Po pár dnech později……. Zdravotní stav komisařky Tiny Kranichové se na tolik zlepšil, že byla odvezena na normální pokoj. Tina ještě trpěla krátkou ztrátou paměti, ale ta se za pár dní ztratí. Před Tinin pokojem hlídkuje stráž – Hote a Bonrát. Tom se šel podívat na Tinu, jak se má.

TOM: “ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ My tě tu necháme o samotě.“
TOM: “ Díky.“ Hote a Bonrát odešli na kafe do bufetu. Tom vešel do Tinina pokoje.
TOM: “ Ahoj.“
TINA: “ My dva se známe??“
TOM: “ Ano. Až moc dobře.“ Tom přišel blíže k Tině.
TINA: „A vy znáte moje jméno??“ Tom se posadil na postel naproti Tině.
TOM: “ Nebude lepší, když si budeme tykat?? Jmenuješ se Tina Kranichová.“ Tina se zadívala na Tomovi oči. A tak se jí něco vybavilo…….
TINA: „Ty oči jsem někde už viděla…….“
TOM: “ Něco se snad stalo??
TINA: “ Ty tvoje oči se mi pořád znají ve snu. Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, kde jsem je v minulosti viděla.“
TOM: “ Tak se podívej na tvůj prstýnek. A dozvíš se moje jméno.“ Tina si sundala svůj svatební prstýnek, kde byl text: “ TINA A TOM KRANICHOVI 23.6.1999.“
TINA: “ My dva jsme manželé. To je to jméno – Tom Kranich.“ Tom se usmál. „Tak proto se mi zdá jenom o jedné svatbě. Sen se mi opakuje pořád dokola.“
TOM: “ Tak teď víš, kdo je tvůj manžel.“ Teď věděl, že to je na dobré cestě.
TINA: “ A můžu si ještě něco splnit ze snu??“
TOM: “ Tak povídej.“ Tušil co má Tina v plánu. Tina dala Tomovi velký polibek jako na svatbě před oltářem.
TINA: “ Nechceš mi něco o mě říct a také o nás dvouch??“
Tom začal Tině vyprávět její životopis. Jak se spolu seznámili, jak přišla k dálniční policii, o jejich manželství. Tina si pomaloučku rozpomínala na další věci a jména z rodiny, dětí, dálniční policii. Tak si hezky spolu povídali, že se jim nechtělo vůbec skončit.
TOM: “ Miláčku, už budu muset pomaloučku jít.“
TINA: “ Ještě né. Mě je s tebou moc dobře.“ Dala Tomovi pusu na tvář.
TOM: “ Ale práce volá. Zítra se zase za tebou zastavím.“
TINA: “ Já do zítřka ani nedospím.“
TOM: “ Něco ti přinesu proti nudě.“
TINA: “ Moc děkuji. Strašně se tu nudím.“
TOM: “ Tak zase zítra.“
TINA: Tak dobře. Měj se hezky.“
TOM: “ Ty taky. Zítra přijdu. Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“ Dali si polibek na rozloučenou a Tom odešel na služebnu.
O 3 dny později……. Tom a Semir se jeden šli spolu podívat na Tinu. Před pokojem zase stráží Hote a Bonrát. Hote a Bonrát hráli piškovrky a nebo lodě na papíře.
SEMIR, TOM: “ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.
SEMIR: “ Tak to jde??“
HOTE: “ Jde to.“
TOM: “ Tak vás nebudeme zdržovat od hraní.“
SEMIR: “ Kdo si hraje ten nezlobí.“
Všichni se na sebe usmáli. Tom a Semir vešli do pokoje, ale zůstali stát. Tina nebyla v pokoji. A na posteli ležel lístek, pro který došel Tom. Na lístečku bylo napsáno: “ Tak už vás mám všechny pěkně pohromadě.“ Semir zašel za Hotem a Bonrátem, ať jsou do pokoje.
TOM: “ Ať si mě Berger nepřeje.“
SEMIR: “ Nebyl někdo náhodou u Tiny??“
HOTE: “ No nikdo.“
BONRÁT: “ Naposledy tu byl doktor tak před hodinou.“
SEMIR: “ Musíme všechny urychleně najít.“
TOM: “ Někdo Tinu vynesl venkem. Jestli se jí něco stane…….“
HOTE: “ Ale z toho lístku vyplívá, že Berger má všechny, které chtěl.“
TOM: “ Semire, musíme zajet za šéfkou.“
BONRÁT: “ My zatím pojedeme na služebnu a pokusíme se najít Bergerův úkryt podél dálnice A5.“
SEMIR: “ Když něco najdete dejte nám vědět.“
HOTE: “ Spolehněte se na nás.“
Semir a Tom vyběhli z pokoje a nasedli do BMW a odjeli domů k šéfové. Hote a Bonrát si sbalili všechny věci a vyrazili na služebnu.
U šéfové doma………. Tom a Semir dorazili pozdě k šéfové. Tom a Semir přišli před dveře od šéfčina bytu, ale dveře byli vypáčené. Semir s Tomem se ozbrojili a vešli do bytu se zbraní v ruce a navzájem si kryli záda. Ale šéfku tu nebyla.
TOM: “ Přišli jsme pozdě.“
SEMIR: “ Berger je zase o krok v předu.“
V kuchyni na stole ležel obrázek jedné továrny, který zde zanechali Meibach a Berger.
TOM: “ Koukni.“
SEMIR: “ Továrna u dálnice A5??“
TOM: “ Možná to je.“
SEMIR: “ Zajedeme na služebnu. Tam se dozvíme více.“
TOM: “ Dobrej nápad.“
V úkrytu……. K Andree a Katrině přibili dva členové – Tina a šéfka. Tině moc neprospěl chloroform a tak trochu vykašlávala krev. Katrina a Andrea se postarali o Tinu. Tina měla svěšenou hlavu k zemi když do místnosti přišli Berger a Meibach.
BERGER: “ Tak vás tu všechny pěkně vítám.“
ŠÉFKA: “ To nás velice těší, ale nemohl by jste propustit…….“
BERGER: “ Ale já nechci.“
KATRINA: “ Nevidíte, že na tom není zdravotně dobře.“
BERGER: “ No a. Ale musí se nechat Kranichova manželka. Vybral si pěknou manželku…….“
Tina na Bergera tak blbě podívali přes její vlasy, které ji vyseli přes oči. Meibach nabídl Tině její prášek. Tina se na něho podívala, jako kdyby ho chtěla probodnout na místě.
MEIBACH: “ Nebojte se, paní Kranichová. To je váš předepsaný lék, který jste brala.“

Tina si tedy vzala svůj lék a zapila ho vodou. Po prášku se Tině udělalo lépe.
ANDREA: “ Co teď s námi bude?“
BERGER: “ Jen se nechte překvapit, co s vámi uděláme.“
TINA: “ Aby to nedopadlo jako před lety.“
MEIBACH: „Vrací se mám pamět. To je moc dobře. Jestli myslíte v Miláně v té staré továrně???“
TINA: “ To přesně myslím.“
BERGER: “ A paní Engelhardtová také nikdy nezapomene na to, co se stalo.“
ŠÉFKA: “ To máte naprostou pravdu.“
MEIBACH: “ Ještě se uvidíme.“Meibach a Berger odešli z místnosti.
ANDREA: “ Odkud znáš Bergera??“
TINA: “ Bergera neznám, ale za to znám Meibacha.“
ŠÉFKA: “ Z minulosti z Milána??“
TINA: “ Ještě ze školy. Meibach trochu více zneškodnil nevinných lidí. Mezi nimi byli i naši spolužáci se třídy.“
Na služebně……. Hote a Bonrát seděli za počítačem u Andrejina stole. A hledali starou továrnu a nebo nějakou starou zástavbu podél dálnice A5. Na služebnu přišli Semir a Tom.
SEMIR: “ Našli jste něco??“
HOTE: “ Probrali jsem všechno. Zatím nic.
BONRÁT: “ Možná, že jsme nějakou vhodnou továrnu či barák přehlédli.“
TOM: “ Možná, že vám trochu usnadníme práci.“
HOTE: “ Jak to???“
Tom položil na stůl fotku ze šéfčina bytu. Tato továrna je velký komplex a dříve se v ní vyráběly pneumatiky.
SEMIR: “ Tuto fotku jsme našli v šéfčině bytě.“
HOTE: “ Šéfka je tedy pryč??“
TOM: “ Ano.“
BONRÁT: “ Hote, tuhle tu továrnu jsme už měli v ruce.“
HOTE: “ To je pravda.“
SEMIR: “ Kde ji najdeme??“
HOTE: “ Tato továrna stojí u A5 směr na Kolín-Essen. Je to bývalí výrobní komplex na pneumatiky.“
TOM: “ To vim, kde to je.“
SEMIR: “ My jedeme tam. Vy přijeďte za námi a vemte si pár lidí sebou.“
BONRÁT: “ Rozkaz.“
Semir a Tom vyrazili k továrně. Hote a Bonrát si vzali sebou další kolegy a také vyrazili za Tomem a Semirem.
Semir po cestě volá Hartmutovi, jestli chce jet za nimi tak může jet, protože ví, kde je Katrina a zbytek. Hartmut hned nasedl do Lucy a rozjel se do staré továrny na pneumatiky.
V továrně……. Naše čtveřice je rozdělena na jednotlivé osoby. Tina byla v malém bazénku s vodou, která se pomaloučku zvedala. Tina měla přivázané ruce za zády a lano vedlo k betonovému kusu, který je na dně bazénku. Meibach se přišel rozloučit s Tinou.
MEIBACH: “ Tak jsem se s vámi přišel rozloučit, paní Kranichová. Rád jsem vám zase viděl, po tolika letech. Bylo to s vámi moc příjemné.“
TINA: “ Tohle to vám nikdy neprojde. A co jste udělat. Na to nikdy nezapomenu. Nikdy!!“
MEIBACH: “ Velice se omlouvám, co se stalo, ale……. Už se to nemůže vrátit.“
TINA: “ Radši mi zmizte z očí.“
MEIBACH: “ Jak si přejete. Naschle..“
Meibach odešel za Bergerem, který se stará o Andreu, Katrinu a šéfovou, které jsou o dvě budovy dál. Šéfka
ležela v tom nejvyšším patře budovy. Ležela v benzínovém kruhu, který pak zapálil Meibach. Andrea a Katrina jsou velkou zdí, kde jsou velká okna. Andrea a Katrina fungují jako terče. Tento úkol je připraven pro Semira, aby zabil svoji manželku a sestru, jako zásahová jednotka Bergerovi bratry před několika lety.
K továrnímu komplexu dorazila dálniční policie s posilami a Hartmut v Lucy. Všichni přítomní si rozdělili cestu. Tom a Hote si vzali první budovu, kterou měli před nosem. Hartmut a Semir si vzali druhou budovu, Bonrát si vzal pár lidí a šli do budovy mezi první a druhou budovou.
Hote vyrazil do horních pater budovy. Tom se zašel podívat do dolních částí budovy. Vešel do místnosti s bazénkem a hned Tomovi zatrnulo, když uviděl topící Tinu.
TOM: “ Tino, vydrž ještě chvilku.“
Tom skočil do vody. Tomovi se moc dobře nedařilo přeříznout lano. Tak se vynořil nad vodu, hluboce se na nadechl a potopil se pod vodu. Tom předal nadechnutý vzduch Tině. Když přeřízl lano, Tina rychle vynořila nad vodu a v klidu se nadechla vzduchu. Tom se po chvilce také vynořil nad hladinu. Tina se opřela o okraj bazénku. Tom se opřel o kraj vedle Tiny.
TOM: “ Dobrý.“
TINA: “ Jo dobrý. Bylo to teda o chlup.“
TOM: “ To máš naprostou pravdu.“
TINA: “ tohle to byla vražedná kombinace.“Tom vylezl z bazénku a přišel Hote.
HOTE: “ Podej mi ruku.“Hote a Tom pomohli vylézt Tině z bazénku. Tinu posadili na zem a Tom Tinu trochu utěšoval.
HOTE: “ Rád tě zase vidím.“
TOM: “ A kde jsou ostatní??“
TINA: “ To vůbec netuším, kam je ti dva odvedli.“
TOM: “ Půjdu se po nich podívat. Hote, postaráš se o Tinu.“
HOTE: “ Tome, rád se o Tinu postarám.“
TOM: “ Díky.“Tom dal Tině pusu na tvář a odešel napomoct Semirovi a Hartmutovi. Hote dal přes Tinina ramena jeho služební bundu, aby Tina moc nenastydla.
HOTE: “ Půjdeme do tepla.“
TINA: “ Hlavně chci už odsud rychle pryč.“Hote odvedl Tinu pryč. Tom šel napomoct Bonrátovi. Bonrát potřeboval vynést šéfovou z hořící budovy. Šéfová se na nacházela v tom nevyšším patře budovy. Tom a Bonrát šli na věc.
Semir a Hartmut vběhli do prostřední budovy, kde byli Andrea a Katrina.
SEMIR: “ Andreo…….“
HARTMUT: “ Katrino……….
Byli v otáčecích oknech, které Berger otáčel jak se mu chtělo. Bergerovi šlo o tom, aby Semir zabil svoji manželku nebo ségru. Hartmut šel blíže ke Katrině, ale moc se k ní nedostal, protože Berger začal střílet po Semirovi a Hartmutovi, ti se museli schovat někam do bezpečí, ale Semir zase nemohl moc střílet jak se mu chtělo, aby nezasáhl Andreu a nebo Katrinu.
Tom a Bonrát našli šéfku. Šéfka vůbec nevnímala. Byla omámena chloroformem. Tom uslyšel takový podivný hluk.
TOM: “ Postarej se o šéfovou a já si podám Meibacha.“
BONRÁT: “ Dobře.“
Tom odešel za Meibachem, který nasedal do auta, ale Tom ve 2. patře zastavil, namířil zbraň na Meibachovo auto a prostřelil mu přední pneumatiku jednou ranou. Meibachovo auto skončilo ve protější stěně. Tom běžel za Meibachem, ale ten už byl mrtvý. Bonrát mezitím vynesl šéfovou ven z budovy. Tom k nim přišel a šéfka nabírala pomaloučku vědomí. Pak šéfku odnesli k Hotemu.
Semir a Hartmut nic nemohli dělat. Jenom čekali na Bergerovu chybu. Berger vystřelil po Semirovi a Hartmutovi, Bergerova kulka se odrazila od železného předmětu a zasáhla Katrinu do ruky. Berger udělal jednu chybu – a to že vykoukl nad zeď. Bylo ho vidět od pasu na horu a to byla jediná šance pro Semira, aby se navždy zbavil Bergera. Berger namířil zbraň na Semira, ale Semir byl rychlejší a smrtelně zranil Bergera, který se převážil před zeď a na zem spadl jako shnilá švestka.
Semir a Hartmut šli vysvobodit svoje milované manželky. A odešli za Bonrátem a Hotem k sanitce, kde byla jenom šéfka. Lékaři Katrině ošetřili zraněnou ruku.
SEMIR: “ Kde je Tom a Tina.
HOTE: “ Tom odjel s Tinou do nemocnice.“
ANREA: “ Nechtělo by se vám navštívit Tinu??“
KATRINA: “ To není špatný nápad.“
HARTMUT: “ Napadl mě jeden skvělí dárek pro Tinu.“Tak jak řekli tam udělali. Tině koupili jeden dáreček.
V nemocnici………. U Tiny byl Tom. Spolu si tak pěkně povídali. Když najednou ozvalo klepání na dveře. Do pokoje vstoupila velká tlupa lidí – Semir, Andrea, Hartmut, Katrina s Natálkou, Hote, Bonrát a šéfka. Nikdo z nich nevěděl, kdo má začít. Tak se toho chopila Andrea.
ANDREA: “ Tady jsme ti přinesli takový malý dáreček.“ Předala ho Tině do ruky. Tina tedy otevřela středně velký balík.
SEMIR: “ Doufám, že nás…….“

Tina se podívala do balíčku, kde byli věci na potápění – šnorchl, ploutve a brýle. Nafukovací kruh a rukávky pro začátečníky, když se učí plavat. Tina to všechno vyndala na postel.
KATRINA: “ To je, aby ses nám příště neutopila. Byla tě škoda.“
TINA: “ Děkuji za pěkné dárky.“ Pěkně si všichni popovídali.
Po týdnu……. Tina se balí věci do tašky – jde z nemocnice domů. Tina stála zády ke dveřím do pokoje, když přišel Tom, který Tinu objal kolem pasu.
TOM: “ Ahoj můj nejdražší poklade.“Tina se otočila k Tomovi a dali si polibek na přivítanou. Tina objala Toma kolem pasu.
TINA: “ Ahoj. Přišel jsi vysvobodit princeznu ze zajetí, princi.“
TOM: “ Princ slyšel tvé volání o pomoct. Máš všechno??“
TINA: “ Mám. Můžeme vyrazit do našeho krásného zámku.“
TOM: “ Venku čeká kočár.“
Tom zval Tině tašku. Odešli z nemocnice a odjeli domů. Večer ještě čekalo na Tinu malé překvapení – taková malá oslava na bowlingové dráze v Düsseldorfu, že se Tina uzdravila a takové malé přivítání, že Tinu propustili z nemocnice.

Konec!!!
Autorka: Tina11