrý den.“
NINA: “ Dobrý dne, ale váš bratr tu není. On totiž ještě nedorazil, ani nedal vědět, že by se držel.“
TINA:“ Petr dneska ani nedojde, a další dny. Petr měl nehodu, ale nic mu nestalo.“
NINA:“ Proboha. A víte něco o něm?“
TINA:“ Zatím nic. Petra mají ve své moci, ale zatím se neozvali, co chtějí za požadavky. Potřebovala bych i od vás malou pomoc.“
NINA:“ Jakou?“
TINA:“ Nebyl někdo poslední době u Petra, nechtěl od něho pomoc nebo nějaké problémy s případem?“
NINA:“ Napadá mě jeden klient, který tu byl poprvé. Byl tu v pátek. Nutně potřeboval mluvit s vaším panem bratrem.“
TINA:“ A co chtěl?“
NINA:“ To ví jenom váš pan bratr.“
TINA:“ Jestli nebude vadit, podívala bych se do jeho kanceláře.“
NINA:“ Ale jistě.“ Tina s Johannesem zašli do kanceláře. Tina si sedla za stůl a prohledávala šuplíky, kdy narazila na DVD v plastovém obalu na CD. Vevnitř obalu byl malý lísteček, kde bylo napsáno Joachim Dietz. Do kanceláře přišla Nina.
TINA:“ Říká vám něco jméno Joachim Dietz.“
NINA:„Ano, to je ten pán, co tu byl v pátek a nutně potřeboval mluvit s vaším bratrem. Má to s tím nějakou spojitost?“
TINA:“ Rozhodně. Joachim Dietz je po smrti.“