V Kolíně…… Kim byla uvězněna ve vinném sklípku, který byl součástí statku, patřil dr. Ambachovi. Kim seděla na židli. Byla spoutána lany. O jejího Míšu se starala Schüllerová.
AMBACH:„Co ten kluk?“
ERIK:„Je zatím mimo hru. Fízlům zatím nic neřekne.“
AMBACH: „Na pár dní budeme mít klid.“
ERIK: „Co ta malá ve sklepě.“
AMBACH:„Zatím ji tu necháme. Její dítě dáme na prodej. Než zvedneme kotvy, budeme se jí zbavit.“ Erik souhlasně pokyvoval hlavou.
Ina na soudním lékařství poznala Sandru podle tetování a jejích věcí, co měla na sobě. Tom, Semir a Johannes si šli prohlédnout Sandřin byt. Sandra bydlela v bytě po starší ženě, která odešla za svým synem do Hamburku. Byt byl zařízen starožitnostmi – krásné skříně, stoly, židle, zrcadla, …… Tom si prohlížel velkou barokní komodu v obývacím pokoji. Otevřel dvířka v horní části komody, kde byli po stranách šuplíky a uprostřed byla mezera. Tom strčil ruku do mezery, kde na konci šuplíku byl čudlík. Za ten zatáhl, otevřela schránka. Vyndal klíček. Přišel k němu Semir.
SEMIR:„Koukám, že máš větší štěstí.“
TOM:„Najít ty správné dvířka.“ Otevřel ve spodní části dvířka komody. Vnitřní uspořádání bylo stejné jako v horní části. V mezeře na jedné ze stran šuplíků byl schován zámeček pod malou kulatou krytkou. Tom dal na stranu krytku a strčil do ní klíček. Po otočení se otevřela schránka. Vyndal průhlednou kapsu ve formátu A4. Rozepnul zip na delší straně kapsy. Z toho vyndal fotky a papíry. Společně si je prohlížely. Na fotkách byl Erik, dr. Ambach a jejich asistentka Schüllerová. Fotky byly pořízeny při obchodu s dětmi. Ještě další dvě fotky patřily Ivanovi a Kim.
SEMIR:„Ale ne……“ Tom narazil na seznam dětí, který byl tvořený fotkami.
TOM:„Klidně si můžeš vybrat.“ Prohlížel si seznam. Jedno z dětí bylo zvýrazněno červenou fixou.
SEMIR:„Zřejmě půjde o to zemřelé dítě.“
TOM:„A tohle bude ta Kim.“
SEMIR:„Není na druhý straně něco napsáno.“ Tom otočil fotku na zadní stranu, ale byla prázdná. „Škoda…“ Tom otočil všechny fotky, ale měli prázdné zadní strany.
Tom se Semirem se vracely na služebnu. Johannes si v klidu ležel na zadních sedadlech. V autě se ozvala vysílačka.
HOTE:„Kobra19, Kobře11.“ Tom převzal vysílačku.
TOM:„Hote, co pro nás máte?“
HOTE:„Už se našlo auto tvé mrtvé dívky.“
TOM:„To šlo ale rychle.“
HOTE:„Trochu nám k tomu pomohlo štěstí. Povodí Rýna ve spolupráci s říční policií prohledávaly dno Rýna……“
TOM:„Kde to auto ulovily?“
HOTE:„V Kolíně-Niehlu, naproti kontejnerovému překladišti.“
TOM:„Dobře. Sejdeme se na místě výlovu.“
HOTE:„Rozumím.“ Semir vyrazil za kolegy.
Kolín-Niehl…… Místo nalezení auta – Ford Focus, bílé barvy, stál na odtahovém voze od KTU. Hote s Bonrátem tu byly konečně jako první, po chvilce dorazil i Peugeot. Tom se Semirem zavítaly za kolegy. Hned zahltily informacemi.
BONRÁT:„Kolegové od říční policie hned dali do databáze.“
HOTE:„Našlo by až za delší čas. Měli smůlu, že prohledává dno Rýna.“
SEMIR:„Nechte to auto převést na KTU.“
BONRÁT:„Už se stalo.“
Na služebně……. Semir s Tomem zavítali rovnou za šéfkou do její kanceláře. Johannes se uložil pod Andrein stůl.
ŠÉFKA:„Co vám ta dívenka řekla.“
SEMIR:„Sandra Schneiderová a ten kluk Ivan se zapletli do nebezpečné hry…“
TOM:„Odhalili obchod s dětmi.“ Položil přes šéfovou fotky a seznam dětí. Šéfová si to začala prohlížet. „To jsme našli v bytě Schneiderové.“
ŠÉFKA:„Co to označené dítě.“
SEMIR:„Domníváme se, že jde o dítě té unesené Kim.“ Ukázal na fotku s Kim.
ŠÉFKA:„Co ti ostatní?“
TOM:„Na to budeme potřebovat pomoc Andrey.“ Do kanceláře vstoupila Andrea
ANDREA:„Do ruky se mi dostala zprávě ohledné nehody. Podle svědků se pronásledovala dvě auta. Všichni se shodli, že se jednalo o zelené terénní auto.“
TOM:„A SPZ?“
ANDREA:„Mám tu pár typů. Ale většinou se nepatrně liší.“
ŠÉFKA:„Tak je všechny prověřte.“
ANDREA:„Ještě tu mám dva identikity.“ Kresby ze spisu položila na stůl. Engelhardtová přiložila k identikitům fotky Kim a Erika. „V autě ještě kolegové našli dudlík.“
TOM:„Ivan chtěl, aby se Kim s malým někam schovala do bezpečí.“
SEMIR:„Místo toho je tenhle odvedl někam jinam. Jak se daří Ivanovi?“
ANDREA:„Drží se. Zatím ještě nemá vyhráno.“
ŠÉFKA:„Hrozně by nám pomohlo najít, jaké jména ukrývají tyto fotky.“
ANDREA:„Podívám se na to.“ Sbalila všechny podklady k případu. Spolu s Tomem a Semirem odešla z kanceláře.
Na statku……. Jednal se velký komplex budov čtvercového půdorysu. V jednom rohu byla příjezdová cesta s bránou. Ke statku vedla alejní cesta. Celý komplex byl obehnán vzrostlými listnatými stromy. Uprostřed dvora stála mohutná lípa v kulatém trávníku.
Ambach tu občas prováděl své obchody. V jednom křídle byl vstup sklepení. Šlo se po schodech dolů, kde na konci byli dřevěné mohutné dveře. Vinný sklep se skládal z velkých sklepů. Bylo jich celkem tři. Úplně v tom posledním seděla svázána Kim. Malými skoky se židlí se dostala k regálu, kde měl dr. Ambach uložená vína. Vzala jednu lahev vína, kterou upustila na zem. Lahev se roztříštila. Kim se pomalu a lehce rozhoupala a opatrně spadla ne zem. Na zemi prošmátrala po střepu, kterým přeřezala lana u zápěstí a u nohou. Hned šla obhlídnout situaci. Zastavily je mohutné dveře. Kim tu zůstala uvězněná. I když volala o pomoc. Nikdo ji neslyšel. Statek stojí daleko od lidí.
V Římě……. Lorenco, Tina a Rex byli na policejním prezídiu. Tina seděla u Rexe a drbala ho ušima. Lorenco seděl u svého stolu, do jejich rozhovoru vstoupil Morini.
MORINI:„Mám novinky.“
LORENCO:„Tak sem s nimi.“
MORINI: „Technici našli dvoje zajímavé otisky.“ Tina se zaběhla podívat k Morinimu na majitele otisků. Držel jejich spisy v ruce.
TINA:„Dario Conti a Flavio Rinaldi.“
LORENCO:„To mi chceš říct, že tam vlezli a neměli na rukách rukavice.“
MORINI:„Vše je možné. Oba dva mají za sebou vězení za malé krádeže. Lupy dělaly v Římě, Miláně, ve Florencii…“
TINA:„Můžu…“
MORINI:„Ale jistě.“ Tina šáhla po spise Daria Contiho. Listovala v něm a zastavila se jednoho bodu jeho spisu.
TINA:„To jsem ani nevěděla, že mu dají do spisu.“
LORENCO: „Ty jednoho znáš?“
TINA:„Ano…. Dario Conti nám pomohl rozprášit velkou bandu, která měla svědomí malé banky a zlatnictví. Dario byl v té bandě jako informátor. Když pak zjistili, chtěli na něj svalit vraždu klenotníka. Dostal podmínku, vím, že sekal latinu.“
MORINI:„Abych nezapomněl, v té čtvrti se stalo více krádeží. Ve většině případů, když nebyli majitelé doma.“
LORENCO:„Ale teď je Elisa překvapila.“
V Kolíně……. Andrea pracovala na dispečinku. Johannes jí dělal společnost. Ležel jí u nohou. Když šla Andrea za komisaři do jejich kanceláře, Johannes se uložil do svého pelíšku.
ANDREA:„Tak jsem to už rozluštila.“
SEMIR:„Nakrm nás novinkami.“
ANDREA:„Unesená dívka se jmenuje Kim Katznerová. Kim odešla s Erikem Kaufmannem.“ Položila na stůl jeho fotku. „Podívala jsem se na ty SPZ. Podařilo se mi najít tu pravou kombinaci.
TOM:„A kde je vítěz.“
ANDREA:„Terénní vůz je přihlášen na dr. Ambacha. Je to právník. Erik Kaufmann pracuje pro něj.“ Položila jeho fotku na stůl.
SEMIR:„Co tam starší žena?“
ANDREA:„Ta se jmenuje Anita Schüllerová. Pro pana Ambacha dělá asistentku.“
TOM:„Ivan se s Ambachem při závozu zboží buď v Innsbrucku, nebo až tady v Kolíně.“
ANDREA:„Ze zajímavosti jsem poslala fotku Schüllerové do nemocnice v Innsbrucku.“
SEMIR:„To byl dobrý nápad. V nemocnici si vyhledávala mladé dívky, které dítě nechtěj.“
Druhý den……. Tom se Semirem se hned po ránu vydali za dr. Ambachem. I tentokrát šel s nimi Johannes.
AMBACH:„Jel snad někdo z mých klientů moc rychle.“
SEMIR:„Jsem na tuhle větu alergický.“
TOM:„Semire, to chce klid…“ šuškali si pro sebe pod fousy. „Jsme tu kvůli nehodě, do které se zapletl terénní vůz s SPZ KQA 357.“
AMBACH:„Stalo se něco Erikovi?“
SEMIR:„Nic se mu nestalo. Akorát pan Kaufmann unesl jednu dívku s dítětem. Řidič toho druhého auta je v nemocnici.“
AMBACH:„To je směšné…. Erik by nic takového neudělal.“
TOM:„Svědci nehody se na jeho portrétu úplně shodli.“
AMBACH:„To mu nevěřím. Můžete mi říct, co by dělal as tou dívkou a děckem.“
SEMIR:„Dívky by se mohl zbavit a její dítě prodá neplodným párům.“
AMBACH:„Jak jste přišli na tuhle pitomost.“
TOM:„Dostala se nám informace, že se ztratily děti z nemocnice. Jedna dívka po nich pátrala a skončila mrtvá. Další dívka hledá své dítě…“ Ambach byl lapen. Honilo se mu hlavou, jak se k tomu vůbec dostaly.
Na KTU……. Tom měl Johannese v náručí, po cestě ho drbal. To se Johannesovi líbilo.
HARTMUT:„Ahoj kluci.“
TOM, SEMIR:„Ahoj Hartmute.“
HARTMUT: „Ahoj Johannesi. Tebe jsem dlouho neviděl.“ Pohladil si Johannese na přivítanou. Johannes dvakrát na Hartmuta štěknul, že také zdraví.
SEMIR: „Máš něco pro nás?“
HARTMUT: „Moc toho nemám. Na věcech mrtvé dívky jsem našel vlákna z rukavic. Jedná se o běžné rukavice. Z auta nic nemám. Týdenní pobyt v Rýně udělal své. Akorát mě něco zarazilo.“ Šli se podívat na auto, Tom vypustil Johannese na zem. „Vzdálenost sedadla je dost daleko.“
SEMIR:„Za volant sedl muž.“
HARTMUT:„Mrtvá menšího vzrůstu a sedadlo by bylo blíž.“
TOM:„Zabili, všechno naaranžovaly, opatrně převezli a uložili k dálnici.“
SEMIR:„Auto pak hodili do Rýna.“
Andrea se ozvala Semirovi na mobil, že má zprávu z nemocnice z tyrolské metropole Innsbrucku. Tamní vrchní sestra Schüllerovou poznala. Chodila tam vyzvídat, kdo chce dát dítě k adopci. Také si potom i dítě odnesla.