Květnový slunečný den ………………. Tina je s dětmi na pískovišti. Spolu stavěli velký pískový hrad s velkými a malými věžemi.
Tom přišel domů, ale doma nikdo nebyl. A tady Tom šel na pískoviště. Hledal je po celém pískovišti a pak je našel. Martin běžel na naproti Tomovi.
TOM: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Dali si pusu na přivítanou. Všichni čtyři si ještě chvilku hráli na pískovišti a pak odešli společně domů.
Jednoho dne se stala vražda na dálničním odpočívadle. Mrtvá žena byla uškrcena lanem. Mrtvá žena pracovala v jednom tanečním klubu Johanna Schwarze v centru Kolína.
Odpoledne na služebnu přijel Jan. Nesl jim něco zajímavýho.
SEMIR: “ Ahoj. Dlouho jsme se neviděli.“
JAN: “ Naposledy asi před 14 dny.“
SEMIR: “ Co potřebuješ??“
JAN: “ Něco jsem vám přinesl.“
A šli do kanceláře, kde seděl Tom.
TOM: “ Ahoj.“
JAN: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Co máš hezkýho pro nás??“
JAN: “ Asi tak před 6 dny se stala v Kolíně-sever vražda mladé ženy, která byla uškrcena lanem a pracovala v tanečním klubu Johanna Schwarze.“
SEMIR: “ V tom klubu centru??“
JAN: “ Ano. Jak se jmenovala ta vaše tanečnice??“
TOM: “ Karolína Steinová.“
JAN: “ Steinová a Baumanová byli velmi dobré kamarádky od dětství. Když se to Steinová dozvěděla, že Baumanová je mrtvá tak byla na prášcích. Nemohla ustát její smrt.“
TOM: “ Víš, něco o Baumanové??“
JAN: “ Moc jsem se toho nedozvěděli.“
SEMIR: “ Tak mě něco napadlo.“
JAN: “ A co??“
SEMIR: “ Říkali si, že byli kamarádky od dětství.“
JAN: “ To je pravda.“
TOM: “ Už vím kam směřuješ.“
JAN: “ Co máte zalubem.“
SEMIR: “ Do toho klubu by jsme poslali Tinu a Elenu.“
TOM: “ Abych jsme zjistili, co se děje v klubu.“
JAN: “ Šéfka s tím nebude souhlasit.“
SEMIR: “ To už nech na nás. Ty to vysvětli Eleně a Tom to vysvětlí Tině. Zítra nám dáš vědět.“
JAN: “ No tak dobře.“
Večer doma u Tiny a Toma ………………. Tina ležela na gauči a četla knížku. Tina při čtení knížky tak trochu usínala. Když Tom přišel tak Tina spala. Tom vzal Tině knížku, aby nespadla na zem. Tina se probudila.
TINA: “ Ahoj. Ty už jsi doma??“
TOM: “ Ahoj broučku. Nechtěl jsem tě probudit.“
Dali si velkou pusu.
TINA: “ Já už jsem chtěla jít spát.“
TOM: “ Najde se tu něco dobrýho??“
TINA: “ Když se podíváš do trouby. Byl pečen s láskou.“
Tom dal Tině ještě jednu pusu a šel se podívat do trouby.
TOM: “ Štrúdl. Ten mám nejraději.“
TINA: “ Já vím.“
Tom vzal celý talíř se štrúdlem a šel za Tinou do obýváku. Tom si sedl vedle Tiny a objal ji kolem ramen. A navzájem se krmili štrúdlem.
TOM: “ Byla za mnou šéfka.“
TINA: “ Copak chtěla??“
TOM: “ Už se moc těší až se vrátíš. Pak jsem se chtěl tebe na něco zeptat??“
TINA: “ Na co??“
TOM: “ Potřebuju takovou maličkost.“
TINA: “ A jakou??? Povídej a nenapínej.“
TOM: “ Potřebujeme tajnýho agenta.“
TINA: “ Tajnýho agenta??? Určitě do vašeho případu.“
TOM: “ Ano.“
TINA: “ Že je to nápad Semira??“
TOM: “ Ano. Nepůjdeš tam sama.“
TINA: “ Sama??? S kým??“
TOM: “ S Elenou.“
TINA: “ S Elenou??? A kam??“
TOM: “ Do jednoho tanečního klubu v centru Kolína. Tak pomůžeš nám??“
TINA: “ No ta jó.“
Druhý den …………………. Tina s Elenou zajeli do tanečního klubu se představit a zjistit nějaké informace. Ředitel Johann Schwarz šel představit Tinu a Elenu celému tanečnímu klubu. Schwarz si je trochu vyzkoušel, co umějí. Tina měla nějaké taneční základy z taneční skupiny, když chodila od základky až do policejní školy. Elena chodila jenom chvilku s Tinou. Tak spolu zatancovali jeden tanec, který obě dvě dobře znali a s vyhráli mistrovství s taneční skupinou v Miláně.
Odpoledne pak celá taneční skupina trénovala tance na mistrovství. Zkoušeli české lidové tance s českou hudbou. Vystupovali v českých krojích. Kousek tance viděli Semir, Tom a Jan. Pak si jich všiml Johann Schwarz a šel k nim.
SCHWARZ: “ Už víte něco více??“
JAN: “ Ano. To jsou mí kolegové Gerkhan a Kranich.“
SCHWARZ: “ Dobrý den.“
SEMIR, TOM: “ Dobrý den.“
SCHWARZ: “ Co máte??“
SEMIR: “ Vaše tanečnice Karolina Steinová je mrtvá.“
SCHWARZ: “ Co mrtvá. Jak se stalo??“
TOM: “ Byla uškrcena.“
SEMIR: “ Neměla nějaké nepřátelé??“
SCHWARZ: “ Ne. Se všemi vycházela dobře.“
JAN: “ Jak vycházela s Baumanovou??“
SCHWARZ: “ Ty dvě byli nerozlučný kamarádky a spolu vycházeli dobře.“
SEMIR: “ Tak mi vás nebudeme trápit. Naschle.“
SCHWARZ: “ Naschle.“
TOM, JAN: “ Naschle.“
Večer u Eleny a Jana ……………. V obýváku popíjeli víno.
JAN: “ Jak se ti tam líbí??“
ELENA: “ Moc hezký. Proč tam musíme být my dvě??“
JAN: “ No, protože jste dlouholeté kamarádky. Steinová a Baumanová byli také kamarádky od dětství. Že vám to slušelo. Nechceš v tom chodit doma??“
ELENA: “ Nechci. Z těch bot mě šíleně bolej nohy. Proč???“
JAN: “ No, protože si v tom vypadala velmi roztomile.“
Elena se tak blbě podívala na Jana a přiběhl k nim na gauč Endy.
Druhý den to řekl Schwarz celé taneční skupině. Celá skupina byla z toho špatná kromě Tiny a Eleny, protože jí moc neznali. Sebralo to jednu mladou holku Moniku. Byla s Karolínou a Veronikou moc velké kamarádky. Tina se u ní zastavila a objala ji.
TINA: “ Nechceš si někdy promluvit??“
MONIKA: “ Co třeba o polední pouze. Znám pěkné místo.“
TINA: “ Tak dobře.“
Monika odešla a přišla Elena.
ELENA: “ Co tady máš za tajnosti??“
TINA: “ To by jsi chtěla vědět.“
ELENA: “ Chtěla. Povídej ať to vím i já.“
TINA: “ Monika si chce promluvit.“
ELENA: “ Že by něco věděla??“
TINA: “ Možná, že jo.“
ELENA: “ Můžu jít s vámi??? Prosíííííííííííííííííím!!!“
TINA: “ Já ti nevim.“
ELENA: “ Prosííííííííííím.“
TINA: “ No tak dobře.“
V restauraci…………………….
TINA: “ Co tě trápí.“
MONIKA: “ Karolína a Verča měli jedno tajemství, které uchovávali. Jednou mi ho řekli a já jsem ho neměla říkat.“
ELENA: “ Když nám ho řekneš, tak mi ti povíme zase naše společný tajemství.“
MONIKA: “ Jaký tajemství???“
TINA: “ Nech se překvapit.“
MONIKA: “ tak dobře. Asi tak před 10 lety Karolina a Verča viděli vraždu a únos jednoho malého kluka. Toho kluka asi před měsícem zabili a Karolína a Verča si to vybavili a byli z toho úplně špatný.“
TINA: “ Věděli, kdo to byl??“
MONIKA: “ Byl to Johann Schwarz, ale před 10 lety se jmenoval jinak. Teď si nevybavím jak se jmenoval. Ale počkat u Verči doma by to mohlo být.“
ELENA: “ U Verči??“
MONIKA: “ Verča je právnička. Ona ten případ vyšetřovala a Karolína taky.“
TINA: “ To je, ale blbé. Oba dva byty už budou pod policejním dohledem.“
MONIKA: “ Teď mi řekněte to naše tajemství.“
ELENA: “ My se známe s těmi 3 policisty.“
MONIKA: “ Jak to??“
ELENA: “ Mám jí to říct??“
TINA: “ Řekni. Stejnak by se to dozvěděla.“
ELENA: “ Tina pracuje u policie.“
MONIKA: “ Počkejte, Kranich a Richter. A co ten malej??“
ELENA: “ Ten už je taky zadanej.“
MONIKA: “ To je škoda.“