V Turecku……. Posezení v útulné restauraci bylo příjemné a všichni se bavili.
BONRÁT: “ Byl to pěkný obřad.“
ŠÉFKA: “ S tím musím souhlasit.“ Přišel, Hote, který telefonoval s Tomem. Posadil se na své místo vedle Bonráta.
HOTE: “ Mám vás pozdravovat od našich kolegů.“
SEMIR: “ Služebna ještě stojí.“
HOTE: “ A na svém místě.“
ANDREA: “ A co Susanna?“
HOTE: “ Převzala po tobě celou práci a jde ji to moc dobře.“
ŠÉFKA: “ Budu muset zavolat Tině jak se vyvíjí případ.“
SEMIR: “ Určitě dobře.“
ŠÉFKA: “ Jestli Schrankmannová neměla nějaké problémy.“
ANDREA: “ To už by Tina dávno volala.“
HOTE: “ Na to jsem se raději neptal.“
SEMIR: „Hartmut se pořád bojí o Natálku.“
BONRÁT: “ Vždyť jsme mu několikrát říkali, že se o Natálku postaráme, než se z toho dostane.“
ŠÉFKA: “ Popřípadě ještě můžu udělat smutné oči na Tinu, aby do toho zasvětila svoji matku.“
ANDREA: “ Já bych se také přikláněla k tomu, aby se o Natálku postarala Tinina maminka. Moje maminka je ráda, že se bude starat o ty naše dvě ratolesti.“
HOTE: “ Ono to nějak dopadne.“
V Kolíně………. Tom seděl ve své kanceláři, kam přišla Susanna se zprávou že…….
SUSANNA: “ Tome, máme mrtvého muže u Schwarzenburského lesa poblíž Bonefeldu. Místo už uzavřeli místní policisté.“
TOM: “ A kdo byl zavražděn?“
SUSANNA: “ Markus de Luca.“
TOM: “ To nám ještě scházelo. Susanna odešla z kanceláře. Tom volal Tině, která právě odcházela z kanceláře kapitána finančního oddělení.
TINA: “ Tome, něco se děje?“
TOM: “ Teď mě dobře poslouchej. Markus de Luca je mrtvý.“
TINA: “ Proboha. To nám ještě zbývalo. Kde ho našli?“
TOM: “ Jeho mrtvola je Schwarzenburského lesa poblíž Bonefeldu.“
TINA: “ Hned jsem tam.“
TOM: “ Taky jsem už na cestě. Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“ Společně zavěsili. Tom odešel z kanceláře a po cestě řekl Susanně ať na místo činu přijdou chlapci z technického a vzal si sebou pár kolegů.
Na místě činu……. Mrtvola Markuse de Luci seděla v jeho terénním autě, které stálo na lesní cestě, která vedla k pomníčku letců z 2. světová války. Markus byl zastřelen z blízkosti, že byl vidět průstřel v předním skle vozidla. U jeho těla už byl patolog a technici hledali stopy po pachatelovi. Tom už byl na místě a vybavoval se Sigim. Zde také byli novináři a televize RTL a plno lidí z vesničky. Po chvilce přijela vínová Octavie, která zastavila na silici kde zapla výstražná světla a modrý majáček. Celé místo bylo ohraničeno červeno-bílou páskou s nápisem: „Policie.“ Tina se musela legitimovat policistovi, který stál u pásky a hlídal, aby se na místo činu nedostal cizí člověk a jenom lidé od policie. Tina přišla k Tomovi.
TINA: “ Už něco máš?“
TOM: “ Markus de Luca byl zastřelen automatickou zbraní ráže 38mm přímo do srdce.“
TINA: “ Neměl žádnou šanci na přežití. A ten JEEP patří Markusovi?“
TOM: “ Je psaný na něho.“
TINA: “ Technici našli něco?“
SIGI: “ Heinz našel 2stopy po terénních vozidlech. Jedny stopy patří Markusovi a ty druhé vrahovy. A ještě stopy bot a velikost je 43. Musí to být nějaké pracovní boty.“
TINA: “ Možností je plno…….“
TOM: “ A co v autě? Našli něco?“
SIGI: “ Technici zde našli seznam se jmény poškozených lidí z pojišťovny Allianz. To je zatím všechno.“ Odešel dělat svoji práci.
TINA: “ Tak já pojedu na služebnu. Dám to vědět kapitánovi finančního oddělení.“
TOM: “ Dobře. Kdyby se něco dělo, dám ti vědět.“ Tina odešla z místa činu, nasedla do Octavie a vyrazila na služebnu.
Na služebně……. Když Tina přišla na služebnu Susanna volala s jedním mužem, který chtěl mluvit jenom s Tinou. Susanna zakryla mluvítko sluchátka.
SUSANNA: “ Tino, někdo chce s tebou mluvit.“
TINA: “ Tak mi to přepni do Tomovy kanceláře.“ Susanna přepojila telefon do Tomovy kanceláře, kde začal, zvonil telefon, Tina ho po pár vteřinách zvedla.
TINA: “ Kranichová,…….“
JÜRGEN: “ Tina Kranichová, vrchní komisařka dálniční policie, mladá krásná komisařka………“ Koukal se na její obličej v televizních zprávách v televizi. Tina rozhovor nahrávala na záznamník.
TINA: “ Tak o co vám vlastně jde.“
JÜRGEN: “ Zajímám se o váš případ. Zahrajeme si takovou hru, kdo z nás nasbírá nejvíce bodů, a pravidla hry určuji já. Teď je to pro mě 1:0.“
TINA: “ Tak konečně řekněte o, co vám jde. Byla bych ráda kdyby, jste řekl své myšlenky.“
JÜRGEN: “ Váš podezřelý Markus de Luca je mrtvý a vy musíte, nají jedno jméno, který za tím vším stojí.“
TINA: “ Tak třeba například vaše jméno.“
JÜRGEN: “ Pěkně vám to pálí, paní komisařko. Ke mně se dostane po indiciích.“
TINA: “ Kde najdu tu první indicii?“
JÜRGEN: “ Na místě činu víc neřeknu.“
TINA: “ Velmi krátké a výstižné. Elke Tomfordovou máte na svědomí vy?“
JÜRGEN: “ Výborně. Už je to 1:1 pro vás. Dobře vám to pálí, komisařko.“
TINA: “ Nechcete být odhalen tak pozabíjíte všechny svědky, aby vás nikdo neodhalil.“
JÜRGEN: “ Chytrá až moc.“
TINA: “ To vám máme připsat na konto všechny požáry v Kolíně?“
JÜRGEN: “ Vy na to přijdete se svým kolegou, ale on je to vlastně váš pan manžel.“ Zavěsil. Tina také zavěsila po pár vteřinách. Do kanceláře přišla Susanna.
SUSANNA: “ Máš na drátě Engelhardtovou.“
TINA: “ Tak mi sem přepoj.“
SUSANNA: “ Dobře.“ Odešla a přepojila Engelhardtovou k Tině.
TINA: “ Šéfová co má tak důležité na srdci.“
ŠÉFKA: “ Chtěla jsem se zeptat, jak jste daleko s případem.“
TINA: “ Pěkně se to zamotává. Měli jsme podezřelé, ale te je teď mrtvý a před chvilkou jsem volala s jedním tajemným mužem. Řekl, že má nasvědomí tu mladou novinářku.“
ŠÉFKA: “ To vám řekl?“
TINA: “ Tak jsem se ho rovnou zeptala. Také jsme se zmocnili celého seznamu poškozených od pojišťovny Allianz, ale všichni jsou čistí.“
ŠÉFKA: “ A co kolegové té novinářky?“
TINA: “ Taky nemají záznam.“
ŠÉFKA: “ A už máte rozbor té chemické sloučeniny?“
TINA: “ Přesnou chemickou analýzu nemáme, ale naši technici na tom pracují. Podle nás to musel být chemik.“
ŠÉFKA: “ Ještě něco máte?“
TINA: “ To je zatím všechno.“ Přišla Susanna a Tině předala malý lísteček. „Tak tu máme další požár.“
ŠÉFKA: “ Nebudu vás dál rušit při práci. Zatím nashle.“
TINA: “ Nashle.“ Zavěsila. „Jedou tam hasiči z 23?“
SUSANNA: “ Ano, už jsou na cestě.“
TINA: “ Jedu tam.“ Odešla k centrální vysílačce na služebně. „Centrála, Kobře11.“ Tom právě nasedal do mercedesu, když se ozvala vysílačka.“
TOM: “ Tu Kobra11. Tino, něco se děje?“
TINA: “ Požár rodinného domku v Krefeldu na Strausstrasse 36.“
TOM: “ Jsem na cestě.“
TINA: “ Sejdeme se tam.“
TOM: “ Kobra11 rozumí. Konec.“ Zavěsil vysílačku a odjel k místu požáru.
V Turecku…….
HOTE: “ Jak se jim daří?“
ŠÉFKA: “ Případ se pěkně zamotává. A máme další požár a jednu mrtvolu muže.“
BONRÁT: “ To se máme na co těšit.“
ŠÉFKA: “ A ještě se do toho zapletl jeden neznámí muž. Neví ani jméno.“
HOTE: “ To je hledal jako jehlu v kupce sena.“
ŠÉFKA: “ Teď nám nic jiného nezbývá. Toho chlapa musíme najít.“
BONRÁT: “ Nějak se mi to přestává líbit.“
HOTE: “ To mě taky.“
ŠÉFKA: “ Kolegové se drží každé stopy, indicie……. Toho chlapa musíme dostat za mříže.“
Na místě požáru……. Požár se stal v řadě v rodinných domcích. Všichni obytné byli evakuováni ze svých domů. Hasiči ze služebny 23 byla na místě a celý požár měla pod kontrolou. Rodina byla v rukách lékaře. Po pár minutách přijel šedostříbrný mercedes a vínová Octavie. Rovnou zašli za velitelem hasičů, který podával svým podřízeným rozkazy.
VELITEL: “ Tak se opět potkáváme.“
TOM: “ Dlouho jsme se neviděli.“
VELITEL: “ Přejdu rovnou k věci. Ten domek patřil 4člené rodině. Majitel si všimnul, že ze sklepa se valí kouř. Než stačili zavolat hasiče tak barák lehnul popelem. Sousedé jsou evakuováni.
TOM: “ Až tu budete hotový, nechte ten prostor prozkoumat našimi technicky.“
VELITEL: “ Dobře.“
TOM: “ Díky za informace.“ Tina s Tomem zašli za rodinou vyhořelého domu. Ti jim řekli to samé, co slyšeli od velitele hasičů. Pak šli směrem ke svým autům.
TOM: “ Nějaké novinky za tu dobu?“
TINA: “ Ozval se jeden muž, který má na svědomí naši mrtvou novinářku a Markuse de Lucu.“
TOM: “ Cože?“
TINA: “ A taky zanechal na místě činu nějakou indicii, která nás k němu dovede.“
TOM: “ Takže ten náš tajemný muže si chce hrát na kočku na myš.“
TINA:
„A taky se ozvala šéfová.
„A taky se ozvala šéfová.
TOM: “ Tak zajedeme na služebnu a pokusíme se něco udělat s tou páskou.“
TINA: “ Úplně mi čteš myšlenky.“
TOM: “ To je moje specialita.“
Dal Tině pusu na rty. Nasedl do mercedesu, ale musel počkat, až Tina odjede jako první. Tina nasedla do Octavie a vyrazila směrem na služebnu spolu s mercedesem.
Dal Tině pusu na rty. Nasedl do mercedesu, ale musel počkat, až Tina odjede jako první. Tina nasedla do Octavie a vyrazila směrem na služebnu spolu s mercedesem.
Na služebně……. Tom si poslechl první telefonát od tajemného muže, který volal Tině.
TOM: “ Musíme něco vědět o tom chlapovi. Aspoň nějaké malé poznatky.“ Tina nakoukla na Susannu.
TINA: “ Susanno, potřebujeme někoho kvůli tomu telefonátu.“
SUSANNA: “ Už na tom pracuji.“
TOM: “ Už o tom kapitán finančního oddělení.“
TINA: “ Ještě ne.“
TOM: “ Už měl o tom dávno vědět.“
TINA: “ Tome, můžeš mi říct, kdy jsem ji to měla říct. Když jsem v jednom kole…….“
TOM: “ Promiň…….“ Dal Tině pusu na tvář.
TINA: „To je dobrý.“
TOM: “ Dáš si kafe?“
TINA: “ Ano.“ Ozval se telefon a Tina ho vzala. „Dálniční policie, Kranichová.“ Tom byl na cestě pro kafe, ale když uslyšel hlas muže tak se Tom vrátil do kanceláře. Tom dal pokyn Susanně, aby zaměřila mobil tajemného muže. Tina nahrávala tento rozhovor na záznamník.
JÜREGN: “ Tak skóre naší hry je 3:1 pro mě. Máte mrtvého muže a shořelý barák. Už máte moje indicie?“
TINA: “ Ještě ne. Technici nám nedali vědět.“
JÜRGEN: “ Technikům to vždycky všechno dlouho trvá. I u požáru máte indicii.“
TINA: “ A jak vlastně vypadá ta vaše indicie?“
JÜRGEN: “ To byste, toho chtěla vědět nějak moc, paní komisařko. Jen ať vaši technici hledají.“
TINA: “ Co máte vlastně v plánu?“
JÜRGEN: “ Řeknu vám jedno, paní komisařko. Bude to něco velkého.“ Zavěsila, Tina po chvilce také zavěsila.
TOM: “ Tuhle tu akci musel dlouho plánovat. Jeho plán se nikdy nedozvíme.“
TINA: “ Tak musíme počkat na ty jeho indicie.“ Susanna se zastavila mezi dveřmi do Tomovy kanceláře.
SUSANNA: “ Nikde jsem ho nenašla. Musí mít dobře utajené číslo a na cestě je pán na ten vás telefonát.“
O hodinu a půl později……. Tina právě dotelefonovala s kapitánem finanční policie, když přišel Tom do šéfčiny kanceláře. V ruce měl dva hrnky s kávou a jeden hrnek postavil před Tinu a posadil se na židli naproti Tině.
TINA: “ Díky.“
TOM: “ Za každou cenu musíme najít toho našeho tajemného muže.“
TINA: “ Ještě zjistit jeho plán a budeme za vodou. A tak jsem přemýšlela, že by to mohl být jeden z nás.“
TOM: “ Že to bude policajt.“
TINA: “ Podle posledního telefonátu soudím, že ano. Musí znát policejní metody a asi s nimi bude mít zkušenosti. To jak mluvil o těch technicích.“ Do kanceláře přišla Susanna s postarším pánem.
SUSANNA: “ Představuji vám pana Felixe Klaina. Přišel se vám podívat na ty telefonáty.“
Odešla dělat svoji práci.
Odešla dělat svoji práci.
TINA: “ Tina Kranichová a tohle to je můj kolega Tom Kranich.“ Tina s Tomem si podali ruce s panem Klainem.
KLAIN: “ Když jsem se dozvěděl, že budu pomáhat dálniční policie pod vedením Anny Engelhardtové tak jsem skákal radostí. S Annou se známe spoustu let. A kde vlastně je?“
TINA: “ Paní Engelhardtová je soukromě pryč ale zítra tu bude sedět místo mě.“
KLAIN: “ Já to nějak do zítra vydržím. Tak se rovnou pustíme do práce.“
TOM: “ Právě jsem vám to chtěl nabídnout.
Společně odešli z kanceláře. Felix Klain si rozdělal svoje nádobíčko v Tomově kanceláři. Do svého přístroje – notebooku si nahrál oba dva rozhovory. Pak si hrál s rozhovory – odstranil Tinin hlas a Klain poslouchal jenom hlas tajemného muže.
KLAIN: “ Ten váš muž je dost sebevědomí. Musí dost často mluvit, protože jeho řeč je jasná.“
TOM: “ To jako že někde huláká někde v centru.“
KLAIN: “ To bych neřekl. Spíše bych se přikláněl, že to bude někdo z vašich řad. Ví, jak přesně hodí policejní práce. Bude mu tak kolem 40 let, německé národnosti, nejspíše z Bavorska. Jeho práce musela být někde na ulici.“
TINA: “ Někdy jsou poznat na kilometry daleko. I v jeho řeči jde slyšet bavorský přízvuk.“
KLAIN: “ To máte pravdu. Vy pocházíte z Bavorska?“
TINA: “ Ne, ale moje maminka. Maminka mě učila německy a taky celou rodinu. Doma jsme hodně mluvili německy anebo italsky. Slovíčka a přízvuk jsem okoukala.“
Mezitím technické oddělení dodělalo všechny stopy – z požáru domku a mrtvého Markuse de Luci. Na každých místech našli malé papírky s textem. Ale celý text to nebyl. To už musí dálniční policie rozluštit sama. Tina přišla do Tomovy kanceláře. V ruce držela stopy od techniků a zprávu.
TINA: “ Miláčku, konečně mám celkovou zprávu z technického z obou míst činu.“
TOM: “ Nenapínej a povídej, poklade můj.“
TINA: “ Nejprve začnu s mrtvým Markusem de Luci. Zabila ho kulka ráže 38mm s dvojitým drážkováním. A tato zbraň už jednou v minulosti zabíjela asi tak před 5-7 lety.“
TOM: “ A co ta šlápota z boty?“
TINA: “ Pachatel musel být stejně velký jako ty.“
TOM: “ A co požár?“
TINA: “ Našla se stejná chemická směs jak u před chozích případů. V chemické směsi se našli stopy po semtexu a dalších látek, které neumějí pojmenovat.“
TOM: “ A našli ty indicie?“
TINA: “ K tomu bych se také dostala. Našly se dva papírky. A na jednom papírku našli krásný otisk pro identitu. Otisk už prohánějí naší databází a pak se vrhnou na LKA a BKA.“ Položila je před Toma oba dva lístky s textem. Lístky byly různě vystřiženy, jako jsou například puzzle. Na prvním bylo napsáno: „Marien“ a druhý: „strasse 36.“
TOM: “ Tak ulice mi něco říká. Marien, Marien……. Ta ulice je delší.“
TINA: “ Nestojí tam nějaká továrna?“
TOM: “ Ta továrna je dávno zrušená. Teď si nevzpomenu.“
TINA: “ Teď na to nemysli. Časem na to přijdeme.“
….Pokráčko zase příště……