U Schrödera……. Dálniční policie se náramně bavila, když nemusela nic dělat. Schröder byl rád, že tu má nějakou společnost. Pomaloučku se hosté rozmisťovali do různých skupinek podle témat. Tina se Schröderem zůstali sami u stánku a povídali si. Tině zazvonil mobil.
SCHRÖDER: “ Máš o zábavu postaráno.“
TINA: „To bude na dlouho – Engelhardtová.“ Odešla k BMW, kde bude mít větší klid na telefonování. „Něco nového?“
Když napůl skončili debaty skupinek tak trochu více se začali zajímat o Tinu, kde je. Schröder jim řekl, že Tina volá s Annou Engelhardtovou. Když se Tina vrátila, všichni se na ni koukali jako na svatý obrázek.
TINA: „Co se tak koukáte?“
BONRÁT: “ Čekáme na to, co to řekla Engelhardtová.“
TINA: “ Samé zajímavé věci.“
SEMIR: “ Tak nás nenapínej.“
TINA: “ Nejdříve začnu u Vincenta Tassa a Jana Gebauer. Gebauer má čistý trestný rejstřík, Tasso má už malé delikty.“
TOM: “ A hlavní aktér je na světě.“
TINA: “ Interpol si také proklepnul tu jejich firmu. Jejich firma je v naprostém pořádku.“
SEMIR: “ Akorát, že si přivydělávají…….“
HOTE: “ A kde získávají to obilí?“
TINA: “ Od jednoho pěstitele, který pěstuje, pouze pro Tassa a Gebauer. A teď ty miny.“
TOM: “ A ty mají jaké tajemství?“
TINA: “ Ty miny dováží, jedna ruská organizace – Červený kříž, která objevila velké naleziště těchto min z 2. sv. války.“
BONRÁT: “ A proč je dávno nezničili?“
SEMIR: “ Místo toho dělají bordel v Africe.“
TINA: “ Chtěli, ale jeden podnikatel to vzal do svých vlastních rukou. Kvůli tomu také zabili toho nejvyššího z Červeného kříže.“
TOM: “ A tak si krásně dodali své lidi do organizace.“
HOTE: “ A co je zač……. Ta organizace Červený kříž?“
TINA: “ Nikdo neví, co je to za organizaci.“
TOM: “ A to nejdůležitější. Máme právo na případ?“
TINA: “ Pokud se něco stane Albertovi Gimmovi, tak ano, jinak ne.“
SEMIR: “ To tady můžeme čekat pěkně dlouho.“
Kolem půl třetí ráno se ozval Semirův mobil, který ležel v ložnici na nočním stolku. Rozespalý Semir šáhl po mobilu.
SEMIR: “ Hote, co se děje?“ V tom se probrala i Andrea a rozsvítila lampičku na svém stolku. „A kde?……. Dobře. Jsem na cestě.“ Zavěsil
ANDREA: “ Co se stalo?“
SEMIR: “ Mám práci. Nehodu na A23, asi se do toho zapletl Gimmo.“
ANDREA: “ A nemůže to vyřídit někdo jiný?“
SEMIR: “ Sama Engelhardtová to nařídila.“
ANDREA: “ A tak jo.“ Semir a Andrea se políbili, Semir odešel. Andrea si zvala Semirův polštář pro lepší spaní a zhasla si lampičku.
Tina s Tomem si krásně spali, když se ozval Tomův mobil kolem půl třetí. Chvilku nevnímali. Až po chvilce Tomova ruka šáhla po mobilu.
TOM: “ Nerušit až do jara……. Bonráte, co se děje?“ Po chvilce se probrala i Tina a rozsvítila lampičku. „A kde?……. Když si to přeje šéfová.“ Zavěsil.
TINA: “ Něco se stalo?“
TOM: “ Nehoda na A23.“
TINA: “ To stačí, když tam pojede jeden z nás.“
TOM: “ Musíme oba dva. Engelhardtová to chce.“
TINA: “ Proti šéfčinu slovu se nedá odporovat.“ Oba dva se vstali z postele, než odjeli, Tina napsala lístek Péťovi a Martinovi, že jsou pryč.
Na A23……. Šedostříbrný mercedes a stříbrné BMW dorazili na místo nehody, kde byli kolegové Hotem, Bonrát a Anna Engelhardtová. Tom se Semirem zašli za Hotem a Bonrátem. Tina odešla za šéfkou a Gimmem. Gimmo byl ošetřován v sanitce.
ŠÉFKA: “ Tino, odvezete pana Gimma do našeho bytu, kde s ním zůstanete přes noc. Ráno vás příjdou vystřídat Dieter a Herzberger. Ale nejdřív se zastavte na velvyslanectví, aby si pan Gimmo vzal nějaké věci.“
TINA: “ Dobře.“ Šéfka předala klíče od bytu, kam Tina zaveze Alberta Gimma. Na klíčích byla napsána adresa bytu na malém lístečku. Šéfka pomohla Albertu Gimmovi do mercedesu. Debatní kroužek u převráceného auta skončil.
TINA: “ Tome, půjčíš mi klíče od auta?“ Tom hodil Tině klíče od mercedesu. „Díky.“ Nasedla do mercedesu a s Gimmem odjela pryč. Šéfová se zastavila u Toma a Semira.
TOM: “ Kam jela Tina?“
ŠÉFKA: “ Tina odveze Alberta Gimma do našeho bytu, kde s ním zůstane po celou noc. Ráno Tinu vystřídá Dieter a Herzbergerem.
SEMIR: “ A my máme, padla?“
ŠÉFKA: “ Vy dva se podíváte detailně na ten Červený kříž.“
TOM: “ Když o tom Interpol nic nenašel, tak i mi nic nenajdeme.“
SEMIR: “ Zkusíme své štěstí. A vy jeďte domů.“ Šéfová se blbě podívala.
TOM: “ Semire, když nám chce šéfka pomoct, tak tomu šéfové nebraň.“
V bytě……. Tina a Gimmo si pohlíželi byt, kde co je. Zastavili se v ložnici.
TINA: “ Tak tady je vaše místnost.“
GIMMO: “ Máte to tu hezký.“
TINA: “ Díky. Kdybyste něco potřeboval, najdete mě v obýváku.“
GIMMO: “ Dobře. Dobrou noc.“
TINA: “ Dobrou.“ Odebrala se do obýváku, kde si odložila svou bundu, kterou použila jako polštářek. Služební zbraň, klíče od auta a mobil položila na stolek.
Ráno v bytě……. Tina spala na gauči jako zabitá. Ani neslyšela zvonek. Alberto Gimmo šel otevřít, protože je to takové ranní ptáče. Za dveřmi stál, Hote s Bonrátem.
HOTE: “ Něco stalo naší kolegyni?“
GIMMO: “ Vaše komisařka Kranichová si slastně spí v obýváku.“ Všichni tři vešli do bytu. Gimmo zavřel domovní dveře. Bonrát držel v ruce snídani a Hote probouzel Tinu.
HOTE: “ Tino, vstávej.“
TINA: “ Hote, až naprší a uschne.“ Více se uvelebila v gauči.
BONRÁT: “ Já jdu radši udělat kafe.“ Odešel do kuchyňky.
GIMMO: “ Já tu překážet raději nebudu.“ Odešel pomoct Bonrátovi s kafem. Hote dál, probouzel Tinu.
Pokráčko příště…