Druhý den…… Novinář Martin Müller jel po A3 do své práce. K zimnímu počasí bylo na dálnici velice plynulý provoz na dobře uklizené dálnici. Byla úplně vymetená obloha a svítilo sluníčko, sníh se pod paprsky jenom třpytil. O pár aut dozadu – Volkswagen TIGUAN sledoval novinářovo auto. V TIGUANU seděl Mark s Albertem. Dostali za úkol zbavit se ze světa Martina Müllera, aby fízlům už nic neřekl. TIGUAN předjel novinářovo auto. Albert seděl na místě spolujezdce a připravoval si zbraň, se kterou zaútočí na novináře. Když měl všechno připraveno, Albert se kouknul na Marka, že jde na věc. Albert se vyklonil z okýnka a vystřelil pět nábojů po novinářově autě. Dva náboje se zavrtaly do čelního skla a další tři skončili v předních pneumatikách. TIGUAN ujížděl pryč, novinářovo auto se dostalo do smyku. Pravou částí blatníku Müller škrtnul o středová svodidla.
Narážel do ostatních aut okolo, které dělali malé nehody okolo dvouch až čtyř vozidel v sobě. TIGUAN předjel kamion, kterému Albert prostřílel pneumatiky, řidič dostal smyk a postavil kamion napříč dálnicí. Do kamionu to pěkně napálilo Müllerovo auto. TIGUAN si to ujížděl, Albert s Markem ve zpětném zrcátku se koukali na nehodu.
Vínová Octavia se blížila k místu nehody. Dojíždějící auta brzdily a dělali cestu pro případnou pomoc, která přijede. Tom si četl noviny a Tina se zakoukala dopředu.
TINA: “ Co se tu děje?“ To už Tom odložil noviny na přístrojovou desku. Octavia zajela hlouběji do nehody, kde zastavila. Tina s Tomem vystoupili z auta, Tom nahlásil nehodu na služebnu a Tina odešla pomáhat zraněným. Účastníci nehody si už pomohli navzájem. Jeden z řidičů ukázal na Müllerovo auto, kam se Tina šla podívat, když uviděla Müllera, hned se mu snažila pomoc, když viděla, jak se kapota a kamion o sebe třou a na vytékající benzín z kamionu. Müller měl v autě zaklíněnou nohu.
TINA: “ Tome, pojď mi pomoc.“ Tom přiběhl na Tininu pomoc. Už se objevovaly malé plamínky, po chvilce Tina s Tomem vytáhli Müllera z auta. Utíkali do bezpečí. Tlaková vlna z exploze je trochu odhodila.
MÜLLER: “ Víte……. Rád vás vidím. Takovýhle akce jsou asi u vás v na denním pořádku.“
TINA, TOM: “ 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.“
TINA: “ Krom volných dní…….“
TOM: “ Dovolené a svátků.“ Tina s Tomem pomohli vstát zraněnému Müllerovi. O něj se pak postarali v sanitce, kde si ho vzali sebou, lékaři Müllerovi musí opravit pod narkózou poraněnou nohu. Müller ležel na nosítkách před sanitkou, kde se kolem něho srotili komisařové.
MÜLLER: “ Myslíte si, že v tom má prsty Danken?“
SEMIR: “ To 100%. Chce se zbavit všech svědků.“
TOM: “ V nemocnici se o vás budou starat naši kolegové.“
MÜLLER: “ Vůbec jsem netušil, že budu mít tak horkou půdu pod nohama, když jsem v tom neměl takovej podíl jako Hansen.“ do rozhovoru vstoupil, Hote.
HOTE: “ Nerad ruším, ale volala, že má nějaké informace.“
SEMIR: “ My se pak za vámi stavíme v nemocnici.“ Lékaři Müllera strčili do sanitky, která odjela. Přišel Bonrát.
BONRÁT: “ Všichni svědci vypověděli, že se jednalo o jedno – Volkswagen TIGUAN.“
TINA: “ S SPZ – MKX 850.“
BONRÁT: “ Jak to víš?“
TINA: “ Bonráte, to mu se říká dedukce.“ Komisařové nasedli do svých aut a odjeli na služebnu.
Na služebně……. Andrea předávala šéfové nějaké papíry. Na služebnu se přiřítili komisařové, navštívili Andreu.
SEMIR: “ Jaké, že to jsou ty informace?“
ANDREA: “ Kolegové ze Švýcarska mi něco poslali. Měli by typ na Dankenovu spojku – Matthias Sander. Sander dodává plno firem po celém Švýcarsku, ale poslední době jenom do Německa.“ To už okukovali Andrein počítač, kde byla fotka Sandera.
TOM: “ Polotovar léku do Dankenovi firmy.“
ANDREA: “ Správně. Sander je velmi známá osoba. Udělá, co na očích vidí.“
TOM: “ Holka pro všechno.“
ANDREA: “ Pak jsem se podívala na Dankenovi dluhy. Všechno si to nadělal ve Švýcarsku – v hernách, v bance,……. Až pak se Danken obrátil na Sandera, že pomůže každému. Tak mu udělal nabídku s lékem, když Danken vlastní farmaceutickou firmu. Kolik toho Danken prodá, tolik dostane peněz.“
SEMIR: “ A co Petersen?“
ANDREA: “ Petersen je taková malá rybka ve velkém rybníku mezi lupiči. Pár let za to odseděl, pak se spojil s Dankenem.“
ŠÉFKA: “ A jak je na tom Müller?“
TINA: “ Nic vážného to není.“
ŠÉFKA: “ Nechte postavit před Müllerův pokoj dva policisty.“
SEMIR: “ Zajisté.“ Engelhardtová odešla do své kanceláře. To už se komisařové procházeli kolem Andrey.
TOM: “ A víš, kdy se Sander objeví v Německu?“
ANDREA: “ Zatím ne. Kolegové mi dají ještě vědět.“ To se na služebně objevila paní Hansenová s dalším přínosem do případu.
HANSENOVÁ: “ Dobrý den.“
TINA: “ Paní Hansenová. Něco se snad děje?“ přišla k paní Hansenové.
HANSENOVÁ: “ Něco jsem pro vás našla. Po několika pokusech o hledání kódu k sejfu, kde jsem našla naše cennosti a další věci od mého manžela, narazila jsem na toto. Dala bych vám, když jste byla u nás…….“
TINA: “ To se nic neděje. Mohla jste zavolat a já bych přijela.“
HANSENOVÁ: “ Měla jsem cestu kolem a tak jsem se tu zastavila.“ Předala Tině desky s papíry. Tina si je prohlížela.
TINA: “ Pan Hansen si hrál na detektiva. Byl o krok napřed než my.“ To už se okolo Tiny srotil Tom se Semirem.
HANSENOVÁ: “ Pomohlo vám to?“
TINA: “ Až moc, paní Hansenová.“
HANSENOVÁ: “ Už vás dále nebudu zdržovat. Máte určitě plno práce.“
TINA: “ To je v pohodě.“ Tina se s paní Hansenovou rozloučila. Paní Hansenová odjela domů.
SEMIR: “ Věděl úplně všechno.“
TOM: “ Taky se nediv, že si hrál na vysloužilího policistu.“ Ukazoval prstem na jednom papíru, kde Hansen označoval jako bývalý kapitán z jedné malé služebny.
TINA: “ Jestli o jeho krocích věděl náš Müller.“
SEMIR: “ Jestli jo, tak mu to určitě musel rozmlouvat. Jít na všechny a sám. To je úplná sebevražda.“
TOM: “ Jak se ho půjdeme zeptat.“ Komisařové odjeli směrem do nemocnice.
V nemocnici……. Před pokojem Müllera stáli dva policisté, kteří ho hlídali před případným napadením Dankenových lidí, kdyby ho chtěli ještě dorazit. Komisařové vešli do pokoje.
SEMIR: “ Máme samé novinky.“
MÜLLER: “ A jaké to jsou?“
TOM: “ Nejdříve začneme tím, že jsme se konečně dozvěděli, kdo je spojkou Dankena. Také jsme už našli veškeré podklady k případu.“
MÜLLER: “ Tak to je skvělí. A kdo je ta spojka?“
SEMIR: “ Ta spojka sídlí ve Švýcarsku a jmenuje se Matthias Sander.“
MÜLLER: “ Říkáte Matthias Sander? To už někde viděl.“
TOM: “ A kde?“
MÜLLER: “ To už nevím. Už je to několik týdnů zpátky. Před pár dny jsem si na to vzpomněl.“
TINA: “ Zřejmě jste to viděl u Hansena, když si hrál na detektiva. Získal informace, kdo za tím vším stojí.“ Předala Müllerovi desky s informacemi, které získal Hansen. Müller si to letmo přečetl a prolistoval.
MÜLLER: “ To je ono. Celou jeho akci jsem mu vymlouval, aby to nechal na příslušných úřadech, ať do toho spíše zasvětí policii. Ale nenechal se tím odradit.“
TINA: “ Asi taky víte o jeho nočním výletu k firmě, kde nafotil Dankena s dalšími lidmi, kteří ve firmě dělali zázračné pilulky.“
MÜLLER: “ Ano, vím. Když měl ty fotky, tak jsem Hansena přemluvil, aby šel na policii.“
TOM: “ Věděl jste, že Hansen dostával od Dankena 20 000€ za mlčení.“
MÜLLER: “ Ono tom vůbec nemluvil. Je pravda, že několik týdnů bylo ticho po pěšině, ale pak to zase všechno začalo na novo.“
V Dankenově firmě……. Danken měl u sebe v kanceláři televizi, kde se koukal hlavně na zprávy z domova a ze světa. Hlasatelka televize RTL mluvila o nehodě A3, kde se stala nehoda s Müllerem. Hlasatelka mluvila o tom, že se muži, který to přímo napálil do kamionu, měl středně těžká zranění. Danken hned poznal, že se jedná o Müllerovo auto. Danken hned po této zprávě vypnul televizi a mobilem zavolal Markovi, aby se zastavil u něj v kanceláři. Během pár minutek se Mark zastavil u Dankena v kanceláři.
MARK: “ Něco se snad děje?“
DANKEN: “ No jasně se něco děje. Sakra!“
MARK: “ Tak řekneš mi, co se děje?“
DANKEM: “ Ta novinářská krysa si pěkně leží v nemocnici.“
MARK: “ Ale vždyť z toho nemohl vyváznout se zdravou kůží. Viděli jsme, jak explodoval.“
DANKEN: “ Ale jak se vám to moc nepovedlo. Odstraňte ho konečně z cesty.“
MARK: “ Ale i když toho fízlové mají tolik v ruce.“
DANKEN: “ Odstranit. Müller je v nemocnici u sv. Patrika.“ Mark odešel z kanceláře.
Večer v nemocnici……. Mark společně s Albertem přijeli ve Volkswagenu TIGUAN před nemocnici, kde ležel Müller. Mark s Albertem do nemocnice vešli vchodem pro personál prádelny, kde si vzali na sebe lékařské pláště a vyrazili za Müllerem. Po prázdných uličkách nemocnice se jim to dobře, nikdo z personálu moc nechodil po chodbách a pacienty už spali. Došli až na chirurgické oddělení, kde hledali pokoj novináře Müllera, ale měli to trochu snadné, protože před pokojem Müllera seděl policista v uniformě. Mark s Albertem se dohadovali, co budou dělat dál, když tam je fízl. Museli nějak od něj odlákat pozornost a to tím, že rozbili hlásič požáru. Lékaři a sestry vyběhli ven, co se to děje, za nimi strážce zákona, tento blázinec byl slyšet do dalšího patra, kde seděl, Hote s Bonrátem. Šli hned za hlukem. Mark se zbraní rychle vběhl do pokoje, zastřelil Müllera a společně s Albertem vybíhali z nemocnice. Hote s Bonrátem měli v rukách své služební zbraně, viděli jak Mark a Albertem utíkají pryč. Ani varovná slova od Bonráta je nezastavila, místo toho Hota a Bonráta přepadla malá sprška kulek, Hote s Bonrátem se nedali a také jim věnovali pár svých olovněných kulek. A měli i štěstí. Bonrátova kulka smrtelně zastavila Alberta, který ležel na parkovišti a Mark ujížděl v autě pryč. Bonrát Alberta opatrně skontroval Albertům tep na krku, zda je živ nebo mrtev. Plán dálniční policie zabral na jedničku – Mark vlastně zastřelil polštáře v pokoji, novinář Müller si během činu spal v druhém patře. Hote, zavolal další kolegy na pomoc a ještě komisaře.
BMW s mercedesem dorazili k nemocnici. To se tu objevil i Hartmut, aby zajistil náboje z Müllerova pokoje.
HARTMUT: “ Tak jsem si vzal všechny náboje z toho pokoje. Srovnám je s těmi, co máme.“
SEMIR: “ A pak se podívej na toho mrtvého.“
HARTMUT: “ Pokusím ho najít podle otisků prstů. Když si počkáte do rána.“
TOM: “ Ale jistě.“
HARTMUT: “ To jsem moc rád.“
TOM: “ A co Müller?“
HOTE: “ Spí si jako miminko.“
SEMIR: “ To bych chtěl taky.“
Ráno na služebně……. Komisařové přišli na služebnu, když je zastavil, Hote.
HOTE: “ Hartmut zjistil jméno toho mrtvého. Je to jistý Albert Achler. Už v minulosti spolupracoval Markem Petersenem.“
SEMIR: “ A náboje?“
HOTE: “ Ty jsou úplně identické, které zabili Hansena.“
TOM: “ to si s tím Hartmut pěkně pohnul.“ Tom se Semirem nahlíželi do spisu, to už na Andreině stole zvonil telefon, který šla Tinou zvednout, když Andrea není zatím přítomna na služebně.
TINA: “ Kranichová, dálniční policie…….“ Posadila se na Andreinu židli. Volali švýcarští kolegové, že mají další informace. Tina si psala na malý lísteček datum a čas, kdy přiletí letadlo ze Švýcarska se Sanderem. Pak se koukala do počítače, kde jim ještě švýcarští kolegové poslali nějaké informace o Sanderovi a jeho kšeftech ve Švýcarsku. „……. Moc jste nám pomohli……. Díky……. Nashle.“ Zavěsila. To už se okolo Tiny šel Tom se Semirem.
TOM: “ Copak se děje?“
TINA: “ Ozvali se kolegové ze Švýcarska.“
SEMIR: “ A co pak nám hezkého sdělili?“
TINA: “ Dneska o půl jedný přiletí letadlo se Sanderem z Curychu na letiště v Kolíně.“
TOM: “ A ještě něco?“
TINA: “ Něco málo o Sanderovi. Sander se dal na zahradničení. Dvakrát ho načapali, jak si pěstuje plantáže marihuany, pak si vyráběl svou vlastní extázi pro mladé a další podobné věci.“
SEMIR: “ Chlapec se vyzná.“ Na služebnu přišel Hartmut. Už od Bonrátova stolku huláká.
HARTMUT: “ Něco mám pro vás.“ Došel ke skupince komisařů.
TOM: “ A to je co?“
HARTMUT: “ Na botě mrtvého jsem našel dva dny starou skvrnu. A je polotovar toho vaše zázračného léku.“
SEMIR: “ Před nedávnem přivezli další várku.“
HARTMUT: “ Udělal jsem analýzu léků od Hansena, co měl u sebe a té skvrny na mrtvém. Jedná se o jeden tentýž lék. Můžu?“ koukal se na Tinu, aby ho pustila k počítači. Mával na Tinu s USB.
TINA: “ No jasně.“ Uvolnila místo pro Hartmuta. Hartmut připojil USB k počítači, kde měl udělán malý grafický rozbor. Na obrazovce se objevili dva chemické obrazce ve 3D – hmota z mrtvého a rozbor léku od Hansena. To se okolo Hartmuta se sešli komisařové.
HARTMUT: “ Tento polotovar je základem léku, kterému se pak přidají další látky, které utvoří samotný lék.“
SEMIR: “ A co je to modrý? Není toho tam nějak moc.“
HARTMUT: “ To modrý je dipoxal, dalo by se říct, že to je základ celého léku. Dipoxal vlastně přehluší všechny ty ostatní přísady, které vlastně mají napomáhat k lepší paměti.“
TINA: “ Nacpeš se lékem na paměť a ty si myslíš, že si ti zlepšila, ale přitom máš paměť na stejným místě…….“
SEMIR: “ A pak skončíš na smrtelný posteli.“
HARTMUT: “ Správně. I samotný dipoxal je sám, osobě nebezpečná látka. Pár gramů toho léku vám může způsobit velké problémy s nervovým systémem. Také ho trochu přidávají do extáze, když ji někdo dělá sám. Pak účinky jako marihuana a další takové podobné diskotékové látky.“
TOM: “ Už je na čase to zatrhnout.“
SEMIR: “ Taky si myslím.“