Na Krétě……. Zájezd dostal malý rozchod po vesničce KUSTULUFARI.
SEMIR: “ Máte tichou domácnost??“
HARTMUT: “ A to moc velkou. Tohle to asi skončí špatně.“
ANDREA: “ Hartmute, nedělej rychlé konce. Třeba to Katrině dojde.“
SEMIR: “ Ještě abych nedopadl jako Hartmut.“
HARTMUT: “ To by si asi na tebe nedovolila.“
SEMIR: “ Když jsme byli malý tak jsme dělali různé věci a to by ses pak divil.“
HARTMUT: “ Tak to si radši nech pro sebe.“
ANDREA: “ Ani já ne. Nemám si s Katrinou promluvit a trochu jí to rozmluvit??“
SEMIR: “ Myslíš si, že Katrina trochu povolí??“
ANDREA: “ Ale za pokus to stojí. A pak by jsi to mohl zkusit ty.“
HARTMUT: “ Jako hodný a milující bratr.“
SEMIR: “ Tak to zkus.“
V campu Trhovky……. Už se pomaloučku blížil večer a naše dvě rodinky se vraceli z výletu na Trhovky. Ani se rodičové nestačili vzpamatovat a už měli okolo sebe svoje děti a vyprávěli jim, co dneska všechno dělali. Když nastal čas zapálení táborového ohně tak se o něho postaral Martin. Velký bobr opět uděloval další bobříky, které dneska děti na den splnily. Hlavně se udělovali dobré skutky a za bobřík zručnosti. A jako každý večer se sedělo u ohně, kde se zpívali písničky.
Na Krétě……. Katrina seděla na lavičce u pláže a koukala se jak zapadá slunce za horizont. Tak nenápadně k ní přišla Andrea.
KATRINA: „
Vsadím se, že tě za mnou poslala Semir a nebo Hartmut.“
Vsadím se, že tě za mnou poslala Semir a nebo Hartmut.“
ANDREA: “ Přišla jsem sama.“
KATRINA: “ Je hezký, že jsi přišla. Ale už se o tom nechci bavit.“
ANDREA: “ Katrino, mě je jedno zase můžu jít pryč. Jenom jsem ti to chtěla lépe vysvětlit.“
KATRINA: “ Andreo, promiň, jsem prostě taková, že si to nenechám vysvětlit. Prostě mi Tina připadá divná.“
ANDREA: “ Mě taky připadala na první pohled jako kdyby byla takový nafintěná a že s ní budou problémy, aby byla lepší než Tom a Semir, ale za tu krátkou dobu spolupráce jsem Tinu tak neprokoukla, ale vím, že Tina je suprová ženská.“ Přišel Semir.
SEMIR: “ S tou poslední větou musím souhlasit s Andreou. Tinu jsem trochu více prokoukl než Andrea, nebyla s ní tak často.“
KATRINA: “ No……. Já nevím……. Ale nějak jsem to pořád nepřekousla.“
SEMIR: “ Tina s Benem dělali svoji práci správně. Měli na to právo. Taky by jsi vypěnila, kdyby se něco stalo s Natálkou.“
ANDREA: “ Někteří lidé prostě nemají rádi, když je poučuje laik jako ty minule. Nejvíc jsi naštvala Bena, protože kvůli takové chybě šlápli vedle a unesení na tom nebyli pomoc dobře.“
KATRINA: “ Těch lidí my je líto, ale tady šlo o tebe, ale tohle to…….“
SEMIR: “ Katrino, můžeš si o Tině myslet, co chceš, ale to moc dobrá ženská. A vůbec není ovlivněná Elenou, protože každá z nich bydlí na jiných březích Rýna.“
ANDREA: “ A taky trochu ujeli nervy i Tině, protože nešlo jenom o Semira, ale taky o jejího manžela. A tohle se stalo před několika měsíci.“
SEMIR: “ Naše názory znáš.“ Odešel pryč.
KATRINA: “ Semir je nějak nabroušen. Teď si můžou podat ruce s Hartmutem.“
ANDREA: “ Katrino, nevěděla jsem, že jsi tak paličatá. Každý z nás jsem ti řekli názory a obrázek si udělej sama.“ Odešla za Semirem. Katrina zůstala sedět dál na lavičce.
Camp Trhovky……. Den přede se Pánská jízda rozhodla, že se pojedou do hornického muzea v Příbrami. Mají to kousek od Trhovek. Po snídani vyrazili na cestu do Příbrami. S nimi jeli i Tina s Tomem a Elena s Janem. Děti drželi bobříka hladu a nebo mlčení. Prohlédli si celé muzeu – projeli se vláčkem do štoly, prošli se pěšky po štole, kde na konci trasy byla taková malá atrakce pro děti i dospělé. Byla to malá dřevěná skluzavka, kde si děti dali pod zadek filcovou podložku a pomalou jeli dolů.
Na pláži……. Semir, Andrea s dětmi byli na pláži. Udělali si takový odpočinkový den. s nimi byl Hartmut. Katrina s Natálkou jeli na výlet do hlavního města Iráklion, kde si došli do cukrárny na dortík a také si koupili nějaké suvenýry na památku. Katrina trochu více přemýšlela nad tím, co jim řekli Andrea, Semir a Hartmut.
HARTMUT: “ Už se trochu Katrině rozsvítilo v hlavě??“
SEMIR: “ Ale na to nějak nemůžu odpovědět.“
ANDREA: “ To uvidíme až se Katrina vrátí z výletu.“
HARTMUT: “ Jestli tohle to bude celou dovolenou tak snad pojedu domů.“
ANDREA: “ Když pojedeš domů tak se doma budeš více užírat než tady.“
HATMUT: “ To je fakt.“
V Příbrami…… Celá Pánská jízda se sešla u aut na parkovišti u muzea.
OTEC: “ Co uděláme se zbytkem dne??“
TINA: “ Vždyť je tady někde aquapark.“
ELENA: “ A děti by jeli rádi.“
OTEC: “ Tak dobře. Tak si to zorganizujte sami. Zbytek pojede na základnu.“
Tina, Elena a jeden strejda, co se mu říká krtek a nebo malej Šumák dali dohromady děti, kteří chtějí jet do aquaparku. V aquaparku si děti užívaly vody a hlídací psi zde byli Tina, Tom, Elena, Jan a strejda krtek.
Na Krétě……. Andrea, Semir s dětmi a Hartmut jsou po večeři a zašli si do jedné místí taverny, která bylou kousek do jejich hotelu. Katrina s Natálkou přijeli na večeři o trochu později. Po
večeři Katrina a Natálka šli na malou procházku, prošli okolo taverny, kde byli Semir, Andrea a Hartmut s dětmi. Děti si hrály na malém hřišti, Semir a Andrea tancovali na parketu, protože v taverně každý den hrála místní hudební skupina. Hartmut seděl sám u stolu nad lahví vína. Katrina poslala Natálku za Michalem a Adelinou na hřiště, Katrina přišla za Hartmutem.
večeři Katrina a Natálka šli na malou procházku, prošli okolo taverny, kde byli Semir, Andrea a Hartmut s dětmi. Děti si hrály na malém hřišti, Semir a Andrea tancovali na parketu, protože v taverně každý den hrála místní hudební skupina. Hartmut seděl sám u stolu nad lahví vína. Katrina poslala Natálku za Michalem a Adelinou na hřiště, Katrina přišla za Hartmutem.
KATRINA: “ Ahoj.“
HARTMUT: “ Ahoj“
KATRINA: “ Tak trochu jsem se přišla omluvit.“
HARTMUT: “ Taky by to měli vědět i Semir a Andrea.“
KATRINA: “ Ale teď mají jinou činnost.“
HARTMUT: “ Že by se ti trochu rozsvítilo.“
KATRINA: “ Hartmute,……. Tak trochu jsem přemýšlela. Ještě jsem trochu vzpomínala na to jak mi Tina pomáhala s učením do autoškoly.“
HARTMUT: “ Každej člověk má klady a zápory, ale ty by jsi měla něco dělat s tvou tvojí…….“
KATRINA: “ Já vím, ale nějak to nejde zkrotit.“
HARTMUT: “ Asi to bude vypadat hloupě, ale neměla by jsi jít k…….“
KATRINA: “ Vím, kam míříš, ale nad tím jsem taky uvažovala.“
HARTMUT: “ Přejdeme k jinému tématu.“ Dali si pár polibků a přišli Semir a Andrea.
SEMIR: “ Ale……. Co to mé oči nevidí, že by se rozbouřené vlny uklidnily.“
KATRINA: “ Tak jsme si to vyříkali.“
ANDREA: “ Toto trvalo. Tak doufám, že dovolená bude probíhat v pohodě až do konce.“
KATRINA: “ Určitě.“
Na Trhovkách……. Členové Pánské jízdy opět seděli u táboráku a udělovali se bobříky. Někteří děti dostali za mlčení – Péťa, Barbora a Šarlota. Po bobříkách se opět zpívalo a hrálo. Tina a Tom si udělali svůj vlastní program – seděli u svého ohýnku před jejich karavanem.
TOM: “ Co budeme zítra dělat??“
TINA: “ Teď mě nic nenapadá.“
TOM: “ TY to tady znáš líp……..“
TINA: „
Tak by jsme se mohli podívat do Českých Budějovic.“
Tak by jsme se mohli podívat do Českých Budějovic.“
TOM: “ A jak ti to jde.“
TINA: “ Je to na celý den. procházka městem, hvězdárna,…….“ Aby dál Tina nemluvila tak Tom dal Tině několik polibků.
TOM: “ Zbytek mi řekneš zítra na místě.“
TINA: “ Už mlčím.“ A dali ještě další várku polibků.
Dny a hodiny utíkali jako voda a dovolené se všem krátili a krátili……. Turisté
na Krétě – Semir, Andrea, Hartmut a Katrina a jejich děti projezdili ty nejhezčí místa Kréty,ale ještě jim chyběla soutěska o 16 km z 2000 m.n.m. do údolí k moři – museli to sejít pěšky. Jeden den si přivstali a za ranních hodin vyrazili autobusem na cestu na vrchol soutěsky. Pro děti to bylo náročné a tak chvilku chodili po svých a chvilku je nosili rodičové jako koníčky. Šli před poledne až do odpoledních hodin. Po několika kilometrech vždy byla malá studánka s pitnou studeno vodou a malé posezení, kde si naši turisté poseděli a odpočinuli. Také po cestě potkávali lidi, kteří šli pro nim pěšky a nebo na oslíkách. Po několika hodinách došli k moři, kde se vykoupali v moři a v určenou hodinu se sešli před autobusem, který je odvezl do hotelu.
na Krétě – Semir, Andrea, Hartmut a Katrina a jejich děti projezdili ty nejhezčí místa Kréty,ale ještě jim chyběla soutěska o 16 km z 2000 m.n.m. do údolí k moři – museli to sejít pěšky. Jeden den si přivstali a za ranních hodin vyrazili autobusem na cestu na vrchol soutěsky. Pro děti to bylo náročné a tak chvilku chodili po svých a chvilku je nosili rodičové jako koníčky. Šli před poledne až do odpoledních hodin. Po několika kilometrech vždy byla malá studánka s pitnou studeno vodou a malé posezení, kde si naši turisté poseděli a odpočinuli. Také po cestě potkávali lidi, kteří šli pro nim pěšky a nebo na oslíkách. Po několika hodinách došli k moři, kde se vykoupali v moři a v určenou hodinu se sešli před autobusem, který je odvezl do hotelu.
I malým svišťům na Orlické přehradě se rychle zkracovali prázdniny a rádi by chtěli, aby to všechno neskončilo. Děti měli skoro splněné bobříky, ale nějaké bobříky si dodělávali na poslední chvíli. Jan a Elena odjeli na tajný výlet. Tina s Tomem si udělali pěší výlet po místních lesích. Tina si sebou vzala středně velký proutěný košík na houby. Procházeli se po lese, Tom se najednou zastavil, protože uslyšel divné dupání a rozhlížel se po lese až se zakoukal na jedno místo. Tina šla a hlavu měla svěšenou k zemi, po chvilce narazila do Toma.
TINA: “ Co tu tak stojíš??“
TOM: “ Buď potichu a podívej se tam.“ Tina se podívala na místo, kam se koukal Tom. Asi tak 200-400 metrů od nich se proběhlo malé stádo divokých prasat – kanců. Tina a Tom ani nedutali a trochu ztuhli. Přeběhnutí stáda kanců bylo chvilkou, když se jim vytratili z očí tak si Tina s Tomem oddechli.
TOM: “ To by byla dobrá večeře.“
TINA: “ A kdo by se tím tahal do campu.“
TOM: “ To by jsme nějak vyřešili.“
TINA: “ A pak by na mě zbyla ta nejhorší práce.“
TOM: “ A já by jsem měl ti nejlepší.“
Na Trhovkách panovalo ticho, děti dělaly bobříka plavání. Děti jezdily na kolech po campu a pak je vzal strejda Jarda na jeden malý výlet na kole. Všechny děti jely s ním. A dospělí měli chvilku klidu a tak si šli lehnout buď ven na karymatkách a nebo v postelích v chatičkách. Tina s Tomem došli až na Orlickou přehradu a do campu Popelíky kousek od přehrady v jedné malebné zátoce. Na Popelíkách si dali menší oběd, po obědě si prošli camp, vyrazili směr Trhovky. Tina se procházela březovým hájem a našla tu velké naleziště kozáků. Tina je vytrhala ze země a dala si je na jednu hromádku a začala je čistit, Tom šel ze zadu, Tina tomu nedávala pozornost. Tom přišel k Tině ze zadu a před
Tininu hlavu dal větvičku se šiškami z borovice a pěkný pravý hřib.
Tininu hlavu dal větvičku se šiškami z borovice a pěkný pravý hřib.
TOM: “ Co to mu říkáš??“ Tina se lekla a řízla se do prstu. Tina se otočila k Tomovi
TINA: “ To jsem se ale lekla.“
TOM: “ Nechtěl jsem tě vylekat.“ Tina si cucala říznutý palec. „Nechceš se stát pokrevními manželi. Byli by jsme jediný.“
TINA: “ Jako pokrevní bratři Vinnetou a Old Shatterhand.“ Usmála se na Toma. “ Tak aspoň by jsi mohl očistit ty houby, aby to trochu odsejpalo.“ Tom začal čistit zbytek hub a Tina si vyndala z vestičky dokladovku, ze které si vyndala náplast a zalepila si říznutý palec. Tina si uklidila dokladovku a pomohla Tomovi uklidit houby do košíku, kam dala i Tomovu větvičku se šiškami. “ Ta větvička se ti moc povedla.“
TOM: “ To je taková květina pro tebe za to, že jsi vymyslela pěkný víkend bez dětí.“ Dal Tině veliký polibek a šel dál po lese. Šli po lesní cestě a před nim asi tak 300 metrů přeběhlo přes cestu pár pěkných mladých srnek.
O Janovi a Eleně se vůbec nevědělo, kam vlastně jeli a nikomu nic neřekli, kam jeli. Tina s Tomem seděli na lavičce se stříškou u lesní cesty, udělali si takovou malou pauzu. Tina si ještě prohlížela větvičku se šiškami.
TOM: “ Koukám, že se ji nemůžeš vynadívat.“
TINA: “ Je moc pěkná. Bude to pěkná dekorace na Vánoce.“
TOM: “ Ono je léto a ty myslíš na Vánoce.“
TINA: “ Mám ráda Vánoce a jejich atmosféru.“
TOM: “ Tohle to vím několik let jako tvůj milující manžel.“ Dali si plno polibků. Tina odložila větvičku na stůl při líbání. Po chvilce je vyrušil Tomův zvonící mobil.
TOM: “ Tohle to je skoro pořád. Nikdo nám nechce dopřát chvilku…….“ Tom zvedl mobil. “ Ahoj tati,……. U nás je vše při starém a máme se dobře……. Užíváme poslední prázdninové dny na Orlické přehradě……. To je škoda……. Tak si to tam užij i za nás……. Ahoj tati.“ Tom zavěsil.
TINA: “ Copak ti chtěl otec??“
TOM: “ Můj otec odjíždí do Francie na delší dobu. A chtěl se s vámi rozloučit.“
TINA: “ Taky bych chtěla jet někam pryč. Doufám, že nám něco tvůj otec přiveze.“
TOM: “ To se nechej překvapit.“
TINA: “ Tak pomalu půjdeme do našeho domova.“ Dala větvičku do košíku s houbami, vstala, vzala košík a pomaloučku odcházela po cestě.
TOM: “ Ty mě tu chceš nechat??“ Tina se zastavila a otočila se k Tomovi.
TINA: “ Pokud nechceš zapustit kořeny tak pojď.“ Tom se zvedl a šel za Tinou na cestu. Dali si pár polibků, aby dokončili, co před tím začali než je vyrušil mobil.
Naši turisté na Krétě byli úplně hotoví z dnešního výletu. Došli si na večeři a hned zapluli do postelí, protože je byli moc unavení a během pár minut spali, jak je dostala 16-ti km soutěska. Ani nešli na procházku po večeři, jako to vždycky dělali.
Na základně Pánské jízdy vládlo velké ticho. Děti se ještě nevrátily z výletu se strejdou Jardou. Tina s Tomem se vrátili z procházky. Zavítali rovnou k jejich karavanu. Tina položila košík s houbami na stůl pod celtou. Tina odemkla karavan a vešla do něho v ponožkách. Tom nakoukl do karavanu.
TINA: “ Nechceš dojít pro vodu.“
TOM: “ A pak by jsme se mohli jít vykoupat do Orlíka.“
TINA: “ To beru. A pak pomaloučku budu dělat večeři.“
TOM: “ Ale předtím si dám ještě kafe, které jsem dneska neměl. Je tu nějaký podezřelí ticho.“
TINA: “ Děti jsou na kolech s Jardou.“
TOM: “ Jdu pro tu vodu.“
TINA: „Děkuji.“ Dala Tomovi pusu na rty. Tom vzal dva 5-ti litrové kanystry a došel pro vodu k umyvadlům. Pak se šli vykoupat do Orlíka, kde byli asi hodinku. Tina a Tom byli po večeři a vrátili se Jan a Elena. Tom seděl pod celtou a četl si noviny, Tina se stála mezi dveřmi karavanu, když Elena a Jan byli před svým karavanem.
TINA: “ Sousedi se nám vrátili.“ Jan odemkl karavan a do karavanu dal věci, které měli sebou na výletě. Tom odložil noviny.
TOM: “ Kde pak jste byli??“
ELENA: “ Na tajném místě.“
JAN: “ Které nikomu neřekneme.“ A stál mezi dveřmi karavanu.
ELENA: “ Kde jsou holky??“
TINA: “ Všechny děti jsou na kolech.“
ELENA: “ A kdy se vrátí??“
TOM: “ To nevím. To by ses musela zeptat na základně. Když jsme přišli tak tu bylo ticho.“
JAN: “ A kde jste byli vy??“
TOM: “ Na procházce po lese.“
TINA: “ Došli jsme až na Popelíky.“
ELENA: “ To jste se prošli. Našli jste něco??“
TOM: “ Plný košík.“
…..Pokráčko zase příště……….