V hotelu Belveder……. Katrina byla sama v salonu. Koukala se po salónu, jak by se mohla zbavit starého provazu.
Stefan Kaiser se byl podívat po hotelu, trochu nasát tu atmosféru, kdy byl ještě malý.
Salón byl úplně holý, krom umyvadla v rohu při vchodu do salonu. Přes otevřená okna a terasu, kde proudil čerstvý vzduch. Otevřená okna trochu hrála pro Katrinu, protože slyšela v povzdáli vrtulník.
Vrtulník patřil belgické policii, která hlídala ve vzduchu. Policejní vrtulník se nedopatřením dostal na německé území. Pilot se spolujezdcem si hned všimli auta před zdevastovaným hotelem. Dvakrát to obletěli a uslyšeli rádiovou zprávu od německých kolegů, že hledají Škodu Citigo s SPZ – KH98X. Spolujezdec nahlásil německým kolegům, že auto našli, nahlásili jim GPS souřadnice.
Katrina chtěla tuto šanci využít, tak se se židlí se sunula k oknu. Když vrtulník dostal zprávu, odletěl na příkaz šéfka zpět do Belgie. Katrinina šance na záchranu byla fuč.
Na služebně……. Když se Hartmutovi udělalo lépe, Tom se Semirem mohli vyzpovídat Hartmuta, co pak našli technici u Winterových.
SEMIR:“ S čím jsi přišel?“
HARTMUT: “ Už máme hotový výsledky u Winterových.“
TOM: “ A co jste našli?“
HARTMUT: “ Krev na obvazech patří Stefanovi Kaiserovi. A jemné částečky skla z havarovaného autobusu.“
Tina s Andreou se zabývali poslanými GPS souřadnicemi od belgických kolegů. Andrea zadala GPS do počítače, kde se jim objevilo místo za městem Roetgenem.
TINA: „Můžeš to přiblížit.“
ANDREA: “ S radostí.“ GPS signál přiblížila. Na mapě se objevila budova – hotel Belveder.
TINA: “ Stará budova…….“
ANDREA: “ Dobrý skrýš kdyby u budovy nestálo zelené auto…….“
TINA: “ Nikdo by se to nezvěděl, že tam Kaiser vůbec je.“ Přišla k nim šéfka.
ŠÉFKA: “ Máte něco?“
ANDREA: “ Víme, kde je Katrina.“
ŠÉFKA: “ Hartmut bude mít radost.“ Tina zašla za klukama do kanceláře.
HARTMUT:“ Máte Katrinu?“
TINA:“ Máme její stopu.“ Hartmut s radostí vyskočil ze židle a všichni odešli za Andreou a šéfkou. Když viděli, že to je autem na dlouhé lokte, musí se najít jiná možnost.
SEMIR:“ Autem je z ruky.“
HARTMUT: “ Tak jak se tam chceš dostat?“
TINA: “ O něčem bych věděla.“ Jako tajemná odešla do své kanceláře pro bundu. Tom zřejmě věděl, co má Tina za lubem. Tom též odešel do kanceláře pro své sako a Semirovi bundu. „Andreo, máš někde ty GPS souřadnice.“
ANDREA: “ Tady jsou.“ Předala je napsaná na malém kousku papírku. Tina odešla ze služebny.
HARTMUT: „Dozvíme se, co to je?“
TOM: “ Se pojď podívat ven.“ Vrazil Semirovi bundu do ruky. Tom odešel za služebny. Ostatní to chtěli vědět, co Tina má za lubem, šli společně ven. Na parkovišti před služebnou dálniční policie stál nastartovaný policejní vrtulník. Za „volantem“ vrtulníku seděla Tina a po jejím boku seděl Tom.
HARTMUT:“ To Tina nemohla říct dřív.“
SEMIR:“ Já jsem na to úplně zapomněl.“
ŠÉFKA: “ Tak už běžte. Zalarmuji kolegy v Roetgenu.“ Semir a Hartmut nastoupil do vrtulníku, který konečně mohl vzlétnout. Když vrtulník byl na cestě do Roetgenu, šéfka Anna Engelhardtová dala zprávu řediteli věznice Lehmannovi.
V Roetgenu……. Policejní vrtulník se během několika minut, byl poblíž hotelu Belvederu. Tom si všiml u hotelu Katrinina auta.
TOM: “ Vidím Katrinino auto.“
SEMIR: “ Za tím lesíkem byla mýtinka.“
TINA: “ Taky jsem si ji všimla.“
TOM: “ Katrina bude nejspíš, jak jsou ty otevřený okna.“
SEMIR: “ Kaiser nemohl udělat lepší poznávací znamení.“
HARTMUT: “ Doufám, že je Katrina v pořádku.“
Když Katrina už dneska po několikáté uslyšela hlas vrtulníku, tak si pomyslela, jestli to není zase jenom klam. Zase vrtulník odletěl pryč.
Vrtulník přistál na mýtince, všichni vystoupili a šli směrem k hotelu. Komisaři se před hotelem ozbrojili se, Hartmut šel jako poslední. Kaiser se procházel po hotelu a byl na druhém patře, než došel ke schodišti, kde viděl stíny postav. Hartmut si na prvních schodišti všiml rozbitého Katrinina mobilu. Když se Katrinina záchrana blížila k ke druhému schodišti, Kaiser viděl šanci je trochu stáhnout. Chtěl střílet už dříve, ale raději počkal na příhodnější šanci. Kaiser si vzal ukradenou služební zbraň do ruky, nabil ji, a jak se komisaři přiblížili, začal po nich střílet. Katrina když zaslechla střelbu, měla dobrý pocit na duši. Komisařové opětovali střelbu. Kaiser moc nestřílel, a běžel za Katrinou do salonu, zavřel za sebou dveře. Komisaři šli hned za Kaiserem, Hartmut si vzal ztracenou Katrininu balerínu. Kaiser měl ji v těsné blízkosti Katrinu. Kaiser vystřílel všechny náboji, co bylo ve zbrani. Komisaři nechtěli střílet do salonů, aby nějak neporanili Katrinu.
HARTMUT: “ Jak chcete odtamtud dostat Katrinu?“ Jak to Hartmut vyslovil, všichni se podvědomě podívali na Tinu, když měla takový dobrý nápad s vrtulníkem. Bavili se mezi sebou tišším hlasem.
TINA: “ Co se tak díváte?“
SEMIR: “ Máš dobrý nápady.“
TINA: “ Aha……. A co to zkusit venkem……. Přes tu otevřenou terasu.“
TOM: “ To samý mě napadlo taky.“
SEMIR: “ Vy, abyste nedrželi basu.“
HARTMUT:“ Jestli to nebude vadit, tak tu zůstanu.“
SEMIR: “ Vůbec ne. Katrina aspoň bude vědět, že tu jsme.“
Tina, Tom a Semir odešli k vrtulníku. Ve vrtulníku se našel lanový žebřík, který Semir využije. Tom se Semirem nasedli do vrtulníku a Tina mohla vzlétnout. Hartmut hledal po hotelu, čím by mohl otevřít dveře od salonu.
HARTMUT: “ Katrino, neboj se, my tě odtud dostaneme.“ Když Katrina slyšela hlas svého milujícího přítele Hartmuta, byla klidnější.
Vrtulník byl poblíž hotelu, kde Semir s Tomem přivázali k vrtulníku lanový žebřík. Semir po žebříku slezl do přiměřené výšky. Katrina tak mohla vidět svého bratra Semir v akci. Tina sletěla níž, tak akorát rozhoupala vrtulník, aby se žebřík též rozhoupal, Semir mohl skočit na terasu v příhodné chvíli. Hartmut našel příhodnou železnou tyč, kterou si otevřel dveře do salonu. Semir s Kaiserem si dávali do nosu na zápraží terasy, Hartmut se staral o Katrinu, vysvobodil ji z provazu. Hartmut vzal stranou židli, na které seděla Katrina, ve vhodné chvíli tím středně silnou ranou praštil Kaisera do hlavy. Židle se rozpadla na prvočinitele. Kaiser ležel na zemi, Semir si ho s chutí zatknul. Katrina s Hartmutem byli v milostném obležení, Semir je tam raději nechal samotné, s Kaiserem před hotel, kde si ho přebrali kolegové v uniformě.
Šéfka na služebně spolu s Lehmannem čekali na zprávy, jak to dopadlo. Šéfka Anna Engelhardtová se ohlásila Tině sama.
ŠÉFKA: “ Tino, jak to u vás vypadá?“ Tina odpověděla srozumitelnou větou.
TINA: “ Dobro zvítězilo nad zlem.“ Šéfce a Lehmannovi se jenom ulevilo, že Kaiser je v klepech. Kaiser byl v rukách uniformovaných policistů, když se před hotelem objevila Katrina s Hartmutem. Katrina poděkovala Semirovi za záchranu.
KATRINA: „Doufám, že mu to tak lehce neprojde.“
SEMIR: “ O to se nemusíš bát. Z basy vyleze, jako starej dědek.“
KATRINA:“ Tak to se mi ulevilo.“
TOM: “ Tak se odeberme domů.“
HARTMUT: “ Jsem stejného názoru.“ Tina, Tom a Semir se pomalu odebírali k mýtince s vrtulníkem.
KATRINA: “ Kam jdete? To chcete jít domů pěšky.“
SEMIR:“ To né…….“
TINA:“ Máme něco lepšího.“
TOM: “ Jestli máš ráda výšky.“
KATRINA: “ O čem to vlastně mluvíte?“
HARTMUT: “ O vrtulníku.“
KATRINA: “ To je vtip.“
TINA:“ To je holá skutečnost.“
KATRINA:“ Jestli to je váš nějakej kanadskej žertík…….“
SEMIR: “ Když nám má drahá sestro nevěříš, tak pojď s námi.“ Katrina se tedy šla podívat na jejich policejní vrtulník.
TOM: “ Líbí se náš kanadský žertík…….“
KATRINA: “ Tak dobře, beru to zpět. Co bude s mým autem?“
HARTMUT: “ Zajdu za kolegy, aby ho odvezli na služebnu.“
KATRINA: “ Děkuju.“ Dala Hartmutovi pusu na rty.
Hartmut to šel vyjednat s kolegy Katrinino auto. Ostatní u vrtulníku nasedali do vrtulníku s nastartovaným motorem a čekali jenom na Hartmuta. Když se Hartmut vrátil, nasedl k Semirovi a Katrině. Vrtulník se pomalu odlepil od země, zamířil směrem na služebnu dálniční policie.
Konec!