Na KTU……. Hartmut si dával svačinu, když přišel Semir s Tomem.
SEMIR: “ Dobou chuť.“
HARTMUT: “ Díky.“
TOM: “ Potřebujeme od tebe něco?“
HARTMUT: “ Kdybyste nic nepotřebovali tak byste nepřišli.“
SEMIR: “ Potřebujeme vystopovat jeden email.“ Položil na stůl lísteček od Andrey. Hartmut odložil svačinu a do počítače zadal emailovou adresu. Tom s Semirem se mu koukali přes rameno.
HARTMUT:
“ Moc slavně to nevidím. Z adresy byl odeslán email, ale majitel je neznámí.“
TOM: “ Tak to jsme na pěkném mrtvém bodě.“
SEMIR: “ A nejde……. Odkud ho poslal?“
HARTMUT: “ Obávám, že ne. Když mi dáte nějaký čas, tak bych mohl něco zjistit.“
TOM: “ Díky Hartmute.“
Bad Tölz………. Tina přijela do penzionu akorát na večeři. Tina vešla do penzionu, kde se na schodech pozdravila s otcem a Elke.
OTEC: “ Jak bylo v Mnichově?“
TINA: “ Docela dobrý.“ Vyšla po dřevěných schodech na chodbičku, která spojovala společenskou místnost, pokoje a kuchyň.
ELKE: “ Načasovala sis to přesně na večeři.“
TINA: “ Už bych taky něco pojedla.“ Zašla do společenské místnosti, kde seděl Ben.
BEN: “ Mám pro tebe ty potřebné papíry.“ Které leželi na stole. Sedla si na židli vedle Bena po jeho pravé ruce.
TINA: “ Díky.“
OTEC: “ Jste pěkně slavní. Píšou o vás skoro ve všech novinách.“ Předal Tině noviny do ruky. Tina si je začala pročítat. Posadil se vedle Tiny.
TINA: “ No už je čas toho dotyčného dostat do basy.“
ELKE: “ Tak na půl jsem to četla. Je to hrozné.“
TINA: “ Ale jedna žena žije a neví se, jestli to přežije.“
BEN: “ Porcelánka se do toho pěkně pustila.“
OTEC: “ Chtějí to, co nejdříve skončit.“
ELKE: “ Jak to do sebe dostali?“
TINA: “ Z posledního vyrobeného jídelního setu. Teplem se uvolnili látky z draselných solí a tím se ukládali v těle. Draselné sole se do porcelánu se dostali spodní vodou, kterou si porcelánka bere na výrobu porcelánu.“
BEN: “ Tak to mohl být někdo z té firmy, kde se dělají draselné hnojiva.“
TINA: “ To ano, ale ředitel si proklepl všechny a nikdo ze zaměstnanců to není a ani nikoho nepropustili.“
OTEC: “ Někdo nutně potřebuje peníze a tak se toho chytl.“
ELKE: “ Ale jak mohli uniknout ty látky ven z fabriky?“
BEN: “ Mami, to je úplně jednoduché. Třeba přes nějaký prasklí kotel…….“ Elke odešla do kuchyně zkontrolovat večeři.
OTEC: “ To ale museli udělat pitvu, aby věděli, že to způsobili právě draselné sole.“
TINA: “ Porcelánka udělala na vlastní náklady pitvu jednoho pána se svolením jeho bývalé manželky a dcery. Všechny lidi zemřeli na zástavu srdce i ten na naši dálnici.“
BEN: “ To se policie pěkně předvedla, nádherně to smetla ze stolu.“
TINA: “ A jak je na tom naše maminka?“
OTEC: “ Zítra jde domů a pozítří se pojede domů.“
Na služebně……. Tom se Semirem ještě seděli ve své kanceláři, kam přišel Hartmut.
SEMIR: “ Máš snad něco?“
HARTMUT: “ Našel jsem odkud, byl napsán váš email. Z jedné internetové kavárny v centru. Kdo to napsal, se musí dobře vyznat v počítačích, protože ten email už nejde vystopovat.“
TOM: “ Ale dobrá práce.“
HARTMUT: “ Díky. To je všechno, co jsem pro vás mohl udělat.“
Následující den dálniční policie hledala vyděrače, který se opět ozval přes email:
“ Místo 5 milionů teď chci 10mil € a bez policie! Nikdy se nedozví, kdo chce peníze.“ Hartmutovi se tentokrát nepodařilo zjistit, odkud byl email poslán. Dálniční policie se pustila do vyhledávání vyděrače, který umí zacházet s počítači. Z nemocnice v Bad Tölzu byla propuštěna Tinina maminka a zítra jeli domů.
Druhý den po obědě jela Tina s rodiči do Kolína, ale domů dorazili dosti pozdě domů, protože po cestě je pozdrželi dlouhé nehody kvůli nehodám. Tina dorazila domů až kolem třetí ranní. V domě už všichni spali a Tina si přečetla lísteček od Toma, který ležel na stole v kuchyni. „Miláčku, tak tě vítám v Kolíně. Rád bych tě přivítal, ale to už budeme pěkně spát. A tak doufám, že ti postačí papírová pusa na přivítanou. Tom.“ Tina si šla lehnout, ale v ložnici s Tomem spal malý Péťa, Tina se šla převléknout do noční košile a pak šla zkontrolovat Martina do jeho pokoje, kde tvrdě spal. Když se vracela do ložnice, tak se na chodbě potkala s Péťou. Tina odvedla Péťu do jeho pelíšku. Tina zalezla do své postele tak se probudil Tom.
TOM: “ Ty už jsi doma?“ Mluvili mezi sebou tichým hlasem.
TINA: “ Před chvilkou jsou, přijela. Tak snad půjdeme spát.“ Dala Tomovi pusu na rty a zachumlala se do pelechu. Tom se přitulil k Tině, aby se lépe usínalo.
Ráno……. Péťa s Martinem byli ve škole, kam je odvezla Tomova tetička. Tina s Tomem měli ráno pro sebe. Tom už byl vzhůru a dělal si kafe, po chvilce přišla Tina.
TOM: “ Dobré ráno.“
TINA: “ Dobré.“
TOM: “ Na to, že jsi přijela ve tři ráno, tak jsi svěží jako rybička, kdybys šla spát o půlnoci.“
TINA: “ Když se mi dobře usínalo s mým plyšákem.“
TOM: “ Takže já jsem tvůj plyšák?“ Tina se jenom potutelně usmívala, Tom objal Tinu kolem pasu oběma rukama. Dali si několik polibků. Pak se na sebe podívali a Tom chtěl něco říct, ale vyrušil ho zvonek u dveří. Tom šel otevřít. Tina si mezi tím udělala kafe, když se pěkně uvařila voda na kafe. Na náštěvu přišel Missing a Semir. Tom se s nimi přivítal a šli rovnou za Tinou do kuchyně.
TOM: “ Chtěl bych vám představit naší kolegyni a zároveň moji manželku.“
TINA: “ Tina Kranichová, velice mě těší.“
MISSING: “ Frank Missing z míšeňské porcelánky. Také mě těší. Máte to tu útulné.“
TINA: “ Díky.“
TOM: “ A co vaše návštěva u nás doma?“
SEMIR: “ Poslala jsem nás Engelhardtová, abychom informovali Tinu o stavu v případu a pro zbytek spisů.“
TOM: “ Tak si dáme k tomu kafe.“
MISSING: “ Pro mě ne, děkuji. Už jsem z hotelu tak překafovaný.“ Všichni se posadili ke stolu, Tina došla pro podklady k případu. A pak se vrátila zpátky k nim. „Podařilo se vám nějaké podklady získat?“ Položila spisy na stůl. Semir si je začal prohlížet.
TINA: “ S velkým úsilím ano. V Mnichově měli připomínky, proč to chce zrovna dálniční policie. Případ odložili rovnou, protože jim stačil posudek od lékařů, že pacient zemřel na zástavu srdce.“
MISSING: “ Jako u všech případů. A co v Bad Tölzu?“
TINA: “ Dělali pitvu. Zjistili, že má v krvi stopy po draselných solích, porovnávali to s dalšími případy, když nic nenašli i okolí rodiny prověřili a na nic nepřišli. A tak případ odložili.“
TOM: “ Aspoň jde vidět nějaká iniciativa.“
SEMIR: “ Náš vyděrač se ozval přes emaily, ale pořád nevíme, kdo to je. A tak jsme se zaměřili na někoho, kdo nemá a peníze a…….“
TINA: “ Myslí si, že touto cestou dostane nějaké peníze. A kolik chce?“
MISSING: “ 10 mil€.“
TOM: “ Dalo by se říct, že jsme tak trochu podali inzerát do novin, aby nám firmy trochu pomohli, jestli někoho v minulých týdnech nepropustili.“
SEMIR: “ Doufejme, že se někdo ozve.“
TINA: “ Trochu jsme nad tím přemýšleli. A otec nahodil ještě takový nápad, že to nemusí někdo švorc nebo nezaměstnaný, ale třeba někdo, kdo by se rád přivydělal.“
MISSING: “ Někdo z dobré rodiny a sociálně zabezpečený?“
TINA: “ Ano, že to někdo to do našeho vyděrače neřekli.“
TOM: “ Nebo i třeba nějaká parta, která chce někam vypadnout.“
SEMIR: “ Je toho plno na, co by potřeboval tolik € a kdo.“
MISSING: “ Aspoň nějaké záchytné body i když je jich strašně moc.“ Semir zazvonil mobil, volala mu šéfka.
SEMIR: “ Šéfová, něco nového……. Dobře……. Díky za informace.“ Zavěsil.
TOM: “ Jaké to jsou novinky?“
SEMIR: “ Vyděrači se opět ozvali, už nechtějí 10 mil€, ale 15€.“
MISSING: “ A kde na to mám vzít, když každou chvilkou svoje požadavky mění jako ponožky.“
TINA: “ Myslím si, že to bude konečná částka.“
SEMIR: “ Tím seš si jistá?“
TINA: “ Když jsem včera jela domů, viděla jsem na jednom letáku, že se do Kolína chystá výstava jednoho drahého auto, jeho cena je 10 mil€.“
TOM: “ A víš, kdy to bude?“
TINA: “ Ten leták jsem viděla krátce.“
SEMIR: “ Tak zaúkolujeme Andreu.“
pokráčko zas příště….