Na místě činu……. Hartmut tu hrůznou věc viděl a tak šel varovat Semira, který přijížděl S Hotem a Bonrátem.
HARTMUT: “ Semire, neříká se mi lehce.“
SEMIR: “ Co se děje?“
HARTMUT: “ Jedná se o Toma…….“
SEMIR:
“ Je snad mrtvý?“ Hartmut neměl slov a tak se šel Semir podívat sám. Když Semir uviděl mrtvého Toma, bylo mu velice úzko. Běžel za Tomem ho ještě jednou obejmout, nějak se mu nechtělo věřit, že Tom Kranich je mrtvý. Hotemu s Bonrátem přeběhl mráz po zádech a ztuhli na malou chvilku, ale museli dělat svoji práci.
SEMIR: “ Jak to mám říct Tině…….“
Další den, kdy Tina s otcem dorazili do Kolína. Otec zavezl svoji dceru přímo domů. Tina si vzala svoji tašku s věcmi a svoji policejní uniformu, zabalenou do vaku na šaty.
OTEC: “ Nechceš pomoct?“
TINA: “ Ne, děkuji.“
OTEC: “ Tak pozdravuj Toma a děti.“¨
TINA: “ Neboj se, já mu to vyřídím. A pozdravuj od nás babičku.“
OTEC: “ Rád to vyřídím. Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“ Tatínek dal své dceři pusu na tvář, nasedl do auta a odjel domů. Tina prošla brankou a vešla do domu. „Tome,……. Miláčku,……. Jsem doma.“ Ale nikdo se neozýval. Děti byly ve škole. Tina šla dát uniformu do své skříně v ložnici. Tina se šla podívat na zahradu, jestli tam Tom není. Tina došla do kuchyně a odtud zavolala Tomovi na mobil. Erika vyndala Tomův mobil z jeho saka.
ERIKA: “ Volá ti tvoje Tina.“ A típla mobil. “ Má o tebe nějaký strach.“
TOM: “ To každá, která miluje svého manžela.“ Tině bylo divné, že se jí z mobilu ozýval vyvěšovací tón.
TINA: “ To je nějaký divný.“ Když Tina odjížděla do Milána, nechala své služební auto, které už nestálo před garáží. „Odjedu na pár dní a oni mi stačí sešrotovat moje auto.“ Tina si vzala klíče od Škody Superb Combi – jejich nové rodinné auto. Odjela na služebnu.
Na služebně byla úplně divná atmosféra. Tina se zastavila u Andrey. Engelhardtová a Semir byli v šéfčině kanceláři. Semir vykouknul z kanceláře.
SEMIR: “ Tino, můžeš na chvilku.“ Tina šla za nimi do kanceláře.
TINA: “ Něco se snad stalo?“
SEMIR: “ Bude lepší, když se posadíš.“ Tina se usadila na židli vedle Semira.
ŠÉFKA: “ Máme pro vás jednu špatnou zprávu.“
SEMIR: “ Jedná se o Toma. Včera dopoledne jsme ho…….“
TINA: “ Tom je mrtvý?“
ŠÉFKA: “ Je nám to tak líto.“ Tina nevěděla, co říct a tak se jí udělali skleněné oči a pomalu jí tekli slzy po tváři. Semir utěšoval Tinu, když Engelhardtové zazvonil telefon. „Engelhardtová……. A je to stoprocentní?“ Šéfka si napsala na malý kousek jméno, co jí pověděl patolog. “ Díky……. Naschle.“ Zavěsila.
TINA: “ Vždyť jsem…….“
SEMIR: “ Co se stalo? S Tomem jsi mluvila?“
TINA: “ Když jsem přijela tak jsem mu volala, ale po chvilce to někdo vytípnul.“
ŠÉFKA: “ S tím by mohla souviset zpráva od patologa. Patolog vzal mrtvému otisky a nechal je u Hartmuta porovnat. Otisky nesouhlasili a ten mrtvý se jmenuje Ludvik Neumann. A byl zavražděn ráží 9mm.“
SEMIR: “ To je nějaký divný.“
TINA: “ Třeba ho někde drží.“
ŠÉFKA: “ Semire, třeba to tak může být.“
TINA: “ Tak mě napadlo, že by někdo předstíral jeho smrt, jako se to stalo mně před lety.“
ŠÉFKA: “ Dost možné to může být. Nějaká bývalá přítelkyně.“
SEMIR: “ No dobře. Nenapadá tě někdo?“
TINA: “ Nejsem typ, který se ptát přítele, kolik měl bejvalek před mnou. Abych pravdu řekla tak mě to ani nezajímá.“
ŠÉFKA: “ Naprosto vás chápu. Ale to jediný záchytný bod.“
SEMIR: “ Ta dotyčná chce každému udělat bolest. Toma chce jenom pro sebe a teď se bude chtít zbavit i Tiny.“
ŠÉFKA: “ Jednu bolest už způsobila – Tině a teď je na řadě Tom, aby mu řekla, že Tina je po smrti.“
SEMIR: “ A pokud ví, kde Tina bydlí tak jejich dům není bezpečný.“
Andrea mezitím něco našla o Ludvikovi Neumannovi. Tina se Semirem zajeli za jeho manželkou ji říct, že jeho vražda byla nehodou. Pak Tina se Semirem odjeli do baráku Tiny a Toma. Po celou dobu je sledovala jedna osoba.
SEMIR: “ Teď musíme najít něco, kde Tom má své tajnosti.“
TINA: “ Takovou tajnou krabičku.“
SEMIR: “ Přesně.“ Tina prohledala jednu skříňku v obýváku. Našla jednu středně velkou krabici od bot.
TINA: “ Tady asi něco bude.“ Předala ji Semirovi, který si sedl na gauč. „Jdu si sbalit nějaké věci.“ Tina po malé chvilce přišla Tina se sbalenými věcmi a ještě s další krabičkou. „Mám tu ještě jedno tajemství.“ Dotyčná je sledoval přes dalekohled pušky ráže 9mm, se kterou byl zabit Ludvik Neumann. Tina se Semirem vyšli z domu, utajená osoba měla ve svém hledáčku Tinu, když měla příležitost, tak po ní vystřelila. Kulka strefila Tinu do ruky, Semir se ozbrojil a hledal po okolí, kdo je ten tajemný střelec, ale ten už byl dávno pryč. Semir přiběhl za Tinou.
SEMIR: “ Jsi v pořádku?“
TINA: “ Jde to. Na umření to není.“ Semir vyndal z kufru lékárničku, Tina si pomalu sundala bundu.
SEMIR: “ To moc dobře nevypadá. Bude lepší, když zavezu do nemocnice.“
TINA: “ Raději ti nebudu odporovat.“ Semir Tině ošetřil ránu, společně odjeli do nemocnice, kde ji ošetřili a vyndali kulku, dostala nějaké antibiotika proti bolestem. Semir mezitím zavolal šéfové, co se stalo. “ Tady máš malý dáreček pro Hartmuta.“ Předala Semirovi kulku v pytlíčku na důkazy.
SEMIR: “ Vypadá jako na kulku, co zabila Neumanna. Hote a Bonrát jsou na cestě do našeho bytu pro svědky.“
V bytě……. Tina se Semirem si prohlíželi obě dvě krabičky. V obouch krabičkách byli samé fotky dívek, milostné dopisy a další věci. Jedna krabička byla přímo o jedné ženě, ale jméno neznali.
SEMIR: “ To by mohla být ona.“
TINA: “ Ukaž.“ Semir podal Tině jednu fotku s jednou mladou dívkou, vypadala moc pěkně.
HOTE: “ Kdybych byl mladší taky bych si něco začal.“
SEMIR: “ Hote,…….“
TINA: “ Jde ji vidět, že to bude pěkná mrcha.“
BONRÁT: “ Ty máš teda odhad.“
HOTE: “ Já bych to nepoznal.“
TINA: “ Někdy mám dobrý čuch na lidi, co jsou zač. Rychle je prokouknu.“
SEMIR: “ Tak si ty všechny fotky vezmu na služebnu a s Andreou se pokusíme zjistit jejich totožnosti. A zítra se tu stavím, co jsme s Andreou zjistili.“
TINA: “ Tak šťastný lov na neznámou krásku.“ Semir se rozloučil s Tinou, Hotem a Bonrátem, odešel na služebnu.
BONRÁT: “ Tak jak se cítíš, jako svědkyně.“
TINA: “ Je to takový jiný než z pohledu komisaře. Jednou za život si tím musíme projít.“
HOTE: “ Nedáš si kafe?“
TINA: “ Ne, děkuji. Jestli to nebude vadit, tak se odeberu na kutě. Dneska toho bylo vážně na mě dost.“
BONRÁT: “ Ale jistě nevadí.“
HOTE: “ Tak dobrou.“
TINA: “ Dobrou.“ Odešla z obýváku do svého pokoje, kde se uložila ke spánku. Andrea a Semir strávili celý večer na služebně.
Tom byl uvězněný v jednom malém pokoji v jednom bývalém hotelu na okraji severního Kolína. Tom ležel v posteli a myslel na svoji milou manželku Tinu. Po chvilce vstal a posbíral kousky roztrhané Tininy fotky a položil je dřevený stůl, kterou roztrhala Erika, kde fotku poskládal.
TOM: “ Moc mi chybíš. Nade všechno tě miluji.“
…….. pokračování příště……