Byl krásný letní den. Sluníčko krásně svítilo na nebi bez mráčků.
Služebna dálniční policie měla 3 dny volna, protože byly velká vedra. Semir a Andrea šli za Tomem a Tinou. Udělali si takový menší piknik u Tiny a Toma v dřevěném altánku obrostlým hroznovým vínem.
Odpoledne se na ně přišli podívat Tinina matka a přinesla nějaký dopis z Itálie, který matce poslal Petra.
MATKA: “ Potřebuju něco přeložit z italštiny. Ta moje italština je zapomenutá. Dalo by se říct, že je to pro neznámí jazyk.“
TINA: “ Ukaž.“
Matka předala Tině dopis os italské notářky a četla si ho.
MATKA: “ Ten dopis mi poslal Petra, protože mi přišel na adresu do Itálie.“
TINA: “ Já myslela, že ti to přeložil taťka nebo Petr.“
MATKA: “ Oba dva nejsou v Kolíně. Tak si zbyla jenom ty. Co tam píšou a od koho to je??“
TINA: “ ten dopis přišel od notářsky. A píše, že zemřela tvoje kamarádka Petra Bergerová ti odkázala 500 000 eur.“
MATKA: “ A za co??“
TINA: “ Za to,že si byla její nejlepší kamarádka a musíš si je vybrat do 1 měsíce jinak to dostane sestra Monika.“
MATKA: “ To mám jet do, do…..“
TINA: “ Do Říma.“
MATKA: “ To opravdu mám jet do Říma??“
TINA: “ Budeš muset, protože musíš podepsat papír, že jsi převzala 500 000 eur.“
MATKA: “ Nechceš mě tam zavést??“
TINA: “ To já nevim, jestli by mě šéfka dala volno, protože máme docela velký šrumec na služebně. Tak si řekni Petrovi nebo taťkovi??“
MATKA: “ Radši by jsem jela s tebou. Když tak se zeptám Petra.“
TINA: “ Zítra se zeptám šéfky a dám ti vědět. Dám vědět i Petrovi.“
MATKA: “ Děkuju. Si moc hodná. Nebude lepší, když ráno za Petrem zajdeš, lépe se domluvíte.“
TINA: “ Ráno to asi nestíhám, protože ráno jdeme na střelnici. Máme to povinný. Možná, že za Petrem zajdu o polední pauze. A víš, že zemřela?? „
MATKA: “ Jo to vim. Dostala jsem parte. Taky jsem jí šla na pohřeb asi tak před 3 týdny.“
Večer u Toma a Tiny……………..
TOM: “ Copak ti chtěla maminka??“
TINA: “ Maminka mi chtěla, že dostala dopis od notářky z Itálie. A chtěla vědět co je v tom dopise.“
TOM: “ Co tam bylo??“
TINA: “ Maminka zdědila 500 000 eur a odkázala jí nejlepší kamarádka. Když si to nevyzvedne tak to připadne její sestře.“
TOM: “ Nebude chtít, aby si jela s ní do Itálie??“
TINA: “ Maminka mě přemlouvala, abych jí s ní, ale co mi na to řekne šéfka.“
TOM: “ Nebo může jet s Petrem nebo tatínkem.“
TINA: “ To jsem jí taky řikala, ale maminka chce abych jela s ní.“
TOM: “ Kam máte na mířeno??“
TINA: “ Do Říma.“
Semir, Tom a Tina byli na střelnici. Měli to povinný. Na střelnici chodili každých půl roku. Pak volala šéfka, že mají jet urychleně na služebnu, že pro ně něco má. Andrea, Semir, Tina, Tom, Hote a Bonrát se sešli u šéfky v kanceláři.
ŠÉFKA: “ Od policejního prezidenta jsem dostala zprávu ohledně jedné věci, že se bude konat ve Vídni malá olympiáda. Na olympiádě se setkáte z různých kout zemí Evropské unie. Změříte si síly s ostatními odděleními z různých koutů zemí. Máte nějaký otázky??“
TINA: “ Na jak dlouho to bude??“
ŠÉFKA: “ Bude to trvat celý týden. Budete mít takový týden na přípravu, než odjedete na tu olympiádu.“
HOTE: “ Jaký tam jsou akce??“
ŠÉFKA: “ Tady máte přehled všech disciplín, kde se napíšete, kde chce být.“
A předala Bonrátovi papír s disciplínami.
SEMIR: “ Mám takový divný dotaz. Jestli s námi může………..“
ŠÉFKA: “ Jestli může jet s vámi Jan. Už jsem mluvila s policejním prezidentem a není proti.“
Všichni odešli od šéfky.
TOM: “ A máš po výletě do Říma.“
TINA: “ To mám, ale je ti ještě jedna záchrana.“
TOM: “ Jaká??“
TINA: “ No přece Petr.“
SEMIR: “ Šéfka vám zkazila plány, že nemůžete jet na výlet??“
TINA: “ Dalo by se to říct.“
SEMIR: “ Tak to mi je líto.“
Tina odjela za Petrem pak zajela za maminkou jí říct, že s ní pojede do Říma Petr.
Celý týden utekl jako voda a chytali se do Vídně na olympiádu. Než odjeli každý se chystal na svoji disciplínu. Hote s Bonrátem si četli nerůznější silniční zákony, Tina s Janem cvičili střelbu, Andrea se věnovala více počítači, Tom a Semir se tak trochu zabírali staršími případy. V době olympiády se konala ve Vídni velká pouť. Každý večer si vyšel na pouť. Dalo by se říct, že tam chodili každý den.
Každý den se konala jedna disciplína. Jako první byli na řadě Bonrát s Hotem. Šlo jim velmi dobře a umístili se na 2. místě a měli ze všech zastoupených zemí nejlepší práci.
Pak byla na řadě Andrea. Vedla si velmi dobře a byla jako první za to, že rozluštila daný tajný kód.
Samozřejmě, že si i nevedli špatně Semir s Tomem. Tento den se konala taková disciplína, kdy celá skupina daného státu, řešila případ, který vůbec neznali.
Poslední den se spoléhalo na Tinu s Janem, protože už měli celou olympiádu v kapse a museli vyhrát celou střelbu. Vedlo se jim docela dobře.
JAN: “ Teď se spoléhá jen na tebe.“
TINA: “ Díky za důvěru.“
JAN: “ Držím ti palce. Ať to vyjde.“
TINA: “ Taky doufám, že to vyjde.“
Tina vzala celou věc do svých rukou. Při Tině stálo štěstí a vyhráli celou střelbu a umístili se na prvním místě. Jan a Tina se objali z vítězství. Skupina dálniční policie byla vyhlášena vítězem a že měli výborné výsledky ze všech disciplín.
Večer šli oslavovat své vítězství na pouť. Dost si užívali. Z Vídně si odvezli velký pohár a každý člen dálniční policie Kolín dostal medaili. Pak ještě oslavovali v Kolíně.
Maminka dostala dědictví od své kamarádky a byla ráda, že je dostala její sestra Monika, protože jí neměla v lásce.
Konec!!!
Autorka: Tina11