NISSAN sjel z dálnice a policejní hlídka jela za nimi dál po silnici B17. Tom mezitím vyprostil šéfku u jejího auta. Šéfku naložili do sanitky a odvezli ji do nemocnice. Tom se staral o blázinec na dálnici u nehody. NISSAN dorazil jako první ke staré tovární hale, Markus a Robert se rozdělili v továrně. Po chvilce dorazila Octavia a Porsche. Dálniční policie se ozbrojila, rozdělila se a šla hledat Markuse s Robertem. Občas se mezi nim objevila malá přestřelka. Robert utekl před továrnu k NISSANU, byl zády k Tině a chtěl nasednout, ale Tina ho přistihla. Namířila na něj zbraň.
TINA: “ Kam pak by se vám zachtělo.“ Robert se otočil k Tině. Vzala pouta a Roberta připoutala k levému zpětnému zrcátku. Pak šla napomoct Hotemu a Bonrátovi, ale ti už vycházeli i s Markusem v poutech.
TINA: “ Dobrá práce.“
BONRÁT: “ Díky.“ Přijeli další hlídkové vozy od dálniční policie. Markuse a Roberta se postarali kolegové. Tina, Hote a Bonrát se zastavili u NISSANU. Tina otevřel kufr NISSANU, kde ležel zabalený v hnědém papíře obraz, který je převázaný hnědým provázkem. Tina provázel přeřízla, Hote roztrhl papírový hnědý obal. Pod papírem se schovával vzácný obraz od Moneta – Saint-Adresse – 1867. Bonrát si všiml autogramu v pravém dolním rohu – Claude Monet.
BONRÁT: “ Před námi leží originál – Claude Monet.“
TINA: “ Rozdělíme se. Pojedete na služebnu, kde se zatím můžete postarat o ty dva a obraz. Já se pojedu podívat za Tomem a zjistit jak je na tom šéfka. Kdyby se něco stalo volejte.“
HOTE: “ Rozkaz šéfe.“
BONRÁT: “ Co bude s tím obrazem??“
TINA: “ Já si vezmu nastarost.“
HOTE: “ Dobře.“ Jak Tina řekla tak se tak stalo.
Na místě nehody……. Přijela vínová Octavia. Tina přišla k Tomovi, který stál u středových svodidel a koukal se jak Mazdu 5 odváží odtahová služba na KTU.
TINA: “ Tak jak se na tom šéfová??“
TOM: “ Šéfovou ještě operují. Při nehodě utrpěla zlomeninu pánve, ale všechno bude v pořádku.“
TINA: “ Tak to se mi ulevilo.“
TOM: “ Co ten NISSAN??“
TINA: “ Řidiče a spolujezdce jsme dostali v jedné tovární hale i s ukradeným obrazem z galerie.“
TOM: “ Dobrá práce.“
TINA: “ Díky. Hote a Bonrát se starají o ty dva z NISSANU. A měli by jsme se stavit v té galerii.“ Zvonil ji mobil. Na displeji se objevilo jméno Hote. “ Hote, co se děje???…… Už jsme na cestě……. Zatím ahoj.“ Zavěsila.
TOM: “ Co se stalo??“
TINA: “ Na služebně máme návštěvu ze shora.“
TOM: “ Kdo to je přesně.“
TINA: “ To mi Hote neřekl.“
Tom a Tina sedli do vínové Octavie a odjeli na služebnu.
Na služebně…….
Tina přinesla na služebnu ukradený obraz. Markus a Robert byli ve vyšetřovací vazbě. Tina obraz opřela o Andrejiný stůl.
K Tině s Tomem přišli Hote a Bonrát. Uviděli státní zástupkyni Schrankmannovou jak vychází z vyšetřovací místnosti.
Tina přinesla na služebnu ukradený obraz. Markus a Robert byli ve vyšetřovací vazbě. Tina obraz opřela o Andrejiný stůl.
K Tině s Tomem přišli Hote a Bonrát. Uviděli státní zástupkyni Schrankmannovou jak vychází z vyšetřovací místnosti.
TINA: “ Tak to je ta návštěva ze shora.“ Státní zástupkyně přišla k nim.
SCHRANKMANNOVÁ: “ Je mi líto, co se stalo vaší šéfce, ale budu muset najít prozatímního nástupce než Engelhardtová vrátí.“
BONRÁT: “ My se o sebe postaráme i bez nástupce.“
HOTE: “ To je pravda.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ Ale předpisy jsou předpisy…….“
TOM: “ Jeden nástupce stojí před vámi.“
SCHRANKMANOVÁ: “ Tak dobře. Zeptám se jinak. Kdo by měl být podle vás prozatímním nástupcem??“
HOTE: “ Naše milá kolegyně Tina Kranichová.“ Tina se raději odmlčela a raději neodpovídala.
SCHRANKMANNOVÁ: “ To nepřipadá v úvahu. Ale vždy to má být někdo, kdo má zkušenosti. Ale měl by jste to být vy.“
HOTE: “ To je sice pravda, ale raději to přenechám Tině.“
TOM: “ Hotovi to moc ve velitelské funkci moc nejde.“
SCHRANKMANNOVÁ: “ No až se dohodnete, kdo to bude tak pa s ním se budu domlouvat na dalších věcech tohoto případu, ale raději bych tu viděla někoho jiného než, aby tady šéfoval někdo od vás.“ Naštvaně odešla ze služebny.
BONRÁT: “ Já ji dám jiného nástupce.“
HOTE: “ Přesně!!!“
TINA: “ Hote, jenom čekala, kdy vyslovíš moje jméno. Hned jsem tušila, že Schrankmannová bude zuřit, protože to chce podle sebe.“
TOM: “ Tak si vzpomeň jak byl Hote na zabití, když tu šéfová nebyla a hote byl na jejím místě.“
TINA: “ Na to jsem si vzpomněla…….“
HOTE: “ Ale pak jsem ti to předal velitelskou funkci.“
TINA: “ Tohle zatím necháme plavat. Už se něco více o šéfce??“
BONRÁT: “ Šéfová je po operaci zlomené pánve. Ošetřující lékař mi řekl, že operace dopadla dobře a že šéfka nebudu mít žádné následky.“
TOM: “ Už víte totožnost těch dvouch??“
HOTE: “ Je to jistí Markus Fischer a Robert Müller. Oba dva už seděli za mřížemi za malé krádeže aut atd.“
TINA: “ A co SPZ??“
BONRÁT: “ NISSAN je přihlášený na jistého Michala Baumana. Ten taky už seděl a to i s Müllerem a Fischerem.“
BONRÁT: “ NISSAN je přihlášený na jistého Michala Baumana. Ten taky už seděl a to i s Müllerem a Fischerem.“
TINA: “ Pojedu se podívat do té galerie. Tome, ty pojedeš do Baumanova bytu. Ať s tebou třeba jede Hote a klidně si vemte sebou posili. V bytě se možná najde jeho další kroky. Bonráte, ty se postarej o ty dva.“ Bonrát odešel pro lísteček s adresou, který ležel na stole u Andrejina počítače.
BONRÁT: “ Tady je adresa na Baumana.“ Lísteček s adresou předal Tomovi.
TOM: “ Jsi rodilý velitel.“
TINA: “ Když jsem váš šéf……. Kdyby se něco stalo tak volejte.“
HOTE: “ Rozkaz šéfe.“ Tina odešla ze služebny a jela do galerie, kde byl ukraden Manetův obraz.
HOTE: “ Tak snad vyrazíme na cestu.“
TOM: “ Přejeme pěkné hlídání.“
BONRÁT: “ Díky.“ Na služebnu přišel Jochen.
JOCHEN: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ Nevim, jestli na tebe budu mít čas. Máme tu blázinec.“
JOCHEN: “ Jenom malou chviličku mi věnuješ.“
TOM: “ Musíš ho jenom pořádně zlomit a otec určitě povolí jako skála.“ Tom a Hote odejeli do Baumanova bytu.
V tajném úkrytu……. Banda, která už ukradla několik obrazů od slavných malířů se nachází ve vile v Kolíně-Duisburg. Vila je postavena v moderním slohu bílé barvy. Interiér odpovídá době, kdy byla postavena vila.
Hlavou této skupiny je Michal Bauman, který seděl ve svém křesílku v jeho pracovně. Michal čekal na Markuse a Roberta až se vrátí s obrazem od Moneta. Michal sešel po dřevených schodech do obýváku, kde byli další členové bandy – Erik a Bruno. Kteří seděli u stolu a z nudy hráli člověče, nezlob se.
MICHAL: “ Už se vrátili Markus a Robert??“
BRUNO: “ ještě se tu neukázali a ani se neozvali, co je s nimi.“
Do obýváku přišel další člen – Alex.
ALEX: “ Michale, to tě bude zajímat.“
MICHAL: “ A co??“
ALEX: “ Právě jsem to slyšel v rádiu, že Markuse a Roberta mají fízlové i s obrazem.“
MICHAL: “ Sakra!!! A kde ten obraz je??“
ALEX: “ Je u dálniční policie. Oba dva chytli v jedné staré tovární hale, kde se chtěli schovat, ale…….“
MICHAL: “ Musíme ten obraz dostat za každou cenu. Na tomto obchodu mi moc záleží a už nemůžeme couvnout.“
V bytě Baumana……. Tom, Hote a posily od dálniční policie převracela byt Michala Baumana vzhůru nohama. Tom a Hote našli v jeho malé pracovně obrazy, které chtějí mít prodat odběrateli. Každý obraz byl cennější než ten druhý a všechno bylo ukradené z kolínské galerie.
HOTE: “ Neměla naše šéfka pravdu??“
TOM: “ A naprostou. Těm lotrům se musíme dostat na zoubek a co mají vlastně v plánu.“
HOTE: “ A všechno se jedná o cenné obrazy.“
TOM: “ Na černém trhu budou mít velkou cenu, ale u odběratele ještě větší.“
………Pokráčko zas příště………