Tina, Semir, Tom, Hote a Bonrát měli perné 2 týdny. Dostali příkaz od policejního prezidenta, že by se mělo údajně pašovat kokain z Rakouska do Německa. Tina byla celých 14 dní na německo-rakouských hranicích, a v městečku Tölz přespávala, kde sídlí malý penziónek Berghammer a tento penziónek provozuje teta Teresa a její syn Ben.
Semir, Tom, Bonrát a Hote byli rozděleny na 2 party. Semir a tom byli na dálnici A3 a Hote s Bonrátem byli na A7. Kontrovali především kamiony, které projížděly po těchto komunikacích. Kamiony kontrolovali v obouch směrech hlavně k hranicím.
Poslední den se Tina vrátila zpátky do Kolína. Domů se vrátila kolem půl druhé ráno. U Toma byl na návštěvě Semir a dělali spolu zprávu za celých 14 dní. Tina přijela dost unavená a zralá do postele.
SEMIR: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj miláčku.“
TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj miláčku.“
TINA: “ Ahoj.“
Dali si pusu na přivítanou.
TOM: “ Co tak pozdě??“
TINA: “ Dneska toho bylo trochu víc. Celej blázinec skončil až v půl jedný.“
TINA: “ Dneska toho bylo trochu víc. Celej blázinec skončil až v půl jedný.“
Tina odložila mobil, klíče od baráku a od auta na kuchyňskou linku a sedla si na židli v kuchyni.
SEMIR: “ Pořád mi to nevchází.“
TOM: “ A co??“
SEMIR: “ Pořád mi nevychází minulý čtvrtek a pátek, a potom tenhle čtvrtek a pátek.“
TINA: “ Tak to nechte na zítra.“
TOM: “ Teď jsem to chtěl říct.“
Semirovi zazvonil mobil. Volala mu Andrea.
SEMIR: “ Ahoj miláčku.“
SEMIR: “ Ahoj miláčku.“
ANDREA: “ Ahoj. Kdepak seš??“
SEMIR: “ Já jsem u Toma a Tiny. Děláme tu zprávu, co nám dal policejní prezident.“
ANDREA: “ Už vím o co jde. Tak se vrať brzo.“
SEMIR: “ To víš, že jo. My už z toho máme maglajz a necháme to asi na zítra.“
ANDREA: “ Dobře. Ahoj.“
SEMIR: “ Ahoj. …………. Asi bude lepší, když to necháme na zítra.“
Semir se rozloučil s Tomem a s Tinou a odjel domů za rodinou.
Druhý den u Tiny a Toma………….
TOM: “ Dobré ráno.“
TINA: “ Dobré ráno.“
Dali si pusu. Tina šla do auta pro desky s papírama. Potkala před rodinným domkem listonoše, a Tině předal noviny a pár dopisů
LISTONOŠ: “ Dobré ráno.“
TINA: “ Dobrej.“
LISTONOŠ: “ 14 dní jste měli docela hodně práce??“
TINA: “ Měli. Jsem ráda, že to skončilo.“
LISTONOŠ: “ Dávali to v televizi i v novinách jsme to četl. Vy jste tu nebyla??“
TINA: “ Přes těch 14 dní jsem byla u tety v Tölzu, kde už to je to blízko k hranicím.“
Mezitím přijel Semir.
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Dobrý den.“
LISTONOŠ: “ Dobrý den. Tak já už půjdu. Naschle.“
SEMIR, TINA: “ Naschle.“
Listonoš odešel k dalším domům. Semir a Tina odešli do baráku a pak dělali svoje zprávy pro policejního prezidenta. Občas vedli i vedli debaty o určitém dnu.
Tento den přijela do Kolína Teresa. Teresa přijela navštívit svého milovaného bratra Jana. Teresa přijela z Ameriky, kde studovala angličtinu. Teresa dali Janovi do schránky obálku s papírkem. Janovu adresu si zjistila od jednoho kamaráda, kterého potkala , když už byla pár dní v Kolíně.
Elena ráno vybrala schránku a uviděla obálku pro Jana. Na obálce bylo napsáno: “ Můj milovaný Jan Richter.“ Jan už seděl u stolu u snídaně. Elena mu předala obálku.
ELENA: “ Že by ti psala nějaká tajná milenka??“
JAN: “ To není pravda. Vždyť víš, že by jsem ti to nikdy neudělal. Mám tě strašně moc rád.“
JAN: “ To není pravda. Vždyť víš, že by jsem ti to nikdy neudělal. Mám tě strašně moc rád.“
ELENA: “ Vždyť já vím.“
Jan rozbalil obálku. Vyndal z obálky malý lísteček, kde bylo napsáno: “ Ve 20:00na našem místě.“ Janovi to vrtalo hlavou, kdo to může být.“
Jan rozbalil obálku. Vyndal z obálky malý lísteček, kde bylo napsáno: “ Ve 20:00na našem místě.“ Janovi to vrtalo hlavou, kdo to může být.“
Jan šel tedy na tu schůzku. Když vešel do malého rychlého občerstvení a uviděl svojí milovanou sestru Teresu. Jan a Teresa se objali a přivítali se pusu a také se přivítali svým pozdravem, který se zdravili od dětství. Popovídali si o starých časech.
Druhý den Jan přestavil Eleně svoji sestru Teresu. Elena to musela předat dál tuto informaci. Elena se odpoledne setkal s Tinou.
ELENA: “ Chceš říct novinu??“
TINA: “ Jakou??? Nenapínej a povídej??“
ELENA: “ Dneska ráno mi Jan přestavil jeho sestru.“
TINA: “ Sestru?? Že já o tom nic nevím. Když byl Jan u nás tak to nikomu neřekl.““
ELENA: “ Já jsem o ní taky nevěděla. Podle vzhledu, že to bude příjemná sestra Teresa.“
TINA: “ Jan věděl, že přijela do Kolína??“
ELENA: “ Nevěděl a taky kam se mu sestra ztratila.“
TINA: “ A ta jeho ségra je mladší nebo starší??“
ELENA: “ Sestra Teresa vypadá, že je mladší než Jan.“
Tina s Elenou si ještě chvilku povídali.
Večer na služebně………….. Každý si dělal co chtěl. Semir, Tom, Tina, Andrea, Hote a Bonrát byli v kuchyňce a hráli žolíky. Když už bylo moc pozdě, každý odcházel domů kromě Hota a Bonráta, protože měli noční službu.
Druhý den……….. Semir seděl na lavičce na dálničním odpočívadle. Najednou se ozvala vysílačka: “ Centrála volá Kobru 11.“
Semir šel vzít vysílačku.
SEMIR: “ Tady Kobra 11.“
CENTRÁLA: “ Na dálničním odpočívadle A3 se našla mrtvola ženy.“
SEMIR: “ Dobře už tam jedu.“
Semir odejel na místo činu.
Když přijeli na místo činu jako první Hote s Bonrátem tak si mysleli, že je to Tina. Ale mrtvá žena byla hodně podobná Tině. Místo činu bylo zajištěné a mrtvou ohledával soudní lékař.
BONRÁT: “ To nemůže být pravda.“
HOTE: “ A co??“
Bonrát našel osobní věci mrtvé ženy, které patřili Tině. Bonrát je ukázal Hotemu.
HOTE: “ Ale jak řekneme Tomovi??“
BONRÁT: “ Nějak šetrně.“
Na místo činu dorazil Semir a šel rovnou za Bonrátem a Hotem.
SEMIR: “ Tak co??“
HOTE: “ Ta mrtvá žena………….“
Semir se podíval na mrtvolu ženy a myslel na nejhorší.
SEMIR: “ To nemůže být pravda.“
BONRÁT: “ Ale, když se podíváš blíž na obyčej tak to Tina není. Akorát měla mrtvá u sebe Tininy osobní doklady.“
SEMIR: “ Víte, totožnost mrtvé ženy??“
HOTE: “ Ne. Nemá u sebe osobní doklady.“
BONRÁT: “ Jak to říct Tomovi??“
SEMIR: “ To nechte na mě.“
Mezitím přijel Tom. Semir šel za Tomem.
SEMIR: “ Mám pro tebe dobrou, ale i špatnou zprávu a týká se Tiny.“
TOM: “ Tiny?? Něco se jí snad stalo??“
SEMIR: “ Mrtvá žena je hrozně moc podobná Tině a tak jsme si mysleli, že je to Tina, ale Tina to není. Mrtvá měla u sebe Tininy osobní doklady.“
TOM: “ To my spad kámen ze srdce. Ale proč měla mrtvá u sebe Tininy doklady.??“
SEMIR: „
Semir a Tom odjeli na služebnu. Zašli rovnou za šéfkou. Se šéfkou probrali všechny možnosti, jak se dostali Tininy doklady k mrtvé ženě. Andrea mezitím proháněla počítačem červenou mašličku. Semir a Tom přišli za Andreou.
SEMIR: “ Máš něco??“
ANDREA: “ Mrtvá žena se jmenuje Maria Klainová a pracovala ve firmě, která se specializuje na chudé děti v Africe. Firma si vede docela dobře. Klainová dost často jezdila do Afriky. A nemá žádnou rodinu a má čistý trestný rejstřík.“
TOM: “ pořád mi nejde do hlavy, jak se dostali Tininy doklady k ní.“
SEMIR: “ Na to se přijde.“
Semir s Andreou viděli na Tomovi, že mu schází Tina a je z toho celý špatný. Semir a Tom zajeli do firmy a sešli se s ředitelem. Ten jim řekl, že ve firmě neměla žádné nepřátelé a zaměstnanci s ní vycházeli velmi dobře. Takže se moc nikam nedostali.
Další den……….. Elena jela za Tinou domů, aby jí pomohla na malé oslavě, že přijela Janova sestra. Viděla Tinino auto.
ELENA: “ Tina je doma.“
Ani nemusela zvonit, protože jí přišel otevřít Tom.
TOM: “ Ahoj Eleno. Copak tu chceš??“
ELENA: “ Ahoj. Přišla jsem za Tinou.“
TOM: “ Ale Tina není doma. Proč??“
ELENA: “ Ona odejela do Itálie za Petrou??“
TOM: “ Ne. Cos jí chtěla??“
ELENA: “ Jenom takovou maličkost, aby mi s něčím pomohla. Nevíš, kde je??“
TOM: “ Eleno, je tu menší problém.“
ELENA: “ Jaký problém??“
TOM: “ Totiž Tina je od včerejška nezvěstná.“
ELENA: “ Co?? Tina je mrtvá??“
TOM: “ Eleno, můžu tě uklidnit Tina není mrtvá, prostě někam zmizela a nikdo neví kam.“
ELENA: “ To mi spadl kámen ze srdce. A už se víte přibližně, kde je??“
TOM: “ Ne, ale jestli chceš na kafe. A řekni mi co si chtěla po Tině.“
ELENA: “ Ráda půjdu na kafe a ráda ti řeknu ti to povím.“
Na služebně…….. Semir už byl na služebně a byl ve své kanceláři. Tom přišel za ním.
SEMIR: “ Kde si tak dlouho??“
TOM: “ Zdržela mě Elena.“
SEMIR: “ Elena?? Co chtěla??“
TOM: “ Chtěla něco po Tině. Takže Elena ví co se stalo s Tinou.“
SEMIR: “ Pořád nevim, co chtěla??“
TOM: “ Semire, chce se překvapit.“
SEMIR: “ Kdo všechno o tom ví??“
TOM: “ Semire, už to ví pár lidí.“
SEMIR: “ Kdo přesně??“
TOM: “ Já, Elena a Jan. To je vše.“
SEMIR: “ Jaký je to překvapení??“
TOM: “ Neřeknu. Jsem tajenmej hrad v Karpatech. Jo a tak jsem dostal příkaz od Eleny, že to nemám nikomu řikat.“