Na hradě……. Gustav Schwarz se svými lidmi si procházeli zítřejší akci – přepadení transportu s Markem a Joachimem. Šperky z přepadení před 3 lety tu mají sebou a pak chtějí utéci do jižní Ameriky, kde chtějí začít úplně od začátku.
U svědkyně……. Tom s Bonrátem se zastavili u Moniky Schindlerové – kamarádka zavražděné prodavačky ze zlatnictví. Monika se ochomýtala na zahrádce, přesazovala květiny.
TOM: “ Paní Monika Schindlerová.“
MONIKA: “ Ano, kdo se ptá?“
TOM: “ Tom Kranich a to je můj kolega Dieter Bonrát, jsme od dálniční policie.“
MONIKA: “ A co ode mě chcete?“
BONRÁT: “ Jsme tady kvůli vaší stažené výpovědi Marka Schwarze a Joachima Prägera.“
MONIKA: “ Aha. Tak pojďte dovnitř.“ Otevřela jim branku a pak je zavedla do zahradního altánku.
TOM: “ Můžeme vědět proč.“
MONIKA: “ Kdybych tu svou výpověď nestáhla tak by mě zabili jako psa.“
BONRÁT: “ A kdo za vámi byl?“
MONIKA: “ Jeden z bratrů…….“
TOM: “ Gustav Schwaz byl i Heinzem Aichmayerem.“
MONIKA: “ Schwarz se mnou zkontaktoval. Chtěl mi říct, že co udělali tak budou propuštěny, když stáhnu svou výpověď. Tohle to se Erika vůbec nezasloužila.“
TOM: “ My vás naprosto chápeme, ale chceme tuto hru dotáhnout až dokonce, aby šli všichni sedět.“
MONIKA: “ To jako budou běhat na svobodě?!“
BONRÁT: “ Ono to má ještě jeden háček.“
V Aachenu………. Petr Berghammer zdržoval ve své kanceláři Markuse Grünera.
MARKUS: “ Proč tu mám čekat?“
PETR: “ Hned se to dozvíš. Já plním jenom příkazy. Jen co příjde sestra.“ Stál u okna a zrovna viděl, že přijela vínová Octavia.
MARKUS: “ A co mi vlastně chce?“
PETR: “ To se hned dozvíš, protože to ani já nevím.“ Během chvilky se v kanceláři objevila Tina.
TINA: “ Ahoj.“
PETR: “ Ahoj. Rád bych ti představil Markuse Grünera.“
TINA: “ Tina Kranichová, dálniční policie.“ Prokázala se svým průkazem.
MARKUS: “ Velice mě těší. A co po mě chcete, paní komisařko.“
TINA: “ Dneska ráno u nás na oddělení byl váš otec, který nám povídal o případu, který se stal před 3 lety, kdy byla zabita prodavačka zlatnictví.“
MARKUS: “ Ale proč vám to vykládal?“
TINA: “ Kvůli včerejšímu transportu Schwarze a Prägera. A váš hlavní problém.“
PETR: “ No kamaráde, to sis to pěkně zavařil.“
MARKUS: “ Drží moji manželku asi tak 5 dní, aby svědkové stáhli své výpovědi, aby mohli přepadnout transport…….“
PETR: “ Proč si mi o tom dřív neřekl. Mohlo se už řešit.“
MARKUS: “ Ten dotyčný chtěl, abych do toho nezatahoval policii.“
TINA: “ Někdy to je lepší, takhle když nezavoláte policii tak svou oběť zabijou. A kdo s vámi mluvil.“
MARKUS: “ Byl to Gustav Schwarz. Přinesl mi fotku mojí manželky, jak je uvězněná. Gustav před těmi 3 lety odjeli za hranice Německa, když se stalo.“
TINA: “ A co mají v plánu?“
MARKUS: “ Chtějí zdrhnout do jižní Ameriky. Jestli to je všechno, tak já bych šel.“
TINA: “ Dobře, můžu vidět tu fotku, že to není opravdu falešný poplach.“
MARKUS: “ Ale zajisté. Přinesu vám ji.“ Odešel do své kanceláře, pro danou fotku. Tina s Petrem se bavili o tomto případu. Během chvilku byl Markus zpátky. „Tak tady je.“ Předal ji Tině. Přišla ke světlu.
TINA: “ Ta fotka vypadá jako pravá.“ Petr nahlížel přes Tinino rameno.
PETR: “ Máte před sebou únos Markusovi manželky. A do toho transport…….“
TINA: “ Tu fotku si vezmu sebou.“
MARKUS: “ Aspoň se jí zbavím.“ Tina předala Markusovi svou vizitku.
TINA: “ Kdykoliv zavolejte.“
MARKUS: “ A děkuji. Už půjdu. Nashle.“
TINA: “ Nashle.“ Markus odešel z kanceláře.
PETR: “ Je mi ho líto. Jak ho znám pokud se jeho manželka nenajde, tak…….“
TINA: “ Uděláme, co bude v našich silách. Ale vždy jsme našli všechny unesený.“
PETR: “ Tak obraťme list. Nechceš tu se mnou počkat, za několik málo minut mi končí má povinnost zde na tomto úřadu.“
TINA: “ A ještě se tak blbě ptá.“
Na služebně……. Tom s Bonrátem seděli v Tomově a Semirově kanceláři, kde byla zapálená vonná tyčinka, která byla zapíchnutá do dřevěného stojánku. Na služebnu přišla Tina a zastavila se u Toma a Bonráta.
TINA: “ To už hote došel až sem.“
BONRÁT: “ Musíš uznat, že to hezky voní.“
TINA: “ Bonráte, ještě se přidávej k Hotemu.“ Zlomila tyčinku a dala ji zapáleným koncem do Bonrátovi skleničky s vodou.
BONRÁT: “ Tino, to nemyslíš vážně.“
TINA: “ Bonráte, všechno má své hranice.“ Odešla z kanceláře.
BONRÁT: “ Tome, ty k tomu nic neřekneš.“
TOM: “ To by byla škoda slov.“ Raději se sklidil z pole. Do kanceláře přišla šéfová.
ŠÉFKA: “ Kde je Tina s Tomem?“ Do rozhovoru se zamíchala i Andrea.
BONRÁT: “ Nemám tušení.“
ANDREA: “ Určitě tu někde budou.“
ŠÉFKA: “ Ať se u mě zastaví v mé kanceláři. A už jste něco vypátrala o té skupince?“
ANDREA: “ Něco málo ano.“
ŠÉFKA: “ Výborně, tak se v mé kanceláři zastavte společně s Tinou a Tomem.“ Odešla do své kanceláře.
ANDREA: “ Bonráte, Bonráte,…….“
BONRÁT: “ Co je?“
ANDREA: “ Takhle dráždit Tinu, když jí ten smrad tady leze nejvíc na nervy.“
BONRÁT: “ A mě snad né.“ Odešel z kanceláře, dělat svou práci. Andrea zašla za Tinou a Tomem, kteří se schovávali v kuchyňce.
ANDREA: “ Máme jít urgentně za Engelhardtovou.“
TOM: “ Tak jdeme.“ Všichni tři odešli za Engelhardtovou. Po celé služebně vádla taková napjatá atmosféra od těch vonných svíček, tyčinek do Hota.
ŠÉFKA: “ Takže ten zítřejší transport Schwarze a Prägera. Transport bude projíždět po A20 do soudní kolínské budovy. Transport odjíždí z Dürenu v 9:00, kde celou akci převezme naše oddělení.“
TOM: “ A co zásahovka?“
ŠÉFKA: “ Zásahovka včera odjela na cvičení, takže si budete muset poradit sami.“
TOM: “ Aspoň to nedopadne jako minule.“
ŠÉFKA: “ Minulost nechme stranou. Andreo, co máte vy?“
ANDREA: “ Gustav Schwarz krátce po přepadení zlatnictví odjel do jižní Ameriky, kde byl ty 3 roky i se šperky a penězi.“
TOM: “ A kam odjel?“
ANDREA: “ Odjel do Argentiny.“
TINA: “ Co dělal v Argentině?“
ANDREA: “ Na tuto otázku mi ještě argentický Interpol neodpověděl.“
ŠÉFKA: “ A Joachim Präger?“
ANDREA: “ Präger je kamarád Marka Schwarze a společně i s Gustavem.“
ŠÉFKA: “ A co Markus Grüner?“
TINA: “ Podle mého názoru vůbec netušil, že jeho otec byl u nás. Jeho manželku Gustav Schwarz drží už pět dní. Za Markusem byl sám Gustav, aby Marka a Joachima pustil ven z basy.“ Položila na stůl fotografii od Markuse, kde je jeho manželka uvězněná.
TOM: “ U obouch svědků byl Gustav Schwarz a to osobně. A požádal je, aby stáhli své výpovědi proti Markovi a Joachimovi.
ŠÉFKA: “ Případ se krásně rozjíždí, projděte si Grünerův spis.“ Všichni tři odcházeli z kanceláře. Andrea už byla pryč a Tom s Tinou se zastavili mezi dveřmi, když si šéfová na něco vzpomněla. „Zítra na služebně budete v 7:00 a na 9:00 v Dürenu. Ještě během dneška nám věznice v Dürenu pošle jejich trasu. Tak to vyřiďte Dieterovi a Herzbergerovi.“
TOM: “ Zajisté.“ Odešli z kanceláře.
Pokráčko zas příště…