U Tiny a Toma…… Tina odjížděla do Itálie na oslavu narozenin a výročí odpracovaných let soudce Angela Rossettiho a státního zástupce Vincenzo Martinelliho, své právní služby dávaly v Římě a Miláně. Tina se svým otcem se soudcem a státním zástupcem dlouhá léta spolupracovaly na kriminálce v Miláně. Na velkou oslavu byla pozvána Tina s otcem do Říma.
Tina si dávala věci do kufru auta – Škoda Superb Combi. Tina pojede sama do Milána, kde přespí u jejich rodinné příbuzné Petry, druhý den bude pokračovat do Říma. Tinin otec přiletí letadlem za tři dny do Říma. Tom přiběhl za Tinou, v ruce držel průhlednou krabičku, ve které byla sladkost pro Petru, po které se vždy může utlouct.
TOM:„Hlavně nezapomeň toto.“
TINA:„To by mi Petra dala.“ Převzala si krabičku od Toma, uložila ji do kufru.
TOM:„Ještě, že mě tu máš.“ Tina zavřela dveře od kufru. „Pojedeš ještě k mamce.“
TINA:„Pojedu. Jenom doufám, že nepotáhnu do Milána celej Kolín.“
TOM:„Ani bych se tomu nedivil. Ať mi tě nikdo neukradne. Hlavně jeď opatrně.“
TINA:„Já se nedám. Já se ti pak ozvu.“ Dali si polibek na rozloučenou.
TOM:„Pozdravuj Petru a užij si to.“
TINA:„Budu pozdravovat. Tak snad mám všechno.“ Dala Tomovi velkou pusu na rty. „Ahoj.“
TOM:„Ahoj.“ Tina nasedla do auta a vyrazila na cestu. Tom za Tinou zavřel vrata před vjezdem do garáže.
Na dálnici…… Tom se Semirem brázdili si to jako každý jiný den po svém rajonu. Dnešní obhlídku jezdili v Tinině vínové Škodě Octavii Rapid, svá služební auta si sešrotovala.
Po A3 se řítil vytuněný Volkswagen Golf černé barvy, se stříbrnými samolepkami po celém autě. Na pneumatikách byly zvýrazněný brzy na červeno. V autě seděli dva mladíci. Měly veselou náladu, už měly něco upito a při jízdě si upíjeli alkohol. Golf kličkoval mezi ostatními auty. Někteří řidiči se jim raději uklidili z cesty, když se je, viděli ve zpětném zrcátku.
Vínová Octavia zastavila na malém odpočívadle těsně u dálnice. Tom se Semirem nechali Johannese se proběhnout a aby udělal loužičku.
Černý Golf se nebezpečně blížil k vínové Octavii. Před Golfem se rozhodl předjíždět kamion, který vezl ovoce, druhý kamion. Aby mladík nemusel brzdit a trmácet se za předjíždějícím kamionem, rozhodl se to vzít přes odstavný pruh. Kluci z toho měli ohromnou švandu. V odstavném pruhu předjeli kamion, a vrátili se zpět. Před nimi jelo auto s vlekem, který vezl nábytek. Toho si řidič Golfu všiml pozdě, najel na vlek, který mu posloužil jako rampa. Golf se vymrštil do vzduchu a letěl směrem k vínové Octavii. Tom se Semirem vzali nohy na ramena, když viděli, že se na ně řítí Golf. S Johannesem utekli na pole. Golf vzal při dopadu na vínovou Octavii, nakonec skončil ve škarpě. Oba dva mladíci byli těžce zraněni, Tom přivolal pomoc a šel na kluky podívat. Johannes štěkal z plných plic na Semira. Šel za ním. Na poli ležela mrtvá dívka.
K místu nehody přijeli hasiči, záchranáři a kolegové od dálniční policie. Pro mladíky přiletěl vrtulník, který je vzal do nemocnice. Na mrtvou dívku se přijel podívat patolog.
SEMIR:„Jak dlouho tu leží?“
PATOLOG:„Řekl bych několik dní. Asi tak 3 až 4 dny.“
TOM:„Co kulka?“
PATLOG:„Ta zůstala v těle.“
TOM:„To je bod pro nás.“
PATOLOG:„Její identifikace bude horší. Dali si práci s netvořením otisků prstů, i obličeje.“
BONRÁT:„Žádné doklady u sebe neměla.“
Dívka měla na sobě roztrhané šaty, tržné oděrky od bránění před pachatelem. Na noze měla vytetovanou ozdobnou kytičku, která ještě zasahovala až na nárt.
SEMIR:„Co znásilnění?“
PATOLOG:„Na znásilnění to nevypadá. Ten, kdo ji tu položil, to chtěl, aby to padalo jako znásilnění. To bude ode mě prozatím všechno. Ozvu se co nejdříve.“
TOM:„Děkujem.“
SEMIR, TOM:„Nashle.“
PATOLOG:„Nashle.“ Odešel.
TOM:„Bonráte, prohledejte nejbližší okolí.“
BONRÁT:„Už se na tom pracuje.“ Odešel po své práci. Tom se Semirem se podívali na zničený Tinin služební vůz. Obhajoba u Engelhardtové bude klidná, tentokrát za to nemůžou oni. Honilo se jim hlavou, jaký vůz jim šéfka dá, když BMW a mercedes jsou ve šrotu.
Na služebně……
TOM:„Zatím se nemáme čeho chytit. Snad nám něco přinese, až Hartmut prozkoumá kulku.“
ŠÉFKA:„Ta dívka byla zastřelena.“ Tom souhlasně pokyvoval hlavou.
SEMIR:„Identita dívky bude na dlouho. Byli zničené otisky prstů…. Mohli bychom ji najít, jestli měla nějakou operaci…“
ŠÉFKA:„Ještě můžeme poprosit veřejnost.“
SEMIR:„Hote s Bonrátem prohledávají okolí, kvůli případným stopám.“ Semir s Tomem se na sebe podívali, kdo poprosí šéfovou o nový služebný vůz.
TOM:„Ještě tu máme jeden problém.“
ŠÉFKA:„A to je jaký?“
SEMIR:„Teď jsme v tom opravdu nevině.“
TOM:„Nemáme služební vůz.“
ŠÉFKA:„Mám tady pro vás ještě jeden.“ Šáhla do šuplíku pro klíče od auta. „Předem upozorňuji, že jde o starý kousek.“
SEMIR: „My jsme rádi za každé vozidlo.“ Šéfová předala Tomovi klíče od auta.
TOM:„Moc děkujeme.“
Do Kolína nad Rýnem na hlavní vlakové nádraží přijíždí z tyrolské metropole Innsbrucku mladá dívka Kim Katznerová. Vydala se sem vyhledat jednu ženu, ještě měla v záloze jednoho mladíka. Měli pro Kim zprávy, na které tak dlouho čeká. Ubytovala v malém hotelu „Tři Koruny“.
Na služebně…… Tom se Semirem se vydali na něco dobrého na zub. Sebou vzali Johannese – od Schrödera dostane něco dobrého, a ještě se vyvenčí. Vyšli se služebny a byly zvědavý na ten starý zázrak od šéfky. Na parkovišti stál Peugeot 205 GRD z roku 1992, tmavé barvy. Semir strčil klíče do zámku a auto se odemklo.
TOM:„To je tak akorát do muzea.“
SEMIR:„Doufám, že bude pojízdný.“ Hote s Bonrátem se vraceli na služebnu. Porsche se zastavilo u komisařů. Bonrát stáhl okýnko.
BONRÁT:„Bezva bourák.“
HOTE:„Je to vůbec pojízdný.“ Kolegové měli úsměvy od ucha k uchu. Tom se Semirem neměli žádný úsměv na tváři. Johannesovi to bylo jedno, ve kterém autě, hlavně, že se bude mít pro sebe zadní sedačky.
SEMIR:„Nemáte nic na práci.“ Tom pustil Johannese do auta. Porsche odjelo na své parkovací místo. Peugeot odjel na oběd ke Schröderovi.
V Miláně…… Škoda Superb Combi dorazil před panelák, kde bydlí Petra Ernestová. Akorát když Tina vystupovala z auta, viděla přicházet Petru, hned přidala do kroku. Vracela se právě ze služby z nemocnice.
PETRA:„Ahoj, tak ráda tě zase vidím.“
TINA:„Ahoj, to já taky samozřejmě.“ Na přivítanou se objali a dali si políbení na tváře.
PETRA:„Otce jsi nechala doma.“
TINA:„Jak se to vezme. Do Říma přiletí později, má důležitý kontrakt. Možná, že pojede se mnou domů.“
PETRA:„To by bylo prima.“ K děvčatům šel soused z Petřina paneláku. Přivítal se s nimi. „Konečně vidíte dovozce všech věcí.“
SOUSED:„Musím říct, že vozíte krásné věci. Děti budou zase Vánoce.“
TINA:„Hlavně se v tom angažuje moje mamka a její kamarádky v klubu. Zase vám něco posílá.“
SOUSED:„Tak já si to hned vezmu.“
Tinina mamka a její kamarádky v klubu posílají po Tině nebo, kdo jede za Petrou staří obnošené oblečení jako pro malé děti i pro starší, boty, hračky, … Petřin soused pracuje v dětském domově, kde se věci hodí. Kamarádka od Tininy matky hlavně dodává oblečení z Anglie, které se neprodá v butiku u její dcery.
V Kolíně…… Tom se Semirem se po ránu jeli podívat na patologii.
PATOLOG:„Takhle po ránu mě ctíte vaší návštěvou.“
TOM: „Přišli jsme se zeptat, jak dopadla pitva té dívky.“ Patolog je zavedl ke stolu, kde ležela dívka.
PATOLOG:„Už jí mám hotovou. Vzal jsem ji přednostně. Na její hlavě ještě našel stopy po ráně. Jedná se o tupý předmět.“ Odkryl zelené prostěradlo na hlavě dívky. „Když byla dívka omráčená tou ránu, střelili ji do pánevní oblasti.“
SEMIR:„Chtěli, aby nic neřekla.“
PATOLOG:„Vyřádili se na obličeji a otiscích prstů.“
TOM:„Co sexuální napadení?“
PATOLOG:„Dívka toho byla ušetřena. Jak jsem říkal, bylo to naaranžované.“
SEMIR:„Neprodělala nějakou závažnou operaci?“
PATOLOG:„Na to jsem myslel také, ale žádnou velkou operaci neměla. Ještě se vrátím té kulce. Byla dost zničená, zdeformovala se o pánevní kost.“
SEMIR:„Hartmut si nějak poradí.“
PATOLOG:„Vše jsem ihned poslal na KTU.“ Šel do své kanceláře, kde šáhl po zprávě k pitvě mladé dívky. „Udělal jsem několik fotek tetování, co má na noze.“ Zprávu předal do Semirových rukou.
V hotelu…… Po snídani Kim Katznerová ve svém pokoji volala z mobilu kamarádce. Kamarádka to nebrala. Byl akorát slyšet obsazovací tón. Kim měla špatný pocit. Z kabelky si vyndala notes, kde vyhledala telefonní číslo, na které zavolala.
V právnické kanceláři…… Právník Jürgen Ambach provozoval mimo svých právnických rad a pomoci svým klientům. Prodával malé děti – miminka. Při jejich obchodech mu pomáhala jeho asistentka Anita Schüllerová, která se starala o miminka. Neplodné páry bylo ochotné jakoukoliv částku zaplatit, aby mohli doma vychovávat dítě. Anita Schüllerová dala do náruče jejich vybrané dítě mamince. Maminka byla v sedmém nebi, její manžel zaplatil zbytek za dítě.
AMBACH:„Jsem ráda, že malý líbí, až vám bude dělat samou radost.“
OTEC:„Tady máte část peněz. Zbytek dostanete podle dohody.“
AMBACH:„Bylo mi ctí.“
OTEC:„Mám také.“ Ambach si převzal peníze od otce. Rozloučili se a rodiče odešli domů.
V hotelu…… Kim Katznerová si vzala potřebné věci a vyrazila za mladíkem Ivanem Langmayerem. Městkou hromadnou dopravou se dopravila do firmy, kde pracuje. Spolu pak odešli do kavárny, která byla kousek od firmy.
KIM:„Nemůžu se dovolat Sandře.“
IVAN:„To je nějaké divné. Před několika dny jsem s ní mluvil.“
KIM:„To já taky. A právě mi řekla, že mám přijet do Kolína. Ví, kdo má mého Míšu.“
IVAN:„Až skončím, tak se ti ozvu. Něco zkusíme.“