U LKA…….
WOLF: “ Šéfe, vy věříte té dálniční policii?“
JUNGMAN: “ Dálniční policie se trochu upozornit na veřejnosti a ztrapnit se. A to všechno dokážou zítřejší domovní prohlídky u nich doma. Byli to oni. A vy snad myslíte opak?“
WOLF: “ No já nevím. Nějak se mi to nezdá.“
JUNGMAN: “ Už se tu ohřáli dlouho. Samá chvála, ale skandál jim taky neuškodí.“
WOLF: “ To si myslíte vy, šéfe.“ Odešel do své kanceláře.
Petr Berghammer (Tinin bratr) měl velmi důležitý rozhovor se státní zástupkyní Schrankmannovou, která se stavila u Petra v kanceláři.
PETR: “ Ale všechny obvinění proti dálniční policii jsou absurdní.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Ty obvinění podala LKA, velitel jenom uvědomil, co se stalo.“
PETR: “ Já to mu prostě nevěřím, a ty domovní prohlídky jsou směšné.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ je mi úplně jasný, že jste na straně své sestry s jejím manželem……. A dalšími. To jsou fakta.“
PETR: “ Pěkná blbá fakta. Ty blbý zase nejsou, jak si myslíte, aby odcizili zbraně a peníze. A k čemu jim by to bylo?“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Tak se jich zeptejte…….“
PETR: “ Kdyby něco takové udělali, tak by jim muselo hodně přeskočit v hlavě.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ To se zítra hned dozvíme, a to pak dálniční policie bude mít hodně velké problémy.“
PETR: “ Aby to náhodou nebylo naopak.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ A jak na opak?“
PETR: “ Mohl to být někdo jiný, nějaká jiná banda, která uviděla příležitost a ted je někde za horama.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ To je naprostá…….“
PETR: “ Hloupost? Já si myslím, že ne.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Klidně by si mohli najít komplice.“
PETR: “ Komplice? Dovolte, abych se zasmál.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Vám to příjde směšné?“
PETR: “ Ano,…….“
SCHRANKMANNOVÁ: “ To se ještě uvidí.“ Odešla z kanceláře.
PETR: “ To je ale baba.“ Zavolal Tině, jestli by si na něho udělali čas na služebně.
Na služebně……. Dálniční policie s Petrem si prošli, co se stalo při razii a další nápady, kam by se mohli podít peníze a zbraně.
PETR: “ Dneska za mnou byla Schrankmannová. Ukázala mi příkazy k domovní prohlídce.“
SEMIR: “ Která je úplně směšná.“
PETR: “ S tím musím souhlasit. Ale naší milou státní zástupkyni napadlo, že byste mohli mít komplice.“
TOM: “ Cože?!“
SEMIR: “ Komplice?!“
TINA: “ Ty její nápady stojí za to.“
ŠÉFKA: “ Všichni budou věřit, že to byli moji lidé, než to všechno ověří.“
SEMIR: “ Ale hodně rychle.“
TOM: “ Bulvár nás úplně rozmázne…….“
ŠÉFKA: “ Taky máte neoficiální povolení…….“
PETR: “ Neoficiální povolení……. To jde kolem mě.“
TINA: “ To je jako sázka do loterie.“
PETR: “ Zas je to lepší než jít do basy. A už máte neoficiální stopu?“
ŠÉFKA: “ Andrea hledá překupníky se zbraněmi.“
PETR: “ To je dobrý krok. Každej se zajímá jenom o peníze.“ Petr se zde ještě chvilku držel a pak společně odjeli domů. Když se pomalu rozcházeli domů, Tina s Petrem byli už před služebnou. Tom se Semirem byli ještě na služebně.
PETR: “ Můžu mít otázku.“
TINA: “ Ptej se.“
PETR: “ To byl to tvůj nápad, napsat úplně ty samé výpovědi pro Schrankmannovou.“
TINA: “ Ano,…….“
PETR: „Hned jsem si to myslel. Říkal jsem si, že to budeš ty a nebo Semir.“
TINA: “ Spíš takovýhle nápady mají Tom nebo Semir, ale teď za to můžu já.“
PETR: “ Ty jsi úplně stejná jako náš otec, když si něco vezme do hlavy.“
TINA: “ Vždyť to znám ještě z Milána, když sem ještě chodila do školy. Takové věci jsme dělali často.“ Přišli k nim Tom se Semirem.
SEMIR: “ Sourozenecké tajnosti.“
PETR: “ Samozřejmě. Už vás nebudu zdržovat. Ještě mě doma čeká nějaká práce.“
TOM: “ Stejnak se zítra uvidíme.“ Rozloučili se, Petr nasedl do svého auta a odjel. Každý se rozjel svým směrem.
Druhý den……. Domovní prohlídky u komisařů probíhali v plném proudu. U Tiny a Toma – byl Petr, Wolf z LKA a Schrankmannová. U Andrey a Semira – byla Engelhardtová, Jungman z LKA. Ale nic u dálniční policie nenašli, ale komisařové jsou suspendováni do odvolání a než se to vše objasní.
PETR: “ Pořád mi nejde do hlavy, jak to mohli dostat ven.“
TOM: “ Kdyby to někam schovali, tak bychom to někde našli.“
TINA: “ Nejmíň dvakrát jsme to tam prolézali.“
TOM: “ Musíme tam ještě jednou.“
ŠÉFKA: “ Jestli tam chce ještě jednou, vezměte si sebou Hartmuta.“
SEMIR: “ A jestli najdeme otisky tak je máme v hrsti.“
TINA: “ Pokud to byla nějaká banda – buď to byl někdo cizí anebo Wernerovi lidi.“
TOM: “ Robert je v base, jedině, že by měl bratra.“
ŠÉFKA: “ To by mohlo být vysvětlení.“
PETR: “ Jak je Andrea daleko s těmi překupníky?“
SEMIR: “ Buď dneska anebo zítra bude seznam hotový.“
TOM: “ Na tu halu bychom se měli podívat hned.“
ŠÉFKA: “ Až budete mít stopy, ať se na ně Hartmut okamžitě podívá.“
V hale……. Dálniční policie spolu s Hartmutem vyšli po železném požárním schodišti – řebříku. Dostali se na střechy hal, došli na až tu poslední čtvrtou halu, kde se všechno odehrálo. Haly jsou na sebe nalepené, takže chození po střechách byla sranda. Všichni si nasadili gumové rukavice, Hartmut si otevřel svůj kufřík, kde měl své potřebné věci, hned se pustil na otisky prstů na železné dveře do haly, které byli zasazené do zděného budníčku. Tina, Tom a Semir se procházeli po střeše a hledali stop. Tina si všimla, že střecha je trochu nerovná. Pod uchlíplým páskem na okraji střechy, která těsnila spáru mezi stropem a zdí. Zde se nacházelo 5 nábojů do pušky ráže 36mm. Tina je vyndala, Tom se Semirem přišli k Tině.
SEMIR: “ Copak to tu máme.“
TINA: “ Vypadá to na 36.“
SEMIR: “ To je jedna ze zbraní…….“
TOM: “ Když sem postavili nějakou bednu, ze které jim vypadlo pár nábojů.“
SEMIR: “ Bod pro nás.“ Podal Tině pytlíček na důkazy, aby je tam Tina dala.
TOM: “ Hartmute, máš něco?“
HARTMUT: “ Krásná otisk dlaně.“ Komisařové se Hartmutovi koukali přes rameno, když otisk ze dveří dával na průhlednou fólii.
SEMIR: “ A máme majitele.“
HARTMUT: “ Tady asi nic nenajdeme….“
SEMIR: “ Tak jdeme do haly.“ Všichni procházeli celé podlaží uvnitř haly.
TOM: “ Kapky krve.“
SEMIR: “ P“jde najít majitele?“
HARTMUT: “ S novým programem to bude hračka.“ Odebral vzorky krve.
TOM: “ Tak se rozdělíme.“
HARTMUT: “ Dobře.“ Komisařové si vzali každej jednu halu, kterou důkladně prohlíželi. Pak se sešli před první halou, kde byl zatím Tom, Semir a Hartmut. Tina sbírala otisky na okně.
TOM: “ Kde si tak dlouho?“
TINA: “ Tady jsou další otisky do sbírky.“ Předala je Hartmutovi, který si je uložil do svého kufříku.
HARTMUT: “ Máme dobrý úlovky. Náboje, krev, peníze…….“
SEMIR: “ Ještě, aby nám pomohli.“
TOM: “ Tak se ještě koukneme venku, jestli tu něco není.“ Dálniční policie se procházela po nádvoří fabriky.
HARTMUT: “ Tady už asi nic nebude.“
TINA: “ Že nic tady není. Hartmute, pojď se na něco podívat.“ Hartmut došel za Tinou, která našla otisky pneumatik v zaschlém blátě.
HARTMUT: “ Čím pak asi jezdí.“
SEMIR: “ Vypadá to na terénní vozidlo.“
HARTMUT: “ Náš program nám poví, o co se jedná.“ Pneumatiky si vyfotil na fotoaparát.
TOM: “ Hlavně si s tím pospěš.“
HARTMUT: “ Rozkaz.“
pokráčko zas příště…