Lovecký zámek Moritzburg (kterému se přezdívá Perla saského baroka) leží ve vesnici Moritzburg v Sasku (Německo), asi 14 km severozápadně od Drážďan. Zámek založil vévoda Mořic Saský, ale současnou barokní podobu získal za panování Augusta Silného podle návrhu Matthäuse Daniela Pöppelmanna.
Zámek obsahuje rozsáhlé sbírky loveckých trofejí, ale také čínského, japonského a míšeňského porcelánu. Je zde také umístěna tzv. Federzimmer (péřová místnost), tedy místnost s ložním zařízením Augusta Silného vytvořeného z mnoha per exotických ptáků.
Na tomto zámku se natáčela známá pohádka Tři oříšky pro Popelku.
Původní stavbu si nechal postavit vévoda Mořic Saský v letech 1542–1546 jako lovecký zámek v renesančním stylu na vrcholu žulové hory v bažinaté dolině.
V letech 1661–1672 za vlády kurfiřta Jana Jiřího II. byla k zámku přistavěna kaple podle návrhu Wolfa Caspara von Klengela. Kaple obsahuje pískovcovou a štukovou výzdobu, nástropní malby, oltář a lóži pro saského panovníka. Tato původně luteránská kaple začala sloužit ke konání katolických bohoslužeb v roce 1699, dva roky po konverzi Fridricha Augusta I. ke katolictví.
Za vlády Fridricha Augusta Silného také došlo k výrazné proměně exteriérů a okolí zámku. Dvorní architekt Matthäus Daniel Pöppelmann vypracoval návrh na přestavbu loveckého zámečku v barokním stylu, kdy původní čtyři bašty byly zvýšeny a přestavěny na rohové věže a propojeny s renesančním zámečkem, čímž byla vytvořena současná charakteristická podoba. Také byla přeměněny bažiny v park a rybníky, z nichž Horní velký, Dolní velký a Zámecký jsou největší, přičemž na Zámeckém rybníku leží ostrov se zámkem. Rekonstrukce skončila v roce 1733, kdy zemřel August Silný.
Od roku 1933 využíval areál Arnošt Jindřich Saský jako svoje sídlo a zřídil i prostory pro oficiální návštěvy, následně v roce 1945 byl zámek Wettinům vyvlastněn.
Fasanenschlösschen
Rokokový Fasanenschlösschen
Další stavby vznikly u Dolního velkého rybníka asi 2500 m od vlastního zámku. Ještě za Augusta Silného zde vznikl jednopatrový pavilón. Význačná přestavba této části parku však proběhla za Augustova vnuka, kurfiřta Fridricha Augusta III. na sklonku 18. století. Pod vedením architekta Johanna Daniela Shadeho došlo mezi lety 1770–1776 k rozšíření jednopatrového pavilonu na dvoupatrový rokokový Fasanenschlösschen (bažantí zámeček) v čínském stylu, ten se stal centrem velké bažantnice. Dále byl na rybníku postaven přístav s molem a majákem, nebo ubytovací prostory pro saského ministra umění Camilla Marcoliniho. Součástí komplexu je i barokní až rokoková stavba Venušiny studny. Krom toho zde vznikly budovy na uskladnění ptačích sítí nebo dvorní kuchyně.