Semir a Dieter při jízdě ve žlutém autíčku…………………….
Semir :“Neboj“
Dieter :“Semire,támhle je zeď !“
Semir :“Neboj se !“
Pokračování jízdy….
Semir :“ Jsi nervózní ? „
Dieter :“Ne ! Jak Tě to napadlo ? „
Už není cesty zpět
Muž co s nimi jel v autě: „A váš kolega může jet vlakem co…“
Tom:“No, jo…chce na mě udělat dojem…“
Tom:“To bylo o fous…mohli jsme mít Semira na rožni…“
A nebo pamatujete,jak Semir šel na tu oslavu a otevřela mu dcera Andreiny kamarádky?
„Strejdo Semire!“
Návštěva u podezřelé………………..
Služebná:“Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: „Šípkovou Růženku a Krakonoše!“
Šéfová a nový místo………………….
Hote: „Takhle nás nechat ve štychu!“
Jan: „Časy jsou tvrdý! Každej myslí jen na sebe!“
Semir: „Nedokážu si to představit. Šéfová by nás neopustila jen proto, že ji někdo slíbil větší prachy! Poslyš Horte, s kým to vlastně telefonovala? „
Hote: „Co já vim. To jsme se k ní měl tisknout a špicovat uši?“
Semir: „Aspoň by jsme teď něco věděli!“
Bonrátovy výhružky……………..
Bonrath:“Člověče Horte, nemysli si, že mě by bylo jedno kdyby šéfová odešla. Víš, že na to mám jasnej názor a ten jí řeknu kdykoliv přímo do očí. Na to se spolehni!“
Hote:“Tím si nejsem tak jistej.“
Bonrath:“No jasně! A taky jí řeknu, že od ní není zrovna vkusný zvát si sem svýho novýho zaměstnavatele „
Hote:“Jóó. A kdy jí to řekneš?“
Bonrath:“Nejradši hned!!“ – a povytahuje si kalhoty
Bonrath to chce šéfce vytmavit……………….
Šéfová:“Ještě něco?“
Bonrath:“Emm … ano, mám ještě něco teda … já jsem chtěl, chtěl jsem …“
Šéfová:“Ano?“
Bonrath:“Nepotřebujete rohlíčky, kafíčko nebo ….“
Šéfová:“Bonrate především mě už nerušte! Je to jasný?!“
Bonrath:“Hmm, hmm.“
Bonrát to nezvládl……………….
Šéfová:“Měl jsem o šéfovou strach když se do ní tak Dieter pustil. Ty taky Andreo?“
Bonrath:“Já jsem celá rozklepaná.“
Šéfová:“Hele Horte, nech si to jóó!“
V autě jako v letadle……………………
Semir:“Hm … eh … kruci!! Dostáváš za každej rigol jedno euro nebo proč je všechny vymetáš?“
Jan:“Lehké turbulence … proč? Je ti špatně?“
Semir:“Potřebuju blicí pytlík.“
Semir a služební vozy…………………
Jan:“Hele, počkej, to je moje auto!!“
Semir:“Nerozbiju ti ho! „
Jan:“Ráno jsem ho přivezl ze servisu.“
Semir:“No a ?“
Jan:“Dávej bacha!!!“
Semir se stará o své BMW…………………….
Jan:“Co je ?“
Semir:“S těma botama mi do auta nesmíš!!“- ukazuje na Janovy zablácené boty
Jan:“Achch …“
Semir:“Ráno jsem luxoval a mám nový koberečky!“
Jan:“Luxoval jsi a máš nový koberečky … co se to s tebou děje?!“
Semir:“Hele, je to můj domov!“
Semir v nesnázích……………………..
Jan:“Semire!!!“
Semir:“Pomoz mi!“
Jan:“Drž se pevně!“
Semir:“A co myslíš, že tu dělám! Hoď sebou!!“
Andrea se nebere servítky…………..
Jan:“Andreo, máš pro mě ty informace o Bornhakovi?“
Andrea:“Ano, vlastně ně! Měla jsem je ale jsou pryč! Ztratily se mi!“
Jan:“Ach né …“
Malíř:“Víte paninko, musíte sem tam taky dokumenty ukládat.“
Andrea:“Hmm … vážně? To je fakt, díky za radu.“
Malíř:“Rádo se stalo. Kdyby jste měla večer čas mám v záloze ještě pár dalších tipů.“
Andrea:“Opravdu?“
Malíř:“Hmm.“
Andrea:“Já mám pro Vás taky dobrou radu. Sbalte si svý štětky a vypadněte – HNED!!!“
Andreina kuchyň……………….
Semir:“Zatracená práce! Já to věděl!“
Jan:“Co je? Já natankoval!“
Semir:“Ale … Andree přivezli včera novou kuchyň!“
Jan:“Aha, no jo. Ty jsi jí s tim chtěl pomoct?. Jaký to bylo?“
Semir:… lítostné pohledy …
Jan:“Ty jsi jí nepomohl? Vykašlal ses na to?!“
Semir:“A co jsem měl dělat!! Bylo čtvrtfinále německýho poháru. Bayern – Dortmund. Nejdřív posunuli začátek a pak vyrovnal Dortmund v poslední minutě na 1:1 Tak se prodlužovalo, střílely se penalty a najednou to bylo 9:9. Kouknu na hodinky, no a už bylo pozdě!“
Jan:“Jo! Jak znám Andreu bude dost …“
Semir:“… já vim!“
Po nebezpečný akci…………………….
Jan:“Sakra Semire, jsi celej?“
Semir:“Jó v pohodě!“
Jan:“Děláš takový věci často?“
Semir:“Néé … no tak dvakrát, třikrát do týdne! A příště jsi na řadě ty!“