Tom se s kolegy vrátil zpět do přístavu. Tom si povšiml, že u vedlejšího kontejneru je dán přes dveře visací zámek na železném řetězu. Kolegové našli nůžky, kterými Tom přestřihl zámek, odložil nůžky na zem a otevřel dveře od kontejneru. Tam seděl Semir.
SEMIR:“ Rád tě zase vidím.“
TOM:“ To já taky.“ A parťáci byli ve velkém objetí. Oba dva stáli u mercedesu.
SEMIR:“ Tome, jak jsi mě tu našel?“
TOM:“ Poděkuj Tině.“
SEMIR:“ Viděl jsem ji, jak ji po ní stříleli a jak ležela zemi.“
TOM:“ Jenom ji postřelili, šla k dálnici, kde chtěla pomoc, a teď leží v nemocnici.“
SEMIR:“ Tak to se mi ulevilo.“
TOM:“ To každému, už má zase síly na rozdávání.“
SEMIR:“ Moc rád bych ji viděl.“
TOM:“ Měla o tebe starost, jak se probudila.“
SEMIR:“ Tak jedem?“
TOM:„Jistě.“ Tom se Semirem nasedli do mercedesu a odjeli směr nemocnice.
V nemocnici…….Tina luštila křížovky, když do jejího pokoje nakoukl Tom.
TOM:“ Někoho ti vedu.“
TINA: “ Kdo je to?“ Tom zalezl a pustil Semira do pokoje. „Semire,…….“ Zahodila křížovku na stranu.
SEMIR:“ Tak rád tě vidím.“
TINA:“ Koho pak mi příště přivedeš, ráno Engelhardtová, teď Semir…….“
TOM:“ To je ve hvězdách.“
TINA:“ Kde tě našli?“
SEMIR:“ V kontejneru v Neussu.“
TOM:“ Andrea hledá další podrobnosti.“
SEMIR:“ Co by si v tom tak mohli nechat poslat?“
TINA:“ Možná tu jenom jedno vysvětlení, co by v kontejneru mohlo být. Potřebné věci k tiskařskému stroji – třeba barvy na bankovky, cenný papíry,……“
TOM:“ A firma Stark AG má velké finanční problémy.“
SEMIR:“ A na ukradeném stroji můžou bankovky tisknout jako na běžícím pásu.“
Na služebně…….Semir s Tomem vešli na služebnu. Jak Andrea zblýskla od svého stolu Semira, vyskočila od stolu a vysela Semirovi na krku. Když se Semir se všemi na služebně přivítal, Tom, Semir a Andrea skončili u šéfky v kanceláři.
ŠÉFKA:“ Víte, co se v kontejneru převáželo?“
TOM:“ Podle naší kolegyně, by se v kontejneru převáželi barvy na tisk nových bankovek.“
SEMIR:“ Z toho nám vyšlo, že Stark potřebuje peníze.“
ANDREA:“ S tím souvisí, že firma Stark AG je zadlužená až po uši. Když firma Stark, co nejrychleji nenajde peníze, zkrachuje.“ Předala klukům podklady o firmě, kterými se pročítali.
ŠÉFKA:“ Stark se věnuje pouze stavěním bytů?“
ANDREA:“ Ano, byty, rodinné domy,……. Také se s firmou je spojována kauza bytového komplexu v Düsseldorfu. Několik rodin utrpělo velkou finanční ztrátu. Peníze už nikdy neviděli. Komplex sice stojí, ale žádní noví nájemníci se pořád nestěhují.“
SEMIR: “ V okrádání lidí jsou přeborníci.“
TOM:“ Když se ví o takových problémech, že se na to nepodívají.“
ANDREA:“ O to se pokoušela jedna dívka, ale za několik dní byla mrtvá, uzavřeli to jako nešťastnou náhodu.“ Kluci si vzali podklady k mrtvé dívce.
ŠÉFKA:“ Ještě něco jste vyšťourala.“
ANDREA:“ Thomas Stark dluží na jedné aukci za cenné papíry. Jedná se o 5 mil €.“
TOM:“ Páni, to je sumička. Co ten kontejner z Holandska?“
ANDREA:“ Mluvila jsem s kolegy z Holandska a ti mi poslali a řekli, že v Rotterdamu byly ukradeny barvy a cenné papíry na tisk bankovek – především na 100€ a 200€. Firma, která to poslala lodí, nikdy neexistovala“
SEMIR:“ To se dalo čekat.“
ANDREA:“ I ta SPZ z přístavu byla falešná.“
TOM:“ Je na čase firmě Stark přistřihnout křidýlka.“ Do kanceláře vešel Bonrát.
ŠÉFKA:“ Bonráte, nesete nám něco?“
BONRÁT:“ Jenom zprávu od Hartmuta, že se máte u něj stavit.“ Tom se Semirem odešli z kanceláře, ale než Semir odešel z kanceláře, dal Semir Andree pusu na tvář. Andrea se šéfkou po sobě podívali.
Ve starých papírnách…….Zde měli Tauchertovi lidi svou základnu. Ve velkém tu už pomalu tiskli peníze na dluh Thomase Starka. Stark se šel na výrobu osobně podívat.
STARK:“ Jak se mohla policie dozvědět o tom kontejneru?“
TAUCHERT:“ Napadá mě ta policajtka. Ten druhý byl s námi.“
STARK:“ To je teď jedno, hlavní, že nás stroj pěkně tiskne. A pokud ta policistka zemřela, tak je to vyřízené.“
TAUCHERT:“ To je pravda.“
STARK:“ Odvedli jste dobrou práci.“
TAUCHERT:“ Jaká čest.“
STARK:“ Za to si samozřejmě zasloužíte odměnu.“ Stark a Tauchert si mezi sebou vyměnili malé úsměvy.
Na KTU…….Hartmut čekal na své kolegy. Jak Hartmut mluvil, zároveň ukazoval klukům podklady v počítači.
TOM:“ Tak co pro nás máš?“
HARTMUT:“ Databází jsem prohnal všechny fotky, co nafotila Tina, co mi poslala Andrea. Tina na svých fotkách zachytla Romana Taucherta a jeho lidi.“
SEMIR:“ Co je zač ten Tauchert?“
HARTMUT:“ Tauchert toho má na svém kontě už dost. Hlavně je najímán na likvidaci určených lidí.“
TOM:“ Třeba jako tu mladou dívku, co chtěla zničit Starka.“
HARTMUT:“ Patolog, co dělal její pitvu, byl jednoho názoru, že jí někdo zabil. Ale nakonec její smrt byla vyhlášená jako nešťastná náhoda.“
SEMIR:“ Potřebovali mít volné pole působnosti.“
HARTMUT:“ Tauchert pracuje pro velká zvířata po celé Evropě. Ten mrtvý z lesa patřil ke Starkovi.“
TOM:“ Klaus Werner, účetní. Starkův finanční kůň.“
HARTMUT:“ Taky se pár krát namočil do krachů různých firem, aby Stark neměl žádnou konkurenci. Udělal pár účetních triků a firma byla na dlažbě.“
SEMIR:“ Takhle se vydělávaj velký prachy.“
TOM:“ Účetní a Tauchertovi lidi, je vražedná kombinace.“
HARTMUT:“ Teď je jenom najít a zavřít do chládku.“
SEMIR:“ Potřebujeme vědět, kde je najdeme.“
V nemocnici…….Tom zašel v podvečerních hodinách za Tinou do nemocnice. Tina už ležela na normálním pokoji, potřebovali Tininu postel na JIP, protože měli velkou havárku. Tom seděl na Tinině posteli a nemohl odtrhnout oči z Tiny.
TINA:“ Děje se něco?“
TOM:“ Jenom jsem nesmírně rád, že to všechno s tebou dopadlo tak dobře. Nerad bych o tebe přišel.“
TINA:“ Je to přímo jasný, že jeden z nás nechce přijít o toho druhého.“
TOM:“ Něco na tom bude.“
TINA:“ To je lépe vyzkoušený, že to tak funguje.“
TOM:“ Když jsem tě poprvé viděl a Semir hned poznal, že mi líbíš, nechtěl jsem riskovat, abych zase zklamaný. Ale Semirova slova mi dali sílu a odvahu na to, abych s tebou začal randit.“
TINA:“ Randit, to jsem neslyšela od školy. Že ty semnou pořád randíš.“
TOM:“ Dá se to tak říct.“ Ty dva se na sebe podíval. Tom se naklonil k Tině a dali si velký polibek.
Druhý den…….Stark seděl ve své kanceláři. Byl u něho Tauchert. Stark si najednou vzpomněl, že dlouho neviděl svého účetního Klause Wernera.
STARK:“ Kde je vlastně Klaus?“
TAUCHERT:“ Klasu je mrtvý. Zabila ho ta policajtka, když nám zdrhla. Proč se na něj ptáš?“
STARK:“ Vzpomněl jsem si, že jsem ho dlouho neviděl. Chtěl jsem mu říct, že ta jeho akce s aukcemi dopadla dobře.“
TAUCHERT:“ Dobrá zpráva. Aspoň budete mít na výplaty.“
STARK:“ To bude moje železná zásoba.“
Na služebně…….Komisaři a Engelhardtová byli u Andrey, která ještě něco našla o Starkovi.
ANDREA:“ Na Starka jsem našla ještě jednu maličkost. Stark má milionové dluhy.“
SEMIR:“ A teď peněz bude mít jako šlupek.“
ŠÉFKA:“ Našla jste, kde dluží?“
ANDREA:“ Kde se dá vydělat nějaké ty peníze. Nejvíce dluží za pokerové hry či aukce s cennými papíry. Taky jsem se podívala na toho jeho účetního. Klaus Werner se taky dostal do pěkné kaše. Přišel o střechu nad hlavou, když si blbě propočítal cenné papíry na burze. Další obchod se mu vrátil zpět do plusu.“
TOM:“ V dobu byl Starka?“
ANDREA:“ Ano, také pomohl Starkovi uniknout z velkých pokut.“
SEMIR:“ Tak půjdeme Starka navštívit.“