V celém Německu zavládlo letní počasí. Obyvatelé Německa odjížděli na letní dovolenou do zahraničí. Dálnice byly zacpané. Do toho blázince odjeli Semir, Andrea a Michal na 3 týdenní dovolenou do Chorvatska. Také šéfová odjela na dolovenou.
Tom už byl v kanceláři a dělal hlášení o nehodách, které se staly v minulém a v tomto týdnu. Tina byla na návštěvě u Eleny, protože se jí narodila holčička Šarlotku. Na služebně byl takový blázinec, že to chtěli všichni zabalit a jít na dovolenou. Hote dělal prozatímní sekretářku. Na stole bylo plno papírů a desky s papírama. Do tohoto zmatku zvonili telefony, něco po Hotovi chtěli a Hote byl už z toho mimo sebe. Bonrát zašel za Tomem do kanceláře a nesl mu nějaké papíry.
BONRÁT: “ Tady máš ty papíry.“
TOM: “ Díky.“
Bonrát položil na stůl.
BONRÁT: “ Kde je vlastně Tina??“
TOM: “ Jela si něco zařídit, už by tu měla být.“
K obědu se to trochu uklidnilo. Přes dopoledne panovalo velké horko. Bonrát, Hote, Tom a Tina pomáhali řídit dopravu na dálnici, kde se dálnice opravuje a na tomto místě se dělá velká kolona až přes 5 km. Borát radil cestu jedné rodině z Dánska, kteří zabloudili. Chtěli jet do Francie, ale nějak zabloudili. Pokoušel se mu pomáhat i Hote, ale cestu se jim nepovedlo vysvětlit. Pak si zavolali Tinu na pomoct. Tak podle mapy to dali dohromady.
Večer kolony aut úplně zmizely a dálnice byly průjezdné. Takové to dny ještě budou 2.
Tom seděl v kuchyňce a Tina za ním přišla.
TOM: “ Jak dlouho to bude trvat??“
TINA: “ Nejmíň 2 dny.“
Tina se posadila naproti Tomovi.
TOM: “ Jak se má Elena??“
TINA: “ Dobře, ale už se těší domů.“
TOM: “ Ty půjdeš zítra za Elenou??“
TINA: “ Asi jó. Jestli chceš tak pojď se mnou,“
TOM: “ To si ještě rozmyslim.“
Přišli za nimi Hote a Bonrát. Hote držel v ruce 1,5 láhev s bílou tekutinou.
HOTE: “ Dneska si to zasloužíme.“
TOM: “ To máš pravdu.“
HOTE: “ Když tu není šéfová.“
BONRÁT: “ Zahrajeme si 2 partičky.“
Bonrát položil karty na stůl.
TINA: “ To vypadá na dýl.“
Tina a Tom se dostali domů až okolo 3 hodiny ráno. Vypili to ho dost. Tom už byl v posteli a Tina za chvilku přišla do ložnice, zahasla světlo a Tom rozsvítil lampičku na nočním stolku. Tina vlezla do postele a lehla si. Chtěla zhasnout lampičku a Tom vlezl k Tině pod peřinu.
TOM: “ Může dnes spát s tebou?? A pejsek??“
TINA: “ Když sem vy 2 vejdete tak jo.“
Tom si vzal pejska a ulehli pod Tininu peřinu. Tina zhasla lampičku a Tom se k Tině přitulil.
Druhý den Tom s Tinou do porodnice za Elenou.
TINA, TOM: “ Ahoj Eleno.“
ELENA: “ Ahoj.“
TINA: “ Tak co, kdy tě pustí??“
ELENA: “ Možná zítra nebo pozítří.“
TOM: “ Už se těšíš co??“
ELENA: “ Ano, konečně budu zase doma.“
Ještě chvíli si povídali a pak museli jít do práce.
Když přišli na služebnu, Bonrát zrovna telefonoval. Hned se k nim otočil.
BONRÁT: “ Bezva, mám pro vás prácičku.“
TINA: “ A jaká prácička by to měla být??“
TOM: “ No povídej Bonráte.“
BONRÁT: „Na dálničním odpočívadle na dálnici A7 je mrtvá žena.“
TINA: “ Dobrá, zajedeme tam.“
BONRÁT: “ A nemám dát vědět Semirovi?? Třeba by dorazil včas.“
TOM: “ No můžeš to zkusit, ale asi ti moc nepoděkuje.“
TINA: “ Pojď nebo se tam do večera nedostaneme!! Ahoj Bonráte.“
TOM: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ Ahoj.“
Vyrazili na odpočívadlo, které jim řekl Bonrát. Když dorazili byli už stopy zabezpečeny a tělo zrovna ohledával soudní lékař. Když přišli blíž, podal jim jeden policista a předal jim osobní věci té mrtvé ženy. Soudní lékař za Tomem a Tinou.
DOKTOR: “ Mrtvá žena je zastřelená ráží 9 mm. Byla ještě znásilněna.“
TOM: “ Tento den začíná opravdu pěkně.“
TINA: “ Ještě jste něco našel??“
DOKTOR: “ Už né. Více vám řeknu až po pitvě.“
TINA: “ Dobře. Naschle.“
TOM: “ Naschle.“
DOKTOR: “ Naschle.“
Doktor odešel a Tina si prohlížela věci mrtvé ženy.
TINA: “ Kristina Flaubertová. To jméno mi něco říká.“
TOM: “ A víš přibližně odkud??“
TINA: “ To si nemůže vzpomenout.“
Tina se dál přebírala osobními věci. Najednou došla na fotku. Byla to třídní fotka ze střední školy. Na fotce byla i Elena.
TOM: “ Ty jí znáš ze školy?? A Elena taky??“
TINA: “ Hmm. Znám ji ze školy.“
TOM: “ Ale proč ji zabili??“
TINA: “ To nevim, ale možná nám to chtěla říct.“
Vrátili se na služebnu a zadali jméno té mrtvé do počítače.
TOM: “ Tak co?? Našla si něco??“
TINA: “ Možná.“
TOM: “ Tak povídej, copak si našla.“
TINA: “ Trestní rejstřík má čistý, ale je tady jedna zajímavá informace.“
TOM: “ Jaká??“
TINA: “ Byla to přítelkyně Hanze Kircha! Ten byl zavřen do vězení za znásilnění a následné zabití. Po té ho zavřeli se s ním přestala scházet a později se ním rozešla!! Kircha před necelým měsícem propustili.“
TOM: “ Ty myslíš, že se jí chtěl pomstít, kvůli tomu, že se s ním rozešla??“
TINA: “ Nevím. Ale teď si matně vzpomínám, že ho znám??“
TOM: “ A odkud??“
TINA: “ Ze školy. Byl o ročník vyš než já a Elena. Byly jsme svědky toho znásilnění a vraždy, ale on o tom nemá ani ponětí. Nevěděl o nás a oni utajili naši totožnost kvůli bezpečnosti.“
TOM: “ Aha. A nechceš zajít jo jejího bytu??“
TINA: “ Máš stejný myšlenky.“
Tina a Tom zajeli do bytu. Přišli ke dveřím od bytu.
TOM: “ Máš klíče??“
TINA: “ To víš, že mám.“
Tina vytáhla klíče od bytu a odemkla. Vešli do bytu. Zastavili se u stolku na kterém byly všelijaké papíry a fotky. Tina našla novinový článek a ještě na něm byl malý lísteček: “ Vyřídit Tině Berghammerové a Eleně Krügerové.“ Tina si vzala do ruky ty noviny a Tom nahlížel přes její rameno.
TOM: “ Co pak vám chtěla vyřídit??“
TINA: “ Že propustili Hanze Kircha z vězení, abychom si dali pozor.“
TOM: “ Píšou tam, co udělal??
TINA: “ Hmm. Píšou.“
Druhý den pustily Elenu domů i s malou Šarlotkou. Elena dala vědět Tině, že už je doma. Tina se u ní odpoledne zastavila.
TINA: “ Víš, že propustili Hanze Kircha??“
ELENA: “ Ne, odkud to víš??“
TINA: “ Dnes ráno jsme našli mrtvé tělo Kristiny Flaubertové. A Kristina nás chtěla informovat.“
ELENA: “ Hanz Kirch znásilnil tu dívku??“
TINA: “ Ano. A myslim, že jsme se nám bude chtít pomstít kvůli tomu, že jsme ho viděli a usvědčili.“
ELENA: “ Kristina bydlí v Německu??“
TINA: “ Kristina se přestěhovala do Německa. V Německu má rodiče, tak se přijela na ně podívat, ale rodiče jsou momentálně na delší čas mimo Německo.“
Hanz Kirch si zjistil všechny informace o Tině a Eleně. A přemýšlel jak by se jim pomstít.
KIRCH: “ Naše Tina Kranichová je vdaná za fízla a Elena Richterová taky. Jak to jen udělat, aby jsem dostal Tinu a Elenu do pasti. Je jak to udělat.“
Hanz přemýšlel a přemýšlel a ž přišel na plán.
KIRCH: “ Už to mám.“
Tině odpoledne volala Petra z Itálie.
PETRA: “ Ahoj Tino.“
TINA: “ Ahoj. Copak důležité ho potřebuješ??“
PETRA: “ Před pár dny ti přišel dopis na tvou adresu do Itálie. Tak jsem ten dopis před 2 dny poslal do Německa jako expres, abys ho dostala co nejdřív.“
TINA: “ Díky. Nevíš přibližně od koho bude??“
PETRA: “ To nevím jestli to nebude někdo ze školy kvůli srazu.“
Tina a Petra si ještě povídali. Odpoledne si jela Tina přečíst domů dopis, který jí poslala Petra z Itálie. V dopise stálo: “ Ahoj Tino, přejdu rovnou k věci. Před necelým měsícem propustili Hanze Kircha. O tom tématu by jsem chtěla mluvit a také s Elenou. Jestli na ní máš spojení tak jí to vyřiď. Tady máš moje telefonní číslo 782 141 151. Na toto číslo mi zavolej, abychom se domluvili na srazu. S pozdravem Kristina Flaubertová ze střední školy.“
Tina si přečetla dopis. Ovšem nevěděla, že s není sama doma. Byl totiž Hanz Kirch. Hanz Tinu omámil chloroformem a odvezl jí na neznámé místo.
Jan přišel domů z práce o trochu dřív. Protože měl pro Elenu překvapení. Chtěl vzít Elenu do restaurace na romantickou večeři, ale doma nikdo nebyl akorát malá Šarlotku, která spala ve svém pokojíčku.
JAN: “ Miláčku…… Eleno.“
Jan uviděl na stole lísteček: “ Za hodinu ve staré továrně na okraji Düsseldorfu.
H. K.“
Jan se rozjel za Tomem, ukázat mu co našel doma. Tom seděl ve své kanceláři.
JAN: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj. Co tady děláš??“
JAN: “ Přišel jsem ti něco ukázat.“
TOM: “ Co??“
JAN: “ Jen si to přečti.“
Jan předal lísteček Tomovi. Tom si lísteček pozorně přečetl.
TOM: “ Elena ti řekla o tom případu??“
JAN: “ Řekla.“
Tomovi to došlo, co má zálibem Hanz Kirch.
TOM: “ Pojď se mnou domů.“
JAN: “ Proč??“
TOM: “ Neptej se a pojď se mnou.“
JAN: “ Už se na nic radši neptát.“
Jan a Tom jeli domů. Když vešli do baráku, Tina nikde nebyla. V kuchyni na stole našli lísteček. Tomův lísteček obsahoval stejné informace jako Janův lísteček.
JAN: “ O co tu vlastně jde??“
TOM: “ Kirch se chce pomstít Eleně a Tině za to co viděli na střední škole.“
JAN: “ Nebude lepší, když zajedeme do tý továrny?? Už moc času nemáme.“
TOM: “ Tak jo.“
Tom a Jan jeli na smluvené místo.
Tina a Elena byly v jedné velké místnosti. Tina se probrala. Elena se po chvíli také probrala Elenu trochu bolela hlava a byla mimo sebe a nevěděla, jak se jsem dostala.
TINA: “ Není ti něco??“
ELENA: “ Ne, nic mi není, ale trochu mě bolí hlava. Jak se odtud dostaneme??“
TINA: “ To nevim, ale na ně snad přijdeme.“
Tina a Elena se dívali jak by se z místnosti mohli dostat.
TINA: “ Eleno, puč mi sponku.“
ELENA: “ Jakou??“
TINA: “ Co máš ve vlasech.“
ELENA: “ Aha.“
Elena podala Tině sponku za svých vlasů. Tinou sponkou otevřela dveře.
ELENA: “ To jsou fígle. Odkud to máš??“
TINA: “ Ze školy.“
Vyšli po tichu, protože kousek dál od dveří stál chlap, který měl za úkol je obě hlídat.
ELENA: “ Co teď uděláme??“
TINA: “ Jen se dobře dívej. Aspoň se něčemu přiučíš.“
Tina omráčila chlapa ze zadu. Vzala mu zbraň a šli dál.
Mezitím k továrně dorazili i Tom a Jan. Do továrny vešli jako myšky. Rozdělili se, aby jim hledání netrvalo dlouho.
Tina a Elena si rozdělili cestu. Elena se objevila v chodbě, kde na ní čekal Hanz Kirch. Kirch namířil zbraň na Elenu. Za chvilku se objevila Tina. Kirch si vzal Elenu jako rukojmí. Tina držela v ruce zbraň.
KIRCH: “ Jen tu zbraň hezky pošli k nám.“
Tina poslechla Kircha.
KIRCH: “ Teď jsme tu hezky pohromadě.“
Elena myslela na nejhorší. Obě dvě ani nedutaly.
KIRCH: “ Dostal jsem se záhadným způsobem k případu a podrobně jsem si ho přečetl a zjistil jsem, že dvě duše jsou na živu, a že musejí zemřít.“
TINA: “ Proč zemřela Kristina?? Protože tě opustila a našla si jinýho??“
Tom a Jan se potkali v jedné místnosti.
TOM: “ Našel je??“
JAN: “ Nenašel.“
Když uslyšeli hlas Kircha tak se vydali za hlasem.
KIRCH: “ Kristina to ho věděla víc než vy a tak vám to chtěla říct. Protože všechno neřekla soudu a tak to chtěla napravit.“
TINA: “ A co Kristina věděla??“
KIRCH: “ To ti neřeknu. Já myslel, že jste na to přišli. Jak tak slyším, tak asi né. Tak já vám to řeknu. Kristina věděla, že pašuji diamanty d o Asie.“
Když už se Tom a Jan přiblížili k místu dění, tak si rozdělili cestu. Kirch se s ni ma nechtěl moc bavit a tak je postupně zabít. Nejdříve Elenu a pak Tinu. Kirch Elenu omráčil a spadla na zem. Kirch namířil zbraň na Tinu. Tina uviděla Jana za Kirchem a Jan uviděl Elenu na zemi, ale zatím nic nepodnikal. Kirch už nevydržel s nervama a tak stiskl spoušť a Tom v pravou chvíli shodil Tinu na zem a Jan vzal věc do rukou a zabil Kircha. Kirchovo tělo spadlo vedle Elen\. Jan rychle běžel za Elenou. Elena se pomal probírala a za chvilku ležela v náruči svého zachránce.
TOM: “ Není ti nic??“
TINA: “ Ne??
Pomohl Tině vstát ze země.
Továrna byla obklíčena policisty a hlídkovými vozy. Elena a Tina seděli v sanitce a měli přes sebe deku. Vedle Eleny ještě seděl Jan a Elena si položila hlavu na jeho rameno a spala. Přišel za ni ma Tom.
TOM: “ Tak co?? Pojedem domů??“
TINA: “ Pojedem.“
JAN: “ Tak my taky pojedem domů. Děkuji za záchranu Eleny.“
TOM: “ To ani nestojí za řeč.“
JAN: “ No tak my už půjdeme.“
Jan vzbudil Elenu a odešli k autu.
JAN: “ Ahoj.“
TOM, TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Pojedem taky domů??“
TINA: “ Pojedeme. Už se moc těším do postele.“
Tom a Tina odjeli domů hned za Janem a Elenou.
Konec!!!!!
Autorky: Tina11 a Elena