Ten čas letí za nedlouho bude malému Martinovi už 1 rok. Tina s Martinem jsou zatím pořád v italském Caorle, a Tom za nimi neustále jezdí. Zatím co si Tina s malým užívají mateřské, Tom se Semirem a někdy s kamarádem Janem musí pracovat na těžkých a nebezpečných případech
Tom a Semir jako obvykle projíždějí svojí oblíbenou dálnici A3 a v tom se dvě auta narazí do sebe za nimi. Jsou 2 těžce zranění. Samozřejmě, že Semir s Tomem okamžitě a aktivně zasáhnou.
SEMIR: “ To je hrozný zaková mladá holka a ona jezdí jako blázen, málem zaplatila životem.“
TOM: “ Prosim tě co se tak rozčiluješ?? Takovýhle případy zažíváme dnes a denně.“
SEMIR: “ No prostě mě štve, když si takováhle pitomá holka a navíc krásná, málem ukončí život, jenom proto, že jezdí jak namydlenej blesk.“
TOM: “ Máš pravdu pitomá, pitomá,………… ale počkej, slyšel jsem dobře ty si řekl krásná??“
SEMIR: “ Jo tak jsem to řekl a co má bejt???“
TOM: “ Koukám, že se pochlubím Andree, jak tady básníš o obětích nehod.“
SEMIR: “ Andree ani muk prosim tě. To snad ani nemůžu nahlas říct, že se mi líbí nějaká ženská???“
TOM: “ No, jo. Dobrý no. Omlouvám se…..“
SEMIR: “ Omluva se nepřijímá pokud mě pozveš na oběd…….“
Po pár hodinách v kanceláři…………
SEMIR: “ Ten oběd byl dneska fakt dobrej……….“
TOM: “ To jo, je Semire abych nezapomněl u mě na stole jsou v červených deskách papíry k tý dnešní nehodě na dálnici, mrkni se na to, třeba tě tam bude něco zajímat nebo spíš někdo.“
SEMIR: “ Co zas do mě rejpeš??
TOM: “ No já nevim, já jsem myslel, že by tě třeba mohlo zajímat jak se jmenuje ta pitomá holka, jo a je vlastně ještě krásná.“
SEMIR: “ to mě nezajímá, řekl jsem to prostě jen tak, byla hezká tak jsem to řekl, no.“
TOM: “ No vždyť já neřikám, že nebyla hezká, ale nerozebírám to pořád jako ty.“
SEMIR: “ Vždyť ty si s tím teď začal, já bych si na to ani nevzpomněl.“
TOM: “ No jó. Tak se jmenuje …….“
SEMIR: “ Ale to mě nezajímá …………“
TOM: “ Pane bože………….“
SEMIR: “ Já jsem Semir. To za prvý a za druhý nevim co mi to pořád vnucuješ, když nám Andreu a tu nadevšechno miluju. Tak nevim o co ti zase jde.“
TOM: “ Teresa Carlassare, 25 let, studentka psychologie, pochází z Itálie, vlastně tam má trvalí bydliště, tady v Kolíně jenom studuje a bydlí v pronájmu.“
SEMIR: “ Teresa, hmm…… a psycholožka……….“
TOM: “ Počkej to jméno mi je nějaký povědomí, kde já jsem ho jenom slyšel. Mám takovej pocit, že ho znám od Tiny.“
SEMIR: “ Třeba by jsme za ní měli jet do nemocnice a zeptat se jí.“
A tak Semir s Tomem nasedli do stříbrného BMW a už si to jedou do nemocnice, kde leží slečna Carlassare.
SEMIR: “ Pokoj 204.“
TOM: “ Tady to je.“
Tom zaťuká a vstoupí se Semirem do pokoje. Teresa spí, nemůže se moc hýbat, protože utrpěla otřes mozku. V tom se probudí……
TERESA: “ Co tu chcete??“
SEMIR: “ My jsme z polniční dálnice. Teda co to zase kecám. Jsme z dálniční policie Kranich a Gerkhan.
Tom se smíchy za kuckává.
SEMIR: “ Tak jsem se spletl, no.“
TOM: “ Slečno Carlassare, slyšíte mě??“
TERESA: “ Ale ano. Slyšim vám moc dobře, když jste mě vzbudili.“
TOM: “ Víte, já vim, že to na co se vás zeptám nesouvisí s policií a ani ne stou vaší nehodou, ale já když jsem poprvé viděl vaše jméno tak mě hnedka napadlo, že tohle jméno znám od mojí ženy. Tina Kranichová dívčím jménem Berghammerová.“
TERESA: “ Ona je z Itálie??
TOM: “ Ano. Znáte jí tedy??“
TERESA: “ Asi před 6 lety jsme byli kamarádky. Ale pak jsme se nějak nepohodli a ona odjela do Německa. Od té doby jsme se neviděli.“
TOM: “ Já věděl, že to vaše jméno znám. No, za pár dní bude našemu synovi 1 rok a budete tady v Německu oslavovat narozeniny, kdy by vás pustili z nemocnice.“
TERESA: “ Asi za týden. Proč??“
TOM: “ Že bych přichystal takové malé překvapení, když to budou Martinovi narozeniny, tak bych měl dárek i pro Tiny.“
TERESA: “ A jaký?? To myslíte mě??“
TOM: “ Přesně tak. Ještě vám zavolám. Tak se mějte a ať jste co nejdřív zdravá, vy náš dárečku.“
TERESA: „Děkuju vám, moc. Jste milý.“
SEMIR: “ tak my se taky uvidíme na narozeninách. A já jsem taky milý??“
TERESA: „Od vás jsem toho ještě moc neslyšela, ale podle přeřeku s váma asi bude pěkná švanda.“
SEMIR: “ Děkuju……“
Naschle…..
Dny se blížili k slavnému dnu k Martinovým narozeninám a příjezd Tiny z Itálie.
Teresa už byla domluvená s Tomem, že přijde na oslavu a že přinese vzpomínkové album. Tom doma také prohledal skříň, kde mají schovaná všechna alba. Tom už měl vše zařízeno a domluveno s osobami, které příjdou na oslavu.
Tina než odjela z Itálie tak si ještě baví s Petrou a Martínek dávno už spí.
PETRA: “ A víš co má Tom pro Martina??“
TINA: “ Nevim.“
PETRA: “ On ti neřekl.“
TINA: “ Neřekl.“
PETRA: “ Třeba chystá velký překvapení pro tebe a Martina.“
TINA: “ Je to možný. Nevolal ti Tom??“
PETRA: “ Proč se ptáš??“
TINA: “ Jen tak. Jestli ti neřekl co má pro Martina.“
PETRA: “ Vim, ale nepovim.“
TINA: “ Co mám s tebou dělat. Zabít tě nemůžu to byla škoda a na víc tě mám moc ráda. Jsi ta nejmilejší teta na světě.“
PETRA: “ Díky za pochvalu. Ale stejnak ti to neřeknu.“
Druhý den Tina odjížděla s Martinem z Itálie do Německa na oslavu.
PETRA: “ Přeji vám šťastnou cestu do Německa.“
TINA: “ Díky. Až dojedu tak ti dám vědět.“
PETRA: “ Ahoj Martinku. Pozdravuj ode mě taťku.“
MARTIN: “ Vyřídím. Ahoj. Škoda, že nejedeš s námi.“
PETRA: “ Mě je to taky líto, že s vámi nejedu. Ale dárek si ode mě dostal. A líbí??
MARTIN: “ Moc se mi líbí.“
TINA: “ Tak my pojedeme.“
PETRA: “ Ahoj.“
MARTIN: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj. Ozvu se ti.“
Petra dala Martinovi pusu. Tina usadila Martina do auta a odjeli. Petra jim ještě zamávala.
Tina přijela do Německa i s Martinem. Jeli hned domů. Když přijeli domů a doma nikdo nebyl.
MARTIN: “ Mami, kde je taťka??“
TINA: “ Nevim. Někde se třeba schovává.“
Tina si všimla, že na stole v kuchyni leží malý lísteček. Tina si ho přečetla zprávu od Toma.
TINA: “ tak ty můj malej šmudlo. Už vím, kde je náš tatínek.“
MARTIN: “ Tak jedem za tatínkem.“
|
“ Ahoj miláčku. Přijeď s Martinem do restaurace U Srdíčka. Tvůj miláček Tom. P.S. Posílám vám pusu.“
|
TINA: “ To víš, že jo.“
Tina a Martin jeli za Tomem. Na lístečku bylo napsáno:
Tina přijela před restauraci. Tom, Semir a Teresa je zahlídli z okna. Tom šel naproti Tině a Martinovi. Tom se přivítal s Tinou a s Martinem, jako kdyby se neviděli celou věčnost. Tom dal obou dvou velkou pusu na přivítanou.
TOM: “ Myslel jsem, že s vámi přijde i Petra??“
TINA: “ Chtěla přijet s námi, ale něco jí do toho přišlo.“
TOM: “ Půjdem dovnitř??“
TINA: “ Jo.“
Celá rodinka šla dovnitř. Tina se přivítala se Semirem, s Andreou, Hotem, Bonrátem, s rodinou a na konec s Teresou. Když ji Tina uviděla nemihla uvěřit vlastním očím. Přátelsky se objali, jako kdyby se před 6 lety nic nestalo. Tina představila Terese svého Martina.
Tina a Teresa si sedli o samo tě, aby si promluvili a by si vysvětlili co se stalo před 6 lety.
TERESA: “ Opravdu máš milého muže. Vybrala sis dobře. Vždy si měla dobrý vkus.“
TINA: “ Já vim. Co ty děláš??“
TERESA: “ Studuji školu se zaměřením na psychologii. A co ty??“
TINA: “ Teď jsem na mateřský, ale pracuji u dálniční policie jako vrchní komisařka.“
Tak si povídali a prohlíželi si alba a za vzpomínali na staré časy, které spolu strávili.
Martin dostal plno dárečků, ze kterých měl velkou radost. Jeden dárek byl hezčí než ten druhý.
Tinou a Teresou přišel Tom.
TOM: “ Co tu probíráte??“
TINA: “ Starý časy.“
TOM: “ Nechcete si zahrát s námi šipky??? Potřebujeme hráče.“
TINA: “ Já jdu. A ty??“
TERESA: “ Já ne.“
TINA: “ Prý jsem ve šipkách přebornice.“
TERESA: “ Kdo to řikal??“
TOM: “ Já.“
TERESA: “ Jak to víš??“
TOM: “ Už Tinu znám pěkně dlouho. Viď???“
TINA: “ Hmm.“
Tom dal Tině velký polibek a šli na šipky. Teresa šla taky a povídala si Tininou matkou.
Oslava skončila až v pozdních večerních spíše ranních hodinách.
Konec!!!!
Autor: Tina11 a Andrea