Na služebně……. Tom, Tina, Katrina se Semirem se připravovali na dovolenou.
TOM: ,, Myslím, že neumím chytat ryby??“
Vyndal prut z kýble na vodu. A jak se rozmávl praštil okno se žaluziemi. Zatím Katrina s Tinou chystají věci do karavanu. Poté se šli rozloučit s kolegy a odjeli všichni 4 k jezeru na víkend .
U jezera……. Tina, Tom, Katrina se Semirem přijeli k jezeru, kde si vybalili věci z karavanu. Semir zatím postavil skládací stoleček a židličky.
TOM: Máš tu chladící tašku??“
KATRINA: ,, Já jsem na ní zapomněla.“
TINA: “ Ještě, že tu máte mě.“
SEMIR: ,, Ty jsi chtěla nechat doma dobrý bramborový salát od moji manželky.“

Mezitím na služebně…… Andrea, šéfka, Hote a Bonrát se sešli u Andrey, když v tom zazvonil na stole pevný telefon.
ANDREA: ,, Schäferová, prosím.“
BAUER: ,, Je tam pan kolega Kranich??“
ANDREA:,, Ne, bohužel. Pan Kranich odjel na dovolenou.“ A Andrea mu řekla, kde jsou naši čtyři dovolenkáři.
V ukrytu bandy…….
TOBIAS: ,, Tak co ?
BAUER: ,,Náš milí kolega Kranich si odjel na dovolenou se svými kolegy a vím kde.“
TOBIAS: ,, Jedem tam.“
U jezera…….
SEMIR:,, My s Tinou skočíme pro to dříví…….“
TOM:,, Ne, ne budem losovat.“ Tom vytáhl sirky a zlomil je tak, aby jedna byla delší a druhá menší.
Semir si vybral tu nejkratší sirku. Tina se Semirem odešli do lesa pro dříví. Tom s Katrinou zůstali u jezera.
KATRINA:,, Myslíš, že něco chytneš??“
TOM: ,, Musím jinak nebudeme mít večeři k tomu bramborovému salátu.“
Najednou Tomovi začne brát.
TOM: ,, Už mi bere, Katrino. Vezmi kameru ať mi Hote věří.“
KATRINA: „Jasně.“
Katrina vzala kameru a natočila pěkně rybičku a udělala k tomu ještě menší kecy.
TOM: ,, To je pěkně dlouhá.“
            Tina stála na lesní cestě a udělala hromádku dříví nad dnešní večer na ohýnek. Přišel Semir s dalšími kusy dříví.
TINA: “ To by mohlo už stačit.“
SEMIR: “ Jsem stejného názoru.“
            Tina a Semir si rozdělili ležící dříví na lesní cestě a pomaloučku šli po cestičce, která vedla k jejich karavanu. Najednou se ozval rachot brzd.
KATRINA:,, My někoho čekáme??“
TOM:,,Jedině by mohla přijet Andrea.“
TOBIAS: ,, Hezký odpoledne, pane Kranichu.“ A vystřelil. A tuto ránu uslyšeli i Tina se Semirem.
SEMIR:,,Tom si snad musel vzít dynamit na ty ryby.“
TINA:,, Asi jo.“ Semir s Tinou zahodili dříví, který nesli v ruce a rychle běželi za ke karavanu.
Bauer je viděl a hned po nich začal střílet.
BAUER: ,,Ještě jsou tady dva.“ Bauer utíkal za Tinou a Semirem a Tobias se postaral o Katrinu a Toma. Semir s Tinou doběhli ke skále kde jim nezbývalo než jenom skočit.
SEMIR: „Tino, musíme skočit nic. Jiného nám nezbývá.“ Tina se tak podívala domů ze skály.
TINA: „Je to teda sešup dolů.“
SEMIR: “ Ale nic jiného nám nezbývá a nebo chceš, aby…….“
TINA: “ Tak se jdeme smočit.“
SEMIR: “ To je rozumnej nápad.“ Oba společně skočili ze skály do vody. Tobias přiběhl na jejich místo a párkrát vystřelil do vody, aby se jich zbavil. Tyto rány slyšeli i Tom s Katrinou, kteří už byli v autě svázaní lany a přes hlavu měli černé látkové pytle a byli otevřené dveře od auta. Tobias se podíval do vody, když nikoho neviděl tak odešel za Bauerem a odejeli do úkrytu. Jako první se vynořil Semir.
SEMIR: “ Tino,……. Tino,…….“ Tina se vynořila z vody o kousek dál od Semira.
TINA: “ Tady jsem.“
SEMIR: “ Jsi v pořádku??“
TINA: “ Semire, úplně naprostém.“ Doplavali na písečný břeh, kde si na chvilku sedli a odpočinuli si.
SEMIR: “ Tino, klobouk dolů.“
TINA: “ Semire, co zase máš.“
SEMIR: “ Na to, že jsi měla na hoře poznámky tak jsi to zvládla dobře.“
TINA: “ Dalo by se říct, že mě nic nejiného nezbývalo a uznej po dlouhé dovolené to šlo.“ Zvedla se z písku.
SEMIR: “ Já už raději mlčím.“
            Tina se Semirem odešli ke karavanu. Tina se Semirem si prohlíželi místo.
SEMIR: “ No z pečené rybičky s bramborovým salátkem nic nebude…….“
TINA: “ Jen si nech zajít chuť. Teď tu máme jiný problém – najít Toma s Karinou.“
SEMIR: “ Nějak se musíme dostat na služebnu.“
TINA: Vytáhla svůj mobil z kapsy své bundy. Mobil byl úplně zničený a tekla z něho voda. “ Ale můj mobil je mimo provoz. Budeme se muset projít.“
SEMIR: “ I můj mobil je mimo.“ Vytáhl svůj mobil z kapsy. Byl úplně stejně jako Tinin mobil. Tina šla do karavanu. “ Chceš tam snad najít odpověď.“
TINA: “ Ale mám něco lepšího.“ Zastavila se uprostřed dveří a Semirovi ukázala Katrin mobil, který byl na nabíječce. „Můžeš poděkovat Katrině.“ Zavolala na služebnu a řekla, co se vlastně stalo. Během hodiny přijeli kolegové i s věcmi pro Tinu a Semira.
Kolegové odvezli Tinu se Semirem na služebnu.

Na služebně……. Semir Tina jsou zpátky na služebně. Andrea sedí za psací stolem když za ní přijde Semir.
SEMIR:,, Andreo, ty jsi se úplně zbláznila.“
ANDREA: ,, A proč jako??“
SEMIR: ,,Ještě se tak blbě ptej!!“
ANDREA: „Ale já opravdu nevím o čem mluvíš??
SEMIR: ,, Né!! Katrina s Tomem jsou ve velikým nebezpečím.“
ANDREA: ,,Asi tuším kam tím míříš.“
SMIR: ,,Jak tě to mohlo napadnout. Říct úplně cizímu chlapovi říct, že tom je na dovolený.“
ANDREA: ,, On byl tak milej, že by mě to ve snu ani nenapadalo, že má něco za lubem.“
SEMIR: ,,Tobě se zdá každý milí ale to, že moje sestra je nebezpečí to ti nevadí.“
TINA: “ Semire, to se může stát každému i třeba nebo Hotemu s Bonrátem.“
Do rozhovoru se vložila šéfka.
ŠÉFKA:,,Semire, klid.“
SEMIR: ,, Ono se vám řekne klid!!“
ŠÉFKA: ,,A máme nějakou stopu??“
SEMIR: “ Právě, že ne.“
TINA:,, Ale možná, že ano.“
SEMIR: “ A jakou??“
TINA: “ Pamatuješ si na tu nehodu před týdnem??“
ANDREA: “ Najdu o tom spis.“ Hledala spis o nehodě.
ŠÉFKA: “ To byla ta nehoda toho energetika??“
TINA: “ Ano.“
ANDREA: “ Tady je ten spis.“ Předala ho Tině.
SEMIR: “ Zemřel v nemocnici po několika dnech. A Tom byl při té nehodě.“
TINA: “ Ten mrtvý řekl Tomovi VW24 Marek.“
ŠÉFKA: “ Ano. Na to si vzpomínám.“
SEMIR: “ Šéfová, máme se pustit do případu???“
ŠÉFKA: “ Ano. Oba dva najdete v pořádku. A běžte se podívat, kde pracoval ten Stratmann.“
TINA: “ Semire, tak se pustíme do případu.“
SEMIR: “ Čekal jsem, kdy to jenom řekneš.“
            Semir a Tina odešli z kanceláře a vydali na pracoviště zemřelého Stratnanna.
            V úkrytu……. Toma s Katrinou drží v jedné vile v Kolíně-Düsseldorf. Vila je rozlehlá a najde se zde plno pokojů.
Katrina má svůj pokoj ve vile, za to Toma drželi ve sklepně vili. Tom byl přivázaný lany k židli a vzpomínal na ty nejhezčí chvilky s Tinou…….
Za Tomem přišel jeden člen z bandy.
BACHMAN: “ Tak vás rád poznávám, komisaři Kranichu.“
TOM: “ My jsme měli tu čest, že jsme se mohli setkat??“
BACHMAN: “ My dva ne, ale vzpomeňte si na jednu nehodu asi tak před týdnem.“
TOM: “ A jakou nehodu myslíte??? Každý den máme plno nehod na dálnici.“
BACHMAN: “ Nehoda na dálnici A45. Pomohl jste jednomu člověku jménem Stratmann.“
TOM: “ Teď si vybavuji.“
BACHMAN: “ To je moc dobře. A Stratmann vám něco řekl.“
TOM: “ Na nic takového si nevzpomínám.“
BACHMAN: “ Ale vy si na to vzpomenete a nebo kvůli tomu má zemřít…….“ Odešel ze sklepa. 
pokračování zase později……