Na střelnici…………. Komisařové dálniční policie chodí jednou ročně na střelecké zkoušky. Zkoušky spočívají ve střelbě na terč na vzdálenost 550m, kde mají 2x 16 ran ze svojí služební zbraně. Další část je situována do velké místnosti, kde to vypadá jako skutečné přestřelce, ale místo skutečných pachatelů jsou pouze terče ve tvaru pachatelů.

Střelnice je situovaná v Kolíně-Hürth. Nachází se kousek za městem v krásné lesní přírodě. Střelnice je postavená v secesním slohu. Ke střelnici vede malá cestička s malých kamínků, a také i malé parkoviště před střelnicí. Ve střelnici jsou 4 boxy pro účastníky, kteří střílí na terč. Na tuto střelnici chodí plno komisařství z celého Kolína nad Rýnem.
Tina na střelnici přišla později, tak šla do místnosti, ale šla okolo 4 boxů pro střelce, kde právě stříleli na terč. Tina si musela zacpat uši kvůli svému sluchu. Když střílí střelci tak mají na uších sluchátka a brýle, vypadají jako svářečské. Tina došla k místnosti, kdo to mám celou střelnici na starost
– za hlavním vedoucím. Dali se s Tinou trochu do řeči a také si připravovala svoji zbraň a také 2 zásobníky s 16 náboji. Když Tina šla střílet na terč sluchátka a brýle.
Tina už střílela prvních 16 ran, když Tom a Semir odcházeli ze střelnice. Stojí před budovou a Semir se zastaví.
SEMIR: “ Tome, už jsi to Tině, kam chceme jít??“
TOM: “ Ne.“
Tom se otočil zpátky do střelnice. Tom právě přišel, když Tina si vyměňovala druhý zásobník za první prázdný. Nabila zbraň a začala střílet na terč. Tom si zacpal uši a po chvilce za ním přišel Semir a také si zacpal uši. Když Tina vystřílela 16 ran tak položila zbraň na poličku a sundala si brýle a sluchátka. Tina se otočila k Tomovi a Semirovi.
SEMIR: “ Jenom jsme ti chtěli říct, že už to máme za sebou“
TOM: “ Najdeš nás na Bachnamově okruhu Bonnu.“
TINA: “ Dobře. Přijedu tam.“
TOM: “ Přejiti šťastnou střelbu.“
TINA: “ Díky.“
Tom dal Tině pusu pro štěstí a Semirem odešli na parkoviště a vyrazili na okruh do Bonnu.
Na okruhu Heinze Bachmana……………. Tom a Semir už jezdí na okruhu pro závodní automobily u Heinze Bachmana. Vínová Octavia přijela na parkoviště před okruh. Zaparkovala vedle stříbrného BMW. Tina se šla podívat k zábradlí, kde je pěkně vidět na okruh z výšky. Po chvilce k ní přišel majitel okruhu – Heinz Bachman.
BACHMAN: “ Dobrý den.“ Podíval se na Tinu.
TINA: “ Dobrý den.“
BACHMAN: “ Mohu je vás na něco zeptat??“
TINA: “ Ale jistě. Na,co.“
BACHMAN: “ Jmenuji se Heinz Bachman. Už jsme se viděli. To už je několik let. Něco mi říká váš obličej.“
TINA: “ Aha. Třeba jste si se mnou s někým spletl.“
BACHMAN: “ Tak já vám něco ukážu. Možná, že si vzpomenete.“
TINA: “ Tak na to jsem zvědavá, ale nic vám nezaručuji.“
BACHMAN: “ To já vím.“
TINA: “ Tak jdeme.“
Tina a Bachman odešli do jeho kanceláře, která se nachází vedle okruhu. V pracovně jsou ve vitrínách poháry za vítězství z automobilových závodů, kterých se Bachman dříve zúčastnil. Bachman ukázal Tině fotky z jejího závodu před několika lety, když tu slavila své narozeniny. Ukázal Tině fotku, kde je na závodním automobilu a drží v ruce pohár, který sama vyhrála a dostala ho k narozeninám. A ještě další fotky z tohoto dne……
TINA: “ Ano, už si vzpomínám.
BACHMAN: “ Tina Berghammerová. Komisařka z kriminálky.“
TINA: “ Byl to moc nádherný den. pohár mám pořád schovaný. Teď už jsme u dálniční policie a vdala jsme se.“
BACHMAN: “ To je dobře. To jsou mi novinky. To už je let. Ten to den byl připravovaná přes vašeho kolegu……“
TINA: “ Martin Fischer. Můj bývalí kolega z kriminálky.“
BACHMAN: “ Ještě si tak matně vzpomínám, že jste sem s Martinem občas zašli, myslím po vašich narozeninách. A, kde je teď Martin???“
TINA: “ Je teď u protidrogové policie.“
Spolu odešli k závodní dráze, kde Tom a Semir dojížděli poslední kolo.
BACHMAN: “ Můžu se vám s něčím svěřit, komisařko.“
TINA: “ Ale jistě.“
BACHMAN: “ Ten závod byl před několika lety byl…… Jste jela moc výborně.“
TINA: “ Díky. To jsem slyšela dost často, když bylo po všem.“
BACHMAN: “ To je dobře. Klidně by jste mohla jezdit automobilové závody.“
TINA: „Tak na to mě nikdo nezláká. Ráda si zajedu na okruhu, ale teď nejvíc na dálnici s modrým majáčkem a tam je to opravdu někdy dramatičtější než na okruhu.“
Když Tom a Semir do závodili na okruhu, ještě se dali na chvilku do řeči, ale pak Tom a Semir nabídli jestli by si s nimi Tina nechtěla projet na dráze. Tina souhlasila.
O 14 dní později…………. Dálniční policie pracuje na moc velkém případu s společně s kriminálkou LKA. Pracují na případu, kde velkou roli hrají drogy – heroin, kokain, LSD, extáze a další drogy. Hlavou tohoto velkého gangu je Valentino Rossi. Po jeho boku mu věrně jsou – Pietro Bianchi a Riccardo Parini. Dostávají za to moc velké peníze z obchodů. O do tohoto případu je zapleten Petr Berghammer (Tinin otec). Tento případ společně řešil se svoji dcerou Tinou v Miláně asi tak před 25 lety. Otci a Tině se podařilo Valentina Rossiho dostat do vězení, ale také i Bianchi a Parini seděli s ním. Drogy dostali všechen a ještě dostali pochvalu od policejního prezidenta, že dostali za mříže velkého dealera drog v Itálii a také hlavního odběratele, ale před několika lety zemřel ve vězení.
Valentino Rossi už má plno obchodů za sebou zde v Kolíně nad Rýnem. Vyváží také do za hranice – Belgie, Francie, Holandska, Švýcarska, Polska, Rakouska, Dánska a České republiky. Vždy stačil utéct z místa, kde proběhl obchod a dálniční policie s LKA dorazili pozdě. Z LKA spolupracují – Frank Stolte a Ingo Fischer. Navzájem si vyměňují informace, ale nejvíce jim pomáhá bývalí komisař Petr Berghammer. Spolu s Tinou pomáhají hlavně
s chováním gangu a Rossiho.
Frank Stolte a Ingo Fischer moc dobře se znají s Valentinem Rossim. Spolu dříve spolupracovali na jednom případu, ale pak zase šli do vězení, ale seděli úplně někde jinde. Po dlouhé době se zase potkávají. Frank a Ingo hlavně informují o krocích gangu, které najde dálniční policie.
Valentino Rossi má hlavně spadeno na komisařku Tinu Berghammerovou Kranichovou a bývalému komisaři Petru Berghammera. Chtějí se jich zbavit.
U zámku v parku…………. Valentino Rossi a jeho banda sídlí moc pěkném zámku z 18. stol. Je honosně vybaven v interiérech – nábytek je původní. Park je velmi rozsáhlí a má 50 ha, upravené cestičky z písku, ostříhané stromky a keře. Píchou celého parku je velká fontána, okolo jsou tulipány. O tento park se stará jeden zahradník, který je součástí bandy.
Zámek je z 18. stol., bílé barvy na fasádách. Zámek má samozřejmě plno věžiček a jednu velkou věž, která je dominantní celého zámku. Sčítá plno pokojů – má jich nad 100. V hlavních pokojích – jídelna, zasedací síň a hlavní přijímací salónky se ve všech nacházejí funkční krby. Ve všech ostatních pokojích jsou kachlová kamna. Ve všech pokojích je původní nábytek z téhož roku.
Valentino Rossi a jeho poslíčci Parini a Bianchi jsou v parku a procházejí po upravených písečných cestičkách.
ROSSI: “ Docela mám super nápad.“
PARINI: “ Jaký???“
BIANCHI: „Chceš se zbavit těch dálničních poldů.“
ROSSI: “ Vzal si mi to přímo z pusy. Nějak se jich musíme zbavit Kranicha, Gerkhana a Berghammera.“
PARINI: “ A, co Kranichova manželka???“
ROSSI: “ Tu necháme na pokoji, ale rád bych se jí pomstil.“
BIANCHI: “ No dobře a, co tedy s nimi udělat??“
ROSSI: “ Když Kranicha, Gerkhana a Berghammera zabijeme, Kranichová se v tom případu nebude dál šťourat a my budeme mít volnou cestu na útěk za hranice.“
PARINI: “ Kdo se o to postará??“
ROSSI: “ Ještě se domluvíme s Fischerem a Stoltem.“
BIANCHI: “ Dobře. To by mohlo vyjít.“
O pár dní na služebně…………. Na služebnu přišel Frank Stolte, sebou přinesl věci Toma, Semira, Tinina otce. Některé věci byli zakrvácené. Tina a Andrea se sešli u šéfky v kanceláři.
FRANK: “ Mám pro vás špatnou zprávu.“
ŠÉFKA: „Jakou??“
Na stůl položil Tomovi, Semirovi a otcovi věci.
FRANK: “ Poznáváte ty věci??“
Andrea s Tinou se podívali.
ANDREA: “ Ano.“
FRANK: “ Vy také??“
TINA: “ Ano.“
ANDREA: “ Tak, co nám chcete říct.“
FRANK: „Chtěl jsem oznámit, že Tom Kranich, Semir Gerkhan a Petr Berghammer jsou po smrti.“
ANDREA: “ Co??“
Andrea se hned objala s Tinou. Andreje hned začali téct slzy. Tina Andreu utěšovala.
ŠÉFKA: “ Jak se stalo??“
FRANK: “ Byli zastřeleny v jedné staré budově. Ještě nevíme, co tam dělali??“
ŠÉFKA: “ Takže je zabili asi lidé….“
FRANK: “ Ano….Je mi to líto.“
Frank odešel ze služebny. O Andreu se starají Hote a Bonrát. Tina je Tomově a Semirově kanceláři, sedí na Tomově židli a dívá se na jejich rodinnou fotku, ale Tina moc smutku neprojevuje. Šéfka přišla za Tinou. Zavřela za sebou dveře.
ŠÉFKA: “ Je mi líto, co se stalo vaší rodině.“
TINA: “ Prostě tomu nevěřím.“
ŠÉFKA: “ To nemyslíte vážně!! Vždyť Stolte přinesl jejich věci.“
TINA: “ Šéfová, uvěřím to až je uvidím na vlastní oči někde ležet v kaluži krve…“
ŠÉFKA: “ Tino,…….Prostě nechápu jak se k tomu stavíte. Váš manžel, otec a váš kolega jsou po smrti.“
TINA: “ Šéfová, jak už jsem řekla až je uvidím tak upustím pár slz.“
ŠÉFKA: “ Já vás nechám v iluzích, že jsou na živu. To mi chcete říct,….“
TINA: „Ano…..“
Do kanceláře přišel Bonrát.
BONRÁT: “ Šéfová, můžeme Andreu odvést domů??“
ŠÉFKA: “ Ale ano. Ať si vezme pár dní volna.“
BONRÁT: “ Dobře.“
Bonrát odešel.
ŠÉFKA: “ Chci jedno vědět.“
TINA: „A, co??“
ŠÉFKA: “ Když věříte, že máš manžel, otec a kolega jsou na živu. Jestli budete dál pracovat na případu??“
TINA: “ Ano, budu. Pokud jsou opravdu mrtvý tak budu ráda dostat jejich vraha za mříže.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Jestli chcete jít domů tak běžte.“
TINA: “ Díky.“
Večer u Tiny…………. Tina sedí v obýváku nad skleničkou červeného vína a také nad případem. Pořád mydlina na Toma, Semira a otce, že jsou na živu Ještě si ho pročítá jestli tam něco nenajde. Najednou uslyší houkat alarm. Alarm zvenčí od Octavie. Tak Tina vyběhla ven před barák, vypla alarm, vzala si malý lísteček
za stěračem za předním sklem. Na lístku je napsáno: „Uvidíme se u rozestavěné budovy v centru.“
Tina šla z zpátky do domu, vzala si svoji služebnu zbraň, doklady a bundu a vyráží na smluvené místo. Tina vystoupila z auta a rozhlíží se po okolí. Všimla si jedné postavy, která vypadá jako Tom.
TOM: “ Tino,….“
TINA: “ Tome,………“
Oba dva se objali. Tom má zraněnou levou ruku. Tině tečou slzy štěstím.
TOM: “ Co ty slzičky???“ Tom Tině utírá slzy prstem na jejich tvářích.
TINA: “ To je….že jsi v pořádku. Co se ti stalo??“
TOM: “ Takový malý škrábnutí. Ještě něco.“
TINA: “ A, co???“
Tom Tině dal polibek. Tina si všimla jedné postavy.
TOM: “ Co se děje??“
TINA: “ Omluvíš mě??“
TOM: “ Ale ano.“
Byl to její otec. Objali se.
OTEC: “ Dceruško moje.“
TINA: “ Tak ráda tě vidím.“
SEMIR: “ Ještě jsme tu já.“
TINA: “ Semire, taky tě ráda vidim.“
Tina se také objala se Semirem.
TOM: “ Půjdeme do našeho úkrytu??“
SEMIR: “ Máš v autě lékárničku??“
TINA: “ Semire, že se vůbec ptáš.“
Tina došla do auta pro lékárničku. Pak společně odešli do jejich úkrytu.
V úkrytu………. Naše dálniční police a otec si našli pěkné místo v rozestavěné budově…. Mají zde pohovku a 2 křesla, a malý stoleček. Tina ošetřuje Tomovu řeznou ránu na ruce. Otec se zase stará o zranění na jeho levé ruce. Má řeznou ránu na dlani. Tina podává otci lahvičku s desinfekcí. Tina Tomovi vyčišťuje ránu desinfekcí.
SEMIR: “ CO se děje na služebně???“
TINA: “ Zajímavé věci. A to moc.“
TOM: “ Au….to pálí..“
TINA: “ Chvilku to vydržíš…..“
TOM: “ Tak promiň.“
Tom dal Tině pusu.
SEMIR: “ Dozvím se, co se děje na služebně??“
TINA: “ Byl na služebně Frank Stolte…..“
TOM: “ Co chtěl??“
TINA: “ Přinesl vaše věci. Frank Stolte vás prohlásil za mrtvé. Prý jste byli zastřeleny:“
OTEC: “ Si nějak dovoluje moc…“
SEMIR: „Jak to vzala Andrea???“
TINA: “ Úplně se zhroutila…“
TOM: “ V tvých očích jsme hned uviděl, že……“
OTEC: “ Tak to jsme dva….“
SEMIR: “ TY jsi nevěřila naši smrt??“
TINA: “ Ne.“
OTEC: „Co budeme dělat dál??“
TINA: “ Chtělo by to jiný úkryt.“
TOM: “ Jeden člověk by nám mohl pomoct.“
SEMIR: “ Schröder??“
TOM: “ Ano. Má kousek od Kolína takovou chalupu v lese.“
TINA: “ V Bergisches Landenu??“
SEMIR: „Přesně tam.“
TINA: “ Pokusím se nějak přemluvit Schrödera.“
OTEC: “ Už je moc pozdě…..“
SEMIR: “ Tak půjdeme na kutě.“
TINA: “ Dobrý nápad. Nechám nám tu lékárničku.“
Tina se rozloučila. S otcem, Tomem a Semirem. Když Tina byla na odchodu.
SEMIR: “ Tino, můžu tě o něco poprosit. Nechci Andreu……“
TINA: “ Chápu. A, co šéfka??“
SEMIR: “ Radši ne. Když tak jenom Hotemu a Bonrátovi.“
TINA: “ Dobře. Sejdeme se tady??“
SEMIR: „Ano. Přineseš nám….“
TINA: „Jistě.“
TOM: “ Taky něco na sebe.“
TINA: “ Takže zítra.“
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Semir odešel na kutě.
TOM: “ Tino, hlavně buď opatrná. Nechci tě ztratit.“
TINA: “ Neboj se. Taky tě nechci ztratit.“
Dali si polibek a Tina odešla domů trochu se vyspat. Tom si šel natáhnout své tělo.
Ráno na služebně…………. Tina bere Tomovi a Semirovi věci na sebe, které mají schované ve skříni v jejich kanceláři. Dala je do igelitové taška a odchází za Schröderem. Venku před služebnou se potkává s Hotem a Bonrátem.
BONRÁT, HOTE: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
HOTE: “ Co tu tady??“
TINA: “ Přišla jsme pro věci….“
BONRÁT: “ Chceš nám říct, že Tom, Semir a tvůj otec jsou na živu??“
TINA: “ Ano. Včera večer jsem je viděla a mluvila.“
HOTE: “ A, co máme říct šéfové??“
TINA: “ Ne. Víme to jenom my 3 a 3 naši uprchlíci….“
BONRÁT: “ Dobře. A, kde budou mít úkryt??“
TINA: “ Pokusím se přemluvit Schrödera jestli by nám nepůjčil tu chalupu.“
HOTE: “ Aha už vím. Máme vyřídit….“
TINA: “ Vy dva si už něco vymyslíte…..že pomáhám Andree s pohřbem…“
BONRÁT: “ Můžeš se na nás spolehnout.“
HOTE: “ Tak je od nás pozdravuj.“
TINA: “ Vyřídím.“
BONRÁT, HOTE: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Tina nasedla do Octavie a jede za Schröderem.
………..pokráčko zas příště…………