Na služebně…….Všichni na služebně byly napnutí jako struny, akorát tu nebyla Andrea. Odjela už domů. Jen, co Tina vešla na služebnu, byla zahlcena otázkami okolo Toma. Tinu zastavila šéfová, zastavili se u Andreina stolu. K nim se seběhl Semir, Hote a Bonrát. Ostatní kolegové ani nedutali a poslouchali…
ŠÉFKA:„Jak to vypadá?“
SEMIR:„Soudím, že ano…“ Tina měla rozzářené oči.
TINA:„Mám vám vyřídit vzkaz, že vás Tom pozdravuje.“ U všech kolegů propukla radost a vrátili se ke své práci.
SEMIR:„Tomu říkám zpráva dne.“
ŠÉFKA:„Bavili jste se o Stallerově nehodě.“
TINA:„Ano, Tom si vzpomněl na tuhle SPZ.“ Šáhla do kapsy u kalhoty, odtud vytáhla papírek s napsanou SPZ. „Jde o K-LX 800. Auto s touhle SPZ zahlédl u nehody.“
BONRÁT:„Ta SPZ mi něco říká.“ Odešel ke svému stolu, kde hledal, mají lístek s SPZ. „Tady je.“ Mával na kolegy lístkem, šel ke kolegům.
ŠÉFKA:„Kdo je majitelem?“ Tina se obrátila na Andrein počítač, aby jí řekl odpověď.
HOTE:„To jsme chtěli najít, ale úplně jsme se zasekli v hledání příbuzných Stallera. Ale nikoho jsme nenašli.“
TINA:„Majitel je Borys Krasiński.“
SEMIR:„Ani Andrea moc nepochodila.“
TINA:„Přítelkyně Stallera mi řekla, že jeho matka byla prostitutka. Dělala pro Heinze Wagnera.“
SEMIR:„Pro toho největšího pasáka ve městě.“
TINA:„Malou chvilku bydlel u tety jedné sousedky v jejich baráku. Chtěla si Stallera adoptovat, než stačila všechno zařídit, byl dán do děcáku. Staller šel do jedné rodiny. Zde dlouho nevydržel a šel zpět do děcáku. Tam zůstal do dospělosti, odešel studovat do Anglie informatiku. Firma v Anglii zkrachovala a vrátil se zpět do Kolína. Začal hledat tu tetu.“
ŠÉFKA:„A našel ji?“
TINA:„Objevil ji v domově důchodců.“
HOTE:„To neměl moc šťastné dětství.“
ŠÉFKA:„Už máme výpisy hovorů.“
SEMIR:„Andrea je dostane až zítra.“
Druhý den…….Po doručení výpisů hovorů Adamczyka, Krasińského a Rösnera zašla za Tinou a Semirem do šéfčiny kanceláře. Ale před tím si Andrea prohlédla hovory.
ANDREA:„Do ruky se mi dostali výpisy hovorů.“
SEMIR:„Je tam něco zajímavého?“
ANDREA:„Paweł Adamczyk několikrát volal s Ralfem Deichmannem.“
ŠÉFKA:„Kde je to?“
ANDREA:„Jde o počítačového experta. Už toho má plno na svém kontě – od malých hackerských útoků až po vytunelování několika bank najednou. Tehdy si přišel skoro na jednu miliardu €.“ Tina se Semirem nakukovali přes Andreino rameno do spisu Deichmann. Na služebnu zavítal Hartmut, šel rovnou do kanceláře Anny Engelhardtové.
HARTMUT:„Zdravím, …“
TINA, SEMIR, ANDREA:„Ahoj.“
TINA:„Našel jsi rozřešení hádanky.“
HARTMUT:„S malou nápovědou to šlo hravě.“ Zasunul USB do velké obrazovky, která vysela na zdi šéfčiny kanceláře. Hned zmizelo logo dálniční policie, na obrazovce byl 3D model muzea v Antverpách. „Jedná se o budovu muzea v Antverpách. Muzeum nabízí návštěvníkům historii a vývoj diamantů především Belgii, ale i ve světě.
ŠÉFKA:„Zájem o muzejní sbírky zřejmě nepůjde.“
HARTMUT:„Jak se to vezme. Muzeum několik let spolupracuje se Smithomiánským muzeem z Washingtonu. Ve sbírkách mají jeden z nejdražších diamantů, který je k vidění v antverpském muzeu.
TINA:„A cena?“ Hartmut ukázal na obrazovce fotku daného diamantu.
HARTMUT:„Hope Diamond má cenu přibližně okolo 350 mil dolarů.“
SEMIR:„Krásně zamázne dluh Adamczyka.“
ŠÉFKA:„Do kdy ho může vidět veřejnost.“
HARTMUT:„Teď v pátek ho návštěvníci uvidí naposledy.“
SEMIR:„K tomu se Adamczykovy budou hodit šikovné prsty Deichmanna.“
HARTMUT:„Zabezpečení tu je na vysoké úrovni.“
SEMIR:„Co nejdříve bychom měli vyrazit na cestu.“
ŠÉFKA:„Bude to muset jít oficiální cestou.“
SEMIR:„Ale proč? To ale ztratíme plno času.“
ŠÉFKA:„Já vím. I kdybych vás pustila na moje slovo, Schrankmannová by si na mě smlsla. Vás dva by suspendovala možná i degradovala a posla někam do Tramtárie.“
TINA:„Co Schrankmannové přelítlo přes nos?“
ŠÉFKA:„Projela tři stání u soudu. U jednoho přehlédla dost podstatný důkaz. Brala ho na lehkou váhu.“
Než se všechno vyřešilo, uběhlo plno hodin. Mezitím Semir s Tinou dodělali resty v hlášení. Jako odreagování si zahráli spolu s Andreou hru „Člověče, nezlob se.“
Za dvě hodinky do Antverp dorazil Adamczyk, Krasiński a Rösner. Ubytovali se v malém motelu na okraji města. Tady se ukrývali, než se pustí do akce. Opatřili si nenápadnou dodávku, ve které bylo samé počítačové zařízení. Po skončení návštěvnických hodin mohla akce „Hope Diamond“ začít.
Antverpy……. Poblíž muzea v malé uličce stála dodávka, ve které seděl Adamczyk a Deichmann. Krasiński a Rösner v pohodlných oblečcích šli podle instrukcí Deichmanna, dostávali je vysílačku v uchu, pro diamant. Do muzea vešli větrací šachtu, tou se dostali do příslušného traktu muzea.
Deichmann posílal falešné signály na vrátnici muzea, kde seděli hlídači a sledovali na obrazovkách muzejní místnosti. Rösner s Krasińským se mohli volně pohybovat po muzeu. Borys s Filipem došli k cíli. Diamant byl ve vitríně, která stála uprostřed místnosti. Ralf rozkódoval vstupní dveře od sálu k diamantu. Borys a Filip vešli do sálu, zamířili si to přímo k diamantu. Diamant si lenošil na semišové černé látce, ta byla vložena do malé krabičky.
Vitrína s diamantem byla pod alarmem a kamerovým dohledem. Filip položil po obvodu horní části vitríny, natáhl tenký drátek. Drátek napomohl uvolnit k lehkému sundání horní části vitríny. Drátek uhořel, až po něm nezbylo stopy. Borys s Filipem opatrně sundali horní část vitríny a položili ji na zem. Borys vyndal diamant z krabičky, z bundy vyndal černý malý sáček, do kterého dal diamant. Do krabičky dal falešný diamant, byl vyroben ze skla. Borys si uklidil do kapsy u bundy sáček s diamantem, s Filipem dal zpět vrchní díl vitríny na své místo. Deichmann zabezpečil vitrínu, Borys a Filip si sbalili saky paky a odešli stejnou cestou z muzea.
Benzínová pumpa……. Služební BMW zajelo na benzínovou pumpu, kde Semir natankoval svého plechového miláčka.
U této benzínky stály dvě auta – dodávka a SUV. U aut stály čtyři chlapy – Paweł, Borys, Filip a Ralf. Okukovali ukradený diamant.
PAWEŁ: „Tak kluci, dobře si ho prohlédněte. Za krátkou dobu bude pryč.“
BORYS: „Je nádhernej.“
FILIP: „Za tu námahu to stálo.“
RALF: „Já se s vámi rozloučím…“
PAWEŁ: „Peníze dostanete, jak jsme se domluvili.“
Tina seděla v BMW, měla telefonát s Benem. Chtěl vědět, jak se vede Tomovi. Domlouval se na návštěvě. Tina nenápadně sledovala skupinku čtyř chlapů. Hned věděla, o koho jde. Semir se vracel k autu, nešel na místo řidiče, ale k spolujezdci. Tina stáhla okýnko, Semir juknul na Tinu.
SEMIR:„Naši staří známí.“
TINA:„Ušetřili nám hledání.“
SEMIR:„Zdá se, že mají kořist.“
Paweł po koutku oka zahlídl Semirovu postavu, jak se s někým baví v BMW přes okýnko. Tina se Semirem se chtěli vyrazit za nimi, Paweł byl rychlejší, vytasil zbraň a začal střílet po dálniční policii. Zákazníci benzínové pumpy se ukrývali do bezpečí. Se schoval za otevřené dveře od BMW, opětoval palbu, Tina vylezla na druhé straně BMW, schovávala se pneumatikou u řidiče. Paweł měl jako jediný zbraň, rychle vystřílel náboje, toho Tina se Semirem využili situace, než si Paweł vymění zásobníky ve zbrani. Komisaři se přiblížili ke skupince. Jak Paweł koukl k BMW, Tina se Semirem nikde. Tina zpacifikovala Filipa za dodávkou, Semir omráčil Ralfa jednou ranou, skončil na zemi. Tina se postarala o Filipa, z jeho rukou vypadl černý sáček do trávy do malého svahu u silnice. Filip s Ralfem byli připoutáni k zábradlí. Tina sešla hledat do svahu černý sáček. Paweł s novým zásobníkem ohrožoval střelbou Tinu v svahu. Ukrývala, jak se dalo, při tom se chtěla chránit střelbou, ale Semir byl rychlejší a vystřelil po Pawłovi. Strefil Pawła do ruky. Borys popadl Pawła, zatáhl do auta a Borys ujížděl pryč. Semir zaběhl pro BMW, Tina našla sáček, vyškrábala na silnici, kde nasedla do BMW, které ujíždělo za Borysem. Mezitím zákazníci, ale i pumpař zavolali belgickou policii.
Auta se naháněla po okresní silnici. Přes bolest Paweł ani nemohl střílet po dálniční policii. Borys na střídačku sledoval Pawła a dění na silnici. Borysovo kouknutí na silnici skončil nehodou. Byl oslněn světly od kamionu, Borys strhnul volant, prorazil zábradlí na mostu a skončili v Albertově kanále. BMW zastavilo u nehody. Borys s Pawłem plavali na hladině kanálu. Tina se Semirem sledovali jejich večerní koupel v Albertově kanálu. Belgická policie dorazila k místu nehody. Strážníci v uniformách obklíčili Tinu a Semira se zbraněmi v ruce. Mezi nimi prošel komisař z kriminálky Frederic Morel.
SEMIR: „Jsme od dálniční policie z Kolína nad Rýnem.“ Opatrně šáhl pro papír do kapsy u bundy. „Tady je naše oficiální návštěva.“ Morel si došel pro papír, který pod baterkou přečetl.
MOREL: „Uvítání jsem si představoval jinak. Vím o vás. Jmenuji se Frederic Morel.“ Strážníci se stáhli, postarali se o koupajícího Pawła s Borysem.
SEMIR: „Semir Gerkhan.“
TINA:„Tina Kranichová.“ Na přivítanou si podali ruce.
Strážníci v uniformách se postarali o připoutaného Filipa a Ralfa na benzínové pumpě. Byli odvezeni na kriminálku k Pawłovi a Borysovi. Borys a Paweł dostali teplé erární oblečení, po večerním koupání v Albertově kanálu. Všichni budou transportování do Kolína. Morel si v klidu prohlédl ukradený diamant. Tina se Semirem se spojili se služebnou, Engelhardtová dostala zprávu, že mají pachatele.
Druhý den……. Tina se Semirem přečkali jednu noc v penzionu Antverpách. Spolu s Morelem zajeli do muzea, kde předali diamant do správných rukou. Po předání diamantu washingtonskému muzeu, rozloučili se s Morelem a vypravili se zpět do Kolína nad Rýnem.
Na služebně se objevil zaměstnanec stavebního úřadu, který se znal s Jakobem Stallerem. Spolu se bavili o diamantovém muzeu v Antverpách. A to byl ten hlas, který slyšela Stallerova přítelkyně Susane Kronerová.
Kolín nad Rýnem……. Tina byla navštívit Toma do nemocnice. Tom byl převezen na normální pokoj. Ozvalo se klepání na dveře, ale nikdo neodpovídal. Semir s Andreou nakoukli do pokoje. Tina s Tomem se líbali. Semir lehce odkašlal.
SEMIR:„Nerušíme.“ Tina s Tomem odtáhli od sebe své rty. Semir zavelel a do pokoje vešla tlupa lidí – Hote, Bonrát, šéfová, Hartmut a Ben. Společně šli navštívit Toma.
Autorka:
Tina11