Po pár týdnech……. Do Kolína přijela tetička z Berlína. Tina a Tom museli přijít na návštěvu k Tininým rodičům, kde strávili celý večer. Tetička z Berlína se dozvěděla, co se stalo s Tinou.
Už bylo hodně večer a tak všichni seděli u stolu u obýváku nad lahví vína. A tak si povídali až tetička došla na jedno téma, které tak nesnáší Tina s Tomem a nejraději by tetičku za to vraždili.
MATKA: “ Budeš moct zase pracovat na oddělení??“
TINA: “ No vidíme jak dopadnou všechny vyšetření.“
TOM: “ Všechno dopadne dobře. A bude jako dřív.“
TINA: “ Všichni na služebně mi drží palečky, abych dál dělala na služebně.“
OTEC: “ Dobře to dopadne.“
TETA: “ Radši bych to viděla jinak.“
TINA: “ Už s tím zase začínáte. Nemám na todle pořád náladu, abych si to pořád vyslýchala.“
TETA: “ Tino, tohle to prostě není práce pro tebe. Je to spíše pro muže. Vždy jsem byla proti, abys pracovala u policie. Ale ty né…….“
Tina už toto nemohla poslouchat a tak se stala ze židle.
TINA: “ To je hezký, že se vám ne to nelíbí, ale co s ním naděláte. Už se stalo. Prostě nejsem typ člověka, který by celý den seděl na židli v kanceláři. A nebo abych se pořád otravovala doma tak také moc nemusím!!! Abych tohle to pořád poslouchala každý rok o Vánocích, narozeninách a nebo když přijedete do Kolína. To vždycky raději odjedu, abych nemusela poslouchat ty vaše řeči, že bych se měla vzdát u policie.“
Tina odešla do ložnice.
TOM: “ Musím se zastat své milované manželky, že má úplnou pravdu. Myslím, že to řekla dost jasně jaký je typ člověka. Je pravda, že každej chlap je rád, když doma večer na něho čeká teplá večeře, ale tahle jsem si svoje manželství nepředstavoval, aby se moje manželka doma odřela jako kůň jak si pořád myslíte vy, že by měla být ženská jenom v domácnosti. Tinu jenom podporuji, aby dělala svoji práci dobře a také aby to dotáhla, co nejvýše jako její otec. Tiny se nikdy nevzdám. Našel jsem tu nejlepší ženskou o kterou bych nerad přišel.“
Tom odešel za Tinou do ložnice.
TETA: “ To se mi moc nepovedlo. Tak už vím, proč tu vždy nebyli.“
MATKA: “ No to ne, ale taky mě už leze na nervy jak se o tom tady pořád bavíš.“
OTEC: „ Taky se nediv, proč byli vždycky pryč. Aby to nemuseli poslouchat. To si radši udělají nějaký pěkný romantický výlet a nebo si vezmou sebou děti a odjedou na Vánoce třeba k Petře.“
TETA: “ Petry je taky někdy dost.“
MATKA: “ Petra je náhodou príma ženská. Taky se nediv, že jsou u Petry pořád.“
OTEC: “ Jak už Tom řekl Tina není sedící typ v kanceláři. Tina prostě musí pořád něco dělat venku. Proto se dala k policii. Rési byla také proti když se dozvěděla, že její dcera Tina chce jít na policejní školu. Ale pak se to Rési uložilo v hlavě, že to Tinu moc baví a pořád chodila za mnou jak co se dělá. A proto jsem ji také vzal k sobě na oddělení.“
MATKA: “ Jsem moc ráda, že si Tina vzala schopného muže jako je Tom. Aspoň je při Tině, když něco spolu probírají obzvlášť tuto záležitost. Petr byl také moc dobrý policista. Taky jsi nadávala, že jde k policii, ale pak tě to přešlo, ale u Tiny to prostě nerozkejcháš. Promiň, že to teď tak hnusně řeknu, ale Tina a Tom budou moc rádi až zaklepeš bačkorami.“
OTEC: “ Já si to také myslím.“
TETA: “ Aby náhodou celá rodinka nebyla při sobě.“
Tom a Tina si už leželi v posteli pěkně přitulení u sebe, aby trošku přišli na jiné myšlenky.
TINA: “ Tome, víš, že jsem ráda, že nemáš něco podobného v rodině.“
TOM: “ Taky jsem ráda. Abych ti pravdu už nikom nevim.“
TINA: “ Kdybys někoho takové měl jako tetička tak mi raději ani nepředstavuj. Nervy mám jenom jedny.“
TOM: “ Miláčku, to ti přísahám.“
TINA: “ Nekřikáš si, kam ses to oženil. Do jaké rodiny.“
TOM: “ Je pravda, že vaše rodina trochu složitější, ale počítal jsem, že se naše manželství někomu nebude vyhovovat a nakonec jsem měl pravdu.“
TINA: “ Já jsem taky docela bála jestli nebudeme mít něco podobného jako je naše tetička.“
TOM: “ Ale nepovídej. Teď mi řekni, co by jsi udělala, kdybych chtěl po tobě, abys odešla od policie. Byl by jsem jako tetička.“
TINA: “ To nevim. Že bych se s tebou rozvedla. A žila bych sama a nebo by jsem si třeba vzala Bena.“ Tak se podezřele usmála na Toma.
TOM: “ To snad nemyslíš vážně s Benem.“
TINA: “ No jistě. No ptal ses, co by jsem udělala, tak jsem ti odpověděla.“
TOM: “ Bude lepší když přejdeme na jiné téma, co ty na to.“
TINA: “ Úplně mi čteš myšlenky.“ Tak si dali polibek a další, další, další…….
Před služebnou……. Na parkovišti před služebnou stálo nové služební auto. Když Tom a Semir dorazili na služebnu hned se šli zeptat šéfky komu patří to nové služební auto. Šéfka jim odpověděla, že Tomovi a dálniční komisařové si šli okouknout služební vůz. Tom a Semir si prohlížejí Tomovo nové služební autíčko – Mercedes Benz C63 AMG šedo-stříbrné barvy. Ale Tom ještě nedostal klíče od šéfové a tak ho obhlížejí jenom z venku.
SEMIR: “ Já chci taky nový služební vůz.“
TOM: “ Ještě řekni, že mi závidíš, že jsem dostal nové auto.“
SEMIR: “ Tak trochu.“
TOM: “ Třeba někdy taky dostaneš nový. Škoda, že šéfka nemá klíče.“
SEMIR: “ Už se nemůžeš dočkat až se projedeš??“
TOM: “ Ano. Dostal jsem novou hračku a tak jí musím vyzkoušet.“
Semir zbystřil, že na služebnu přijíždí dosti známé služební auto – vínová Octavia. Octavia zaparkovala vedle stříbrného BMW.
SEMIR: “ A podívejme se, kdo nám to přejel.“
Tina vystoupila a šla za Tomem a Semirem.
TINA: “ Ahoj.“
TOM, SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Tak co nový služební vůz??“
TOM: “ Zatím se na něho můžeme koukat jenom zvenčí. Šéfka nám nedala klíče.“
SEMIR: “ A co ty tady??“
TINA: “ Šéfka má pro mě nějakou práci, abych se doma nenudila. A je takový příkaz ze shora.“
TOM: “ O něčem takovém šéfka mluvila.“
SEMIR: “ Ještě řekni, že se doma nudíš.“
TINA: “ Trochu málo…….“
TOM: “ Když je to příkaz ze shora a tak jestli v tom nebudeme mít prsty Schrankmannová.“
SEMIR: “ Ta je schopna všeho.“
Ze služebny vyběhla Andrea se zprávou.
ANDREA: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Něco se stalo??“
ANDREA: “ Mám pro vás práci. Na dálnici A7 se stala nehoda na 23km. Hote a Bonrát jsou už na cestě.“
TOM: “ Tak vyrazíme na cestu.“
Semir odešel k BMW. Tom se loučil s Tinou. Dali si pusu.
TOM: “ Myslel, že spolu půjdeme na oběd, ale…….“
TINA: “ To nevadí. Uvidíme se večer.
Semir je celý nedočkavý. Vystoupil z auta a zavolal na Toma.
SEMIR: “ Tak jdeš konečně.“
TOM: “ Už jdu.“
TINA: “ Tak už běž.“
TOM: “ Tak večer. Ahoj.“
TINA: „Ahoj.“
Tom nasedl do BMW a odjeli na místo nehody.
ANDREA: “ Nemá Tom o tebe nějaký velký strach??“
TINA: “ Bojí se o svoji milovanou manželku…….“
ANDREA: “ To zcela chápu. Asi by měl takovou starost i Semir.“
TINA: “ To máš na prostou pravdu.“
ANDREA: “ A copak tu vlastně děláš??“
TINA: “ Přišla jsem si pro práci.“
ANDREA: “ Už vím o co jde. No máš se na co těšit.“
TINA: “ To jsi mě teda utěšila.“
ANDREA: “ Tak tě zvu na kafe.“
TINA: “ To už je lepší.“
Tina a Andrea odešli za šéfkou do kanceláře.
V BMW…….
SEMIR: “ Nebojíš se nějak moc o Tinu.“
TOM: “ Docela ještě ano.“
SEMIR: “ Ale vždyť se Tině už nemůže stát. a řekni, že ti Tina chybí na služebně??“
TOM: “ To je pravda, že se nemůže nic stát, ale nevíš, co se třeba může stát třeba za hodinku. Že se tak blbě ptáš.“
SEMIR: “ To jde na tobě vidět. Že ti Tina chybí po boku.“
TOM: “ Ty jsi na tom byl úplně stejně.“
SEMIR: “ A kdy??“
TOM: “ Když Andrea byla na mateřský. Tak ses choval úplně stejně jako já, ale já se o Tinu ještě bojím.“
SEMIR: “ Úplně tě chápu. Asi bych se o Andreu taky ještě bál, kdyby se něco podobného stalo Tině.“
Na místě nehody……. Zde se střetla dvě osobní vozidla – černý Golf a modrý Oplem a
s jedním kamionem, který převážel basy s pivem. Řidič modrého Opla byl na místě mrtvý, řidič z Golfa a kamionu byli těžce zraněny a byli převezeni do nemocnice. Na místo nehody dorazilo stříbrné BMW.
s jedním kamionem, který převážel basy s pivem. Řidič modrého Opla byl na místě mrtvý, řidič z Golfa a kamionu byli těžce zraněny a byli převezeni do nemocnice. Na místo nehody dorazilo stříbrné BMW.
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“
TOM, SEMIR: “ Ahoj.“
HOTE: “ Škoda toho zlatavého moku.“
SEMIR: “ Nerozplývej se nad pivem a řekněte nám, co se tu stalo.“
BONRÁT: “ Řidič z modrého Golfa při nehodě zemřel. Řidič kamionu a Opla byli převezeni do nemocnice s těžkými zraněnými.“
TOM: “ A jméno toho mrtvého??“
HOTE: “ Mrtvý se jmenuje Fredrik Reinfeldt. A byl tajemníkem švédské královny, která je právě v Kolíně.“
SEMIR: “ O tom jsem četl v novinách a slyšel v rádiu.“
TOM: “ Švédská královna si tu má převzat jejich moc vzácnou korunu. Která doprovázela celou generaci královen a králů, ale pak se jim ztratila a tak si udělali stejnou podle originálu.“
SEMIR: “ Nevíš toho nějak moc.“
TOM: “ O tomto mluvili i v televizi.“
BONRÁT: “ To by bylo něco pro sběratele. Pravá švédská královská koruna.“
HOTE: “ To máš pravdu. A královna si tu chce vyzvednout tu jejich rodinnou tradici…….“
TOM: “ Ano. Je takové dědictví v rodině.“
BONRÁT: “ Ještě že ti nahoře nechtějí, aby dálniční policie dělala takovou…….“
SEMIR: “ Švédské královně dělat ochranku. Vždyť má svoje lidi. Jako že by jsme to dostali jako případě, že se máme postarat o královnu a korunu??“
TOM: “ Aby to nakonec nebyla pravda.“
HOTE: “ Schrankmannová je čeho schopná. Ta by si to u policejního prezidenta vydupala.“
Na služebně……. Tina s Andreou odnesli 3 velké papírové krabice od banánů do kufru vínové Octavie. Ve dvou krabicích jsou nevytříděné papíry – ještě po původních komisařích dálniční policie. Dalo by se říct, že to je taková historie dálniční policie a ve třetí krabici jsou šanony a desky na papíry.
TINA: “ Schrankmannová se opravdu zbláznila.“
ANDREA: “ To ti moc nezávidím.“
TINA: “ Ty papíry mi budou za chvilku líst na nervy.“
ANDREA: “ Podle Schrankmannové nebude.“
Tina zavřela kufr od Octavie. Tina a Andrea odešli do kanceláře.“
ŠÉFKA: “ Doufám, že vám to nebude vadit. Schrankmannová myslela, že by to dala za úkol Andrea a nebo Herzbergerovi a Dietrovi…….“
TINA: “ To by to dopadlo.“
ANDREA: “ Státní zástupkyně si vzpomněla na tebe, že se doma prý moc nudíš.“
TINA: “ A co to jsou za papíry??“
ŠÉFKA: “ Papíry z minulosti. Kdo tu dříve působil.“
TINA: “ Jako dřívější majitelé této služebny??“
ŠÉFKA: “ Ano. Akorát vím, že to dříve bylo oddělení dopravní policie. A postupně se z toho stalo oddělení dálniční policie.“
ANDREA: “ Aspoň vyčteš jak to bylo doopravdy s dálniční policií.“
TINA: “ V tom bude ještě hrát roli moje bývalé pracoviště.“
ŠÉFKA: “ Tak mě napadla jedna věc.“
TINA: “ Jaká??“
ŠÉFKA: “ Když se budete přehrabovat v těch papírech. Jestli by jste nestavila takovou historii?? Docela by mě zajímalo jak to dříve chodilo.“
TINA: “ Vytáhnu z toho to nejdůležitější.“
O pár hodinách později……. Šéfka dotelefonovala s policejním prezidentem od kterého se dozvěděla zprávu……. Andrea šla odnést papíry šéfce. Položila je na stůl před šéfku.
ŠÉFKA: “ Andreo, přijďte sem všichni. Něco by jste měli vědět.“
ANDREA: “ Dobře.“ Andrea odešla z kanceláře a zašla do kanceláře Toma a Semira, kde oba dva luštili křížovky.
ANDREA: “ Máme jít hned za šéfkou do kanceláře.“
SEMIR: “ Něco se snad děje.“
ANDREA: “ Nevim. To mi neřekla.“
Andrea zašla za Hotem a Bonrátem.
ANDREA: “ Máme jít k šéfce.“
HOTE: “ Tak jdeme.“
Tom a Semir dopsali slovíčko ve svých křížovkách a šli za šéfkou do kanceláře.
BONRÁT: “ Tak copak máte pro nás??“
ŠÉFKA: “ Mluvila jsem s policejním prezidentem. Smrt švédského tajemníka Fredrika Reinfeldta velice zasáhla samotnou švédskou královnu, ale také celé Švédsko. Policejní prezident mě požádal, abychom strážili švédskou královnu až pojede si pro pravou švédskou korunu do Hannoveru.“
SEMIR: “ Ale v tom bude ještě jeden háček.“
ŠÉFKA: “ Prezident chce, abychom dělali ochranku švédské královně po celou dobu jejího pobytu v Kolíně. Aby byla pořád hlídaná od rána do večera.“
HOTE: “ Ale vždyť na to nemáme lidi.“
ŠÉFKA: “ To je sice pravda, ale prý si umíme poradit. A prezident to nechtěl dávat LKA, protože vím jak by to dopadlo.“
BONRÁT: “ A kdo se teď stará o královnu??“
ŠÉFKA: “ No prozatím je to LKA, ale za chvilku bude odvolaná.“
TOM: “ A můžeme si promluvit s královninými bodigárdy?? Jak to chtějí udělat s tou cestou do Hannoveru??“
ŠÉFKA: “ Ano. Prezident vám už zařídil schůzku. Tam se dozvíte více.“
SEMIR: “ Kde je najdeme??“
ŠÉFKA: “ Grandhotel Schloss Bensberg. Kadettenstraße 23, Kolín-Bensberg. Máte se tam hlásit za hodinu.“
TOM: “ Dobře.“
HOTE: “ To je všechno??“
ŠÉFKA: “ Ano. Už můžete jít. To bylo všechno, co jsem vám chtěla říci.“
Všichni odešli z kanceláře, ale kromě Toma. Semir se zastavil mezi dveřmi.
ŠÉFKA: “ Tome, ještě něco potřebujete vědět??“
TOM: “ Napadla mě jedna věc. Věděl bych o jedné osobě, která by mohla hlídat královnu.“
SEMIR: “ Ještě řekni, že by to měla být Tina.“
Semir vešel do kanceláře a zavřel za sebou dveře.
ŠÉFKA: “ Ale to není moc dobrý nápad. Nevim jestli by to povolil prezident.“
TOM: “ Já vím, ale by jsme královnu pořád na očích.“
SEMIR: “ Ale nepouštěl bych Tinu samotnou.“
ŠÉFKA: “ Semir má pravdu. A máte někoho, kdo by šel s Tinou??“
TOM: “ Napadli mě dva lidé – Tinin bratr a nebo můj kamarád, který je u policie.“
SEMIR: “ Šéfka, ale zase na druhou stranu to můžete zkusit, když to nevyjde tak máme smůlu a uděláme to jinak.“
ŠÉFKA: “ No dobře. A Tina o tomto vašem nápadu ví???“
TOM: “ Ještě ne.“
SEMIR: “ My by jsme všechno Tině vysvětlili.“
ŠÉFKA: “ Já to zkusím, ale moc velkou naději nedávám.“
TOM: “ Děkujeme.“
Semir a Tom odešli za kanceláře. Jen co Semir a Tom odešli kanceláře šéfka volá policejnímu prezidentovi. Odešli do své kanceláře.
SEMIR: “ Myslíš, že to Tina vezme.“
TOM: “ Když půjdeš se mnou. Aspoň se Tina nebude doma nudit.“
SEMIR: “ Ať se pomaloučku vrátí do starých kolejí??“
TOM: “ Dalo by se to tak říct.“
Po chvilce přišla šéfka k nim do kanceláře.
TOM: “ Jak to dopadlo??“
SEMIR: “ Určitě špatně.“
ŠÉFKA: “ Ale naopak. Policejní prezident byl úplně nadšen, co jste vymysleli. A hned vymyslel, že by Tina mohla bydlet v protějším hotelu vedle Grandhotelu.“
TOM: “ Myslíte v těch apartmánech???“
ŠÉFKA: “ Ano. Ale prezident pak bude chtít jméno toho druhého člověka. Prezident hned zamítl, že by Tinu pustil samotnou.“
……..Pokráčko zas příště………………