Před vlakem…………. Mnichovská kriminálka uzavřela obě dvě silnice okolo tratě. K nim dorazila dálniční policie. Semir a Tom se seznámili s kapitánem mnichovské kriminálky a všechno jim vysvětlil, o co jde.
TOM: “ Budeme se s nimi nějak spojit.“
SEMIR: “ Už jste se nějak s nimi spojili??“
KAPITÁN: “ Zatím ne. Čekali jsme na vás.“
SEMIR: “ Jak to tedy uděláme???“
KAPITÁN: “ To se zařídí.“
TOM: “ Kam tahle ta trať vede???“
KAPITÁN: “ Ta trať vede přes takový tunel. Kde před deseti lety se setkali s bratrem jednoho ze skupiny.“
SEMIR: “ Co je v tom tunelu tak zajímavého, že na této trase jedou po druhé??“
KAPITÁN: “ V tunelu je tajný východ, který vede podzemí k dálnici A5, kde pak mají klid se vypařit jako pára nad hrncem.“
TOM: “ Co se vlastně stalo, že zemřeli 4 lidé.“
KAPITÁN: “ Nestačili jsme taky rychle zareagovat. Do to případu se ještě motala jedna kriminálka, která by tu neměla, co dělat. Vlak se stal neovladatelným a narazil do skladu s výbušninami.“
Ve vlaku…………. Keller odešel pryč, aby to neslyšeli rukojmí. Kellerovi volá jeho bratr Martin.
KELLER: “ Ahoj brácho.“
MARTIN: “ Ahoj.“
KELLER: “ Tak, co????“
MARTIN: “ Jde to jako po másle. Za chvilku budu na cestě k našemu tunelu.“
KELLER: “ Ještě čekáme jako minule……………. Ale máme tu ještě problém.“
MARTIN: “ Jakej???“
KELLER: “ Mezi rukojmími jsou dva fízlové.“
MARTIN: “ No to je moc dobrý. A už mě napadl nápad.“
KELLER: “ A jakej???“
MARTIN: “ Propusť všechny rukojmí a ty 2 fízli si nech do zásoby.“
KELLER: “ Ale, že to není špatný nápad.“
MARTIN: “ Já vím. Takže se uvidíme u tunelu.“
KELLER: “ Jasně. Ahoj.“
MARTIN: “ Ahoj.“
Před vlakem…………. Mnichovská a dálniční policie se chystá na zákrok k vlaku. Jeden policista přinesl amplión kapitánovi od mnichovské kriminálky.
KAPITÁN: “ Chceme se s vámi dohodnout, Kellere.“
Keller se podíval na své lidi – Wernera, Wagnera, Klaina a Hesseho. Kellerovi poskoci kroutí hlavou ať si s policajtama promluví. Než Keller odešel ke dveřím vlaku tak se podíval na rukojmí.
KAPITÁN: “ Kellere, slyšíte nás. Chceme se s vámi na něčem dohodnout.“
Keller vešel do dveří vagónu, kde zůstal stát.
KELLER: “ Tak o čem se chcete domluvit??“
KAPITÁN: “ Chceme jestli propustíte rukojmí.“
KELLER: “ Propustím, ale ne všechny.“
Tom, Semir a kapitán se na sebe podívali. Kapitán odložil amplión a jestli komisaři slyšeli jeho prosbu.
SEMIR: “ Jak si to představuje???!!!“
KAPITÁN: “ Chce docílit, co se stalo před 10 lety.“
TOM: “ A koho si tam může tak nechat.“
SEMIR: “ Někoho na pozdější čas. Zůstane tam Tina, strojvůdce…….“
KAPITÁN: “ Musíme přistoupit na jeho podmínky.“
TOM: “ Nic jiného nám nezbude.“
KELLER: “ Tak, co je s vámi???? Už jste se rozhodli??“
Kapitán si vzal do ruky amplión pro komunikaci s Kellerem.
KAPITÁN: “ Přistoupíme na vaše podmínky.“
KELLER: “ To jsem chtěl slyšet, že……Ono nic jiného vám nezbývá.“
KAPITÁN: “ A, kdy je propustíte??“
KELLER: “ Než bude tento vlak bude na cestě k tunelu.“
KAPITÁN: “ Dobře.“
Keller odešel do vagónu.
KELLER: “ Takže vám propustíme, ale půjdou všichni.“
Tina a Berger se tak podívali na sebe a moc dovědí, že tu zůstanou oni 2 a strojvůdce.
KELLER: “ Někdo tu tuší, že tu zůstane.“ Jde k Tině a Bergerovi. “ Že paní komisařko, je mi moc líto, že tu zůstáváte, ale co se dá dělat.“
WAGNER: “ CO to má znamenat??“
KELLER: “ No nic. Tohle to mi řekl můj bratr, co mám udělat.“
Na služebně…………. Semir volá šéfové, jak to vypadá.
ŠÉFKA: “ Už se něco děje s vlakem??“
SEMIR: “ Ano. Keller propustí rukojmí, ale……….“
ŠÉFKA: “ Jaké ale??“
SEMIR: “ No myslím tím, že nepropustí všechny rukojmí.“
ŠÉFKA: “ Tak s tím jsme tak trochu počítali. A, koho by jsi chtěl nechat??“
SEMIR: “ Počítáme Tinu a strojvůdce.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Jinak si beru vrtulník a letím za vámi.“
SEMIR: “ Až uvidíte velkou skrumáž tak to jsme my.“
ŠÉFKA: “ Do hodinky by jsem tam měla být.“
SEMIR: “ Budeme tu na vás čekat. Zatím naschle.“
ŠÉFKA: “ Naschle.“
Semir zavěsil.
TOM: “ Co řikala šéfka??“
SEMIR: “ Že se na nás přiletí podívat, co tu vyvádíme…….“
TOM: “ Co teď máte v plánu???“
KAPITÁN: “ Dostal jsem zprávu od železničářů, že by tu vlak měl být do půl hodinky.“
SEMIR: “ Musíme Kellera domluvit, aby je už propustil.“
Keller a spol se domlouvají jak to udělají. Kapitán zase mluví na Kellera pomocí ampliónu.
KAPITÁN: “ Kellere, máte čas, aby jste propustil.“
KELLER: “ Mohu zeptat proč??“
KAPITÁN: “ Za chvilku tu bude vlak.“
Keller se podíval na strojvůdce. Strojvůdce se baví d dispečerem přes vysílačku.
KELLER: “ Já vím. Během 5 minut budu propouštět.“
Tina a Berger se na sebe podívali. A hlavou každého proběhla myšlenka, co se s nimi stane a že to musejí dát vědět kolegům. Tina našla ve své kapse u bundy malý kousek papíru, Berger podal Tině propisku. Tina na papírek napsala svoje jméno, Bergerovo jméno a strojvůdce. Tento papírek nenápadně předala právníkovi.
KELLER: “ Velice jsem si dobře s vámi popovídal, ale s někým se tu budu loučit a ještě s někým se ještě chvilku uvidím.“
Wagner a Werner kontrolují rukojmí jak vystupují z vlaku. Tina, Berger a strojvůdce stále sedí na svých místech. Právník nenápadně předal dálniční a mnichovské policii Tinin papírek.
Strojvůdce dostal přes vysílačku od dispečera, že tu vlak bude za 2-3 minuty.
KELLER: “ No sláva!!!!! Tak něž na lokomotivu až……..“
STROJVŮDCE: “ Už jdu.“
HESSE: “ Půjdu s ním.“
KELLER: “ Dobře.“
Tina a Berger už přemýšlejí jak se z vlaku dostanou.
Dálniční a mnichovská policie se stará o rukojmí. Kapitán dostal zprávu, že vlak za chvilku přijede a že EuroCity jim odjede k tunelu. Kapitán mnichovské policie se spojil s vrtulníkem, že má sledovat EuroCity.
Po druhé koleji přijíždí vlak na který EuroCity čekali asi tak 2 hodiny. Právě také přistává vrtulník od dálniční policie. Šéfka Anna Engelhardtová přišla k policejnímu hloučku a dostává další informace.
Vlak EuroCity se rozjíždí a směřuje k tunelu, kde se má skupina setkat s Martinem Kellerem. Vrtulník mnichovské kriminálky sleduje EuroCity. Kapitán dává vědět zásahové jednotce, aby zajeli k tunelu, aby se postarali o 6-ti člennou skupinu a ještě na místo poslal své dva komisaře a zabavili peníze z banky.
Stříbrné a černé BMW pomalu sledují EuroCity ze silnice, které vede vedle tratě.
Ve vlaku……………. Tina s Bergerem sedí naproti sobě. Ještě se ve vlaku schovává jeden malý kluk, který chodí asi tak do 4. třídy, je schovaný pod sedadlem, kde je schovaný od té doby, kdy vlak přepadli. Pomaloučku se blíži tunel. Martin Keller volá svému bráchovi.
KELLER: “ Kde jsi???“
MARTIN: “ Jsem na místě.“
KELLER: “ výborně!! Už máme k tobě namířeno. Během 10-20 minut budeme u tebe.“
MARTIN: “ Už se moc těším. Jak jsi dopadl s rukojmími??“
KELLER: “ Mám tu 3 rukojmí. To už bude hračka…..“
MARTIN: “ To je jasný. Zatím ahoj.“
KELLER: “ Ahoj.“
Keller zavěsil.
WAGNER: “ Kde je tvůj bratr??“
KELLER: “ Je na místě.“
WAGNER: “ Co chceš dělat s nimi??“
KELLER: “ To nechte na mě.“
Klain se stará o věci, aby mohli rychle padnout z vlaku a ujet před fízli. Keller se posadil vedle Tiny na sedačku.
KELLER: “ Je škoda, že tak krásná žena skončí v nebi. Raději…..“
TINA: “ Tak proč jste mě nepropustil??“
KELLER: “ Když patříte k fízlům. A fízlové se mi vždy nelíbili. A také jsem si vás nechal jako pojistku.“
BERGER: “ A proč jsem tu já??“
KELLER: “ No jestli také patříte k fízlům tak jste tu správně. A pěkně jste se bránil.“
BERGER: “ Aha. A máte naprosté správné tušení.“
TINA: “ Jestli se mohu zeptat???“
KELLER: “ Ale ano. Vy vždycky.“
TINA: „Co s námi bude??“
KELLER: “ Bojíte se o svůj život. A taky to necháme na osudu.“
KLAIN: „Za chvilku jsem u tunelu.“
KELLER: “ Dobře. Omluvte mě.“
Keller vstal a odešel k partě. Stříbrné a černé BMW se nedostalo přímo k tunelu, ale musejí to objet a přijedou k místu před 10 lety. K tunelu přijíždí zásahová jednotka a tiše chodí po okolí.
EuroCity zastavuje asi tak 1,5 km od tunelu. Keller se vítá se svým bratrem.
BERGER: “ Co teď uděláme??“
TINA: “ Koukám, že jste nějak vyšel ze cviku. Zatím nic.“
Pak se všichni vítají s Martinem.
BERGER: “ Máme čas na útěk.“
TINA: “ Když utečeme….to chcete být…..“
BERGER: “ Ne!!!“
TINA: “ Tak vidíte. Musíme plnit jejich podmínky.“
BERGER: “ To vím taky. Máte tu svoji zbraň.“
TINA: “ Ne. Zůstala v příruční tašce.“
BERGER: “ Sakra!!!“
Do vagónu přišel Keller a Wagner se strojvůdcem. Tina, Berger a strojvůdce si sedli k sobě zády na zem. Wagner je přivázal k sobě lanem na rukou a na nohou.
Klain a Werner mezitím se starali o lokomotivu, aby lokomotiva skončila s nimi ve skladu s výbušninami. Wagner a Hesse starají o výhybku a Werner něco dělá na lokomotivě s brzdy.
STROJVŮDCE: “ Jak se odtud dostaneme??“
BERGER: “ Tino, vymyslete něco.“
TINA: “ Snažím se!!!“
Tina vytáhla malý švýcarský nožík, který má pořád schovaný v zadní kapse svých kalhot. Nejdříve přeřízla svoje lana a pak postupně u Bergera a strojvůdce. Když se dostali z lan ven tak vlak ještě stojí.
STROJVŮDCE: “ Co teď??“
BERGER: “ To radši nechám na Tině. Ta má více nápadů než já.“
Tina se tak blbě podívala na Bergera.
TINA: “ To vám moc děkuji. Zatím ještě stojíme.“
Všichni 3 stojí v uličce a ve vagónu se objeví Klain. Keller a Martin jsou pryč. Wagner a Hesse jsou za Kellerem a Martinem k autu, protože Wagner a Hesse už se postarali o výhybku. Werner se pořád stará o brzdy.
Klain vytáhl 2 verze a najednou začal střílet. Tina, Berger a strojvůdce zdrhali na stranu, ale nemají se čím bránit. Přišel Werner. Werner si popovídal s Klainem, když Werner odešel pryč a lokomotiva se pomalu hnula. Tina vyšla jako myška za Klainem, který k ní stál zády. Tina dala velkou ránu Klainovi do zátylku, on spadl jako shnilá švestka na zem. Přišel Werner, co se tu děje. Tina je otočená zády k Wernerovi, vytáhl zbraň střelil po Tině, Berger zavolal na Tinu, že sebou má střelce, Tina se rychle otočila vystřelila po Wernerovi, Wernerova kulka zasáhla Tininu levou ruku, Tinina kulka zasáhla Wernerovu pravou nohu. Werner vstal, přešel Klaina, který leží na zemi, s velkou bolestí padá z jedoucího vlaku, který jede pomalu, ale postupně nabírá velkou rychlost.
BERGER: “ Tino, jste v pořádku???“
TINA: “ Ano. Je to jenom škrábnutí.“
STROJVŮDCE: “ Jdu se podívat do lokomotivy jestli e to nějak nedá zastavit.“
TINA: “ Dobře.“
Strojvůdce odešel se podívat do lokomotivy. Vlak se blíží k tunelu. Wagner, Keller, Hesse a Martin jsou u auta a nakládají peníze do auta. Ale pár vteřin jsou v rukou státní moci – mnichovské kriminálky a zásahové jednotky. Také zásahová jednotka našla postřeleného Wernera. Komisaři dávají zprávu svému kapitánovi, že dostali peníze a skupinu. Dálniční a mnichovská police jsou na místě činu před 10 lety.
EuroCity vyjelo z tunelu. Berger je u strojvůdce. Ale vlak se jim nedaří zastavit. Když je Tina na odchodu k nim, promluvil školák Michal.
TINA: “ Kde se tu bereš??“
MICHAL: “ Byl jsem schovaný pod sedačkou.“
TINA: “ Musíme rychle pryč. Běž do lokomotivy. Já tam za chvilku přijdu.“
Michal odchází do lokomotivy. Tina ještě zaslechne takový divný zvuk. Objeví se malý bílí bišonek, který patří postarší pani. EuroCity vjelo na kolej, která vede na sklad s výbušninami. Tuto akci sleduje dálniční a mnichovská policie. EuroCity se rychle blíží ke skladu. Dálniční policie a mnichovská policie už jenom vidí velkou explozi a plameny jak šlehají z vlaku a ze skladu. Tom volá Tinino jméno, Semir raději drží Toma, aby neprovedl nějakou kravinu. Šéfka si jenom utírá slzy na tváři. Kapitán se raději na to nemůže koukat.
Tina, Berger, strojvůdce a Michal leží na velké hromadě písku a dívají se na plameny.
TINA: “ Není vám něco???“
STROJVŮDCE, BERGER: “ Ne.“
MICHAL: “ Mě taky ne.“
Teď se ozvalo takové smutné kňourání.
BERGER: “ Co je to.“
Bílí bišonek vykoukl z Tinina trička. Berger vyndal višínka a dal ho Tině do ruky.
TINA: “ To jsem ho tam měla nechat???“
BERGER: “ To rozhodně ne.“
MICHAL: “ ten pejsek patří jedné starší pani.“
TINA: “ A pani bude mít radost, že má pejska živého a zdravého.“
Všichni sebrali a jdou hledat pomoct. Tom uviděl kousek stínu u další velké hromady písku. Tom se vytrhl ze Semirova zajetí a jde naproti hromadě písku. Tom se zde setkává s Tinou a s ostatními. Michal, Berger a strojvůdce jsou dál a Tina s Tomem se objali.
TINA: “ Nemusíš mě……..“
TOM: “ Promiň. Ale rád tě zase vidím…………“
Tina a Tom si dali velký polibek na šťastné shledání. Tom si všiml Tinina zranění.
TOM: “ Že to není nic váženého??“
TINA: “ Není.“
TOM: “ A kde jsi vzala to pejska??“
TINA: “ Ten zůstala ve vlaku. Přeci ho tam nenechám.“
TOM: “ Já proti tomu nic nemám.“
Stříbrné a černé BMW odvezlo tyto poslední rukojmí k policejním vozům, kde jsou všichni rukojmí. Pejsek Mufínek běžel ke své paničce. Starší pani poděkovala Tině za záchranu Mufínka. Maminka se shledala s Michalem. Tina byla ošetřena u lékařů.
TOM: “ Kde zůstali vaše věci???“
TINA: “ Ty zůstali v Innsbrucku na hlavním nádraží.“
TOM: “ Měli to docela dobře vymyšlené z těmi věcmi.“
KAPITÁN: “ Jsem ráda, že to tak dobře dopadlo.“
SEMIR: “ To asi každý oddechl…….“
KAPITÁN: “ Dobrá práce……..“
TINA: “ Díky.“
ŠÉFKA: “ Tak se pomalu vydáme na cestu do Kolína.“
TOM: “ A my ještě pro věci.“
SEMIR: “ Svěřím ti do tvých rukou moje služební auto. Tak doufám, že…..“
TINA: “ O to nemusíš mít strach.“
SEMIR: “ Je, aby.“
ŠÉFKA: “ Tak vyrazíme na cestu. S policejním prezidentem to zítra……..“
KAPITÁN: “ Dobře. Byla to pěkná spolupráce s jinou kriminálkou.“
Tak se rozloučili. Kapitán odjel na kriminálku. Semir a šéfka odletěli do Kolína nad Rýnem. Tina a Tom vyrazili do Innsbrucku pro věci.
Konec!!!
Autorka: Tina11