Kobra 11 je obrazová nenasyta. Každá epizoda totiž potřebuje dva režiséry a dva výrobní štáby. Stále stejné zůstávají před kamerami jen tváře herců.
V ději příběhů se stále prolínají dvě linie: kriminální příběh akční scény. Proto se scénář dělí na dvě části: první patří do rukou dramatického režiséra a druhá šéfovi kaskadérského týmu.
Křeslo na roztrhání:
Jednou z „kobřích“ specialit je střídání na režisérské židli. Od začátku natáčení se v čele štábů vystřídali více než dvě desítky osobností. Mimo jiné Gabrile Heberling (Helicops), Peter Vogel (Místo činu, Policie 110, Doktor z hor), Helmut Metzger (Na plný plyn), Oren Schmuckler (SOKO Leipzig), čí samostatný šéf Action Conceptu Hermann Joha (Klaun).
Dramatický štáb:
Sídlo dálniční policie bylo původně vybudované přímo v prostorách správní budovy Action Concept, teprve později se přesunulo do ateliéru. Na budově je také umístěn oficiální nápis Autobahnpolizei. Na parkovišti před ní parkují seriálové služební vozy a hrdinové odtud vyrážejí do akcí. Práce prvního týmu se nijak neliší od natáčení kterékoli běžné inscenace a také si vystačí se zcela běžným vybavením.
Do akce:
Většina akčních scén se natáčí přímo v areálu firmy Action Concept, který je na tuto činnost zařízen. Kromě špičkového technického zázemí tu byl vybudován i úsek filmové dálnice, jenž je od opravdové k nerozeznání.
Realizace je dílem Hermana Johy, zakladatele firmy a hlavního koordinátora kaskadérského týmu. V jeho zhruba 80-ti členné partě zdaleka nejsou kaskadéři. Jejich akce musí nejprve někdo důkladně promyslet, připravit a do poslední vteřiny naplánovat průběh jejich natáčení. K tomu patří i technické úpravy aut. Stavba speciálních efektů a „stavba“ záběrů. K vlastní práci kaskadéra nestačí jen perfektní koordinace těla a speciální fyzická příprava. Je to i otázka smyslu pro technické detaily, organizačního talentu a týmového myšlení. Proto má Action Concept i vlastní kaskadérskou školu, v níž jsou pro tuto práci připravovány samozřejmě i ženy. Když má dojít k nárazu, požáru a výbuchu auta, je to práce pro pyrotechniky. Ti zodpovídají nejen za realizaci zvláštních efektů, ale samozřejmě také za bezpečnost lidí. Proto jsou každý výbuch či rozbité okno přesně naplánovány do posledního zlomku vteřiny.
Realizace je dílem Hermana Johy, zakladatele firmy a hlavního koordinátora kaskadérského týmu. V jeho zhruba 80-ti členné partě zdaleka nejsou kaskadéři. Jejich akce musí nejprve někdo důkladně promyslet, připravit a do poslední vteřiny naplánovat průběh jejich natáčení. K tomu patří i technické úpravy aut. Stavba speciálních efektů a „stavba“ záběrů. K vlastní práci kaskadéra nestačí jen perfektní koordinace těla a speciální fyzická příprava. Je to i otázka smyslu pro technické detaily, organizačního talentu a týmového myšlení. Proto má Action Concept i vlastní kaskadérskou školu, v níž jsou pro tuto práci připravovány samozřejmě i ženy. Když má dojít k nárazu, požáru a výbuchu auta, je to práce pro pyrotechniky. Ti zodpovídají nejen za realizaci zvláštních efektů, ale samozřejmě také za bezpečnost lidí. Proto jsou každý výbuch či rozbité okno přesně naplánovány do posledního zlomku vteřiny.
Kouzelníci za kamerou:
Scény kladou zvláštní nároky i na kameramany a jejich vybavení. Firma vlastní zhruba 40
16-ti mm kamer, k nimž si tým vyrábí vlastní přídavná zařízení, př.: držáky na auta, motorky a vrtulníky či speciální stativy. Action Concept se může pochlubit i crash boxy, které jsou svými parametry v Evropě ojedinělé. Samozřejmě jsou vodotěsné a snesou extrémní zátěž, takže př.: vydrží z 10m výšky, enormně vysoké teploty. Díky nim mohou být kamery umístěny v bezprostřední blízkosti a pořídit zcela neobvyklé záběry. Mimořádné nároky klade tato práce i na kameramany. Často natáčejí v extrémních podmínkách, v závratných výškách či pod vodou, takže součástí přípravy scén je také zajištění jejich bezpečnosti.
Technické fígle:
Pořízení obrazový materiál se nejprve musí sestříhat a synchronizovat. Výsledkem natáčení jediné akce bývá až několikahodinový materiál. Pracuje se s více kamerami součastně, které pořizují záběry z různých vzdáleností a úhlů, někdy dokonce až z deseti. Z nich se pak vybírají nejlepší a nejvěrohodnější záběry a sestavuje se finálí, jen několikaminutový produkt. Důležitou součástí postprodukce je oddělení vizuální efektů, vybavené počítači se speciálním sofwerem. Na nich se scény dotvářejí pomocí různých filtrů, šablon a doplňků (rampy, závěsná lana, katapulty,….) a doplňují objekty a efekty. Jediná vteřina filmu se zpracovává až v 25 záběrů. Akční film se neobejde ani bez efektivního zvuku. Jeho autorem je zvukový designer, který nejprve pracuje s dialogy, zvukovým pozadím a atmosférou. Dialogy nesmějí mít „díry“, aby němčina, přebohatá na dlouhá slova, dala plynule dabovat. Pak přidává přídechy, exploze, výstřely…..Hudba přijde na řadu až na konec.
