Na služebně……. Hote, si v klidu udělal svou práci, když byl Bonrát v terénu. Po celé služebně obletěli fotky Tiny a Toma ze včerejšího večera. Andrea s Hotem společně okukovali další fotky na internetových stránkách kolínského deníku. Na opeře bylo plno významných lidí z Kolína a z dalších německých měst – Mnichov, Berlín, Hamburg, Stuttgart,…….
HOTE: “ Tina tu vysloveně za pěknou kočku.“
ANDREA: “ No kdyby tě slyšel Tom, že mu lezeš do zelí.“
HOTE:“ Není Tina pro mě náhodou moc mladá.“
ANDREA: “ I takové věci se stávají, že mladá se zamiluje do staršího.“
HOTE:“ Já vím. Podívej, to jsou Tininy rodiče. Jak jim to sluší. A proč si taky se Semirem takhle taky nevyjdete?“
ANDREA: “ To bych ráda, ale máš nějaký způsob, jak Semira dostaneš do divadla?“
HOTE:“ Bohužel nemám.“
ANDREA:“ Tak vidíš.“
HOTE: “ Tak můžeš vyrazit třeba s Tinou a s Elenou. A kdyby šla Katrina s Hartmutem, tak by Semir šel velmi rád.“
ANDREA:“ To není špatnej nápad.“
To už se na služebně objevili komisařové. Andrea hned shodila stránku s fotkami na lištu. Hote, s Andreou loupli očima na Tinu, když se objevili u Andrey a Hota.
SEMIR: “ Tak co, máš už něco?“
ANDREA:“ Po Jaguáru jsem vyhlásila pátrání.“
TOM: “ A co ta mrtvá?“
ANDREA: “ Ta Iris Kleinová byla mírumilovná osůbka. Na ní jsem nic nešla, pracovala jako bankovní pracovnice. Žádné děti, žádný manžel. Rodiče zemřeli při jedné nešťastné autonehodě. A u Engelhardtové je ředitel jedné sázkové kanceláře, kde mrtvý vyhrál tu tučnou částku.“ Komisařové se odebrali za šéfkou do její kanceláře.
ŠÉFKA: “ Jdete právě jako na zavolanou. Chci vám představit Heinze Fischera ze sázkové kanceláře “ Zkus štěstí“. To jsou komisaři – Semir Gerkhan, Tom Kranich a Tina Kranichová.“ Heinz Fischer si podal na přivítanou ruku s komisaři.
SEMIR: “ Tak co k nám zaválo?“
FISCHER: “ Volal jsem panu Wagnerovi, bylo mi divné, že mi to nebere. A tak jsem zavolal jeho dceři, která mi řekla, že mě její otec vážnou nehodu.“
TOM: “ A proč jste mu volal?“
FISCHER: “ Chtěl jsem panu Wagnerovi říct, že si může vyzvednout svou výherní částku ve výši 10,5 mil €. Čekali jsme asi tak 2-3 týdny, jestli se ještě někdo neukáže s dalšími výherními tikety. Pak by se musela výherní částka dělit.“
ŠÉFKA:“ A to byl u vás Wagner i se svou dcerou?“
FISCHER: “ Ano, jeho dcera tomu pořád nemohla uvěřit. A tak jsem vlastně dostal kontakt, kdyby se s jejím otcem něco stalo. Víte, když o tom mluvili i v rádiu, tak jsem si řekl, že to musím předat do vašich rukou.“
TINA: “ A to je tedy, co?“
FISCHER:“ Wagnerův výherní tiket. Před několika dny u mě byl a los mi předal, že u mě bude v bezpečí, než se to všechno vyřeší. Samozřejmě, že jsem byl proti, ale Wagner mi trochu naznačil o, co jde a tak jsem mu ten los uschoval. A u vás teď bude v bezpečí než u mě.“ Vyndal ze své aktovky výherní tiket, který předal Engelhardtové do ruky.
ŠÉFKA: “ Už se po tom tiketu dost shání, ale jinými lidmi. Je dobře, že jste ho přinesl. Jestli to je všechno, tak vás dál nebudeme zdržovat.“
FISCHER: “ Opravdu je to všechno. Už ani nevím, co bych ještě pověděl.“ Fischer se rozloučil s Engelhardtovou a komisaři, pak odešel z kanceláře.
TOM: To, co jsme hledali, tak se našlo.“
ŠÉFKA: “ Kdo jde po Wagnerovi, bude zkoušet každou možnost, kde ten výherní tiket bude.“
TINA: “ Tak už zbývá jenom jeho dcera a jeho kamarád z toho motorestu. Jeho kamarádka Kleinová to už má za sebou.“
ŠÉFKA:“ Bude lepší, když se o ty dva postarají kolegové a to samé i Wagnera.“
SEMIR: “ My se o to postaráme.“ Do kanceláře přišla Andrea. „Co pak nám neseš hezkýho?“
ANDREA:“ Přeposílám zprávu od Hartmuta, že něco našel.“
ŠÉFKA: “ Tak ho poctěte jeho návštěvou.“ Komisařové společně s Andreou odešli z kanceláře.
Na KTU……. Katrina byla za Hartmutem na malé návštěvě, byla mu přivést něco malého na zub k obědu. Katrina se loučila s Hartmutem velkým polibkem, když se před KTU objevilo BMW. Při odchodu Katriny se komisařové pozdravili s Katrinou.
SEMIR: “ Ségra, počkej…….“ Šel zpátky za Katrinou. Museli si pohovořit na téma, co dát jejich mamince k výročí. Jejich maminka žije s přítelem. Tom s Tinou šli za Hartmutem, který držel v ruce dnešní noviny s fotkou Tiny a Toma.
TINA:“ Ještě ty začínej.“
HARTMUT: “ Copak? Vždyť vám to moc sluší.“ Položil noviny na stůl.
TINA: “ Stačilo mi na to služebně.“
TOM: “ Tak co máš pro nás?“ Hartmut byl duchem úplně někde jinde. „Hartmut nám nějak zamrz.“
TINA: “ Takový menší pokus.“ Vzala do ruky noviny a chtěla roztrhnout. To už se Hartmut probral.
HARTMUT: “ Jen to ne! Chci si je schovat.“
TOM: “ Zabralo to.“
TINA: “ Tak, co máš?“
HARTMUT: “ Začnu tím, že v obouch bytech – u toho motorkáře a u té mrtvé se našel stejné stopy písku.“ Během celého povídání se Hartmutem nenápadným pohledem koukal na noviny, aby zůstali celé. Tina to samozřejmě nemyslela vážně.
TOM: “ Že by měli skrýš v bývalé pískovně. Dá se zjistit, odkud je?“
HARTMUT:“ K tomu bych se také dostal. V písku jsem našel nějaké malé částečky jehličí. Na písek se podívám z blízka, a pak vám nějaké lokality, kde by se mohli ukrývat.“
TINA: “ A té soušce jsou nějaké otisky?“
HARTMUT: “ Jenom mrtvé.“
TOM:“ Jestli to vše, tak mi půjdeme.“
TINA: “ Jestli chceš, klidně si to nech zarámovat.“ Položili noviny na stůl.
HARTMUT: “ To myslíš vážně?“
TINA:“ To nechám na tvém uvážení.“ Semir s Katrinou diskutovali, co by dali k mamince k výročí.
KATRINA: “ Máš už nějaký nápad? Já jsem úplně vygumovaná.“
SEMIR:“ A co ji takhle poslat do města lásky Paříže.“
KATRINA: “ Minule mi mamka řekla, že do Paříže nechce. Jak jí minule vzít na ten eurovíkend.“
SEMIR:“ Tak mě dál už nic nenapadá.“ To už šli okolo Tina s Tomem. Trochu zaslechli, o čem se baví. Zastavili se u nich.
KATRINA: “ A kolegové by něco nevěděli, co k výročí pro naši maminku.“
TOM: “ Asi jste zapomněli, že existuje druhé město lásky.“
TINA:“ Romantický víkend v Benátkách.“
TOM: “ Prohlídka náměstí sv. Marka s kostelem.“
TINA: “ Podívat se na světoznámý most Ponte di Rialto.“
TOM: “ Večer strávit z pěkné romantické místní hospůdce.“
TINA: “ A všechno to zakončit vyjížďkou po kanálu Grande na symbolu Benátek – gondole.“ Tina s Tomem kousek poodstoupili, aby si zahráli gondoliéra – Tom a pasažéra – Tina, jak plují po kanálu. Do toho ještě zpívali známou melodii „Santa Lucia“. Semir s Katrinou se museli smát, měli úsměvy od ucha k uchu. Když skončili, pěkně se jim uklonili, Semir s Katrinou jim zatleskali.
TINA:“ Srdečné díky.“ To už se šel podívat i Hartmut, co se to děje, před KTU.
HARTMUT:“ Co se tu děje?“ Katrina ještě celá vysmátá od ucha k uchu.
KATRINA: “ To je dnešní kulturní vložka dne.“
V úkrytu…….
BAYER: “ Tak co ta jeho kamarádka?“
HANNO:“ Problém…….“
BAYER: “ Jakej problém?“
FILIP:“ Ta kamarádka nic doma neměla a jak si je po ní.“
BAYER: “ No výborný,……. Jste takový blbci.“
HANNO: “ Byla to obrana…….“
BAYER: “ Musíme udělat jednu věc. Zbavit se auta, tentokrát to udělejte pořádně.“
FILIP: „Menší exploze bude stačit.“
BAYER: “ Udělejte to, jak chcete, pak uvidíme, co dál.“
U Schrödera……. BMW se zastavilo na menší přestávce u Schröderova stánku, kde si dali něco malého na zub. Schröder si prohlížel denní tisk, když se tu objevila dálniční policie.
SCHRÖDER: “ Ahoj.“
TINA, TOM, SEMIR:“ Ahoj.“
SCHRÖDER: “ Přišli jste na něco na zub?“
SEMIR:“ Přesně.“
SCHRÖDER:“ Tohle si nechám zarámovat.“ Mával s fotografií s Tinou a Tomem, která vyšla dneska v tisku.
TOM:“ Už budeš druhej v pořadí. Hned po Hartmutovi.“
SCHRÖDER: “ Aspoň nebudu sám.“
V nemocnici……. Julie byla za svým otcem na intenzivní péči, kde byla velmi na krátkou návštěvu u jeho lůžka. Když vycházela z jeho pokoje, objevil se tu jeho nejlepší kamarád Heiko.
HEIKO: “ Ahoj Julie, jak je na tom?“
JULIE:“ Ahoj, je pořád na tom stejně, lékaři říkají, že má to nejhorší za sebou.“
HEIKO: “ Tvůj otec se z toho dostane. Neboj se.“
JULIE: “ Nevím, co bych si počala, kdyby…….“
HEIKO: “ Já vím. Znamená pro tebe hodně, co udělal, když zemřela tvoje maminka.“
JULIE: “ Moc pro mě znamená…….“ Heiko objal Julii, aby bylo všechno dobré.
HEIKO: “ Doma jsme si řekli, jestli bys nechtěla bydlet u nás, že tvůj otec uzdraví.“
JULIE:“ To přece nemůžu. Nebudu vás otravovat.“
HEIKO:“ Bude to pro tebe lepší…….“
JULIE: “ Taky tedy dobře, opravdu to tak bude lepší. Přijdu tak na jiné myšlenky.“
HEIKO: “ To je správné.“ Heiko a Julie společně odešli z nemocnice.