Na služebně………. Tom a Semir zašli ze šéfkou do kanceláře.
ŠÉFKA: “ Tak jak zvládá naši hlídači královny??“
SEMIR: “ Dobře. Pořád všechno stejný. Dali jsme jim nějaké informace o té koruně.“
TOM: “ Večer se sejdeme s Buchvaldem a probereme tu cestu do Hannoveru a zpátky.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Dám to vědět policejnímu prezidentovi.“
SEMIR: “ Jestli by nechtěl jít s námi na konzultaci??“
ŠÉFKA: “ Ano. Že by vymyslel nějakou cestu, kde by královna byla mimo nebezpečí.“
V pokoji číslo 303………. Tina si četla v ložnici, aby se nějak zabavila. Ben si četl další podklady k případu v obýváku dole. Pořád ho žralo, co se stalo s Tinou odpoledne a nikdy si nemyslel, že se s Tinou někdy pohádá.
Benovi to nedalo a zašel za Tinou do ložnice.
BEN: “ Tino, máš chvilku??“
TINA: “ Co chceš zase probírat??“
BEN: “ Chci se omluvit za dnešní rejpání…….“
TINA: “ Tak tudy vítr vane. Chceš se zase usmířit??“ Tina odložila knihu na postel.
BEN: “ Ano. Bylo by to zapotřebí. A zapomeneme, co se mezi námi stalo.“
TINA: “ Co se stane, když to tvoji omluvu nepřijmu??“
BEN: “ To nevim. Že bych to řekl Tomovi??“ Mile se usmál na Tinu.
TINA: “ No dobře. Omluvu přijímám.“
BEN: “ Prostě to byla moje chyba, že jsem se tak blbě zeptal.“
TINA: “ Někdy mě prostě vytočí každá blbina.“
BEN: “ To šlo vidět.“
TINA: “ Bene,………“
BEN: “ Už raději mlčím.“ Tak se na sebe podívali a Ben se posadil na postel. Tak ty dva se na sebe dívali až si dali velký polibek a další, další, další a další……. A tohle to se nemělo vůbec stát.“
TINA: “ Tohle to se nemělo vůbec stát…….“ Řekla klidným hlasem.
BEN: “ Teď to byla zase moje chyba. Trochu jsem se nechal…….“
TINA: “ Ale opravdu mi slib, že se to nedozví Tom nebo mě…….“
BEN: “ Chápu. Budu mlčet jako hrob. Vždy se mi musí něco takového stát. Já má na todle takový štěstí.“
TINA: “ Co budu dělat dneska večer až se uvidím s Tomem.“
BEN: “ To bude dobrý. Neboj se. To zvládneme na jedničku s hvězdičkou.“
TINA: “ Zase jsem udělala botu v mém dobrém manželství.“
BEN: “ Tino, až odjedu tak na to zapomeneš.“
TINA: “ To doufejme.“
Ben objal Tinu, aby se tak netřásla na večer.
BEN: „Všechno bude dobré. Uvidíš.“
V Grandhotelu………. Jak slíbila dálniční policie Buchvaldovi, že příjdou tak splnili svůj slib. Sešli se v jedné místnosti, kde na vysvětlování měli klid a nikdo je nebude rušit. Hlavní slovo mě Buchvald.
BUCHVALD: “ Jak už jsem řekl předtím, že pro korunu pojedeme po dálnici A3.“
SEMIR: “ Dobře. Je to nejkratší cesta do Hannoveru.“
TOM: “ Jak dlouho bude trvat návštěva v Hannoveru??“
BUCHVALD: “ To ještě nevím. Nevim, co si nachystal ředitel muzea pro královnu.“
SEMIR: “ A jak budete chtít naše postavení na dálnici???“
BUCHVALD: “ Potřebuje nějaké vozy, aby vyklízeli cestu před královniným vozem. Ale také, aby někdo hlídal v zadu, ale to snad znáte z vašich konvojů.“
TOM: “ My se raději zeptáme, jak si by to přála královna.“
BUCHVALD: “ Jak dlouho bude trvat cesta po dálnici do Hannoveru?“
TINA: “ Dvě až tři hodinky. A podle jaký bude provoz na dálnici. A3 bývá dost často ucpaná.“
BEN: “ A kdy se máme sejít???“
BUCHVALD: “ V Hannoveru máme být kolem 11:00 hodiny. Bude stačit odsud odjedeme po 8:00 hodině.“
SEMIR: “ Dobře. Už tu raději budeme dříve.“
TOM: “ Jestli to je všechno.“
BUCHVALD: “ To by mělo být všechno kolem cesty do Hannoveru. Kdyby se něco změnilo tak se ozvu a nebo se domluvíme zítra ráno.“
SEMIR: “ Dobře. Zítra naschle.“
BUCHVALD, TOM, TINA, BEN: “ Naschle.“
Všichni odešli z místnosti. Dálniční policie šla pomaloučku ke svým autům. Buchvald šel za svými kolegy. Tina šla napřed a na všechny čekala na recepci Grandhotelu. Jak tak stála na recepci a četla jsi informace o hotelu tak zaslechla jeden telefonát mezi Weberem a Baumanem. Bavili se o zítřejší akci. Když Weber dohovořil s Baumanem tak prošel kolem Tiny a pěkně se na ní usmál. Tina si v hlavě třídila informace, které zaslechla. Po chvilce na recepci přišli Tom, Semir a Ben. Všichni šli do apartmánu Tiny a Bena.
V pokoji číslo 303……. Seděli v dolním obýváku. A domlouvali se na zítřejší akci jak budou rozestavěný na dálnici.
SEMIR: “ Jak to uděláme s vámi. Vy dva jsme jasný.“
TINA: “ Co kdybychom měli každý jeden vůz a nějak se střídali na dálnici.“
SEMIR: “ Kdy by jsi vzala druhý auto.“
TOM: “ Semire, druhý auto jsme schovali kousek odsud.“
TINA: “ Nějak jsi na to zapomněl.“
SEMIR: “ Už si vzpomínám.“
BEN: “ Když chcete, abych se střídal s Tinou na dálnici. Tak tomu vašemu okolí…….“
TOM: “ Ty znáš jenom svůj Mnichov.“
BEN: “ To je pravda. Nevím jaký dálniční nájezdy a podjezdy patří A3.“
SEMIR: “ Bene, můžeš jet s Tomem v hlavním konvoji. A já s Tinou se můžeme střídat na dálnici.“
TOM: “ Čekal jsem, kdy na to přijdeš.“
SEMIR: “ Díky. A jaký kdo vezme auto.“
TINA: “ Půjčím ti moje služební auto, ale jestli se mu něco stane.“
TOM: “ Miláčku, raději bych mu ho raději nepůjčoval.“
SEMIR: “ Já se k němu budu chovat jako v rukavičkách.“
TINA: “ Nebo si vemte s Benem naše rodinné autíčko.“
TOM: “ Tino, to nemyslíš vážně! To bych raději Semirovi půjčil to tvoje služební auto.“
TINA: “ Já jsem to myslela dobře. Promiň, že jsem něco řekla.“
BEN: “ Nechte ty auta za zítra ráno. To bude jistější něž dneska. Hlavní je, že jsme dohodli na tom, kdo s kým pojede.“
TOM: “ To máš pravdu.“
Tom vstal z gauče.
TOM: “ Miláčku, pojď na chvilku ven.“
Tina hned asi tušila, co by to tak mohlo být. Tak tedy spolu odešli ven před apartmán.
BEN: “ Proč je Tom tak nabroušenej.“
SEMIR: “ To ti nepovím, kvůli čemu by to mohlo být.“
BEN: “ To se určitě dozvíš.“
SEMIR: “ Jestli v tom něco nebude, že tu Tom nemůže být s Tinou.“
BEN: “ To by bylo vysvětlení.“
Tina a Tom byli venku před apartmánem.“
TINA: “ Tome, vysvětlíš mi, co se to s tebou děje?? Něco jsem ti snad udělala???“
TOM: “ Nic si mi neudělala.“
TINA: “ Tak co tě trápí??“ Přišla k Tomovi blíž a usmála se na něho.
TOM: “ Promiň, že jsem na tebe tak vyjel. Asi jsem tě neměl do toho to případu zatahovat.“
TINA: “ To je dobrý. Ale byl to tvůj nápad.“
TOM: “ To máš pravdu…….“
TINA: “ Tak už vím, co tě trápí.“
TOM: “ Tak co tě napadlo.“
TINA: “ Je to líto, že tu nemůžeš být se mnou, co??“ Objala Toma kolem pasu.
TOM: “ ANO…….“
TINA: “ Ty budeš moc ráda až toto všechno skončí.“
Tom dal Tině tak velký polibek, že Tině dokázal jak ji má opravdu moc rád. Ben a Semir si nemohli ujít a je viděl z okna.
SEMIR: “ Měl si pravdu. Tento případ dělá divy s Tomem.“
BEN: “ Jistě. Sám na tento případ nasadil Tinu a teď si bere to, že to udělal.“
SEMIR: “ Prostě Tomovi je moc smutno doma bez Tiny.“
BEN: “ Ale moc jim to sluší.“
SEMIR: “ Taky se k sobě moc hodí.“
Tina s Tomem si venku dávali jeden polibek za druhým.
TINA: “ Měl by jsi něco vědět.“
TOM: “ Co jsi zase provedla.“
TINA: “ Vím, že se nemají poslouchat cizí hovory. Ale jeden člen z Buchvaldovi ochranky.“
TOM: “ A dál??“
TINA: “ Z toho krátkého rozhovoru jsem pochopila, že někdo má spadeno na švédskou pravou korunu. A taky mluvili, že se nějak budou chtít………“
TOM: “ No to je zpráva. Měli by jsme to dát vědět Buchvaldovi. A poznala by jsi toho chlapa??“
TINA: “ Ano.“
TOM: “ To je stopa. Věděl jsem, že se na to hodíš.“
Tuto stopu Tina s Tomem řekli Semirovi a Benovi. Tuto zprávu řeknou Buchvaldovi až zítra ráno, ale šéfce to řekli ještě tu noc.
Ráno před Grandhotelem……. Všichni účastníci se sešli před hotelem, kde jim dálniční policie řekla Buchvaldovi, co Tina včera večer slyšela. Tinino a Tomovo rodinné autíčko zůstalo před apartmánem. Tom s Benem si vzali Tomovo nové služební auto, Semir zavezl Tinu pro její služební auto, které je ukryté v lese pro případ v nouzi. Je zahrabané pod kupou listí a plechy. Tina nasedla do svého služebního auta a vyrazili se Semirem na dálnici.
Na dálnici je všechno zatím v pořádku. Všechno probíhá podle plánu. Semir s Tinou pěkně střídají na dálnici.
Cesta do Hannoveru dopadlo moc dobře. Ale nejhorší to bude na zátek do hotelu, co kdyby zasáhl Werner po koruně, kterou chce do své moci.
Konvoj se po 2 hodinách vrací zpět do Kolína. Werner jenom čeká na tu správnou chvíli, aby mohl zasáhnout.
BEN: “ Včera vám to moc slušelo.“
TOM: “ Díky. Jsme se hledali.“
BEN: “ To bylo vidět.“
Tak se Ben s Tomem pěkně bavili. Werner dostal příkaz od Baumana, aby se do toho pustil. Werner si vzal do ruky malou krabičku, kde zmáčknul jeden čudlík. Tento čudlík způsobil, že auto se švédskou korunou vyletělo do vzduchu jenom před část vozu. Auto s korunou se převrátilo na střechu a auto s Wernerem vjelo do předu. Ben hned dal vědět na centrálu, že se chce někdo zmocnit koruny. Všichni ostatní auta z konvoje začali brzdit i stříbrné BMW. Buchvald se postaral o švédskou královnu a rychle ji z tohoto pekla odvezl rychle do Grandhotelu. Werner vyšel ze svého auta (černý tranzit s černými okýnky) a šel si pro korunu, kterou si vzal ze zavazadlového prostoru a rychle nasedl do svého auta a ujížděl z této nehody pryč i s korunou. Řidiči tohoto auta byli bez vědomí. Hote s Borátem se postarali o tuto nehodu. Nový mercedes a BMW se rozjeli za Wernerovým autem. Semir požádal o Tininu
pomoct, která byla kousek od nich.
pomoct, která byla kousek od nich.
Werner nemohl nechat policajty za zadkem. A tak nabil svoji zbraň a začal střílet po novém služební autě. Tom se vyhýbal kulkám.
BEN: “ Tvoje nové služební ti moc dlouho nevydrželo bez úrazu.“
TOM: “ Nechci ty poznámky a střílej po něm.“
BEN: “ Rozkaz.“
Ben vytáhl svoji zbraň a začal střílet po Wernerovi. A sjel na jinou dálnici – A44, která ještě není dostavěná.
TOM: “ Musíme se nějak zmocnit té koruny.“
BEN: “ A můžeš mi říct, jak.“
TOM: “ Bene, přemýšlej. Si taky policajt.“
Stříbrné BMW se drží mercedesu jako klíště. A tak se spojil s Tinou přes vysílačku.
SEMIR: “ Kde jsi??“
TINA: “ Moc radostnou zprávu nemám. Trčím v zácpě na B76, která vede na další nájezd na A3.“
SEMIR: “ Sakra! To jsi mě moc nepotěšila. Zrovna potřebujeme tvoji pomoct.“
TINA: “ A jakou?? Pokusím se ze zácpy rychle dostat.“
SEMIR: “ Musíme nějak zastavit Wernera. Ale spíš, abychom se dostali ke koruně. Za chvilku bude kilometr 63, kde je malá restaurace, kde se my dva setkáme.“
TINA: “ Jo tu restauraci znám. Tam budu za chvilku. Kolona aut se konečně rozjela.“
SEMIR: “ Dobře.“
Semir mezitím vysvětlil Tině svůj plán. Semir tedy sjel k restauraci. Ben ani Tom nevěděli, co má Semir v úmyslu, protože se zabývali Wernerem, který po nich střílel. Tina už čekala na Semira. Tina u restaurace nechala své služební Octavii a nasedla k Semirovi do BMW. Wernerovi už došla všechna munice do jeho zbraně.
TINA: “ Už máte nějaký plán.“
SEMIR: “ Ben s Tomem chtějí, abychom získali korunu.“
TINA: “ A jak se dostaneme ke koruně??“
SEMIR: “ To už nech na mě.“
Ozvala se vysílačka.
BEN: “ Semire, už máš plán??“
TINA: “ Nejsem Semir, ale už něco máme v plánu.“
BEN: “ Tak se vy dva předveďte.“
TINA: “ Tak jdeme na to.“
Tina zavěsila.
SEMIR: “ Tak ti předávám do rukou moje BMW:“
TINA: “ Bude se k němu chovat jako v rukavičkách.“
TINA: “ Bude se k němu chovat jako v rukavičkách.“
Tina se Semirem si vyměnili místa. Tina šlápla na plyn a jela blíže k Wernerovi a Semir si otevřel střešní okýnko. Semir pomaloučku vylezl na střechu auta. Semir si otevřel dveře od tranzitu a vlezl dovnitř. Zde našel švédskou korunu a vzal ji do ruky. BMW se stáhlo za mercedes a Ben vylezl na střechu mercedesu a převzal si korunu od Semira. Jenomže Werner našel v přístrojové desce další zraň, náboje a nabil zbraň. Ben korunu převzal a rychle sní do mercedesu, aby švédská královna nepřišla o takový poklad, který hledala několik let. Mercedes se stáhl. Na scéně se zase objevilo BMW, Semir naskočil na kapotu BMW a Werner začal střílet po obouch autech. BMW se rychlo stáhlo na úroveň mercedesu a Semir mohli klidně nastoupit do BMW. Ben a Semir začali střílet po Wernerovi, ale Wernerovi nějak scházeli další náboje a tak Ben se Semirem měli výhodu.
TINA: “ A44 by tu měla na chvilku končit.“
SEMIR: “ Dobrý postřeh, ale Werner to neví.“
TINA: “ Tak dneska bude mít letecký den.“
SEMIR: “ Chudák.“
Ozvala se vysílačka.
BEN: “ Mám se zeptat místo Toma. Co bude dál??“
SEMIR: “ Tato dálnice za chvilku končí.“
BEN: “ Aha…….“
Všechny auta se právě pohybovali na nedostavěném mostě, který asi po dvouch kilometrech končí. Když Tina uviděla končící dálnici tak snížilo rychlost. Černý tranzit pořád jel tou samou velkou rychlostí, ale Wernerovi nedošlo, že za pár chvil bude lítat ve vzduchu. Když Tom po chvilce uviděl končící dálnici hned mercedes snižoval rychlost. Dálniční policie viděla jak černý tranzit letí vzduchem. Všichni vystoupili z aut a šli se podívat Werner se svým tranzitem letí do lesů, kde nemá šanci na přežití.
BEN: “ Tak své poselství jsme splnili a tak se můžeme vrátit na základnu.“
TOM: “ Ale byla to dobrá akce.“
TINA: “ A kdo semnou sjede pro moje služební auto.“
TOM: “ Já t tam hodím. Semire, tobě půjčím moje nové služební auto.“
SEMIR: “ No né. Neboj se. Až se vrátíš bude celé.“
TOM: “ To byl jsem moc ráda.“
Semir a Ben odjeli do Grandhotelu, odvezli švédskou korunu švédské královně. Tina s Tomem zajeli pro Octavii.
V Grandhotelu………. Švédská královna sama osobně poděkovala Tině, Tomovi, Semirovi, Benovi, ale také policejnímu prezidentovi, že odvedli perfektivní práci a že koruna zůstala v pořádku. Teď se může celá dálniční policie všem chlubit, že byli osobně pochváleni od švédské královny.
Švédská policie zatkla Baumana, který se všemu přiznal. U něho v bytě našli všechny podklady k odcizení švédské královské koruny.
Druhý den dálniční policie doprovázela švédskou královnu na kolínské letiště. Cesta dopadla dobře. Cestu měli úplně prázdnou. Buchvald ještě jednou poděkoval dálniční policii za bezvadnou akci a že všechno dopadlo na jedničku.
Dálniční policie a Ben stáli u nového mercedesu na parkovišti kolínského letiště.
SEMIR: “ A teď by jsme si mohli zasloužit něco dobrýho.“
TOM: “ Jestli myslíš oběd. Tak to jo.“
BEN: “ A já se s vámi rozloučím. Už mě shánějí na mém oddělení v Mnichově.“
TOM: “ Bene, děkujeme za pomoct.“
BEN: “ To byla maličkost. Co by jsem neudělal pro svého kamaráda.“
SEMIR: “ A zase někdy ozvy. A přijeď se zase na nás podívat.“
BEN: “ Určitě se za vámi zastavím. Mějte se tu moc dobře.“
Ben se rozloučil se Semirem, Tom a Tinou. Ben nasedl do svého služebního auta a vyrazil na cestu di Mnichova.
TINA: “ A, kdo bude tentokrát platit oběd??“
SEMIR: “ Minule jsem byl na řadě já. Tome, máš dneska kasu.“
TOM: “ Už zase.“
SEMIR: “ Už to tak bývá, že to spadlo na tebe.“
TOM: “ Tak půjdeme do naší.“
TINA: “ Já jsem pro.“
SEMIR: “ Já taky.“
TOM: “ Tak vyrazíme na cestu.“
Tom předal Tině klíče od nového mercedesu, aby se projela v novém služební autě. Když to měla slíbené od manžela, že první jízdu v novém mercedesu právě pojede Tina.
Konec!!!
Autorka: Tina11